14. 4. byl Tomáš Pajonk hostem pořadu Politické spektrum v České televizi. Tématem byly česko-ruské vztahy.
14. 4. zveřejnily Parlamentní listy rozhovor Tomáš Pajonk vnímá za eskalací napětí v Sýrii ještě něco jiného, co nebylo řečeno: „Přímého střetu americké a ruské armády se neobávám. Ani jedna strana by z toho nic neměla. Obě dvě země mají agresivní zahraniční politiku a bojují o vliv v regionu už několik desetiletí, vždy to ale znamenalo spíš podporu radikálů než přímý střet, a bude to tak podle mě i nadále pokračovat,“ myslí si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Tomáš Pajonk, předseda Svobodných. „Politikům se tento typ sporů moc hodí. Občané mají vnějšího nepřítele, nemusí se tolik řešit domácí problémy, zatímco se pěkně posunují státní zakázky a dochází k legálním loupežím,“ domnívá se Pajonk.
V posledních dnech se hodně zhoršily vztahy Západu s Ruskem. Stojíme na prahu nějaké nové studené války? Nebo proč k vyhrocení vztahů dochází, komu tohle může prospět?
Nová studená válka ve formátu USA, potažmo Západ vs. Rusko podle mě nehrozí. Rusko dnes nemá zdaleka takovou sílu, jako měl Sovětský svaz v minulém století. Ani vojensky, ani ekonomicky, koneckonců má HDP na úrovni Španělska. Dost by mohlo s rovnováhou sil zamíchat rýsující se spojenectví Ruska s Tureckem, které je pro NATO nejdůležitějším spojencem v blízkovýchodním regionu. Klíčovou roli taky sehraje Čína, která mohutně expanduje do Afriky a pomalu ale jistě přebírá od USA roli světového lídra. Rusko umí diplomaticky velice šikovně prodat své přednosti, reálně ovšem za světovými mocnostmi zaostává. To ovšem nic nemění na tom, že je významnou mocností regionální.
Američané spolu s Británií a Francii v sobotu zaútočili na Sýrii tomahawky, Rusové tvrdí, že se naplnily nejčernější scénáře a slibují odvetná opatření. Nehrozí dokonce přímý střet Američanů s Rusy. Nemáte z toho obavy?
Jak jsem zmínil v odstavci výše, přímého střetu americké a ruské armády se neobávám. Ani jedna strana by z toho nic neměla. Možná se dají očekávat „dobrovolníci“ ze strany Ruska, kteří budou podobně jako na Ukrajině hájit ruské zájmy, a zase jiná skupina neoficiálních bojovníků prosazující zájmy USA. Obě dvě země mají agresivní zahraniční politiku a bojují o vliv v regionu už několik desetiletí, vždy to ale znamenalo spíš podporu radikálů, než přímý střet, a bude to tak podle mě i nadále pokračovat.
Politikům – americkým, ruským i unijním obecně – se tento typ sporů moc hodí. Občané mají vnějšího nepřítele, nemusí se tolik řešit domácí problémy a lze donekonečna rozebírat Rusy, Američany atd., zatímco se pěkně posunují státní zakázky a dochází k legálním loupežím. Občané se dívají na mezinárodní válečný fotbal, fandí, tváří se jako mezinárodní experti, hádají se v hospodách a na facebooku, ale podstatné věci, jako že stát bere lidem už vice než polovinu toho, co vytvoří, nikdo neřeší. Politikům je pak tuze dobře, vydávají silná slova a proklamace, sbírají fanoušky.
O facebooku
11. 4. zveřejnilo Echo24 článek Tomáše Pajonka Facebook neudělal nic špatně: Včera musel majitel největší sociální sítě na světě, Mark Zuckerberg, vypovídat před senátní komisí amerického Kongresu. Zdánlivě nedůležitá zpráva má ovšem širší pozadí, které odkrývá snahy politiků regulovat ve stínu posledního zneužití osobních údajů obsah na sociálních sítích.
Jako první, co na vás při používání Facebooku vykoukne, jsou pravidla ochrany osobních údajů. V těchto pravidlech se jasně udává, že pokud sdílíte svá data s přítelem, tento přítel poté může Vámi sdílená data sdílet zase dál, a to jakékoliv aplikaci třetí strany. Součástí této politiky Facebooku je také to, že aplikace mohou “používat pouze data Vás a Vašich přátel, a to pro zlepšení uživatelského prostředí v dané aplikaci“. Zároveň se Vás na využití Vašich dat ptá téměř každá aplikace a poskytnutí těchto dat je podmínkou jejich užívání.
Když Vám někdo nabízí produkt zdarma, tím produktem jste ve skutečnosti Vy!
