Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: sirotci, levé průzkumy a komunální volby

Svobodní v médiích: sirotci, levé průzkumy a komunální volby

19. 9. vydalo Echo24 článek Svobodní podporují přijetí syrských sirotků do českých rodinSvobodní souhlasí s návrhem lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové na přijetí 50 syrských sirotků. Podle Svobodných by se o syrské děti mohly postarat rodiny, které o to projevily zájem. „My bychom chtěli jasně deklarovat, že patříme k těm, kteří chtějí, aby stát nebránil přijetí syrských sirotků do českých rodin,“ píší Svobodní v prohlášení , které zveřejnili na svých webových stránkách. Usnesení, které má vládu vyzvat k přijetí sirotků, se bude dnes projednávat ve Sněmovně na návrh TOP 09.

Svobodní v minulosti přijímání uprchlíků kritizovali, jednoznačně odmítli například uprchlické kvóty a další řešení migrační krize pocházející z Evropské unie. Padesát syrských sirotků však podle nich Česká republika přijmout může. „Ano jsou to muslimové. To ale snad není žádný důvod je nepřijmout. Reálně se tady jedná o začlenění 50 dětí do skupiny 22 tisíců u nás již žijících muslimů. Proč předpokládat, že nebudou žít poklidně?“ píše se v prohlášení Svobodných, pod kterým jsou podepsáni čtyři desítky členů i podporovatelů Svobodných včetně předsedy strany Tomáše Pajonka.

Eurozprávy vydaly 19. 9. článek Uprchlické peklo v Česku: Ubožáci a zm*di! Vy se nechcete postarat o děti? Politici si ostře vjeli do vlasů: Nově se k věci vyjádřili i Svobodní, kteří chtějí, aby stát nebránil přijetí syrských sirotků do českých rodin. Tvrdí, že informace, že ony děti by ve skutečnosti neměly být dětmi, ale sedmnáctiletými mladými muži, je jednoznačné překroucení faktů, které má jen podpořit Babišův postoj.

„Europoslankyně Šojdrová totiž navrhovala, aby byly děti přijaty z táborů v Řecku, kde je nejčastější věkové složení dětí od 12 do 17 let. To však neznamená, že by se tam nevyskytovaly i mladší děti. Přijetí 50 syrských dětí by byla naše národní iniciativa a bylo by na nás, které děti bychom vybrali. Není proto problém přijmout právě děti mladší,“ navrhují Svobodní.

Odpůrci přijetí dětí velmi rádi používali argument, ať si sirotky vezme domů ten, kdo je chce, ale ať se o ně nestará stát. Svobodní ale upozorňují na to, že se přihlásilo už více jak 50 rodin, které si chtějí děti vzít.

A tvrdí, že nejde o zavedení štědrého sociálního systému, který láká do země desetitisíce neznámých lidí, ale o děti. „Ano jsou to muslimové. To ale snad není žádný důvod je nepřijmout. Reálně se tady jedná o začlenění 50 dětí do skupiny 22 tisíců u nás již žijících muslimů. Proč předpokládat, že nebudou žít poklidně? Navíc jde o děti. Pokud budou vyrůstat v rodinách, kde se islám nepraktikuje, pravděpodobně k němu samy nebudou inklinovat, pokud k němu vůbec kdy inklinovaly,“ vyzvali.

Velmi ostře se pak na sociální síti vyjádřil místopředseda Svobodných Radim Smetka. „Kdo chce nechat na pospas osudu dospělého člověka, jeho volba. Kdo nechce pomoct dětem, je zmrd. Kdo chce druhým bránit v tom, aby se postarali o děti, je ultimzmrd. A kdo tomu brání skrze politický mandát, je jen ubožák, co se bojí ultimzmrdů s hlasovacím právem,“ napsal.

