Svobodní v médiích: státní rozpočet, aktuální dění a mnoho zpráv ke krajským volbám

Monitoring za období 21.–27. září 2016

Byznys noviny zveřejnily článek Vláda schválila deficit státního rozpočtu 60 miliard. Svobodní vyzvali k vrácení návrhu (21. 9.):

Strana svobodných občanů vyzvala poslance Parlamentu ČR, aby vládě návrh státního rozpočtu vrátili k přepracování. Schodek ve výši 60 miliard korun v období hospodářského růstu znamená podle Svobodných rezignaci vlády na nápravu veřejných financí. Označili jej za pokračování zadlužování státu…

Naše stanovisko ke schodku státního rozpočtu zveřejnily i Parlamentní listy Svobodní vyzývají poslance: Vraťte vládě rozpočet k přepracování (23. 9.):
Strana svobodných občanů vyzývá poslance Parlamentu ČR, aby vrátili vládě k přepracování návrh státního rozpočtu na rok 2017, který vláda předkládá s deficitem 60 miliard korun…

RŮZNÉ

Parlamentní listy zveřejnily článek k projevu Junckera v Evropském parlamentu Nechcete přijímat muslimy. Nepřijatelné, naštval se Juncker (23. 9.):
„Juncker takto trvale útočí nejen na Maďarsko, Polsko, ale i na Českou republiku. Přehlasovali nás ve věci migračních kvót, zkoušejí tlačit na sjednocení podmínek azylového řízení, abychom migrantům rozdávali stejné dávky jako Němci. A zkoušejí nás osočovat z diskriminace, pokud nechceme muslimské komunity,“ uvedl předseda Svobodných Petr Mach. Nyní se dle něj rozhoduje, zda je v této věci suverénní Evropská unie, nebo členské státy. “Je v našem národním zájmu – nedat se a uhájit suverenitu České republiky. Nenechat si vnutit kvóty a ignorovat osočování z diskriminačního chování. Máme zkrátka právo rozhodovat si o České republice u nás v České republice,“ je přesvědčen Petr Mach.

Naše koalice nebyla pozvána do Superdebaty v České televizi. Na tuto skutečnost reagoval server Protiproud článkem Petr Copperfield Dvořák čaruje: Jak proměnit národovce v piráta? Kavčí hory se smějí plebsu, který je platí (25. 9.):
ČT použila optický trik vynalezený Davidem Copperfieldem. Do krajských debat byli Svobodní a Soukromníci pozváni na základě průzkumu ČT ve dvou krajích (Zlínském a Středočeském), v kraji Plzeňském pak prostřednictvím subjektu "Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků" – a to využila ČT pro výměnu předsedy Svobodných Petra Macha za Petra Gazdíka. V domnění, že si toho volič nevšimne. Výsledný dojem z kousku profesionálních iluzionistů sice trochu kazí protesty Petra Macha, který celé kouzlo voličům vyzradil, ale to je jen malá vada na kráse předvedeného estrádního čísla…

KRAJSKÉ VOLBY

Jihomoravský kraj

Česká televize odvysílala 23. 9. v pořadu Události v regionech od 18 hodin reportáž na téma krajských voleb
Moderátorka
Dnes, přesně dva týdny před startem krajských voleb se bude pozornost soustředit na Zlínský kraj. Ve 20 hodin odstartuje na programu ČT24 debata s tamními lídry politických stran, jejich výběr určil průzkum volebního potenciálu. Vyplývá z něj, že východní Morava nemá výrazného favorita a šance politických stran a hnutí jsou právě tady nejvyrovnanější…
Reportáž si pusťte tady (v čase od 6:36 do 7:42)

ČTK a zpráva Před brněnským nádražím dnes auta nahradilo posezení (22. 9.):
Netradiční podobu přednádraží využily přes den stovky lidí, kteří se zde v příjemném odpoledni posadily a užívaly si podzimního sluníčka. K politické agitaci využili happening například zelení, ale také lidovci, svobodní a soukromníci či spolek Brno autem.

Hodonínský deník a článek Volby? Bez starostů největších měst (27. 9. na titulní straně):
Na kandidátkách pro krajské volby mají nejpočetnější zastoupení z hodonínského okresu především strany s nízkými preferencemi, ať jsou to monarchisté, republikánská koalice či protiimigrační seskupení. Z tradičních stran nasadili nejvíce lidí z Hodonínska komunisté a lidovci. Podobně si rozvrhli kandidátku také Svobodní se Soukromníky a Moravané. Právě ti mají na své soupisce nejstaršího kandidáta z hodonínského okresu – devětasedmdesátiletého agronoma z Kyjova Blažeje Zajíce.