Tento přístup je veřejný, bylo o něm napsáno hned několik článků a upozornění a Facebook sám uživatele informoval, byť co si budeme povídat, ne všichni uživatelské podmínky čteme. Ke sběru dat o jednotlivých uživatelích Facebooku dochází – to víme. Zároveň také dochází k jejich využití pro komerční účely – to také víme. Co je tedy na kauze Cambridge Analytica (dále CA) tak zásadního a proč musel Zuckerberg vypovídat před senátní komisí v americkém Kongresu?
Ve vší stručnosti. Facebook poskytnul profesorovi Aleksandru Koganovi data uživatelů sítě. Podle všech dostupných informací měl profesor Kogan vyvíjet kvízovou aplikaci založenou na odhadu osobnosti lidí na základě jimi poskytnutých dat. Takto původně získal přístup k 300 000 účtů a také k informacím z účtů jejich přátel. CA od Kogana tyto informace zakoupila, a to v přímém rozporu s podmínkami Facebooku. Jinými slovy, CA Facebook podvedla a data později využila v prezidentské kampani.
Teď ovšem přichází má největší výtka Facebooku. Ten se měl o aktivitách CA dozvědět už v roce 2015 a i přes to, že okamžitě spolupráci s CA zastavil a požadoval smazání všech dat, neinformoval o této skutečnosti své uživatele. CA poté tvrdila, že data smazala, ovšem zcela evidentně tomu tak nebylo. To je velký problém, ne že ne. Je to strategická chyba společnosti. Přirovnal bych to například k rozhodnutí Nokia využívat do svých chytrých telefonů software od Microsoft, na rozdíl od Androidu. Takováto chyba může a nemusí vést ke konci společnosti na trhu.
Jsem zákazník Facebooku a dobrovolně se rozhoduji o tom, jestli na této platformě budu, nebo nebudu. Pokud na ní být chci, nesu určitá rizika a pokud ještě k tomu poskytnu své osobní údaje, riskuji nespočetněkrát tolik. Proto Vás prosím. Chcete lepší sociální sítě? Odmítněte ty horší a přestaňte je používat. Facebook si dovolí jenom to, co mu projde u jeho uživatelů. To je cesta, jak si zajistit lepší ochranu osobních informací a vyhnout se jejich zneužití.
Prostě a jednoduše: Nechcete, aby někdo zneužil vaše informace? Tak mu je nedávejte!
Regulace EU
13. 4. zveřejnil Pravý prostor článek Jiřího Payna Právo na vlastní chutě: Evropská komise projednává návrh na zpřísnění regulace, podle které by se měly udělovat obrovské pokuty výrobcům a dodavatelům potravin. Unii vadí jakékoli místní speciality. Kdysi se v EU řešil zákaz britských klobásek, které Britům po staletí chutnají k snídani, ale nesplňují představy kontinentálních Evropanů o uzeninách. Pokud si vzpomínám, byly zakázány. Nám zase komise zakázala mít na trhu pomazánkové máslo, které jsme vymysleli a na které jsme si zvykli. Vypustili jsme slovo máslo z etiket a stejně tomu tak říkáme. Nechutnají nám polské nebo německé okurky, protože jsme zvyklí na znojemskou chuť. Někdo dává přednost francouzské, někdo české hořčici. Zákaz našeho rumu jsme také vyřešili přejmenováním. Doposud jsme bojovali za právo na místní zvyklosti a odlišnosti, za právo na vlastní chutě.
Komisařka Jourová ještě před rokem zastávala názor, že není nutné měnit evropské předpisy, že stačí uplatňovat již platná pravidla a že stačí, když národní obchodní inspekce budou důraznější. Od podzimu ale změnila názor a nyní bojuje za totální unifikaci. Nebudou-li mít potraviny v celé unii dokonale stejné složení, budou pokuty. Zkoušel jsem najít, kterých výrobků se to týká a kolik jich je (možná se jedná jen o několik výrobků). Komisařka Jourová se někde vyjádřila, že zatím nemá konkrétní firmy, kterých se to týká, ale že je zveřejní, až seznam dostane. Zároveň se pokouší napsat metodiku porovnávání. Našel jsem opravdu pohoršující srovnání některých potravin prodávaných v různých zemích od stejného výrobce, jenomže když jsem se podíval na konkrétní výrobek, zjistil jsem, že má naprosto jiný obal. Komise takovým firmám nejspíš přikáže, že musí všechny své výrobky prodávat ve všech zemích EU. Aby měli Středoevropané přístup ke kvalitním potravinám.
