Svobodní v médiích: průzkum, Robinson, restituce i dění v regionech

Štítky: média, Svobodní

Echo 24 vydalo 1. 6. komentář Tomáše Pajonka Fakta vs Emoce – Tommy Robinson: Zatčení a následné odsouzení Tommyho Robinsona spustilo lavinu emocí na internetu, i mimo něj. Opět se ze všech koutů začali ozývat bojovníci za pravdu a ve valné většině naprosto manipulativně komentovali situaci ve prospěch Robinsona.

Účelem tohoto článku není hájit soudní systém Velké Británie a vybrat si stranu. Chci jenom nabídnout fakta. Fakta, na základě kterých si můžete udělat názor. Tak pojďme na to.

Článek vydal i Neviditelný pes.

Server Kurzy zveřejnilo 31. 5. video Jiří Payne vyzval na plénu EP k diskuzi o alternativě k EU s výzvou lucemburskému premiérovi.

Průzkum

4. 6. vydala ČTK průzkum CVVM ČSSD by podle CVVM skončila ve volbách druhá za ANO a před ODS: TOP 09 a STAN podle květnového volebního modelu zůstávají pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny. Prohodily si hodnoty z dubnového volebního modelu: STAN by si v květnu vybralo 4,5 procenta voličů a TOP 09 tři procenta. Po jednom procentu by získali Zelení a Svobodní.

O průzkumu informovaly i Česká televize nebo MF DNES a Lidové noviny.

Různé

5. 6. byly ve zpravodajství českých televizních stanic a zpravodajských serverů k vidění vlajky Svobodných díky účasti na demonstraci proti vznikající koalici ANO, ČSSD a KSČM.

Server eurozprávy vydal 4. 6. článek Zdanění církevních restitucí? Drsné reakce jsou tady: A podobně to vidí i někdejší europoslanec a bývalý předseda Svobodných Petr Mach. „Předpokládám, že pokud se Babiš s komunisty a sociálními demokraty domluví na zdanění církevních restitucí, ústavní soud takové zdanění zruší. Zdanění restitucí totiž odporuje – ať se nám církevní restituce líbí, nebo ne – základním principům právního státu a zásadě nepřípustnosti retroaktivity v právu. Takže si myslím, že jde jen o úlitbu komunistům, aby hlasovali pro důvěru vládě, i když se předpokládá, že zdanění restitucí nakonec neprojde,“ uvedl na facebooku.

Vyšlo i na serveru 24zpravy.com a webu Blesku.

3. 6. vydal server Plzen.cz článek Pane ministře, zaklekněte na ředitele pojišťoven, radí šéfka svobodných na Plzeňsku: „Tak prý máme nedostatek zubařů mimo velká města,“ píše na Facebooku předsedkyně Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji Lenka Brčková. Reaguje tak na dotační program pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb, který vypsalo ministerstvo zdravotnictví. A je jasné, že se jí nelíbí.

Zajistit dostupnost zdravotní péče je podle Brčkové povinností zdravotní pojišťovny. „Naše vláda v demisi to řeší novým dotačním programem pro zubaře. Já nevím… Ale proč se neustále řeší následek a neřeší se příčina? Proč ministr zdravotnictví jde radši utrácet další erární peníze? Proč si nedošlápne na ředitele zdravotních pojišťoven?“ – ptá se na sociální síti.

Regiony

Chrudim

2. 6. vydal Orlický deník článek Chrudimských zastupitelů bude opět sedmadvacet: počtu zastupitelů se tedy Chrudimští shodnou, avšak pro část opozice zůstává trnem v oku dnešní „nadstandardní“ počet místostarostů. Připomínka v tomto duchu zazněla opět i na pondělní schůzi. V diskuzi nad jedním z dalších bodů si totiž vzal slovo Josef Káles, zastupitel za opoziční Svobodné, který uvedl, že marně čeká od vedení města již dva měsíce odpověď na svůj návrh týkající se jím navrženého pořádání online přenosů z jednání zastupitelstva. „Přitom, pane starosto, máte vedle sebe čtyři místostarosty a také poměrně velký tým úředníků,“ rýpl si Josef Káles.

