Svobodní v médiích: o ztraceném Německu, modrých zónách a dění v regionech

Svobodní v médiích: o ztraceném Německu, modrých zónách a dění v regionech

Články, zmínky či citace 1. – 8. února 2017

Byznys noviny zveřejnily 7. 2. rozhovor s Petrem Machem Europoslanec Mach: Německo je ztracené. Do 5 let bude v ČR referendum o odchodu z EU: Nejpozději do pěti let se bude v České republice konat referendum vystoupení z Evropské unie. Tvrdí to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach, který byl opětovně zvolen do čela strany, jež podporuje odchod z EU. Podle Macha je Německo „ztracené“. Proto bychom prý měli usilovat, aby se problémy spojené s migrací nepřenesli z Německa do České republiky.
„Když jsem byl znovu zvolen předsedou strany, mám opět zásadní vliv na směřování a program Svobodných a také budu chtít vést Svobodné do sněmovních voleb. Mám silný mandát prosazovat svoji vizi a chci být hlavní tváří Svobodných, která bude voličům předávat naše politické myšlenky“, řekl mj. Petr Mach v rozhovoru.

Regulace banánů

Slovenský Finweb se regulaci banánů věnoval 2. 2. v článku Únia chce ochrániť pestovateľov banánov v Karibiku. Zaplatia to spotrebitelia, myslí si europoslanec: Nové pravidlá boli prijaté pomerom hlasov: 544 za, 78 proti, 21 europoslancov sa hlasovania zdržalo. Aktivita europarlamentu sa nevyhla kritike českého europoslanca Petra Macha. Ten na Facebooku uviedol, že spotrebitelia budú banány nakupovať s vyššou cenovkou.

V tištěném Týdnu v rubrice Politický diář (6. 2. na str. 31) citovali Petra Macha: To v Evropské unii mají nyní úplně jiné starosti. Alespoň podle předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha. „Díky EU opět podraží banány. EU si prostě libuje v regulaci banánů,“ napsal Mach minulý čtvrtek na svůj Facebook. „Dnes Evropský parlament schválil omezení dovozu banánů z Kolumbie, Peru a Ekvádoru poměrem 544:78. Cílem protekcionistů je zvýhodnit banány z francouzských kolonií v Karibiku. Bude to ale na úkor českého spotřebitele, který bude kupovat banány dráž,“ dodal Mach rozhořčeně. Tak kdo tady koho „ojebal“? Sorry jako…

Parkovací zóny

Týdeník Ekonom zveřejnil 1. 2. článek Zpackané modré zóny: Jak Praha otravuje život svým obyvatelům: Právník a místopředseda Strany svobodných občanů Ondřej Pecák podal loni v říjnu spolu s dalšími 40 lidmi žalobu k Městskému soudu v Praze, v níž se domáhají zrušení zón. Pecák argumentuje nepřiměřeností regulace − magistrát podle něj kvůli problémům na velmi malé části území městských částí zavedl plošnou regulaci, která v bezproblémových oblastech není nutná. V žalobě ale napadá i cenu parkovacích karet. „Cenu považujeme za nepřiměřenou. Dvanáct set korun může být příliš například pro matky samoživitelky, ale 12 tisíc za druhé auto je přehnané. Stejně tak živnostníci a řemeslníci platí 12 tisíc korun za luxus, že mohou podnikat v Praze,“ říká Pecák.
V článku dostalo prostor i sdružení Brno autem, ve kterém hrají významnou roli brněnští Svobodni.

Průzkumy

Týden zveřejnil 6. 2. na straně 10 – 11 průzkum společnosti Médea Research, ve kterém nám přisoudili 3,4 % Češi věří Zemanovi. Okamura roste: Za branami Poslanecké sněmovny by naopak zůstala TOP 09 se 4,7 procenta, ještě za ní skončili Svobodní a Zelení.

