Janda: Daně z Excelu aneb když se daní víno

Janda: Daně z Excelu aneb když se daní víno

📍Naše Vláda to je taková jedna velká párty. Ze všeho nejvíce rádi vypouštějí balónky. Ten současný balónek je z říše snů. Prostě se spotřební daň na tichém vínu z 0 zvýší na cca 10 -20Kč za láhev. V excelu si pak uděláte jednoduchou tabulku, počet prodaných lahví vína krát daň a voilá penízky do rozpočtu jen tečou. Alespoň jednou půjdeme Evropě příkladem, proč jednoduše proto, že jinde v Evropě se spotřební daň na tichá vína neplatí. A nebo ne?

No vlastně spíše ne. Víno má u nás tisíciletou tradici a je tak do značné míry součástí folkloru. Jedná se o tradice jako hody, košty, otevřené sklepy, oslavy a návštěvy vinařství. To vše by zavedením daně skončilo. Takže veškeré příjmy státu z těchto aktivit by skončili, odvody z ubytovaní, dopravy a konzumace v místě by prakticky šly na nulu. Už žádné akce typu otevřené sklepy a prohlídka vinařství s pohárkem v ruce v provozu, už žádné víno rozlévané na sóle na hodech. A na vrch by se muselo najmout cca 500 nových celníků, a na ně navázaných úředníků a další zázemí jako budovy, školení, auta a veškerá ta další agenda. Jo ptáte se proč. V ČR je cca 1100 profesionálních vinařů a 40-80 tisíc amatérů, tak proto. Amatérů by se to asi moc nedotklo, ovšem byly by také pod dozorem, co kdyby to prodávali!

📍A tak si to pojďme rozebrat. Zavedení daně znamená i povinnost vést tak zvaný daňový sklad a hlásit úplně vše dopředu. Složit kauci u minfin která odpovídá cca produkci vína za 5 let, z toho plyne pro většinu vinařů jen další zadlužení se u bank. A dále na vyžádání účast celníků u všech procesů od sklizně, zpracování, výroby, skladování a prodej. Tam všude je třeba celníků a aby to byly schopni obsloužit v režimu kontroly 24/7 je jich třeba dalších cca 500+ jak jsem již psal. Degustace ve sklepě/provozu nemožné, každý litr vína je třeba zapisovat a kontrolovat a do provozu může jen pověřená osoba. Akce jako Otevřené sklepy, rázem skončí. To co táhlo tisíce lidí na Moravu se vytratí. Jistě někteří dojedou, ale jistě jich nebude tolik.

📍A realita kontroly v procesech? Tak příkladně nahlásíte, že budete sklízet Merlot v sobotu. Jo ono má v pátek pršet, takže sklizeň musí být již ve čtvrtek, jinak Vám 80% suroviny zplesniví. Cože všichni v oblasti kvůli dešti sklízí ve čtvrtek. No to nejde, kdo by kontroloval sklizeň, celníci již mají něco jiného domluvené. A takovýchto situací je celá řada a vše je třeba popsat a zavést na to procesy. Práce na několik let. Nic z toho návrh zákona neřeší.

📍Takže jaký by byl výsledek. V průběhu let by vinařů ubylo dle profesionálů se kterými jsem v kontaktu tak na polovinu a nebo by byly skoupeni nadnárodním korporátem. Ti co přežijí, budou ještě více zadluženi a pod tlakem byrokracie. Praktický konec vinné turistiky a nárust státních úředníků. Bilance výběru daně je dle odhadů odborné vinařské obce mínus 500 milionů po započítání externalit, nemluvě o zpustnutí krajiny, když už se o ní nebudou vinaři toliko starat. Pro vlastní potřebu 4 ha fakt nepotřebujete. A úpadek hlavně Jižní Moravy.

📍No co na to říct? Vládnou nám břídilové odtržení od reality, co místo úspor, umí jen navyšovat počet státních úředníků, protože si nedokáží domyslet konsekvence svých rozhodnutí. A jedna perlička na závěr. Co se znám osobně se spoustou vinařů jsou to povětšinou voliči současného Spolu, potažmo ODS a Lidovců. Krásná kudla do zad. Víte a ještě více mě mrzí to, že vím že mnozí Svobodné znají, ale z obavy o propadení hlasu je nevolí. Je na čase ukázat kdo je tady pravice a že ze Svobodnými hlas nepropadne. Tentokrát ne!

Michal Janda

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Michal Janda

Michal Janda

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Michal Janda

Michal Janda

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31