Nová regulace údajně zakáže vracet výrobci neprodané zboží a zakáže prý i regálné (asi se budou všechny výrobky věšet od stropu na provázky, aby byla zajištěna rovnost). Má se prý zakázat poplatek za skladování (sklady jsou v EU patně zadarmo), má se prý také zakázat rušení objednávek na poslední chvíli (těším se na právní eurodefinici poslední chvilky). Má být zakázána i zpětná změna obchodních podmínek.
Pozoruhodné je, že některá srovnání konkrétních výrobků vzbudila u odborníků notné pochybnosti: Výrobky se opravdu liší, ale není jisté, který z nich je vlastně lepší. Možná vůbec nejde o spotřebitele, ale jde o konkurenční boj velkých firem, které si dovedou koupit evropské regulace ve svůj prospěch.
Předseda Komise Junker v září deklaroval, že Češi mají právo na čokoládu. Já bych si přál, abychom místo toho měli právo na vlastní chutě: na pomazánkové máslo, na znojemské okurky, na tuzemský (= v Česku prodávaný) rum. Pozoruhodné je, že Unii nijak netrápí, že pivo s etiketou ‚plzeňské‘ nejenom není z Plzně, ale ani jako plzeňské pivo nechutná.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že v Evropské unii není prostor pro spotřebitele druhé třídy. Bude-li nová regulace schválena, začnou se Středoevropané cítit rovnoprávnějšími, prostě budou prvotřídní. Našel jsem také nějaký výzkum, podle kterého jsou spotřebitelé ve střední Evropě mnohem méně nároční, než v ostatních zemích EU. Prvotřídnost nespočívá v tom, že vyvoláme další regulaci, další zákazy, další pokuty, že ochudíme trhy o mnohé výrobky, že výrobci a dodavatelé se budou bát Komise více než spotřebitelů, což je první krok na přechodu od tržní ekonomiky k socialistické ekonomice.
Prvotřídnosti jsme mohli dosáhnout tím, že se začneme více starat o to, co kupujeme, že budeme stejně nároční, jako spotřebitelé na Západě. Bude-li nová regulace schválena, definitivně si tím cestu k rovnoprávnosti a prvotřídnosti uzavřeme. Budeme navždy spotřebiteli druhé kategorie, kteří se nedokázali postarat sami o sebe a museli si přizvat na pomoc Komisi.
Vyšlo i na serverech Neviditelný pes a Eportál.cz.
Různé
11. 4. zveřejnil server Gloobal.cz článek Chudáci psi a chudáci děti: český politik zkritizoval veganku za „etické“ krmení psů: Veganská aktivistka Linda Maruščáková se dostala pod palbu kritiky politika Svobodných Petra Macha kvůli svým výrokům o tom, že vegansky krmí svého psa a dokonce plánuje krmit rostlinnou stravou i své budoucí děti.
Na svém Facebooku napsal : „Tahle paní veganka prý své psy krmí ‚eticky‘ — tedy jen rostlinami. A krmila by tak prý i své děti, kdyby někdy nějaké měla. Chudáci psi a chudáci děti, bude-li kdy nějaké mít. Asi by je ani nekojila, hádám. Vždyť TAKOVÁ K***A také jí jen trávu a její mléko by vegan nevzal do úst. Za mě, ať si každý jí co chce, jen je mi líto těch jejích psů.“
16. 4. zveřejnil týdeník Euro vyjádření Tomáše Pajonka v rubrice Citáty týdne: „Piráti fandí GDPR. Že jsou Stranou za Wi-Fi v gulagu, přestává být vtipnou nadsázkou.“
Předsedu Svobodných a zarytého libertariána Tomáše Pajonka zděsilo, že Piráti souhlasí s posílenou ochranou osobních dat před zneužitím.
Dění v regionech
Jihlava
13. 4. zveřejnily Jihlavské listy na str. 2 článek Svobodní s Martinem Rumlerem: Strana svobodných občanů na Vysočině má nové vedení. Předsedou Krajského sdružení byl zvolen čtyřiačtyřicetiletý Martin Rumler.
„Mojí prioritou je představit na Vysočině Svobodné jako atraktivní pravicovou, liberální a euroskeptickou stranu, kritickou k nárůstu byrokracie a omezování svobody. S kolegy se nyní soustředíme na komunální volby, chceme do zastupitelstev přinést transparentnost, a omezovat nesmyslné výdaje, které dusí prosperitu obyvatel obcí a měst,“
říká Martin Rumler. Martin Rumler je bývalým novinářem a učitelem na jihlavském gymnáziu, současně je i tiskovým mluvčím strany. Svobodní na Vysočině mají od dubna čtyři místopředsedy. Ke stávajícím Lubomíru Hronovi a Zdeňku Sadeckému nově zvolili fyzika Jiřího Strachotu a manažera kvality Lukáše Indru. Svobodní v podzimních volbách získali na Vysočině 3565 hlasů, což je 1,35 %.