Místopředsedové v médiích

Server Bleskově.cz dal tento týden prostor Josefu Kálesovi a zveřejnil 2 jeho články:
Ministerstvo zase perlí, stanovuje počet kuchařů podle počtu porcí!: Stanovovat počet zaměstnanců jídelen podle počtu uvařených porcí nemůže být myšleno snad ani vážně, domnívá se místopředseda Svobodných. Poukazuje na to, že každá školní kuchyně je jinak vybavená a stavěná, v každé se vaří něco jiného a každý zaměstnanec je jinak výkonný. „Socialistický pohled na svět, že vše bude nejlépe fungovat, když bude řízený z jednoho centra, začíná ovládat naše ministerstvo školství,“ prohlásil Káles.

Nové úřady jsou továrny na korupci: Česká republika tento rok propadla v takzvaném indexu vnímání korupce. Jediným způsobem, jak podle místopředsedy Svobodných Josefa Kálese účinně bojovat s korupcí, je omezit moc politiků a úředníků, snížit objem přerozdělovaných veřejných financí, ustoupit od nesmyslných regulací v podnikání a přílišné byrokracie. Nejúčinnějším protikorupčním opatřením je omezení moci lidí, kteří spravují stát, říká Josef Káles (Svobodní).

Dění v regionech

Hradec Králové

Hradecký deník 6. 2. zmínil ve svém článku transparentní účet Svobodných Hospodaření kraje mohou lidé kontrolovat na novém transparentním účtu: Otevřený účet používají politické strany: ANO, Zelení, Piráti či Strana Svobodných občanů, i někteří politici.
Vyšlo i v tištěných podobách Deníku, například v Rychnovském, Jičínském, Náchodském a Krkonošském na str. 4.

Praha – Letňany

Letňanské listy 6. 2. zveřejnily vyjádření našeho zastupitele Martina Halamy v rubrice Diskusní FÓRUM (2/2017): V únoru prezentovali své názory: Stanislav Tomášek (Občanská demokratická strana), Oto Pařízek (TOP 09), Martin Halama (Strana svobodných občanů)…

Martin Halama, Strana svobodných občanů: Popravdě řečeno v situaci, kdy vedení městské části nedokáže komunikovat s občany otevřeně, naslouchat jejich názorům a pracovat v jejich zájmu, je nepodstatné, zda tito mají možnost komunikovat s radnicí i elektronicky. K čemu je možnost přenášet různá jednání (nejen schůze zastupitelstva) živě na internetu a shlédnout je i ze záznamu, když starosta prohlásí, že pořizování obrazového záznamu je drahé, a proto budou přenášeny jen řádné schůze ZMČ? Přitom se logicky nabízí možnost umisťovat na web např. i záznamy mimořádných schůzí ZMČ nebo třeba videa z prezentací, např. o lesoparku, stavebních projektech či parkování.

Praha 3

Server Kauza3.cz zveřejnil 7. 2. článek Křížek / Parukářka – veřejnosti byla představena rozpracovaná studie: Zapojení veřejnosti i politiků napříč je důležitý aspekt celého rozhodovacího procesu. Z členů politických stran se setkání účastnili Zelení, TOP 09, ČSSD a Svobodní, zástupci ODS bohužel chyběli (nebo byli zcela neviditelní).

Hodonín

6. 2. zveřejnil Blesk článek Práce snů! Mluvčí starosty Hodonína: Dva dny v týdnu za 32 tisíc!: Dotěrné dotazy opozice a občanů má řešit nová mluvčí starosty Hodonína Milana Lúčky. Podřízená má být jen jemu. Je to kšeft snů! Pracovat by totiž měla jen dva dny v týdnu a brát za to plný plat – tedy 32 tisíc měsíčně!
„Připadá mi to jako snaha za peníze daňových poplatníků najmout odbornou sílu, která bude mimo jiné pomáhat odborně se vypořádat s dotěrnou opozicí,“ upozornil zastupitel Petr Buráň (29, Svobodní).
Starosta to přiznává. „Vlnou negativních reakcí bych nazval prezentaci polopravd ze strany Svobodných a skutečně potřebuji osobu, která bude na tyto neustálé výpady reagovat,“ přiznal starosta Milan Lúčka (61, Bez polit. příslušnosti).

