Zapletal: Show pro masy, nic jiného

Zapletal: Show pro masy, nic jiného

Kdo doufal či dokonce věřil, že by důvěra nebyla vyslovena, je buď naivní nebo snílek (případně naivní snílek). Někteří lidé demonstrovali, úspěšně narušovali jednání Sněmovny, ale bylo jim to platné asi jako mrtvému zimník. Karty byly rozdány podpisem koaliční smlouvy mezi ANO a ČSSD a „opoziční“ smlouvy s KSČM.

Výsledkem mnohahodinového jednání poslanců je jen další sbírka několika projevů, které budou šířeny sociálními sítěmi, komentovány slovy typu – To je ale pašák! Na prezidentku s ní! Mluví mi z duše! atd.  Voliči opozičních stran se mohou bít v prsa, jak správně volili. Jak málo stačí…

Ve skutečnosti se 11. července 2018 odehrávala jen další show pro masy. Nic jiného. Nebyl to boj za demokracii a vůbec ne za svobodu. Bylo to jen vystoupení, které mohli diváci u televizních obrazovek sledovat místo oduševnělých seriálů o slepé zelenooké dívce, která ke štěstí přijde. Ano, byla to plnohodnotná náhražka tzv. mýdlových oper. V tomto případě reklamní bloky na prací prášky nahrazovalo důkladné mytí hlav členů koalice či opozice. Přitom to nebylo nic jiného než v některých případech neuctivé, ale hlavně neupřímné představení placené z našich daní.

Jednou z ústředních postav divadelního představení byl Miroslav Kalousek. Tomu se vrátila minulost. Je tomu dvanáct let, kdy si dokázal představit vládu podporovanou komunisty. Nyní proti ní bojuje. Samozřejmě, tehdy šlo o korýtko pro něj, nyní pro jiné. Nelze opomenout hlavní hvězdu dne – Andreje Babiše. Ten svou podivnou česko-slovenštinou (omlouvám se všem česky a slovensky hovořícím občanům) se nejprve snažil působit jako člověk nad věcí. Následně mu prostě nervy nevydržely. Projevil se ve své přirozenosti – arogantní a cholerický tajtrlík s výrazem a gesty Adolfa Hitlera z jara 1945, bohužel také s absolutní mocí v naší zemi.

Nesmíme však zapomenout ani na ostatní postavičky provedené (nikoli však povedené) inscenace. Neunavujme se rozepisováním jednotlivých postav – za to skutečně nestojí. Povšimněme si hlavní myšlenky scénáristy: „Lidé jsou hloupí, nic si nepamatují!“. Bohužel tento předpoklad se i potvrdil. Lidé brojí proti vládě ANO a ČSSD s podporou komunistů, avšak stejné vlády v jejich krajích, městech a obcích jim nevadí. Stejně tak ODS, TOP09, STAN, KDU-ČSL a i Piráti buší do ANO, do socdemáků a samozřejmě do komunistů. Proč s nimi či jejich podporou jinde vládnou? Jsem ochoten akceptovat takovýto slepenec v malých vesnicích, obcích do cca pěti tisíc obyvatel –  je jedno jestli je členem či nečlenem, zde se volí lidé, ne programy (i když členství u komunistů, ANO, SPD, ČSSD je dle mého výraznou vadou). Ale jak může po tom všem sedět např. ODS s ANO ve vedení krajů, měst? To samé platí i o ostatních.

Chcete-li, vážené poslankyně a vážení poslanci nyní v opozici, nedělat z lidí hlupáky, potom ukončete spolupráci s ANO, ČSSD a komunisty i na krajích a městech. Dokažte, že jste nemlátili prázdnou slámu, že jste to mysleli vážně! Vím, vypustili byste si rybníček. Ten ale silně zapáchá a lidem se už z něj zvedá žaludek.

Jiří Zapletal,
místopředseda Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak. 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31