Zlínský kraj

Mladá fronta DNES zveřejnila 2 články, první Volby nanečisto… (23. 9. na str. 15):
Povinnou pětiprocentní hranici, která je potřebná pro zastoupení v krajském zastupitelstvu, přesáhla i kandidátka sdružení Ne ilegální imigraci, KDU-ČSL, Moravanů a společné uskupení Soukromníků a Svobodných.

Vyšlo i v online verzi na iDNES.cz.

A druhý Jak zlepšit kvalitu školství v kraji? (26. 9. na str. 16):
Ivo Valenta podnikatel, koalice Svobodných a Soukromníků
Struktura škol má odpovídat současným i budoucím požadavkům trhu práce. Není správné, aby to byl krajský úředník, kdo bude určovat, které školy budou mít zelenou nebo červenou. Daleko větší kompetence musí být přeneseny na ředitele škol…

ČTK a zpráva Zlínský kraj trápí odchod mladých lidí a nízké mzdy (23. 9.):
Průměrná hrubá mzda ve Zlínském kraji byla ve druhém čtvrtletí 24.122 korun, druhá nejnižší ze všech krajů. Nízké platy jsou podle diskutujících jednou z hlavních příčin odchodu mladých lidí z kraje. Podle kandidáta na hejtmana a senátora Iva Valenty (Svobodní a Soukromníci) ročně z regionu odejde zhruba devět stovek lidí. ODS má podle průzkumu potenciál získat 12,5 procenta hlasů, TOP 09 rovných 11 procent a koalice Strany soukromníků a Strany svobodných občanů deset procent hlasů.

Článek na ČT24, včetně záznamu z předvolební debaty (odkaz na debatu je přímo v článku) Jak na Zlínsku zvednout platy? Pomocí absolventů, které firmy opravdu potřebují (23. 9.):
„Jak poslouchám kolegy, mám pocit, že bychom mohli udělat velkou koalici,“ reagoval první muž kandidátky Svobodných a Soukromníků Ivo Valenta. Vedle koordinačního centra navrhuje také krajskou podporu v prezentaci malých a středních podniků, chtěl by jim zajistit servis, při kterém by jejich zástupci vyjížděli do zahraničí a získávali zde kontakty a investory…

Zlínský deník a 2 články Čísla přidělená jednotlivým stranám a hnutím v kraji (24. 9. na str. 2): 52 Svobodní a Soukromníci.

Lídři stran: co vzkazují svým voličům v kraji (27. 9. na str. 2):
Nikdy nedávám plané sliby
„Nabízím své zkušenosti, rozhodnost a schopnost nést za svá rozhodnutí zodpovědnost.
Jsem zvyklý vše dělat naplno. Umím se obklopit týmem schopných odborníků a nikdy nedávám plané sliby.“
Ivo Valenta, Svobodní a soukromníci,

Královéhradecký kraj

Článek a odkaz na video rozhovor na ČT24.cz Chtějí vaše hlasy. Podívejte se na kandidáty z Královéhradeckého kraje (21. 9.):
Lídr kandidátky Svobodní a Soukromníci František Tomášek považuje za nejdůležitější téma těchto voleb islamizaci a přistěhovalectví. Státy podle něj nevědí, co s tímto problémem – nemají historickou zkušenost. Uskupení chce také omezenit dotace neziskovým organizacím nebo zavést povinné zveřejňování smluv.

Moravskoslezský kraj

Lidové noviny a článek Talentovaní a mladí, zůstaňte (26. 9. na str. 5):
Vedoucí kandidátky Svobodných a Soukromníků Radomír Klein položil na stůl téma hospodaření ostravského Letiště Leoše Janáčka v Mošnově. „V minulých letech se stalo fyzikálním jevem velmi podobným černé díře. Každoroční nehorázné částky na propagaci letiště nebo kraje v řádech desítek milionů korun či takzvané rozlétávání nových linek jsou skvělými příklady rozhazování prostředků z veřejného rozpočtu,“ napsal LN Klein, a dodal: „Při dalším provozování letiště budeme proto usilovat o nalezení vhodné formy spolupráce mezi krajem a soukromým kapitálem. Zřízení nové linky Mošnov– New York, s krajskou dotací, proto rozhodně nepodpoříme.“…