Chrudim
12. 4. zveřejnily Chrudimské noviny článek Další dohoda o využití areálu bývalého letního kina je na světě: Volební rok se ve městě začíná dostávat do obrátek. Po návrhu Svobodných, aby město znovu zauvažovalo o zřízení on-line přenosů ze zastupitelstva a tradičním Michalském parku , nastal čas pro areál bývalého letního kina . „Narodila“ se proto další z mnoha dohod. Tentokrát by prý měla být finální.
17. 4. zveřejnil Týdeník Chrudimsko na str. 12 článek Ptám se: Kde vlastně byli ti odborníci, když…?: Svobodní chtějí on-line přenosy z městského zastupitelstva. Už to podnikali Piráti, ale prý se na tyjátr dívalo málo občanů, voličů. Asi je ta komedie málo výživná, ale právo na to občané mají.
Praha
15. 4. zveřejnilo Echo24 článek Semelová, Marvanová, Hřib. Strany volí lídry pro boj o křeslo uvolněné Krnáčovou: Kdo usedne po Adrianě Krnáčové na nejvyšší magistrátní židli? Někde už lídra pro Prahu zvolili, jinde ještě kandidáta na primátora hledají. Jasno mají lidovci, komunisté nebo Piráti. Naopak ODS, která začala svou kampaň jako první, přesto, ještě jméno lídra nezveřejnila. Podobně je na tom další pravicová strana TOP 09. Překvapit ve volbách se pokusí také iniciativa Praha Sobě s Janem Čižinským.
Občanská demokratická strana jako první z velkých stran začala kampaň k nadcházejícím komunálním volbám na podzim. Lídr kandidátky ještě není známý, nejčastěji se však skloňuje jméno první místopředsedkyně strany Alexandry Udženije. „Je to jedna z variant o které diskutujeme. Pražská ODS má tu výhodu, že se o vedení nikdo nehádá ale společně zvažujeme, která varianta bude nejlepší a to nejenom pro volební výsledek, ale také pro fungování Prahy. I proto se teď víc soustředíme na volební program a řešení, které chceme nabídnout, než na to, kdo bude lídr,“ řekla pro Echo24 Alexandra Udženija.
Dodala také, že ODS jedná o spolupráci se stranou Svobodných a Soukromníky.
Zlínský kraj
16. 4. zveřejnily Zdravotnické noviny na str. 4 článek Boj za nemocnice ve Zlínském kraji pokračuje další petiční akcí: Kvůli chystaným změnám v krajských nemocnicích ve Zlínském kraji vznikla další petice nazvaná Boj za nemocnice. Novináře o tom informoval člen petičního výboru Michal Dvouletý, který je také krajským zastupitelem za Svobodné a Soukromníky. Iniciátoři petice chtějí zabránit snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče v kraji.
Mutěnice
12. 4. zveřejnila ČTK zprávu Soud v Hodoníně zprostil starostu Mutěnic obžaloby: Okresní soud v Hodoníně dnes zprostil obžaloby starostu Mutěnic Dušana Horáka (SNK-Živnostníci)a další dva lidi, souzené kvůli údajně předražené přeložce kanalizace. Žalobce jej vinil z porušení povinnosti při správě cizího majetku, zneužití pravomoci úřední osoby a dodatečně i za zkreslování údajů o stavu hospodaření. Firma najatá Mutěnicemi si podle obžaloby účtovala za stavební práce a materiál o půl milionu korun víc, než kolik dílo stálo. Skutek podle rozsudku není trestným činem, je za tím politický boj v obci. Trojice vinu popírala.
Podle samosoudkyně Mileny Drobečkové obžalovaný skutek není trestným činem. Podle ní je otázkou, zda se na díle chtěl někdo obohatit a zda by k dobropisu nedošlo i přes iniciativu opozice. Soudkyně doplnila, že verze obhajoby, že obec chtěla zakázku s firmou dořešit dodatečně, je věrohodná.
„Od počátku se zdálo pravděpodobné, že šlo o politický boj v obci Mutěnice, kdy se opozice snaží nachytat starostu takzvaně na švestkách,“ uvedla samosoudkyně. Hlavní cílem opozičních zastupitelů za Svobodné bylo podle ní chod obce spíše paralyzovat, než mu pomoci.
Vyšlo i na serverech České noviny a vz24.cz, v deníku Právo či MF DNES.
(dap, ler)