Svobodní v médiích: průzkum, Robinson, restituce i dění v regionech

Svobodní v médiích: průzkum, Robinson, restituce i dění v regionech

Echo 24 vydalo 1. 6. komentář Tomáše Pajonka Fakta vs Emoce – Tommy Robinson: Zatčení a následné odsouzení Tommyho Robinsona spustilo lavinu emocí na internetu, i mimo něj. Opět se ze všech koutů začali ozývat bojovníci za pravdu a ve valné většině naprosto manipulativně komentovali situaci ve prospěch Robinsona.

Účelem tohoto článku není hájit soudní systém Velké Británie a vybrat si stranu. Chci jenom nabídnout fakta. Fakta, na základě kterých si můžete udělat názor. Tak pojďme na to.

Článek vydal i Neviditelný pes.

Server Kurzy zveřejnilo 31. 5. video Jiří Payne vyzval na plénu EP k diskuzi o alternativě k EU s výzvou lucemburskému premiérovi.

Průzkum

4. 6. vydala ČTK průzkum CVVM ČSSD by podle CVVM skončila ve volbách druhá za ANO a před ODS: TOP 09 a STAN podle květnového volebního modelu zůstávají pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do Sněmovny. Prohodily si hodnoty z dubnového volebního modelu: STAN by si v květnu vybralo 4,5 procenta voličů a TOP 09 tři procenta. Po jednom procentu by získali Zelení a Svobodní.

O průzkumu informovaly i Česká televize nebo MF DNES a Lidové noviny.

Různé

5. 6. byly ve zpravodajství českých televizních stanic a zpravodajských serverů k vidění vlajky Svobodných díky účasti na demonstraci proti vznikající koalici ANO, ČSSD a KSČM. 

Server eurozprávy vydal 4. 6. článek Zdanění církevních restitucí? Drsné reakce jsou tady: A podobně to vidí i někdejší europoslanec a bývalý předseda Svobodných Petr Mach. „Předpokládám, že pokud se Babiš s komunisty a sociálními demokraty domluví na zdanění církevních restitucí, ústavní soud takové zdanění zruší. Zdanění restitucí totiž odporuje – ať se nám církevní restituce líbí, nebo ne – základním principům právního státu a zásadě nepřípustnosti retroaktivity v právu. Takže si myslím, že jde jen o úlitbu komunistům, aby hlasovali pro důvěru vládě, i když se předpokládá, že zdanění restitucí nakonec neprojde,“ uvedl na facebooku.

Vyšlo i na serveru 24zpravy.com a webu Blesku.

3. 6. vydal server Plzen.cz článek Pane ministře, zaklekněte na ředitele pojišťoven, radí šéfka svobodných na Plzeňsku: „Tak prý máme nedostatek zubařů mimo velká města,“ píše na Facebooku předsedkyně Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji Lenka Brčková. Reaguje tak na dotační program pro zubní lékaře v oblastech s omezenou dostupností zdravotních služeb, který vypsalo ministerstvo zdravotnictví. A je jasné, že se jí nelíbí.

Zajistit dostupnost zdravotní péče je podle Brčkové povinností zdravotní pojišťovny. „Naše vláda v demisi to řeší novým dotačním programem pro zubaře. Já nevím… Ale proč se neustále řeší následek a neřeší se příčina? Proč ministr zdravotnictví jde radši utrácet další erární peníze? Proč si nedošlápne na ředitele zdravotních pojišťoven?“ – ptá se na sociální síti.

Regiony

Chrudim

2. 6. vydal Orlický deník článek Chrudimských zastupitelů bude opět sedmadvacet: počtu zastupitelů se tedy Chrudimští shodnou, avšak pro část opozice zůstává trnem v oku dnešní „nadstandardní“ počet místostarostů. Připomínka v tomto duchu zazněla opět i na pondělní schůzi. V diskuzi nad jedním z dalších bodů si totiž vzal slovo Josef Káles, zastupitel za opoziční Svobodné, který uvedl, že marně čeká od vedení města již dva měsíce odpověď na svůj návrh týkající se jím navrženého pořádání online přenosů z jednání zastupitelstva. „Přitom, pane starosto, máte vedle sebe čtyři místostarosty a také poměrně velký tým úředníků,“ rýpl si Josef Káles.