Plzeň

Server Plzeň.cz zveřejnil 1. 2. článek Svobodní navrhují rozdělit přebytek Plzeňského kraje. Manětín se hlásí o svou část: Zpravodajský portál Plzen.cz už dříve informoval o stanovisku Strany svobodných občanů v regionu. Podle jejích členů patří přebytek obcím a lidem v nich. Stejný názor teď na hejtmanství posílá zastupitelstvo Manětína. Informuje o něm web Svobodneplzensko.cz.
„Kraj není zadlužený, zastupitelé si tedy nemusejí lámat hlavu ani se splátkami dluhu. Svobodní, kteří kandidovali v loňských krajských volbách spolu se Starosty, Občany Patrioty a Soukromníky, navrhují tento přebytek rozdělit přímo do jednotlivých obcí, a to na základě počtu obyvatel,“ vyjadřuje se po krajské předsedkyni Svobodných Lence Brčkové i zastupitel Manětína Jiří Pešík, rovněž ze Svobodných.

Chrudim

V Chrudimském deníku vyšel 1. 2. článek Roman Málek uhájil své křeslo: Pod návrh na Málkovo odvolání se tentokrát podepsal kromě dvou zastupitelů za Svobodné také František Pilný z hnutí ANO 2011. A byl to také on, kdo si vzal v diskuzi jako první slovo. Koalici v něm vytkl, že za poslední dva roky ve městě neviděl realizaci jakéhokoliv významnějšího projektu.
Petr Lichtenberg (Svobodní), byl ve svém vyjádření ještě ostřejší. „Město velikosti Chrudimě se čtyřmi místostarosty? To je doslova výsměch jeho obyvatelům. Vy si z nich normálně děláte srandu,“ hřímal. „A není to jen o jménu Roman Málek. Je to o tom, že abyste mohli vládnout a držet si své finanční prebendy, tak zřídíte čtyři místostarosty. Vůbec vás přitom nezajímá, co si myslí obyvatelé tohoto města,“ opřel se zastupitel do koalice.
Zastupitel Josef Káles (Svobodní) ovšem na starostova slova opáčil tvrzením, že aktivita a užitečnost Romana Málka pro město je dlouhodobě velmi nízká. „Jestli říkáte, že všichni místostarostové jsou si rovni, tak lžete sami sobě,“ shrnul svůj příspěvek.

Vyšlo i v tištěné podobě Chrudimského deníku na str. 3.

Kutná Hora

7. 2. vydaly Obzory Kutnohorska článek Milana Vodičky:
Současná vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL si vytyčily, mimo jiné,  jako jeden z cílů boj proti suchu. Tak teď budeme asi vesele budovat nádrže, přehrady, poldry za peníze daňových poplatníků.
Všechny socialistické a levicové vlády mají tendenci poroučet větru a dešti a hlavně utrácet peníze za hlouposti, které většinou přicházejí z Evropské unie, nebo od ekologistických hnutí (nezaměňujte prosím s ekologickým přístupem), Zelenými počínaje a neziskovkami konče.
Snahy řídit naši planetu se datují již od minulého století: pozor na přelidňování Země, pozor na globální oteplování, pozor na povodně, regulace přírodních cest vody apod.
Nemohu si pomoci, ale vydávat podle nějakého protokolu stovky miliard dolarů za snížení teploty na Zemi o 1-2 stupně mi přijde velmi směšné. Kdo to za padesát let změří? Z ledovců víme, že pravidelně se naše planeta otepluje a pravidelně ochlazuje. A někdy jsou desítky let povodně a prší a pak zase léta, kdy je sucho. Ministr zemědělství ovšem stále hledá další a další dotace pro zemědělce: „Bylo hodně dešťů? Dáme vám dotace. Vyschlo vám na poli? Dáme vám peníze z rozpočtu.“
O vodu se musí starat především občané, zemědělci – podnikatelé a v neposlední řadě obecní nebo městská zastupitelstva svými dlouhodobými programy.  Jde o stanovení podmínek diktovaných zdravým rozumem. Znalost dostupnosti vody je známá v místních podmínkách stovky let.
A vsaďte se, letos budou možná povodně i sucha.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Úvod: válka, Česko a tisíce uvázlých turistů

