Po letošních jednotných příjímacích zkouškách na střední školy se opět začalo intenzivně diskutovat o tom, jestli je správně, že všichni, kdo chtějí po deváté třídě základní školy pokračovat ve studiu, musí procházet stejným sítem srovnávající jejich znalosti z češtiny a matematiky. Kritiku vyvolalo především to, že mnozí talentovaní žáci se nedostali na žádné střední školy ve svém regionu jen díky chybějícím kapacitám. V této souvislosti vyrukovali Svobodní s rezolutním požadavkem. Navrhují úplné zrušení CERMATu, který po celé zemi organizuje jednotné příjímací zkoušky. Budoucnost vidí v digitalizaci a posílení autonomie jednotlivých škol.
„CERMAT ročně stojí nás všechny čtvrt miliardy korun. Za tyto peníze každý rok tvoří maturitní a přijímací zkoušky a zařizuje jejich vyhodnocení. Maturitní a přijímací zkoušky však dlouhodobě nesplňují moderní standardy výuky ve 21. století. Nikam se neposouvají. Zatímco například Slovensko se posunulo k digitálním maturitám, v České republice stále opakujeme 10 a více let staré testy,“ vysvětlil Libor Vondráček důvody, proč Svobodní přišli s návrhem na úplné zrušení CERMATu.
„CERMAT ročně stojí nás všechny čtvrt miliardy korun. Za tyto peníze každý rok tvoří maturitní a přijímací zkoušky a zařizuje jejich vyhodnocení. Maturitní a přijímací zkoušky však dlouhodobě nesplňují moderní standardy výuky ve 21. století. Nikam se neposouvají. Zatímco například Slovensko se posunulo k digitálním maturitám, v České republice stále opakujeme 10 a více let staré testy,“ vysvětlil Libor Vondráček důvody, proč Svobodní přišli s návrhem na úplné zrušení CERMATu.
Ušetřené peníze by pak chtěli investovat do škol. A byly by to opět pouze a jen školy, které by si vytvářely zadání pro přijímací, ale i maturitní zkoušky, pochopitelně dle ministerských rámcových osnov.
„Škola nejlépe ví, jaké studenty přijímat a dle toho může sestavit optimální přijímací řízení bez zásahu státu. Navíc dnešní státní model nezohledňuje studentovu čtyřletou práci na škole a nařizuje jednotný způsob ukončení středoškolského vzdělávání. Jsme přesvědčeni o tom, že testy tvořené školami budou lépe reflektovat jejich zaměření a výuku,“ doplnil Libor Vondráček.
Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.
Svoboda projevu a kritika na Národní třídě
Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.
Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury
Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.
Osobní zkušenost z Národní třídy
Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.
Kritika pokrytectví kolem svátku
Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.
Střet zájmů Andreje Babiše
V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.
Ústavní otázky
Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.
Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání
Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.
Závěr
Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.