K Josefu Kálesovi se vzápětí připojil i jeho stranický kolega Petr Lichtenberg. „Pokud se bavíme o těchto věcech, tak mně, jako zastupiteli, dluží pan tajemník odpověď už možná tři roky. V žádném případě nechci dělat rozdíly mezi občanem a zastupitelem, ale jenom to uvádím jako příklad. Radnice prostě špatně reaguje na emaily, podněty a dotazy,“ přisadil si Petr Lichtenberg. Ten pak svoji poznámku rozvedl ještě na Facebooku, kde opět zkritizoval komunikaci ze strany tajemníka a jemu podřízených úředníků a závěrem dodal: „Že mají takováto ramena, značí jedinou věc: Jsou si jisti, ze je vedení přikryje a nic se jim nestane. Smutná realita v tom našem Chrudimském království…“

Chrudimské noviny vydaly 31. 5. článek Vysvědčení radniční koalici – díl první: Budeme na internetu zveřejňovat obsahová shrnutí jednotlivých bodů projednávaných zastupitelstvem města a budeme i nadále pořizovat zvukové záznamy z jednání zastupitelstva, na webu města bude k dispozici adresný záznam o hlasování jednotlivých členů zastupitelstva města

Splněno. Ono totiž nebylo co měnit. Tento systém přes některé porodní bolesti spolehlivě funguje již řadu let. A to některá města dokonce jednání svých politických špiček natáčejí na video a následně vysílají on-line! Návrh Svobodných , aby se tak dělo i v Chrudimi, však nestojí zdejším pánům a vládcům ani za odpověď svému kolegovi zastupiteli Josefu Kálesovi ml.

Plzeň

31. 5. vydal server iDNES článek Menší strany se před volbami v Plzni spojují. Větší ukazují, co nabídnou: Volebním lídrem TOP 09 je její plzeňský šéf Michal Vozobule. To ale neznamená, že jistě bude na prvním místě kandidátky, protože TOP 09 jedná o možné koalici.

„V úvahu připadá Plzeňská aliance a teoreticky Zelení. Definitivně dohodnutí zatím nejsme. Myslím, že jasno bude tak do dvou týdnů,“ řekl Vozobule.

Jak sdělil předseda Občanů patriotů Jan Michálek, ve hře je možnost, že se TOP 09 připojí k uskupení Občanů patriotů, Starostů, Svobodných a hnutí Pro zdraví a sport.

Praha 3

5. 6. vydal Pražský deník článek Žižkovská verze Mnichova. Končící starostka Hujová bojuje proti koalici Prahy 3: Otázkou je, zda na žižkovské radnici Hujová vydrží až do podzimních voleb. V reakci na současnou krizi totiž minulý týden vznikla Koalice pro Prahu 3, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a Svobodní. V čele vlády na „trojce“ by mohl stanout místostarosta Alexander Bellu z ODS.

Praha 18

Letňanské listy vydaly 1. 6. v rubrice Diskusní FÓRUM příspěvek Martina Halamy: Na podzim letošního roku se konají komunální volby. Volby, ve kterých rozhodneme o tom, kdo bude hájit naše zájmy v pražském i letňanském zastupitelstvu. Jednání uvnitř stran i vzájemně mezi stranami o předvolebních uskupeních čile probíhají, nebo již nabrala finálních kontur. V těchto dnech, kdy píši tyto řádky, se v médiích „prozradila“ jednání mezi pražským sdružením Svobodných a pražskou ODS o společné kandidátní listině do voleb do ZHMP. Pevně doufám, že jednání budou dotažena k dohodě a obě pravicové strany vytvoří, za podpory Soukromníků, silnou listinu, která osloví pražské pravicové voliče. Zároveň jsem hrdý na to, že jsem se těchto jednání mohl účastnit. Zajímavé bude sledovat i čilý politický ruch přímo u nás v Letňanech. Přeci jen jsme my, letňanští politici, k vám, coby voličům, nejblíže. Přejme si férovou volební kampaň a výsledky voleb, které Letňany i Prahu posunou v kvalitě života zase o kus dopředu. Závěrem vám, Letňanští, přeji klidnou dovolenou a krásné prázdniny. Ať již strávené v naší zemi nebo na cestách. Užijte si jich s těmi, které máte rádi, odpočiňte si a naberte síly do dalšího pracovního nebo studijního úsilí. Hezké léto!

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31