17. 9 vydal Český rozhlas záznam debaty a článek  Pro a proti – Kritika Maďarska svědčí o podpoře masivní ilegální migrace, tvrdí europoslanec Payne (Svobodní)Europoslanec Jiří Payne (Svobodní) je přesvědčen, že Evropský parlament jen vyhrotil napětí. „Představa, že Maďaři teď půjdou do sebe, je mylná… Naopak se teď jen cítí napadeni.“

„Kritika Maďarska je v mnoha případech velmi, velmi nespravedlivá. Maďaři jsou v mnoha ohledech napřed před zbytkem Evropské unie… Evropský parlament ale ukázal evropské veřejnosti, že podporuje masivní ilegální migraci do Evropy.“

Celá kritika se prý opírá o 11 let starou změnu maďarské ústavy. „Soudci začali být voleni parlamentem. U nás jsou voleni senátem, což je úplně stejné. Ve Francii jsou jmenováni prezidentem a předsedy obou komor, což je ještě horší.“

Ve Francii mají zákon, že ilegální překročení hranice je trestný čin, za který je roční vězení. Nikdo si toho zatím nevšiml, ale jde o nejhorší opatření proti uprchlíkům, jaké v Evropě máme. Ale Evropský parlament nekritizuje Francii, protože je příliš velká, kritizuje Maďarsko.

13. 9. vydala MF DNES článek Google a Facebook mají platit za obsah: Jiného názoru je český europoslanec za Svobodné Jiří Payne. Ten v souvislosti s přenosem zodpovědnosti na internetové platformy zmínil, že soukromé firmy dostanou pravomoc kontrolovat, číst, hodnotit, porovnávat obsah a případně jej i mazat. „O takovém zásahu do vlastnických práv může rozhodnout jen soud. Evropská unie porušila základní principy právního státu. Je to další doklad její nedemokratické podstaty,“ uvedl Payne.

16. 9. vydalo Aktuálně článek Volební guláš je dnes jiný. ANO potřebuje fotky s balonky na Facebook, říká politolog: Která ze stran mimo vládu může překvapit?

V celostátních součtech na tom poměrně dobře budou komunisté a lidovci, to jsou tradiční strany, které i jsou na venkově schopné generovat kandidáty. Dá se předpokládat, že ANO má šanci vyhrát komunální volby na počet hlasů, nikoliv na počet mandátů. Špatný by nemusel být ani výsledek ODS.

A naopak?

TOP 09 bude mít určitě propad, možná i poměrně výrazný. A to proto, že jako městská strana v těchto volbách generovala menší počet kandidátů. Naprostý trhák nebudou ani piráti – ti mohou mít jedinečný výsledek v některých velkých městech, jako je zejména Praha. Zelení propadnou jak vzhledem k průzkumům, tak vzhledem k nízkému počtu kandidátů, které postavili. Stejně nezaujmou ani Svobodní, byť někde lokálně uspět můžou. Ale pokud se objeví nějaké překvapení ve smyslu nad očekávání dobrého výsledku, tak to mohou být lokální strany ve velkých městech.

Reflex vydal 13. 9. článek JAK PRAHA VOLÍ A PROČ?: Hlavní voličské bašty ovšem Praha znamenala ještě pro další typ stran, který možná s trochou nadsázky můžeme označit za dědice dnes už skoro zapomenuté třetí složky, která vzešla z rozpadu Občanského fóra – Občanského hnutí. Silní tu totiž vždy byli ve srovnání s celou republikou také zelení a později i piráti. K nim měla zase generačně blízko i další „pražská strana“ – libertariánští Svobodní. Strany s mladou voličskou základnou, podporou mezi studenty a reprezentující zcela odlišné výklady toho, co vlastně znamená liberalismus (tedy samozřejmě s výjimkou velké části zelených), v hlavním městě také vždy slavily úspěch.

Pravý prostor vydal 13. 9. článek Petra Macha: Jak probíhá manipulace u volebních průzkumů: Respondent výzkumné agentury SC&C je tázán, koho by volil, kdyby se teď konaly volby do Poslanecké sněmovny.

Je mu nabídnuto deset politických stran a když si nevybere, může uvést jinou.

Skutečností je, že pokud nějaká strana není v explicitní nabídce, snižuje se pravděpodobnost, že ji volič uvede (uvede ji jistě, pokud je skalní volič). Ve výsledku pak průzkum ukáže nadhodnocené preference stran, které ve výčtu jsou a podhodnocené preference stran, které ve výčtu nejsou. Samotný výsledek průzkumu pak může ovlivnit skutečný výsledek ve volbách, protože voliči mají tendenci spíš nevolit strany s nižší preferencí v průzkumech, aby jejich hlas nepropadl.