K Josefu Kálesovi se vzápětí připojil i jeho stranický kolega Petr Lichtenberg. „Pokud se bavíme o těchto věcech, tak mně, jako zastupiteli, dluží pan tajemník odpověď už možná tři roky. V žádném případě nechci dělat rozdíly mezi občanem a zastupitelem, ale jenom to uvádím jako příklad. Radnice prostě špatně reaguje na emaily, podněty a dotazy,“ přisadil si Petr Lichtenberg. Ten pak svoji poznámku rozvedl ještě na Facebooku, kde opět zkritizoval komunikaci ze strany tajemníka a jemu podřízených úředníků a závěrem dodal: „Že mají takováto ramena, značí jedinou věc: Jsou si jisti, ze je vedení přikryje a nic se jim nestane. Smutná realita v tom našem Chrudimském království…“

Chrudimské noviny vydaly 31. 5. článek Vysvědčení radniční koalici – díl první: Budeme na internetu zveřejňovat obsahová shrnutí jednotlivých bodů projednávaných zastupitelstvem města a budeme i nadále pořizovat zvukové záznamy z jednání zastupitelstva, na webu města bude k dispozici adresný záznam o hlasování jednotlivých členů zastupitelstva města

Splněno. Ono totiž nebylo co měnit. Tento systém přes některé porodní bolesti spolehlivě funguje již řadu let. A to některá města dokonce jednání svých politických špiček natáčejí na video a následně vysílají on-line! Návrh Svobodných , aby se tak dělo i v Chrudimi, však nestojí zdejším pánům a vládcům ani za odpověď svému kolegovi zastupiteli Josefu Kálesovi ml.

Plzeň

31. 5. vydal server iDNES článek Menší strany se před volbami v Plzni spojují. Větší ukazují, co nabídnou: Volebním lídrem TOP 09 je její plzeňský šéf Michal Vozobule. To ale neznamená, že jistě bude na prvním místě kandidátky, protože TOP 09 jedná o možné koalici.

„V úvahu připadá Plzeňská aliance a teoreticky Zelení. Definitivně dohodnutí zatím nejsme. Myslím, že jasno bude tak do dvou týdnů,“ řekl Vozobule.

Jak sdělil předseda Občanů patriotů Jan Michálek, ve hře je možnost, že se TOP 09 připojí k uskupení Občanů patriotů, Starostů, Svobodných a hnutí Pro zdraví a sport.

Praha 3

5. 6. vydal Pražský deník článek Žižkovská verze Mnichova. Končící starostka Hujová bojuje proti koalici Prahy 3: Otázkou je, zda na žižkovské radnici Hujová vydrží až do podzimních voleb. V reakci na současnou krizi totiž minulý týden vznikla Koalice pro Prahu 3, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a Svobodní. V čele vlády na „trojce“ by mohl stanout místostarosta Alexander Bellu z ODS.

Praha 18

Letňanské listy vydaly 1. 6. v rubrice Diskusní FÓRUM příspěvek Martina Halamy: Na podzim letošního roku se konají komunální volby. Volby, ve kterých rozhodneme o tom, kdo bude hájit naše zájmy v pražském i letňanském zastupitelstvu. Jednání uvnitř stran i vzájemně mezi stranami o předvolebních uskupeních čile probíhají, nebo již nabrala finálních kontur. V těchto dnech, kdy píši tyto řádky, se v médiích „prozradila“ jednání mezi pražským sdružením Svobodných a pražskou ODS o společné kandidátní listině do voleb do ZHMP. Pevně doufám, že jednání budou dotažena k dohodě a obě pravicové strany vytvoří, za podpory Soukromníků, silnou listinu, která osloví pražské pravicové voliče. Zároveň jsem hrdý na to, že jsem se těchto jednání mohl účastnit. Zajímavé bude sledovat i čilý politický ruch přímo u nás v Letňanech. Přeci jen jsme my, letňanští politici, k vám, coby voličům, nejblíže. Přejme si férovou volební kampaň a výsledky voleb, které Letňany i Prahu posunou v kvalitě života zase o kus dopředu. Závěrem vám, Letňanští, přeji klidnou dovolenou a krásné prázdniny. Ať již strávené v naší zemi nebo na cestách. Užijte si jich s těmi, které máte rádi, odpočiňte si a naberte síly do dalšího pracovního nebo studijního úsilí. Hezké léto!

