Zálom: Musíme si zvyknout?

Zálom: Musíme si zvyknout?

Zdá se, že všechny útoky muslimských teroristů na cíle v Evropě se dějí podle přesně daného scénáře, jenž do písmene naplňují nejen útočníci, ale i evropští politici, a nakonec i západní veřejnost. Nejprve úspěšný útok a desítky mrtvých, následovaný šokem a zoufalstvím a nakonec uzavřený rezignovaným pokrčením rameny: musíme si zvyknout, obrana je marná.

Starosta Manchesteru v reakci na teroristický útok prohlásil, že místní obyvatelé nikdy nedovolí terorismu zvítězit. Jenomže terorismus, nebo lépe řečeno barbarská islámská ideologie, která za tímto terorismem stojí, každým svým úspěšným útokem prokazuje neochvějnou vůli i schopnost vítězit. Barbarský islamismus vítězí – nikoliv však díky svým praktickým schopnostem, technologické převaze nebo dokonce morální nadřazenosti, ale jen a jen díky naší vlastní slabosti.

Nabízejí jen pouhé fráze

Ti, jejichž politika uvrhla Británii, Francii či Německo do stavu soustavného ohrožení, nejsou schopni svým občanům nabídnout nic víc než pouhé fráze, pokrytecké projevy soustrasti a ujišťování, že se vlastně vůbec nic vážného neděje: budeme pokračovat dále tak jako doposud. Budeme nadále s otevřenou náručí vítat všechny žadatele o azyl, budeme se nadále řídit sebezničující ideologií multikulturalismu, budeme hlásat ustrašený appeasement vůči těm, kteří nás nenávidí.

Protože, jak jsem napsal úvodem, jim samým bezprostředně nic nehrozí. Oni sami ani jejich děti (kolik z dnešních vůdců evropských zemí vůbec má děti?) včera na koncertě Ariany Grande nebyli. Žijí ve svém vlastním světě, odtrženi od reality, ve vlastní vytvořené iluzi, kterou utváří důsledně následovaná ideologie kolektivismu a etika altruismu, a vlastní politické ambice v evropském nadstátním projektu, s nímž spojili svoje kariéry. Zavírat oči před realitou a zároveň být ušetřen nevyhnutelných následků, to se poštěstí jen málokomu. Jestliže však před realitou zavírá oči politik ve vrcholné funkci, následky nenese pouze on sám – nese je s ním celý jeho národ. Ten stejný z vlastní vůle nevidomý národ, který tohoto politika do jeho funkce vyzvedl.

Udržet si nezávislost

Poselství politických elit v době islámského teroru v Evropě zní: zvykejme si. My jsme si ale vlastně již dávno zvykli. Zvykli jsme si zacházet s realitou jako s něčím ohebným, co závisí na našich subjektivních postojích, rozmarech či přáních, a nikoliv jako s něčím objektivně daným, kde panují zákony logiky a neúprosný vztah příčiny a následku. Občané Británie, Francie či Německa si prostřednictvím svých volených politiků do svých zemí vpustili tisíce spících buněk islámského státu. Následek je nevyhnutelný. A otázka se nabízí pouze jediná: kolik lidí bude muset ještě zemřít, než to občané těchto zemí pochopí?

Státy jako je Česká republika, nebo třeba Polsko či Maďarsko (tedy obecně ty, které odmítají evropské imigrační kvóty a touží si udržet svoji vlastní azylovou politiku – a proti nimž chce francouzský prezident Macron tvrdě zakročit) toho všeho mohou být ušetřeny. Vidíme na vlastní oči, co nám hrozí v případě, jestliže na suverénní azylovou a imigrační politiku rezignujeme. Udržet si nezávislost v této oblasti, navzdory nátlaku evropských Macronů či Schulzů, je tudíž jedním z hlavních politických témat pro nadcházející české parlamentní volby.

Luboš Zálom,
lídr kandidátky a předseda Svobodných ve Středočeském kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31