Tomuto zkreslení se může výzkumná agentura vyhnout tím, že respondentům nedá žádný výčet a každý musí svoji preferovanou stranu jmenovat. Nebo nabídne voličům seznam všech (kandidujících) stran.

Někdo může říct, že dává smysl, když výzkumná agentura nabídne výčet jen několika nejvýznamnějších stran a ty malé nezmíní, aby měla kratší formulář. Pak je ale významnou manipulací, když svévolně rozhoduje o tom, která malá strana si zaslouží být v explicitním výčtu, a která ne.

Zaujalo mě, když výzkumná agentura SC&C v takovém výčtu nabízí Stranu zelených a nenabízí Stranu svobodných občanů, ačkoliv v posledních volbách dostali Svobodnívíce hlasů než Zelení. Jedna malá strana zahrnutá je, druhá nikoliv.

Jeden respondent, kterého to zaujalo, se proto agentury zeptal, proč Zelení ve výčtu jsou a Svobodní nejsou, když Zelení dostali v posledních volbách do sněmovny méně hlasů než Svobodní. Dostal takovouto odpověď:

Dobrý den, pane XXXX,

…Pokud jde o Vaši otázku na Svobodné a Zelené, tak je to dáno tím, že vždy musíme udělat nějaký kompromis, protože v seznamu nemohou být všechny strany z důvodu jejich vysokého počtu. A vždy máme pro respondenty kategorii Jiná strana, do které mohou dopsat svého favorita.

Přeji hezký den

ředitelka výzkumu

A takto se chová agentura, která má v logu nápis „25 let poctivých výzkumů“.

Regiony

V desítkách případů média zmínila Svobodné v přehledu kandidujících stran v komunálních i senátních volbách.

ČTK vydala sérii anket s lídry stran v některých městech a obcích – Karlovy Vary, Zlín, Hradec Králové, Liberec. Přístupné jen pro odběratele servisu ČTK, případně články přetiskly některá regionální média.

14. 9. vydal Blesk článek Exkluzivní průzkum: Piráti „ukořistí“ Prahu, ANO velká města a levice padne:

Brno

ANO 2011 (24 %), Piráti (18 %), ODS s podporou Svobodných (17 %), ČSSD (10 %), SPD (8 %), TOP 09 (8 %), KDU-ČSL (8 %), Žít Brno (7 %), KSČM (6 %), Ostatní (25 %)

Liberec

ANO 2011 (30,1 %), Starostové pro Liberecký kraj (26,2 %), Změna pro Liberec (21 %), ODS (12,2 %), ČSSD (10,1 %), SPD (10 %), KSČM (7 %), Liberec Plus+ (3,6 %), PRO 2016 s podporou Svobodných (3 %), Ostatní (6 %)

Plzeň

ANO 2011 (24,3 %), ODS (20 %), Piráti (16,2 %), TOP 09 (13 %), ČSSD (10 %), KSČM (9,3 %), PATRIOTI A STAROSTOVÉ S PODPOROU SVOBODNÝCH (9,1 %), SPD (8 %), KDU-ČSL – PRAVÁ VOLBA PRO PLZEŇ (5 %), Ostatní (18 %)

Bílina

19. 9. vydal server JVPress článek PR/ROZHOVOR: Mohou volby do zastupitelstva v Bílině ještě něco změnit?: Bílině bude v letošních komunálních volbách kandidovat osm politických subjektů, což je o tři méně než v roce 2014. Těchto voleb se již nezúčastní Severočeši Bílina, Nezávislí pro Bílinu a hnutí PRO! Bílinu. Bílina má tedy pouze jediného nováčka, kterým je nové politické sdružení, které vyráží do boje o zastupitelská křesla pod názvem Naše Bílina – Strana svobodných občanů a s přiděleným hlasovacím číslem 5.

Pokud by vás zajímali statistiky, tak například věkový průměr kandidátů celé kandidátní listiny je 41,3 let, což je nejnižší ze všech politických subjektů, které v Bílině letos kandidují. Zajímavý je i podíl žen, který je 52% a na čelních pozicích, ze kterých mají kandidáti největší šanci na úspěch, je poměr mužů a žen také velmi vyrovnaný.