Plzeňský kraj

Článek + odkaz na předvolební debatu na ČT24.cz Boj se sociálním vyloučením v Plzeňském kraji? Prevence, podpora bydlení i práce s dětmi (22. 9.):
Podle lídra kandidátky Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků Pavla Čížka je nezbytné vnímat, že věci spolu souvisí. „Lidé, kteří neseženou ubytování jinde, tak se nastěhují na ubytovnu. Žije tam ta rodina, zároveň zahraniční dělníci a pak tam jsou lidé závislí. Tohle prostředí je pro děti, které tam vyrůstají třeba v menšině, naprosto katastrofální,“ zmínil. Je potřeba podle něj zachytit v prvopočátku ghetto, které vznikne, a nasměrovat tam terénní programy. „Ne že bude na kraji nějaký úředník radit právně, jak by to mohli lidé udělat,“ dodal.

ČTK a zpráva Doprava a podpora venkova jsou v Plzeňském kraji hlavním tématem (22. 9.):
Debaty se účastnilo osm lídrů stran a uskupení s nejvyšším volebním potenciálem. Podle průzkumu, který v srpnu a na začátku září vypracovaly pro Českou televizi agentury STEM/MARK a Median, by mohlo nejvíc hlasů získat hnutí ANO 2011, a to 35 procent. ČSSD by podle tohoto průzkumu mohlo podpořit 27,5 procenta lidí a KSČM 20,5 procenta. Koalice pro Plzeňský kraj (KDU-ČSL, Strana zelených a Nestraníci) by mohla získat 19,5 procenta hlasů, TOP 09 17 procent a ODS 16 procent. Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků by mohli získat 11,5 procenta a Česká pirátská strana devět procent hlasů. Ostatní strany měly v průzkumu nižší volební potenciál.

Olomoucký kraj

Olomoucký deník a článek Strany a lídři jdoucí do voleb v Ol. kraji (24. 9. na str. 2):
Svobodní a Soukromníci, Richard Sokol, 37 let

Článek + video rozhovor zveřejnila ČT24 Žádají o vaše hlasy. Seznamte se s kandidáty z Olomouckého kraje (26. 9.):
Které téma považujete v těchto krajských volbách za nejdůležitější a proč?V případě, že budete zvoleni, co uděláte jako první? Svobodní a soukromníci
Koalice Svobodných a Soukromníků vznikala postupně od začátku letošního roku. Zástupce kandidátní listiny Tomáš Grygar klade důraz na řádné hospodaření kraje a na zajištění bezpečnosti občanů. Dodává mimo jiné, že nepodpoří stavbu azylového centra na území kraje. Další program nabízí strana Svobodní a soukromníci na svém webu.

Středočeský kraj

Server Ctidoma.cz zveřejnil Volební mašina se rozjíždí… Kdo povede Středočeský kraj? (23. 9.):
Do zastupitelstva Středočeského kraje mají šanci proniknout i zástupci hnutí Spolu pro kraj – (KDU-ČSL, Zelení a SNK ED) s volebním potenciálem 12,5 procenta, Česká pirátská strana a Svobodní a Soukromníci (obě strany 6 procent).

Jihočeský kraj

Budějcká drbna a článek Které strany kandidují na jihu Čech? (26. 9.):
Strana svobodných občanů (Svobodní) – číslo 62
Jihočeský kraj je společně s Krajem Vysočina jedním ze dvou krajů, kde Strana svobodných občanů sestavila samostatnou kandidátní listinu. Václav Kupilík zde má jako lídr silnou podporu svých straníků a doufám, že se konečně společně přehoupnou přes pětiprocentní hranici. Jenže volební model z července jim zatím tolik nenahrává. Svobodní mohou podle něj počítat s jistým ziskem 2,1 % hlasů. Jestli se pro ně rozhodnou i váhaví voliči, přijde si Strana svobodných občanů na 4,8 % hlasů. To by však na účast v zastupitelstvu nestačilo.

SENÁTNÍ VOLBY

Zpravodajský web TV NOVA a článek Koho volit? Tohle jsou kandidáti do Senátu ve vašem obvodu! (21. 9.):
Senátní obvod 25 – Praha 6
Ve volebním obvodu, který dříve zastupovali třeba Jan Ruml nebo Karel Schwarzenberg, po jednom volebním období končí senátor Petr Bratský (ODS). Jeho strana vsadila na bývalého disidenta Františka "Čuňase" Stárka. Podporuje jej i Strana svobodných občanů. Má ale silné konkurenty.
Senátní obvod 40 – Kutná Hora
ODS vybrala kandidáta společně se Svobodnými a Soukromníky. Podpoří Milana Vodičku, který v roce 2011 neúspěšně kandidoval v doplňujících volbách v kladenském senátním obvodu.

