Zálom: Nenechme se ministrem zdravotnictví vydírat

Zálom: Nenechme se ministrem zdravotnictví vydírat

Možná jste zaznamenal poslední projev drzosti a neomalenosti naší vlády. Ministr Vojtěch prohlásil, že jestliže se nechá naočkovat ještě 9 % občanů, uvolní povinnost nosit roušky.

Týká se to především dětí ve školách. Ony jsou těmi, kdo žijí pod nejsilnějším tlakem, zatímco dospělí se mohou samostatně rozhodnout, zda si respirátor či roušku nasadí. Děti se nemohou bránit.

Ministr Vojtěch si vlastně vzal školní děti jako rukojmí. Protože rozkaz zněl jasně: 75 % českých občanů se musí podvolit. Splnit politické zadání. Jenomže, až se to stane, bude těch 75 % stačit?

Všimněme si postoje tzv. demokratické opozice. Zatímco strany, které se nazývají opozičními a zvláště nyní před volbami se tváří jako spása této republiky, vůči hanebnému chování ministra zdravotnictví zaujaly stejnou pozici, jakou ostatně zaujímají takřka rok a půl. Servilně mlčí. Nevědomky tím odhalují, jakým způsobem se hodlají chovat po volbách, až již nebudou potřebovat hlas svých zmatených voličů. Budou se chovat úplně stejně. Brát si školní děti jako rukojmí pro ně není nepřijatelné.

Ministr zdravotnictví se tedy rozhodl vydírat českou veřejnost prostřednictvím dětí. Co se stane, když neuposlechneme a těch zbylých 9 % nenaočkovaných se poslušně nedostaví do vakcinačních ordinací? Nasadí tvrdší restrikce? Od vyděrače lze očekávat cokoliv.

Máme za sebou rok a půl lží. Roušky budeme nosit jen do března… Příští velikonoce si již užijeme svobodně… Stačí dvě dávky vakcíny… A tak dále a tak podobně. Skutečně věříte ministru Vojtěchovi, že pouze 9 % lidí, kteří se nechají naočkovat, nás dělí od okamžiku, kdy nám dá tato příšerná vláda zločinců konečně pokoj?

Vyděračům nelze důvěřovat. Hrozba, záměrně neříkám nutnost, dalších plošných restrikcí, utahování šroubů a třeba i nového lockdownu totiž není funkcí proočkovanosti české populace, nýbrž funkcí mocichtivosti a neomalenosti českých politiků. Ale zároven tak trochu i pasivity veřejnosti. V neděli na demonstraci za školy bez omezení na pražský Staromák přišlo příliš málo lidí. Náměstí mělo být zaplněné k prasknutí. Pasivita českých občanů, to je ten nejsilnější elixír, který politickým gangsterům jako je Vojtěch, Babiš či Hamáček dává sílu…

Již nyní jsme svědky toho, jak se postupně fabrikují důvody pro další lockdown. Informace o tom, jak se zvedá veličina R. Zprávy o růstu počtu infikovaných (nikoliv nemocných). Zmínky o nových mutacích. Vše nasvědčuje tomu, že vše směřuje k jedinému bodu v čase: aby zde po volbách byla mediální podpora pro nový lockdown. Jsem si stoprocentně jistý, že přijde – nevstoupí-li do sněmovny politická síla schopná principiálně bránit svobodu jednotlivce. Skutečná opozice, namísto zbabělců a lhářů, kteří opoziční politiku jen velmi neuměle předstírají.

V neděli 5. září jsme se na pražském Staroměstském náměstí společně se zhruba tisícovkou občanů vyslovili za školy bez omezení. Bez roušek a respirátorů. Aby jediné testy, jimž budou školáci a studenti ve škole vystaveni, byly ty z matematiky, češtiny a dalších předmětů.

O svobodě a o rozumu se nevyjednává. Nenechme se vydírat bandou psychopatů a gangsterů. Jestliže si ministr Vojtěch myslí, že vydírání je metoda, na níž český národ slyší, dejme mu jasnou odpověď. Těch požadovaných 9 % prostě nedostane. Vyhlasme bojkot očkování proti covidu. Přinejmenším do chvíle, nežli se k nám naši politici začnou chovat slušně. Nechci mluvit nikomu do věcí, které se týkají jeho soukromí, ale jestliže pro vás není vakcinace ani tak otázkou osobního zdraví ale spíše politikum, spíše cestou, jak se vrátit k normálu a nepatříte do žádné ohrožené skupiny, zvažte to. Je to síla, kterou máme my občané v rukou. Protože když se někdo ohne, jen velmi těžko se zase narovná.

Rozšířený přepis projevu, který jsem pronesl na demonstraci za školy bez omezení na Staroměstském náměstí v neděli 5. září.

Luboš Zálom – místopředseda strany

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31