„Naše sdružení vzniklo na základě spolupráce aktivních lidí z Bíliny, kteří si vyjednali podporu místní pobočky Strany svobodných občanů. Kandidujeme tedy jako nezávislí kandidáti a snažíme se oslovit co nejvíce lidí, protože se na současné poměry na radnici už nemůžeme dívat,“ uvedl Daniel Hendrych, lídr kandidátky.

České Budějovice

Reflex vydal 15. 9. článek Volby do Senátu v Českých Budějovicích budou bez ODS a ANO. Favoritem je obhajující Šesták: Okamurova SPD nominovala pedagoga, docenta Lubomíra Pánu a své kandidáty vyslaly do voleb i dvě menší strany: Svobodní ekonoma Štěpána Tampíra a hnutí Pro zdraví a sport zubařku Blanku Jakubcovou Sýkorovou.

Zajímavostí zdejšího letošního klání je také fakt, že všech osm zdejších kandidátů je přímo z Českých Budějovic, kde bydlí.

Hodonín

MF DNES vydala 17. 9. Hodonín vyhlíží stabilní radnici: Petr Buráň (SSO a Piráti): Nemáme za sebou aféry 1 Se stavbou překladiště nesouhlasím. Nikdo se nezeptal občanů žijících v lokalitě Nesyt, zda s tímto projektem souhlasí oni. Je nepřijatelné, aby se projekty takového měřítka začaly plánovat bez vědomí lidí. Oni prostě musí mít možnost se vyjádřit k věcem, které se jich bezprostředně týkají. Zabránit tomu projektu hodláme tím, že nebudeme v žádném případě hlasovat pro žádnou změnu územního plánu, která by toto překladiště umožnila.

2 Jsme nová krev a není za námi žádná kauza jako u ostatních stran, které tuto nestabilitu způsobily. Pokud se po volbách budeme podílet na řízení města, spojíme se pouze s takovými lidmi a uskupeními, za kterými není žádná pochybná minulost.

3 Byli jsme jediní, kteří proti rezidentnímu parkování vystupovali již od samého začátku. Snažili jsme se vysvětlovat, že tenhle systém není pro Hodonín vhodný. Problém s parkováním se nevyřešil, žádná nová místa nevznikla a problém se jen přesunul do jiných ulic.

4 Snažíme se hlasovat tak, aby to bylo spravedlivé pro všechny občany, nikoli jen pro úzkou skupinu lidí.

13. 9. vydal Hodonínský deník článek Billboardy nudí. Politolog: Videa jsou černá díra, kampaň je o kontaktu: V Hodoníně zahájili společnou „ostrou“ kampaň Svobodní a Piráti. Zatím na internetu převážně komentují kontroverzní regionální témata.

Podle politologa Gregora sociální sítě zvýhodňují spíše velké strany. „Pro ty malé je to pouze černá díra na peníze. Proto je při komunálních volbách velmi důležitá kampaň kontaktní,“ zmínil.

Cheb

13. 9. vydala MF DNES článek Dostupnější byty v Chebu: Václav Jakl Strana svobodných občanů

Byty jsou a budou drahé samy o sobě. Co je ještě zdražuje, je šílená komplikovanost stavebních řízení. Kvůli tomu se téměř nestaví a nedostatek bytů pak logicky šroubuje cenu nahoru. Mnohé komplikace jsou způsobeny zákony a vládními vyhláškami, ale další zbytečně přidává město a jeho příslušné odbory. Kdyby měli takové šťouravé úředníky před tisícem let, místo Chebu by tu dodnes byly jen křoviny. Město není institucí, která by se měla postarat všem svým občanům o bydlení. Město by mělo mít jen nejnutnější počet bytů pro sociální účely.

Jihlava

19. 9. vydal Jihlavský deník článek Blíží se nejdůležitější volby, ví i kandidáti v krajském městě: Koalice Svobodní a Realisté Společně pro Jihlavu cílí zejména na MHD zcela zdarma. Chtějí také snížit poplatky za svoz odpadu nebo daň z nemovitostí. „Lidé si ve svých daních zaplatili dopravu i svoz odpadů. Město má sloužit lidem a ne naopak,“ prohlásil lídr kandidátky Pavel Vacek.