DĚNÍ V OBCÍCH

ÚJEZD NAD LESY

Mladá fronta DNES a článek Zrušili zasedání. Báli se opozice (24. 9. na str. 18):
Téměř tři měsíce byla městská část nejen bez starosty, ale i bez celé rady. Bezvládí doprovázely osobní spory mezi zastupiteli, na kterých snahy o vytvoření nové koalice většinou ztroskotaly. Letos v únoru nakonec vznikla současná koalice ve složení ČSSD, TOP 09, Otevřený Újezd, Pro Prahu a Strana svobodných občanů, čímž se hnutí ANO dostalo do opozice…

27. září 2016

Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Vondráček ODHALÍ: USA riskují nový Irak! 6000 Čechů v pasti na Blízkém východě

4. 3. 2026

Vondráček v Napřímo: Bez zahraničních válek, EET 2.0 je kompromis, očkování dobrovolné!

4. 3. 2026

Svobodní: Konec výjimek pro ČT a ČRo. NKÚ musí mít právo kontrolovat každou korunu z kapes občanů

3. 3. 2026

Očekávám období skvělých vztahů Argentiny a České republiky

2. 3. 2026

Vondráček: 2% NA TO STAČÍ! Žáček varuje před „padouchem NATO“ | Divoká karta CNN

2. 3. 2026

VONDRÁČEK vs KOVÁŘOVÁ: „Schodek menší než za STANJURY!“ | CNN 360

26. 2. 2026

Libor Vondráček: Pokud bude ministr Vojtěch prosazovat Národní očkovací strategii, bude naše jednota skřípat

21. 2. 2026

Nejnovější video

Úvod: válka, Česko a tisíce uvázlých turistů

Debata, kterou v Událostech, komentářích vedla moderátorka Tereza Řezníčková, se odehrávala na pozadí čtvrtého dne války na Blízkém východě po společných útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské raketové a dronové odvetě. V regionu se podle systému Drozd nacházelo kolem 6400 registrovaných českých občanů, uzavíral se a znovu otevíral vzdušný prostor, rušily se linky a vláda spouštěla armádní i pronajaté repatriační lety z Egypta, Jordánska a Ománu

Ve studiu proti sobě usedla poslankyně STAN Barbora Urbanová a na dálku se připojil poslanec za Svobodné a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček. Jejich spor se rychle posunul od konkrétní pomoci turistům k širší otázce, jak Česko zvládá krizovou komunikaci a jak má v neklidném roce 2026 vypadat zahraniční politika malého státu.

Vondráček: stát dělá, co může, kapacity jsou omezené

Na úvodní otázku, jak Česká republika zvládá reakci na rychle se vyhrocující situaci, odpověděl Libor Vondráček obhajobou vlády a státního aparátu. Popsal, že na jednání jejich poslaneckého klubu vystoupil ministr obrany, který poslance informoval o intenzivní koordinaci mezi resorty obrany a zahraničí. Podle Vondráčka dělají „všichni, co mohou“, zásadním limitem jsou ale uzavřené vzdušné prostory v řadě států a omezená možnost plavby lodí, takže návrat domů je logisticky složitý a často riskantní i pro samotné turisty.

Vondráček připomněl, že Spojené arabské emiráty a další státy Perského zálivu se staly oblíbenou destinací posledních let, takže počet Čechů v oblasti není malý. I on sám prý dostává žádosti od zoufalých rodin, aby pomohl s kontakty či informacemi, ale naráží na stejná omezení jako vláda: uzavřené nebe, přetížené linky a omezené kapacity armádních letounů typu Casa a airbusů, které ministerstvo obrany nasadilo k repatriaci.

Z jeho slov se vinul hlavní apel: kdo může, ať do oblasti nyní necestuje, aby si „nepřidělával starosti“. V době, kdy do Prahy dorazil první armádní speciál z Jordánska a další lety z Ománu a Egypta se chystaly na noc a ráno, se tak snažil veřejnost spíše uklidnit než vyvolávat dojem, že stát situaci nezvládá.

Spor o komunikaci: systém vs. „telefon na premiéra“

Barbora Urbanová postavila proti Vondráčkovu popisu limitů státní moci tvrdou kritiku vládní komunikace. Připomněla, že o víkendu a v pondělí ráno podle ní prakticky neexistovala srozumitelná strategická komunikace státu, lidé v hotelích v Dubaji či na přestupních destinacích v regionu sledovali Českou televizi a rozhlas, ale ministra zahraničí v klíčových hodinách neviděli.