Debata, kterou v Událostech, komentářích vedla moderátorka Tereza Řezníčková, se odehrávala na pozadí čtvrtého dne války na Blízkém východě po společných útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské raketové a dronové odvetě. V regionu se podle systému Drozd nacházelo kolem 6400 registrovaných českých občanů, uzavíral se a znovu otevíral vzdušný prostor, rušily se linky a vláda spouštěla armádní i pronajaté repatriační lety z Egypta, Jordánska a Ománu

Ve studiu proti sobě usedla poslankyně STAN Barbora Urbanová a na dálku se připojil poslanec za Svobodné a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček. Jejich spor se rychle posunul od konkrétní pomoci turistům k širší otázce, jak Česko zvládá krizovou komunikaci a jak má v neklidném roce 2026 vypadat zahraniční politika malého státu.

Vondráček: stát dělá, co může, kapacity jsou omezené

Na úvodní otázku, jak Česká republika zvládá reakci na rychle se vyhrocující situaci, odpověděl Libor Vondráček obhajobou vlády a státního aparátu. Popsal, že na jednání jejich poslaneckého klubu vystoupil ministr obrany, který poslance informoval o intenzivní koordinaci mezi resorty obrany a zahraničí. Podle Vondráčka dělají „všichni, co mohou“, zásadním limitem jsou ale uzavřené vzdušné prostory v řadě států a omezená možnost plavby lodí, takže návrat domů je logisticky složitý a často riskantní i pro samotné turisty.

Vondráček připomněl, že Spojené arabské emiráty a další státy Perského zálivu se staly oblíbenou destinací posledních let, takže počet Čechů v oblasti není malý. I on sám prý dostává žádosti od zoufalých rodin, aby pomohl s kontakty či informacemi, ale naráží na stejná omezení jako vláda: uzavřené nebe, přetížené linky a omezené kapacity armádních letounů typu Casa a airbusů, které ministerstvo obrany nasadilo k repatriaci.

Z jeho slov se vinul hlavní apel: kdo může, ať do oblasti nyní necestuje, aby si „nepřidělával starosti“. V době, kdy do Prahy dorazil první armádní speciál z Jordánska a další lety z Ománu a Egypta se chystaly na noc a ráno, se tak snažil veřejnost spíše uklidnit než vyvolávat dojem, že stát situaci nezvládá.

Spor o komunikaci: systém vs. „telefon na premiéra“

Barbora Urbanová postavila proti Vondráčkovu popisu limitů státní moci tvrdou kritiku vládní komunikace. Připomněla, že o víkendu a v pondělí ráno podle ní prakticky neexistovala srozumitelná strategická komunikace státu, lidé v hotelích v Dubaji či na přestupních destinacích v regionu sledovali Českou televizi a rozhlas, ale ministra zahraničí v klíčových hodinách neviděli.

Urbanová argumentovala, že právě takové chvíle ukazují, jak chybí centrální útvar strategické komunikace, který koalice po nástupu k moci zrušila bez adekvátní náhrady. Podle ní by systém typu Drozd mohl být rozšířen i o notifikace a praktické návody, nejen o suché sdělení „zůstaňte na místě a zachovejte klid“. Připomněla i konkrétní dotazy lidí na léky nebo délku pobytu v odříznuté destinaci – témata, která by podle ní měl stát aktivně řešit, místo aby je nechal na improvizaci jednotlivců.

Do debaty vnesla i symbolický motiv „covidových časů“, kdy premiér oznamoval v televizi ceny taxíků k hranicím. Také nyní jí vadilo, že Andrej Babiš se chlubí telefonáty s jednotlivými občany, čímž podle ní vzniká dojem, že bez kontaktu na předsedu vlády se člověk nedostane domů. Urbanová žádala systémová řešení, ne osobní mikromanagement.