19. 9. vydal Jihlavský týden článek Jihlavská MHD zdarma zřejmě nebude: Koalice Svobodní a realisté Společně pro Jihlavu by chtěla dopřát MHD v Jihlavě zdarma všem, pětatřicet milionů se prý v rozpočtu města najde. Ušetřit se údajně dá na podpoře profesionálního sportu, u megalomanských projektů nebo lze snížit počet zaměstnanců magistrátu.

S podobnými plány nesouhlasí současné vedení města ani opozice. „To je jeden z nereálných slibů, který každé politické straně musí zlomit vaz,“ uvedl například jihlavský lídr ODS Petr Laštovička.

14. 9. vydal Jihlavský deník článek Velká diskuze kolem jihlavské MHD zdarma: Bude? Zřejmě neSvobodní a Realisté, kteří se spojili a kandidují pod názvem Společně pro Jihlavu, totiž chtějí jízdné v MHD zcela zrušit. Město totiž prý ročně doplácí šedesát milionů z daní na provoz a lidé si tak autobusy a trolejbusy platí v podstatě dvakrát. Zrušením jízdného přijde dopravní podnik o 48 milionů.

„Pokud zrušíme jízdenky, revizory, prodejní automaty na jízdenky a administrativu s tím spojenou, tak ušetříme přibližně 15 milionů korun. Zbývá 35 milionů, které se vyplatí v rozpočtu najít,“ vysvětlují Svobodní a Realisté Společně pro Jihlavu na svém facebooku.

„Třeba kapitola Ostatní výdaje je oproti srovnatelným statutárním městům dvojnásobná. Krátit by jistě šlo i v kapitole Činnost místní správy, kde je rozpočtováno 203 milionů korun,“ odpověděl Martin Rumler na dotaz Deníku, kde tyto miliony najít a dodal: „V neposlední řadě chceme provést důkladnou revizi investic, třeba cyklostezka do průmyslové zóny za šedesát milionů zavání velikým plýtváním.“

„Vezmeme tam, kde je nutné ušetřit. Nebudeme podporovat v takové míře profesionální sport ani megalomanské projekty a pokusíme se snížit administrativu magistrátu, kde je neskutečné množství lidí,“ uvedl lídr koalice Pavel Vacek. MHD zdarma by podle něj vyřešila houstnoucí dopravu v Jihlavě, nedostatek parkovacích míst i kvalitu ovzduší v centru města.

Jindřichův Hradec

Server Hradec žije vydal 18. 9. článek Ptáme se lídrů #08 – Jsou zeleň, údržba a úklid v pořádku?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem a Svobodní): Situace se opravdu hodně zlepšila, pokud jde o čistotu ulic. Těchto pár posledních měsíců před volbami bych řekla, že až enormně. Všude po ránu vrčí nějaká technika, proplétají se lidé údržby atd. V tomto ohledu bych za centrum města skoro dala jedničku. Nevím, jak je tomu na sídlištích a v městských obytných zonách, tam se moc často nedostanu. Také bych před vystavením té jedničky ráda viděla účet, kolik nás ta jednička stojí. Jestli nás náhodou sebrání jednoho nedopalku specialistou nestojí třeba 30 Kč. To bych pak hledala kompromisní řešení, kde by nebyl „pořádek za každou cenu“. Ale každopádně lidem z údržby a péče o pořádek jako takový všechna čest. Dost často na ně slýchávám chválu, že opravdu ti konkrétní lidé jedou naplno.

K zeleni jsem se již vyjadřovala v předchozích otázkách, tak snad jen připomenu, že je potřeba mít plán kompletní péče o zeleň, stromy a vegetaci, který bude rozumně dodržován. A bude řešen již v okamžiku, kdy vznikne nějaký projekt změny týkající se vegetace, aby bylo jasné, že po přestřižení té pomyslné šerpy ví každý, co má dělat a jak se o vegetaci starat.

Server Hradec žije vydal 14. 9. článek Ptáme se lídrů #07 – Kudy vede cesta k prosperitě?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem a Svobodní): Toto je opravdu velmi ekonomicky-podnikatelské téma. Podnikatelé jsou totiž ti, kteří musí věci dělat správně, protože nemají žádný záchranný polštář. Co neudělají pro zákazníka správně, za to nedostanou peníze na své živobytí, stejně jako dobře hospodařící rodina, která se netopí v dluzích a nespoléhá na dávky. Umí dobře zhodnotit situaci, dívat se do budoucnosti a jít správnou cestou. Nemohou se řídit pravidlem „z cizího krev neteče“ a snažit se zalíbit voličům rozmařilostmi.