Urbanová argumentovala, že právě takové chvíle ukazují, jak chybí centrální útvar strategické komunikace, který koalice po nástupu k moci zrušila bez adekvátní náhrady. Podle ní by systém typu Drozd mohl být rozšířen i o notifikace a praktické návody, nejen o suché sdělení „zůstaňte na místě a zachovejte klid“. Připomněla i konkrétní dotazy lidí na léky nebo délku pobytu v odříznuté destinaci – témata, která by podle ní měl stát aktivně řešit, místo aby je nechal na improvizaci jednotlivců.

Do debaty vnesla i symbolický motiv „covidových časů“, kdy premiér oznamoval v televizi ceny taxíků k hranicím. Také nyní jí vadilo, že Andrej Babiš se chlubí telefonáty s jednotlivými občany, čímž podle ní vzniká dojem, že bez kontaktu na předsedu vlády se člověk nedostane domů. Urbanová žádala systémová řešení, ne osobní mikromanagement.

Vondráček na tuto kritiku reagoval s tím, že by z celé situace nerad dělal politikum. Připomněl, že v minulých letech stát investoval „miliony a desítky milionů“ do strategické komunikace a že pokud by byla tak skvělá, jak se prezentovalo, lidé by už dávno věděli, jak se v podobných krizích chovat. Zmínil i příručku „72 hodin“, která má občany naučit připravit se na mimořádné události, a naznačil, že její pozdní vznik a slabý dopad nejsou vinou současné vlády.

Současně ale zůstal ve stejné linii: i kdyby u moci byla jiná garnitura, zásadně lépe by podle něj situaci nezvládla, protože fyzické kapacity repatriačních letů a omezení v regionu by zůstaly stejné.

Zahraniční politika: mezinárodní právo, Írán a Spojené státy

Debata se pak stočila k otázce, zda má Sněmovna přijmout usnesení, které by výslovně podpořilo české spojence, zejména Spojené státy a Izrael, a jasně se postavilo k útokům na Írán. Občanská demokratická strana se o takové usnesení pokusila, ale poslanci ho ani nezařadili na program schůze.

Vondráček odmítl, že by vláda potřebovala od ODS rady, jak dělat zahraniční politiku, a tvrdil, že výsledky posledních týdnů a měsíců – zejména zlepšení vztahů se Spojenými státy – jsou viditelné samy o sobě. Podle něj mezinárodní hráči nepotřebují sledovat, jak se česká Sněmovna hádá o rezolucích, zvlášť v době, kdy už nyní kvůli době jednání leží ve Sněmovně řada odložených zákonů.

Na otázku, zda Česká republika stojí za Spojenými státy a Izraelem, odpověděl s odkazem na programové prohlášení vlády: v první řadě prý stojíme za mezinárodním právem a suverenitou států, což podle něj platí jak pro Ukrajinu, tak pro aktuální konflikt s Íránem. Pokud Spojené státy mezinárodní právo neporušily, nemusejí se podle něj ničeho bát, ale Česká republika nemá potřebu to zvlášť deklarovat novým usnesením.

Zároveň varoval před „preventivními útoky“ a připomněl zkušenost z roku 2003, kdy americký ministr zahraničí Colin Powell ve Valném shromáždění OSN obhajoval invazi do Iráku údajnými zbraněmi hromadného ničení. Obával se, aby se podobný narativ nestal znovu záminkou pro vojenské operace, které by jinak těžko hledaly oporu v právu, a aby se na tento příklad neodvolávaly i jiné mocnosti, které by chtěly ospravedlnit své zásahy.

Na doplňující dotazy, zda existuje uvnitř vládního uskupení a spřízněných stran – ANO, Motoristé, SPD – jasná společná linie k íránskému konfliktu, připustil, že programové prohlášení otázku Íránu výslovně neřeší a vyprofilovaná pozice zatím neexistuje. Podle něj ale může být Česká republika spolehlivým spojencem Spojených států v rámci NATO, a přesto upozorňovat na možná porušování mezinárodního práva – a že zaznívání takových hlasů v české debatě považuje za užitečné.

Urbanová: svět nečeká, až se koalice shodne

Barbora Urbanová využila Vondráčkova přiznání, že vláda nemá k Íránu pevně formulovanou politiku, k širší kritice. Podle ní to není „přítomná otázka“ jen v programovém prohlášení, ale realita, která ovlivňuje ceny plynu a ropy, rozpočty domácností, bezpečnost Evropy i tlak na obranné rozpočty.