Vondráček na tuto kritiku reagoval s tím, že by z celé situace nerad dělal politikum. Připomněl, že v minulých letech stát investoval „miliony a desítky milionů“ do strategické komunikace a že pokud by byla tak skvělá, jak se prezentovalo, lidé by už dávno věděli, jak se v podobných krizích chovat. Zmínil i příručku „72 hodin“, která má občany naučit připravit se na mimořádné události, a naznačil, že její pozdní vznik a slabý dopad nejsou vinou současné vlády.

Současně ale zůstal ve stejné linii: i kdyby u moci byla jiná garnitura, zásadně lépe by podle něj situaci nezvládla, protože fyzické kapacity repatriačních letů a omezení v regionu by zůstaly stejné.

Zahraniční politika: mezinárodní právo, Írán a Spojené státy

Debata se pak stočila k otázce, zda má Sněmovna přijmout usnesení, které by výslovně podpořilo české spojence, zejména Spojené státy a Izrael, a jasně se postavilo k útokům na Írán. Občanská demokratická strana se o takové usnesení pokusila, ale poslanci ho ani nezařadili na program schůze.

Vondráček odmítl, že by vláda potřebovala od ODS rady, jak dělat zahraniční politiku, a tvrdil, že výsledky posledních týdnů a měsíců – zejména zlepšení vztahů se Spojenými státy – jsou viditelné samy o sobě. Podle něj mezinárodní hráči nepotřebují sledovat, jak se česká Sněmovna hádá o rezolucích, zvlášť v době, kdy už nyní kvůli době jednání leží ve Sněmovně řada odložených zákonů.

Na otázku, zda Česká republika stojí za Spojenými státy a Izraelem, odpověděl s odkazem na programové prohlášení vlády: v první řadě prý stojíme za mezinárodním právem a suverenitou států, což podle něj platí jak pro Ukrajinu, tak pro aktuální konflikt s Íránem. Pokud Spojené státy mezinárodní právo neporušily, nemusejí se podle něj ničeho bát, ale Česká republika nemá potřebu to zvlášť deklarovat novým usnesením.

Zároveň varoval před „preventivními útoky“ a připomněl zkušenost z roku 2003, kdy americký ministr zahraničí Colin Powell ve Valném shromáždění OSN obhajoval invazi do Iráku údajnými zbraněmi hromadného ničení. Obával se, aby se podobný narativ nestal znovu záminkou pro vojenské operace, které by jinak těžko hledaly oporu v právu, a aby se na tento příklad neodvolávaly i jiné mocnosti, které by chtěly ospravedlnit své zásahy.

Na doplňující dotazy, zda existuje uvnitř vládního uskupení a spřízněných stran – ANO, Motoristé, SPD – jasná společná linie k íránskému konfliktu, připustil, že programové prohlášení otázku Íránu výslovně neřeší a vyprofilovaná pozice zatím neexistuje. Podle něj ale může být Česká republika spolehlivým spojencem Spojených států v rámci NATO, a přesto upozorňovat na možná porušování mezinárodního práva – a že zaznívání takových hlasů v české debatě považuje za užitečné.  

Urbanová: svět nečeká, až se koalice shodne

Barbora Urbanová využila Vondráčkova přiznání, že vláda nemá k Íránu pevně formulovanou politiku, k širší kritice. Podle ní to není „přítomná otázka“ jen v programovém prohlášení, ale realita, která ovlivňuje ceny plynu a ropy, rozpočty domácností, bezpečnost Evropy i tlak na obranné rozpočty.

Připomněla, že i válka na Ukrajině, kterou Rusko dál vede a při níž umírají civilisté, nebyla v programových dokumentech předem popsána, ale Česko se muselo rychle zorientovat a zaujmout jasný postoj. Kritizovala současnou vládu, že navrhuje snížení rozpočtu na obranu právě ve chvíli, kdy se situace na Blízkém východě vyhrocuje a ruská agrese neskončila.