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Směrnice EPBD: evropský účet, který zaplatí Praha 11

13. 9. 2026

Bitcoin: Peníze 21. století i pro vaši obec

13. 9. 2026

Vondráček v Nedělní debatě ČT24 obhájil vlastní zákon o velvyslancích i princip „stejný metr pro všechny“ u dotací, zatímco kolegové sváděli boj o Babiše

13. 9. 2026

STRATEGIE CHAOSU – DÍL PRVNÍ: JAK SE VYTVÁŘÍ NEPŘÍTEL

11. 9. 2026

Olomouc platí za to, že nemá koeficient jako Brno, Ostrava a Plzeň

11. 9. 2026

Vondráček v pořadu Proč? jak? co?: krajské silnice, Prague Pride i rozhledna za 13 milionů jako důkaz, že dotace často škodí víc, než pomáhají

10. 9. 2026

Kdo uhlídá stát, až spojí vaše jméno s kryptotransakcemi?

10. 9. 2026

Nejnovější video

Nedělní debata Lukáše Dolanského u jednoho stolu posadila Radka Vondráčka z ANO, Jiřího Pospíšila z TOP 09, Alexandra Vondru z ODS a Libora Vondráčka, předsedu Svobodných. Právě Libor Vondráček, jehož nezaměňovat s poslancem ANO stejného jména, se v hodinové debatě prosadil ne hlasitostí, ale tím, že u dvou nejsložitějších témat, střetu zájmů a vlastního zákona o pravomocích prezidenta, dokázal nabídnout přesnější argument než všichni ostatní kolem stolu.

V úvodní části o možném střetu zájmů Andreje Babiše, kde se Pospíšil a Vondra přetahovali s Radkem Vondráčkem o desítky a miliardy korun, zůstal Libor Vondráček nad politickým handrkováním. Připomněl výrok Jaroslava Kubery, že dotace by měly být trestným činem, minimálně sprostým slovem, a rovnou dodal, že kdyby dotace neexistovaly, nikdo by u stolu neřešil hodiny diskuzí o tom, kdo je v konfliktu zájmů. Šlo o řízný, ale věcný komentář, který posunul debatu od osobních útoků k podstatě problému.

Na dotaz, zda riziko nakonec nezaplatí čeští občané, odpověděl Vondráček jasným rozlišením kompetencí: ministerstvo spravedlnosti je dohledový orgán podle českého zákona, a to, že Evropská komise má jinou, širší definici střetu zájmů, je realita, se kterou je třeba počítat, ale neznamená to automaticky prohru. Zdůraznil princip, že pravidla pro vyplácení dotací musí platit stejným metrem pro všechny aktéry na území republiky, bez výhod pro premiéra i bez výhod proti němu, což je přesně ten typ nestranného postoje, který v ostré předvolební atmosféře ostatním hostům u stolu chyběl.

Když se debata přesunula k technickým rozdílům mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi, Vondráček doplnil argumentaci Radka Vondráčka o důležitý detail: pokud by v budoucnu vznikla prokázaná pohledávka státu vůči firmě z nesprávně vyplacených prostředků, je jednou z podmínek nárokových dotací i to, že firma nemá vůči státu nesplacené závazky, takže stát má nástroj k započtení dlužné částky i u dotací, které jinak automaticky náleží. Šlo o konkrétní, prakticky použitelnou informaci, nejen politické ujišťování.

Nejsilnější část večera ale patřila obhajobě zákona, který sám Vondráček prosadil ve sněmovně a který nedávno přehlasoval veto Senátu, totiž zákona, jenž prezidentovi odebírá pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Zatímco Pospíšil, Vondra i moderátor Dolanský ho tlačili k přiznání, že jde o pomstu prezidentu Pavlovi, Vondráček zůstal u právního jádra věci: podle článku 44 Vídeňské úmluvy jsou prezidentskými velvyslanci pouze ti, kteří jsou přijímáni hlavou jiného státu v rámci bilaterálních vztahů, zatímco vedoucí stálých delegací se předkládají vedoucímu mezinárodní organizace a jejich listiny podepisuje ministr zahraničí, nikoli prezident. Na podporu svého výkladu citoval tři nejčastěji zmiňované komentáře k ústavě, které jeho interpretaci potvrzují, a odmítl, že by šlo o svévolné rozšíření role vlády.