Dnes se spíš vychází ze sociální oblasti, honíme se za dotacemi, což v podstatě znamená, že „zobeme z ruky“ nějaké jednotlivé, malé skupině lidí a děláme, co tito jednotlivci chtějí, ne co skutečně město potřebuje.

Karlovy Vary

16. 9. vydala ČTK článek Opravit by se měly lázeňské památky, míní kandidáti v K. Varech: Jan Klíma (Zvolitelní – KDU-ČSL, Svobodní, Zelení a hnutí Unie pro Sport a Zdraví): Musíme se v investicích soustředit na stav převážně obytných částí města, které jsou mnohde zanedbané. Připravujeme komplexní program rozvoje obytných čtvrtí, zahrnující opravy chodníků, silnic, hřišť i péči o zeleň. Program chceme financovat z evropských fondů a z běžného městského rozpočtu. Tam, kde to bude možné, chceme dosáhnout na finance z projektu RESTART.

Musíme pokračovat v obnově lázeňského centra, které je naší hlavní atrakcí. Na řadě je oprava a možná i obnova Vřídelní kolonády, Císařské lázně, jejichž přirozenou náplní mohou být koncerty Karlovarského symfonického orchestru, a v neposlední řadě investice do jediných městských lázní, Alžbětiných. Na některých investicích se musí podílet kraj či stát. Za všechny jmenujme trestuhodně zanedbaný bazén hotelu Thermal.

Liberec

17. 9. vydal server Genusplus článek Liberec: Dle lídrů je investiční prioritou rekonstrukce bazénu: PRO 2016 + Svobodní – Tibor Batthyány: Mezi nejzásadnější jistě patří rekonstrukce bazénu, která by měla být financována jak z vlastního rozpočtu, tak z dotačních titulů na energetické úspory. Druhou neodkladnou investicí je rekonstrukce budovy Uranu, která straší v centru města již řadu let a její stav je zoufalý.

Milevsko

Server Jižní Čechy teď vydal článek Odvodnění hřbitova v Milevsku nevyšlo. Zbylo na rolbu: Miroslav Machart (Svobodní) vystoupil s tím, že chápe potřebu rolby za vysloužilé stroje, ale nelíbí se mu, že se prostředky hledají škrtáním investičních výdajů. Podle zastupitele by se měly peníze hledat úsporou v běžných výdajích města. Starosta Ivan Radosta ale oponoval, že to není svévolné škrtání investic. „Víme, že tyto akce už letos nestihneme,“ řekl. Miroslav Doubek (Svobodní) se dotázal, jestli se škrtá odvodnění hřbitova, kde spodní voda zaplavuje hroby, aby se koupila rolba. Vedoucí odboru investic David Lukeš ale vysvětlil, že investice se neškrtá svévolně, město ji nemůže realizovat, protože se o zakázku nepřihlásil žádný zájemce. Tudíž ji nemá kdo udělat.

Plzeň

19. 9. vydala Zak tv článek Občané Patrioti a STAN rozjeli předvolební kampaň peticí za odstranění vejce před Novým divadlem: Také Občané Patrioti už zahájili kontaktní část kampaně pro komunální volby, kandidují v koalici se STAN a stranou Svobodných. Lídrem společné kandidátky je senátor a známý autor dětských večerníčků Václav Chaloupek. Část předvolební kampaně je nazvaná „Bez pukavců“ a jde o petici za odstranění „vejce“ před budovou Nového divadla v Plzni.

Ludvík Rösch, Předseda zastupitelského klubu OPAT Ludvík Rösch na úvod připomněl dobrou práci radních, kteří se za toto uskupení starali v uplynulé čtyři roky v koalici na městě o sport „Ukázalo se, že funkce radního pro sport byla přínosem. Jak Petr Chvojka, tak zejména Michal Dvořák dokázali naplnit novou koncepci sportu ve městě. Dokázali prosadit řadu investic, od nákupu Prokopávky až k akademiím pro talentované sportovce či novou tradici Olympijského parku za Plazou. Očekáváme, že nám voliči za naši práci vystaví účet,“ řekl Rösch.