Zároveň zdůraznila, že nechce po 108 vládních poslancích jednotu v každém detailu, ale očekává jasnou, srozumitelnou „českou pozici“ v nebezpečném světě roku 2026. Odmítla jakýkoli náznak sympatií k íránskému režimu, který označila za zrůdný a odpovědný za vraždění vlastních občanů, ale současně upozornila, že veřejnost ani poslanci nemají dost informací, aby mohli definitivně posoudit odůvodněnost americko-izraelského útoku.

Urbanová vidí problém i v tom, že kabinet nedává prostor plnohodnotné parlamentní debatě o tak zásadních otázkách. Připomněla, že koalice neumožnila zařazení bodu k Blízkému východu na program, zatímco Sněmovna podle ní „hodiny“ řeší symbolické dny a dílčí novely, jako byl například bod o týrání zvířat. Její výtka mířila k tomu, že místo seriózní debaty o válce a dopadech na české občany se poslanci věnují vedlejším tématům.

Naslouchání a realita cen: co Sněmovna může a nemůže

Moderátorka v závěru připomněla výzvu prezidenta, aby si poslanci víc naslouchali. Vondráček trval na tom, že debata ve Sněmovně probíhá – jen ne v podobě samostatného bodu, ale v rámci projednávání programu, což označil za „folklor“, kdy se u bodu o programu mluví o všech možných tématech.

Znovu citoval programové prohlášení: Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států, podporovat diplomatické kroky k ukončení války na Ukrajině a eliminovat rizika války v Evropě. Připustil, že válka na Blízkém východě není válkou „v Evropě“, ale princip respektu k mezinárodnímu právu se podle něj vztahuje i na ni.

Současně zchladil očekávání, že vnitrostátní debaty mohou ovlivnit každodenní realitu: ceny benzínu a ropy podle něj porostou bez ohledu na to, zda se o konfliktu bude v českém parlamentu mluvit hodinu, nebo deset hodin. Česko může vyzývat k deeskalaci a usilovat o zprovoznění klíčových tras, jako je Hormuzský průliv, ale rozhodující tahy se dějí jinde.

Záběr z letiště: krizová operace v přímém přenosu

Televizní reportáž po skončení politického duelu přesunula pozornost z abstraktní diplomacie k velmi konkrétnímu obrazu: na čtvrtý terminál pražského letiště právě dorazil první armádní letoun z Jordánska s asi 40 Čechy na palubě. Redaktorka Kateřina Golasovská popsala, že další, větší airbus z Ománu s až stovkou cestujících se čeká v noci a nad ránem má dorazit letoun Casa z Egypta, po dočerpání paliva a výměně posádek se pak stroje vrátí zpět pro další lidi.

Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o „rozsáhlejší operaci než poslat jedno letadlo na jedno místo“, která musí reagovat na počasí, typ letadel i přelety nad jednotlivými státy, a potvrdil, že Česko repatriuje své občany zároveň ze tří zemí. V regionu přitom podle aktuálních dat systému Drozd zůstává přes šest tisíc českých občanů, kteří se postupně snaží dostat domů i s pomocí komerčních letů, například společnosti Smartwings.

Reportáž tak v několika minutách ukázala dvě tváře stejné krize: složité politické hledání postoje mezi loajalitou ke spojencům a respektem k mezinárodnímu právu a vedle toho praktickou snahu dostat v co nejkratší době domů tisíce turistů, kteří se ocitli v regionu, kde opět padají rakety a uzavírají se letiště.

Libor Vondráček v této mozaice vystoupil jako politik, který se snaží zdůraznit omezené kapacity českého státu, varovat před opakováním chyb z irácké války, a přitom se nenechat vtáhnout do obviňování vlády z totálního selhání. Urbanová oproti tomu tlačila na systémovou přípravu, jasnou „českou“ pozici a silnější roli parlamentu i strategické komunikace. Napětí mezi těmito dvěma pohledy definovalo tón celého pořadu.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31