Na tvrdý argument Jiřího Pospíšila, že otázka nikdy nebyla sporná a že to potvrdí devadesát procent ústavních právníků, Vondráček nezačal ustupovat ani se hádat, ale klidně zopakoval, že situaci vyjasňuje pro všechny budoucí prezidenty a vlády, bez ohledu na politickou konstelaci, a otevřeně přiznal, že motivací je i obava z dalšího stupňování takzvaných naschválů ze strany hlavy státu, pokud by získala druhý mandát bez nutnosti obhajoby u voličů. Právě tato kombinace právní argumentace a otevřeně vysloveného politického kontextu působila mnohem přesvědčivěji než snaha ostatních hostů celou věc zredukovat na jedno slovo.

V pasáži o volebním vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku pak Vondráček ukázal, že umí kritizovat extremismus konzistentně na obě strany politického spektra. Připomněl teroristický útok v Pardubicích spojený se Stiftung Rosy Luxemburgové a ptal se, proč česká média nevěnují stejně důslednou pozornost krajně levicovým hnutím jako AfD, když nastupující vítězství Die Linke v Berlíně bude podle průzkumů podobně výrazné. Zároveň jasně a bez váhání odmítl požadavky některých zemských politiků AfD na zrušení Benešových dekretů, čímž ukázal, že sympatie k některým konzervativním pozicím AfD u něj nepřebíjí obranu národních zájmů.

Vondráček přiznal i praktickou inspiraci, kterou německá strana pro Svobodné představuje, konkrétně v tom, jak komunikuje s voliči a jak dokázala z jednotek procent vyrůst na téměř třicet procent podpory celostátně, v Sasku-Anhaltsku dokonce na 43,8 procenta. Zároveň ale hned dodal, že jde o inspiraci ve způsobu komunikace, nikoli v programu, a připomněl, že postoj Svobodných k evropské integraci je dlouhodobý a nemění se podle toho, jak si aktuálně vede některá zahraniční strana. Svobodní podle něj hlásají už od Lisabonské smlouvy totéž, totiž že by pro Česko bylo výhodnější být součástí EFTA, tedy uskupení po vzoru Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska než hluboce integrovanou součástí Evropské unie.

Poznamenal také, že AfD by na rozdíl od současné německé vlády nikdy nevypnula jaderné elektrárny, což je z pohledu Vondráčka relevantní i pro Česko, protože Německo dnes kvůli odstavení vlastních jaderných zdrojů potřebuje dovážet energii i od nás, a to je jeden z důvodů, proč jsou ceny elektřiny v regionu dlouhodobě vyšší, než by musely být. Vondráček tím ukázal, že i k tématu, které je v médiích často redukováno na emoce a nálepky, dokáže přistoupit věcně a spojit ho s konkrétním dopadem na české spotřebitele.

Když se moderátor Dolanský pokusil Vondráčka zatlačit otázkou, zda by Svobodní byli ochotni s AfD spolupracovat i za cenu ústupků v citlivých otázkách, odpověděl bez zaváhání, že spolupráce v Evropském parlamentu je věc programových průsečíků, ne bezvýhradného souhlasu se vším, co ten který spojenec řekne. Zdůraznil, že stejně jako u domácích partnerů posuzuje Svobodní zahraniční spojence podle konkrétních kroků, ne podle toho, jak je která strana označena v titulcích zpravodajství, a že tento přístup platí i směrem k voličům, kterým chce nabídnout srozumitelné vysvětlení, nejen politický slogan.

Celý večer tak Vondráček ukázal politika, který dokáže obhájit vlastní legislativní práci právním rozborem, rozlišit spravedlivou kritiku od demagogie a nebát se nepříjemných otázek, aniž by sklouzl k výkřikům, které kolem něj předváděli ostatní hosté. Zatímco debata jako celek často sklouzávala k vzájemným obviněním mezi ANO, TOP 09 a ODS, Libor Vondráček si udržel roli hlasu, který věcné argumenty upřednostňuje před politickým divadlem, a to je přesně ten typ vystupování, který voliče Svobodných dlouhodobě přesvědčuje, že jde o stranu se skutečným programem, nejen s hlasitými hesly.