Připomněla, že i válka na Ukrajině, kterou Rusko dál vede a při níž umírají civilisté, nebyla v programových dokumentech předem popsána, ale Česko se muselo rychle zorientovat a zaujmout jasný postoj. Kritizovala současnou vládu, že navrhuje snížení rozpočtu na obranu právě ve chvíli, kdy se situace na Blízkém východě vyhrocuje a ruská agrese neskončila.

Zároveň zdůraznila, že nechce po 108 vládních poslancích jednotu v každém detailu, ale očekává jasnou, srozumitelnou „českou pozici“ v nebezpečném světě roku 2026. Odmítla jakýkoli náznak sympatií k íránskému režimu, který označila za zrůdný a odpovědný za vraždění vlastních občanů, ale současně upozornila, že veřejnost ani poslanci nemají dost informací, aby mohli definitivně posoudit odůvodněnost americko-izraelského útoku.

Urbanová vidí problém i v tom, že kabinet nedává prostor plnohodnotné parlamentní debatě o tak zásadních otázkách. Připomněla, že koalice neumožnila zařazení bodu k Blízkému východu na program, zatímco Sněmovna podle ní „hodiny“ řeší symbolické dny a dílčí novely, jako byl například bod o týrání zvířat. Její výtka mířila k tomu, že místo seriózní debaty o válce a dopadech na české občany se poslanci věnují vedlejším tématům.

Naslouchání a realita cen: co Sněmovna může a nemůže

Moderátorka v závěru připomněla výzvu prezidenta, aby si poslanci víc naslouchali. Vondráček trval na tom, že debata ve Sněmovně probíhá – jen ne v podobě samostatného bodu, ale v rámci projednávání programu, což označil za „folklor“, kdy se u bodu o programu mluví o všech možných tématech.

Znovu citoval programové prohlášení: Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států, podporovat diplomatické kroky k ukončení války na Ukrajině a eliminovat rizika války v Evropě. Připustil, že válka na Blízkém východě není válkou „v Evropě“, ale princip respektu k mezinárodnímu právu se podle něj vztahuje i na ni.

Současně zchladil očekávání, že vnitrostátní debaty mohou ovlivnit každodenní realitu: ceny benzínu a ropy podle něj porostou bez ohledu na to, zda se o konfliktu bude v českém parlamentu mluvit hodinu, nebo deset hodin. Česko může vyzývat k deeskalaci a usilovat o zprovoznění klíčových tras, jako je Hormuzský průliv, ale rozhodující tahy se dějí jinde.

Záběr z letiště: krizová operace v přímém přenosu

Televizní reportáž po skončení politického duelu přesunula pozornost z abstraktní diplomacie k velmi konkrétnímu obrazu: na čtvrtý terminál pražského letiště právě dorazil první armádní letoun z Jordánska s asi 40 Čechy na palubě. Redaktorka Kateřina Golasovská popsala, že další, větší airbus z Ománu s až stovkou cestujících se čeká v noci a nad ránem má dorazit letoun Casa z Egypta, po dočerpání paliva a výměně posádek se pak stroje vrátí zpět pro další lidi.

Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o „rozsáhlejší operaci než poslat jedno letadlo na jedno místo“, která musí reagovat na počasí, typ letadel i přelety nad jednotlivými státy, a potvrdil, že Česko repatriuje své občany zároveň ze tří zemí. V regionu přitom podle aktuálních dat systému Drozd zůstává přes šest tisíc českých občanů, kteří se postupně snaží dostat domů i s pomocí komerčních letů, například společnosti Smartwings.

Reportáž tak v několika minutách ukázala dvě tváře stejné krize: složité politické hledání postoje mezi loajalitou ke spojencům a respektem k mezinárodnímu právu a vedle toho praktickou snahu dostat v co nejkratší době domů tisíce turistů, kteří se ocitli v regionu, kde opět padají rakety a uzavírají se letiště.

Libor Vondráček v této mozaice vystoupil jako politik, který se snaží zdůraznit omezené kapacity českého státu, varovat před opakováním chyb z irácké války, a přitom se nenechat vtáhnout do obviňování vlády z totálního selhání. Urbanová oproti tomu tlačila na systémovou přípravu, jasnou „českou“ pozici a silnější roli parlamentu i strategické komunikace. Napětí mezi těmito dvěma pohledy definovalo tón celého pořadu.