Tomáš Lejsek: Co vše je možné i bez EU

Tomáš Lejsek: Co vše je možné i bez EU

Miroslav Kalousek říká, že bez EU by nevznikly tzv. čtyři základní svobody. Základní svobody EU jsou – volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu a vnitřní (ne volný) trh. Dále Miroslav Kalousek zmiňuje, že právě díky EU mohou studenti studovat ve všech členských zemích EU.

Kalousek říká nepravdu (nebo to vidí jednostranně?). Vše vyjmenované je možné i bez EU. Pohyb zboží a volný trh by mohla zajišťovat ESVO. ESVO neboli Evropské společenství volného obchodu je organizace, jejíž jediný úkol je hledat nové partnery pro volný obchod, nic víc. V porovnání s EU má ESVO i více zemí, se kterými má dohodu o volném obchodu. Jen tak mimochodem, ESVO má i smlouvu s Kanadou, zato EU ne.

Co volný trh znamená pro nás? Levnější zboží a tím pádem více peněz v našich peněženkách, které můžeme investovat jinde. Víte ovšem, že v rámci EU neexistuje volný trh, ale jednotný, což znamená regulace, a ještě jednou regulace? Jednotný trh je například zákaz názvu pomazánkové máslo nebo zákaz žárovek. Jednotný trh také velmi omezuje obchod se státy mimo EU.
Volný pohyb osob mohou řešit bilaterární nebo multilaterální dohody mezi státy. (Mimochodem, v Schengenu jsou i státy, které nejsou v EU) Například si můžeme uzavřít výhodnou smlouvu s Rakouskem nebo Slovenskem. Málokoho ovšem napadne, že Schengenská smlouva má i své nevýhody, mezi něž patří kontroly celníků ne na hranicích, ale ve vlacích uvnitř států a v bytech. Schengen je ovšem i policejní superstát. Informace o občanech států Evropské unie sbírá jedno centrum, ve kterém je přes 46 miliónů záznamů.

Studia opět řeší možné dohody mezi státy. K tomu opravdu není třeba nějak EU. Jeden z příkladů je studium mnoha Číňanů v USA. 50% doktorandů v USA jsou cizinci.

To vše by bylo možné bez byrokracie a unijního socíku. Vážený pane Kalousku, mám pokračovat? Jo a s tím Ruskem je to typická TOPovina. Zárukou naší obrany a orientací na Západ by mělo být NATO a ne EU. Měli bychom také přestat s nesmyslným vyvoláváním konfliktů s Ruskem. To jsou předpoklady mírového soužití států a ne centrálně řízený svaz z Bruselu.

Tomáš Lejsek
člen Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec, vystoupil v neděli v politickém pořadu Partie na CNN Prima News, kde moderátorka Terezie Tománková vedla rozsáhlou debatu s čelními představiteli parlamentních stran. Vondráček se prezentoval jako hlas věcného pragmatismu a důraz kladl zejména na to, aby navyšování výdajů na obranu mělo skutečný obsah a reálný strategický základ.

Summit NATO a prezident Pavel

Jedním z prvních témat byl spor vlády s prezidentem Petrem Pavlem ohledně jeho účasti na summitu NATO v Ankaře. Zatímco část diskutujících volala po tom, aby na summit odjeli jak premiér, tak prezident, Vondráček zaujal jasné a konzistentní stanovisko. Poukázal na to, že zájem České republiky vyžaduje, aby nová vláda na summitu vystupovala jednotným hlasem a mohla přesvědčivě obhájit svou obrannou strategii i plánované výdaje. „Je v zájmu České republiky, aby nová česká vláda tam mluvila jednotným hlasem, aby tam zaznělo, jaká je naše strategie z hlediska výdajů do obrany,“ řekl Vondráček.

Připomněl rovněž, že prezident Pavel opakovaně veřejně deklaroval, že by nemohl zcela stát za pozicemi vlády a takový postoj by mohl summitu spíše uškodit. Vondráček poukázal na historický precedens: ani cesta Miloše Zemana do Madridu v roce 2022 se nekonala kvůli zdravotním důvodům, a přesto to nemělo zásadní dopad na výsledky české delegace. Zdůraznil, že summit nakonec ukáže, co vláda dokázala prosadit, a ne kdo u jednacího stolu seděl.

Výdaje na obranu: čísla musí mít smysl

Největší část diskuse se stočila k výdajům na obranu a závazkům v rámci NATO. Vondráček zde vystoupil jako hlasatel zodpovědného přístupu k veřejným financím. Odmítl pojetí, kdy se navyšování výdajů stává samoúčelným plněním procentuálních kvót, a místo toho zdůraznil, že klíčové je, co Česká republika za vynaložené prostředky skutečně dostane. „Pro nás je klíčové, co za ty peníze dostaneme, ne za kolik peněz,“ řekl Vondráček a dodal, že vláda chce zakázky transparentně soutěžit – na rozdíl od praxe předchozích kabinetu, kdy se drtivá většina armádních zakázek nesoutěžila standardním způsobem.

Vondráček rovněž uvedl na pravou míru polemiku o škrtech v obraně. Připomněl, že žádné vysoutěžené a vygenerované zakázky nebyly zastaveny, a obhájil kroky vlády čísly: mezi lety 2020 a 2025 vzrostly výdaje na obranu o více než 20 miliard korun. Zdůraznil, že nová koncepce obrany – KVAČR – bude předložena v květnu a teprve na základě ní se bude odvíjet plánování pro příští roky. Vyzval k tomu, aby diskuse o obraně nestála na emotivních obvinění, ale na ověřitelných faktech.

Pragmatická vize bezpečnosti

Na přímou otázku moderátorky, zda je obranyschopnost České republiky v nynější době prioritou, Vondráček bez zaváhání odpověděl: „Samozřejmě je to priorita.“ Pohled SPD na bezpečnost je přitom komplexní – zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i nutnost zachovat funkční ekonomiku a veřejné služby. Vondráček varoval před scénářem, kdy honba za procenty HDP roztočí kola inflace a povede k dalšímu zadlužování země, aniž by armáda získala reálnou bojeschopnost.

Ocenil přitom výrok premiéra Andreje Babiše po setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, že obranyschopnost je pro vládu prioritou. Vondráček také upozornil, že efektivní obrana vyžaduje nejen nákup techniky, ale i zázemí, servis a dostatek vyškolených vojáků – tedy komplexní systémový přístup, nikoli jednorázové navyšování rozpočtových položek.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31