19. 9. vydal server Plzeňský rozhled článek Tvořte s námi Plzeň – vybízejí Patrioti a Starostové s podporou Svobodných: Kontaktní část kampaně zahájili v Plzni Občané Patrioti. V komunálních volbách kandidují v koalici se STAN a stranou Svobodných. Spolu se svými kolegy z těchto dvou uskupení představili nejen lídra, kterým je senátor a známý autor dětských večerníčků Václav Chaloupek, ale i volební program a “doprovodnou“ část kampaně. Je nazvaná “Bez pukavců” a jde o petici za odstranění vejce před budovou Nového divadla v Plzni.

17. 9. vydal server Plzeň.cz článek Boj o Plzeň vrcholí, co slibují politické strany svým voličům?: Do voleb v Plzni mohou samozřejmě zasáhnout i současní členové radniční koalice, Občané Patrioti, kandidující společně se STAN a s podporou Svobodných. Kromě západního okruhu považuji za naléhavé začít se starat o městský majetek, zejména pak o kulturní dům Peklo, důležitá je výstavba aspoň jednoho domova důchodců. Pro turisty a rodiny s dětmi podporují Patrioti stavbu slonince v plzeňské zoo. „Plzeň si při zachování farmářských trhů zaslouží i městskou tržnici. Na okraji města chceme vybudovat záchytná parkoviště. Město musí více spolupracovat se státními orgány při kontrolách ubytoven. Komunikovat s pracovními agenturami a zaměstnavateli. Chceme zvýšit místní poplatky v ubytovnách, peníze pak využít na lepší ostrahu rizikových míst s koncentrací problémových osob. Zvýšení poplatku by přineslo prostředky na posílení činnosti městské policie,“ přiblížil program Patriotů a STAN lídr jejich kandidátky Václav Chaloupek.

Praha 3

18. 9. vydal Pražský deník článek Nový žižkovský starosta přetáhl část opozice. Částečná zrada, tvrdí Zelení: Žižkovská radnice má za sebou politické zemětřesení, které přišlo v neobvyklou dobu čtvrt roku před volbami. Koaliční i opoziční zastupitelé odvolali téměř jednomyslně v tajné volbě dosavadní dlouholetou starostku Hujovou, která krátce předtím opustila domovskou TOP 09.

Hujovou nahradil v čele Prahy 3 občanský demokrat a rodák ze Sardinie Alexander Bellu. K jeho nové koalici přešli z opozičního bloku Žižkov (nejen) sobě zástupci hnutí KDU-ČSL a STAN. Lidovci se navíc rozhodli jít do říjnových voleb ve zcela nové koalici s Belluovou ODS a se Svobodnými.

Zelení, kteří byli tahouny v minulých volbách vítězné, a teď už rozpadlé, opoziční aliance, pochopitelně považují předvolební přeběhlictví lidovců i dalších za vypočítavé. Volební lídr Zelených Ondřej Rut označil jako „částečnou zradu“ přesun nedávných spojenců ze spolku Žižkov (nejen) sobě a z hnutí STAN na kandidátku s TOP 09.

13. 9. vydal server Kauza3 článek Tradiční předvolební debata se před 8 lety nezrodila lehce: 2014 – Napodruhé už přišla i ODS. Kauza 3 tentokrát organizovala debatu s finančním přispěním MČ Praha 3. Diskutovat přišli: Michal Konvička (Demokraté Jana Kasla), Bc. Tomáš Štampach (Stranasvobodných občanů), PhDr. Matěj Stropnický (Žižkov nejen sobě), Ing. Vladislava Hujová (TOP 09), Pavel Ambrož (KSČM), Bc. Alexander Bellu (ODS), Ing. Mgr. Irena Ropková (ČSSD). Moderoval osvědčený Milan Šíma.

Vážné obavy z účelové manipulace debaty písemně vyjádřili ODS, Svobodní, Pro Prahu a Volba pro město. Poukazovali na to, že všichni členové redakční rady Kauzy 3 jsou na kandidátkách: Michal Konvička (Demokraté Jana Kasla), Jiří Ptáček (TOP 09), Mirek Trejtnar (ŽnS), Michal Vronský (TOP 09). S výjimkou Michala Konvičky, který kandidátku vedl a diskuse se účastnil jako politik, byli ovšem zbylí členové redakční rady na nevolitelných místech kandidátek. Druhou výtkou bylo, že akci podpořila MČ Praha 3 z fondu starostky Hujové (TOP 09).

Rakovník

19. 9. vydal Rakovnický deník článek Zastupitelé neumožnili novému kolegovi nahlédnout do spisu o prodeji pozemku: Buď nechte věc prošetřit znovu policií, nebo se neřešte. To vzkázali rakovničtí zastupitelé novému rakovnickému kolegovi Milanu Peruthovi. Tomu neodhlasovali zmocnění, aby se mohl podívat do spisu vedeného v souvislosti s prodejem pozemku vedle budovy Kulturního centra Rakovník soukromému subjektu za částku zhruba tři miliony korun, což tehdy vyvolalo mezi Rakovničany vlnu negativních emocí. Prodejem se prý město zbavilo strategického pozemku.

„Jen podotýkám, že policie už v minulosti prošetřovala a celou věc odložila,“ řekl starosta města Pavel Jenšovský (ČSSD). Podle něj není správné, aby do správního spisu nahlížel zastupitel, který nezastupuje město, ale navíc ještě v doprovodu majitele konkurenční stavební firmy. „To je podle mne problém,“ dodal.

„Nejsem stavař, jsem ekonom. Určité znalosti mi chybí, proto jsem si pana Lodera (majitel stavební firmy v Rakovníku a ještě lídr strany Svobodní, pozn.red.) vzal jako svého poradce,“ vysvětlil Milan Peruth.

Valašské Meziříčí

18. 9. vydala MF DNES anketu Meziříčí řeší dopravu, zónu Lešná či koupaliště: MF DNES přináší názory lídrů politických stran kandidujících do zastupitelstva Valašského Meziříčí na vybrané problémy města.

Jaké jsou problémy města?

Hana Skácalová (ODS a Svobodní)

Vidím tři největší problémy k naléhavému řešení. Doprava, a to zejména doprava v klidu, tj. nedostatek parkovacích míst. Dále téměř zastavená bytová výstavba a stárnoucí obyvatelstvo – chybějící služby pro důstojné stárnutí.

Zlín

14. 9 vydal server Zlín.cz článek Zlínská radnice řeší politickou reklamu na nepovolených místech: Zlínská radnice řeší nekorektní politickou reklamu, například plachty uskupení Svobodných, Soukromníků a Nezávislých, které se objevily na nepovolených místech. Hnutí Zlín 21 zase umístilo billboard na městský pozemek, ve správním řízení hrozí finanční postihy, řekl serveru Zlin.cz mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák.

Plachty Svobodných, Soukromníků a Nezávislých se objevily na desítkách míst. „Většinou je to na zábradlích v místech nepovolených například z důvodu přehlednosti dopravních křižovatek. Nyní se odstraňují,“ uvedl Dvořák.

Článek vydaly i Blesk a ČTK.

Žďár nad Sázavou

19. 9. vydal Žďárský deník článek Ve Žďáře se o hlasy voličů utká osm subjektů: Koalici TOP 09 a Svobodní vede do komunálních voleb ředitel novoveselské základní školy Tomáš Augustýn (TOP 09).

„Nejdůležitější je pro obě naše strany tradiční akcent na efektivní a kvalitní řízení měst, nízkou byrokracii s cílem co nejvíce usnadnit občanům jejich běžný život. Společně jsme také pro větší podporu využívání moderních technologií. Díky tomu jsou kontejnery vyváženy před jejich přeplněním, semafory reagují na aktuální provoz, funguje naváděcí systém na volná parkovací místa, myšleno je i na cyklisty a chodce. Chceme, aby městské služby byly pro naše občany levnější a za jejich využívání získávali zajímavé výhody. Chceme také zajistit lepší připravenost investičních akcí, míst, které je třeba řešit, je ve městě mnoho. Největší příležitostí je využití řeky Sázavy a její zahrnutí do městského prostoru,“ je přesvědčen Tomáš Augustýn.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31