Svobodní v médiích: o EU, regulaci zbraní i dění v regionech

Štítky: média, Svobodní

5. 4. zveřejnil Blesk.cz článek EU chce jen prověřený palmový olej. Poc: Jsou v něm i toxiny: Zprávu europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), která si klade za cíl zmírnit často drastické dopady produkce palmového oleje na životní prostředí či lépe informovat spotřebitele, zda a jaký palmový olej se ve výrobcích nachází, jednoznačně podpořili europoslanci ve Štrasburku. Mezi nimi i Pavel Poc (ČSSD), který varuje, že při úpravě produktu vnikají toxické látky. Proti naopak byl Petr Mach (Svobodní). Varoval, že podraží Nutella. To Poc označil za nesmysl.

Ne všichni čeští europoslanci však měli ze schválené zprávy radost. „Kvůli europoslancům zdraží Nutella a porostou zisky Agrofertu. Evropský parlament odhlasoval výzvu k zavedení cel a dalších obchodních překážek na palmový olej dovážený z tropů. Hlasoval jsem proti, protože jsem pro volný obchod,“ reagoval Petr Mach (Svobodní) na sociální síti.

Vyzval, aby EU zrušila povinné přimíchávání biopaliv do nafty a uvedl, že čtvrtina dovážených biopaliv do EU je právě palmový olej a polovina dováženého palmového oleje jde na biopaliva. „Pokud se bude v tropech pěstovat palmový olej jen k potravinářským účelům, k žádnému nadměrnému odlesňování docházet nebude,“ tvrdí Mach.

Machova slova však europoslanec Poc odmítl. „Je to kombinace všech možných populistických prohlášení. Všechny evropské instituce chtěly biopaliva první generace už dávno odstavit na vedlejší kolej. Tlak nepochází z EU, kde je jak komise, tak parlament chtěly odstavit, ale tlak pochází z členských států. Tohle je od něj hanebný populismus,“ uvedl pro Blesk.cz Poc.

8. 4. byl místopředseda Josef Káles hostem Českého rozhlasu Plus v pořadu Názory a argumenty. V pořadu mj. řekl: „Žádný vůdce EU nespasí. Je potřeba nabrat úplně jiný směr, orientovat se na volný obchod, který přináší prosperitu, s kterou je spojená bezpečnost a svoboda.“ V debatě se utkal se zástupci ANO, ČSSD a SPO. Celou debatu si můžete poslechnout zde.

8. 4. pak byl hostem České televize a pořadu Politické spektrum místopředseda Jiří Kubíček. V pořadu mj. zmínil: „Z návrhů na vícerychlostní EU se mi dělá špatně. Pokud EU říká, že chce být jednotná a na druhé straně říká, dělejte si to po svém, pak ztrácí smysl, abychom v EU byli.“ Celou debatu si můžete pustit zde.

Byznys noviny vydaly 10. 4. článek Česko chystá žalobu na Evropskou unii kvůli zákazu držení zbraní: Podle Petra Macha je Unie posedlá regulací. Proti omezení vystoupil na plénu Evropského parlamentu i europoslanec Petr Mach. „ Jste posedlí regulací. Dnes regulujte zbraně a klece pro králíky, zítra budete regulovat třeba internet. Pohár trpělivosti přetekl a má země už toho má dost,” řekl Petr Mach na plénu Evropského parlamentu.

Podle Macha směrnice omezí možnost držet zbraně legálně, ale neodradí od získávání ilegálních zbraní zločince. „ Naopak ztíží lidem bránit se takovým útokům. Existence legálně držených a tedy řádně registrovaných zbraní mezi lidmi zvyšuje ochranu společnosti jako celku. Navíc směrnice může znamenat nucené odevzdávání a vyvlastňování některých dosud legálně držených zbraní v České republice a zasáhne tak do vlastnických práv lidí,“ vysvětlil.

Vyšlo i na serveru Silvarium.cz.

Průzkumy

8. 4. zveřejnil Reflex text Piráti ve sněmovně? Ještě dlouhá plavba, šanci ale mají: Zatímco bývalé vládní partaji je nyní čím dál častěji (byť dost předčasně) předpovídán ústup ze scény, o Pirátech se začíná hovořit jako o relevantní politické síle. A to silnější než jsou momentálně další ve frontě do parlamentu, Zelení a Svobodní. Ivan Bartoš dává v poslední době jeden rozhovor za druhým, velká média mají o Piráty zájem a ti mají unikátní možnost se představit voličům.

10. 4. časopis Týden na str. 13 zveřejnil článek Vzestup pirátů: O vítězi sněmovních voleb zatím není podle šetření Médea Research pochyb. Jasně by je vyhrálo hnutí ANO. Napínavé bude, které z menších stran se dostanou do parlamentu. Překvapivě vysoké šance má Pirátská strana. Průzkum preferencí před volbami do sněmovny ANO 29,74, ČSSD 13,69, ODS 8,89, KSČM 8,69, Piráti 7,60, KDU-ČSL 6,40, TOP 09 6,20, STAN 5,50, SPD 5,00, SZ 3,50, Svobodní 2,50, Realisté 1,20, Úsvit 0,30.

O konkurenci

11. 4. zveřejnil server iHNED.cz článek Stát jako pojišťovna. Miliardář Sehnal vstoupil do politiky, snaží se vzkřísit ODA: Sílí proto pochybnosti, zda nedochází k dalšímu ředění na pravici, jíž se Sehnal s Robejškem zaklínají. Kromě nich tu působí také Svobodní v čele s europoslancem Petrem Machem a Soukromníci, které podporuje hazardní miliardář Ivo Valenta.

Vyšlo i v tištěné podobě Hospodářských novin na str. 11.

Dění v regionech

Pardubický kraj

MF DNES a server iDNES.cz zveřejnily 6. 4. článek Krajští silničáři platí miliony za reklamu. Pomáhá při jednání s politiky: Nehorázné výdaje, říká místopředseda Svobodných
Chování silničářů ale kritizuje chrudimský zastupitel a místopředseda Svobodných Josef Káles. Podle něj neexistuje jediný důvod, proč by Správa a údržba silnic Pardubického kraje měla investovat prostředky do reklamy. „Ještě navíc v takové nehorázné výši. Tato organizace se má starat o silnice, a ne o pozitivní PR krajských politiků. Za deset milionů se dá opravit nějaká zbídačená silnice,“ uvedl Káles.

Zpráva vyšla i na Impuls.cz

Praha 3

Vyjádření Tomáše Štampacha zveřejnily dubnové Radniční noviny Prahy 3.

Hodonín

9. 4. zveřejnil server iDNES.cz článek Břeclav chce zpět rakouské hráče. Zákaz hazardu městu sebral peníze: Pokus zrušit zákaz hazardu už má za sebou i sousední Hodonín, kterému jen loni přiteklo do rozpočtu z heren 43 milionů korun. Vyhláška zakazující herny tady přitom platí jen od konce loňského roku.

„Brání volné hospodářské soutěži. Bude mít negativní vliv nejen na rozpočet města, ale nese s sebou i rušení pracovních míst, likvidaci části podnikatelů a příjmů pro pronajímatele nemovitostí,“ řekla tehdy zastupitelka Terézia Mlýnková Išková (Svobodní). Ke zrušení vyhlášky chybělo v březnu pouze pět hlasů.

Vyšlo i na serveru rádia Impuls.

Cheb

5. 4. Echo24.cz zveřejnilo text ANO potopila levicovou koalici v Chebu. Další řešení prý ale nemá: Už po volbách bylo těžké v Chebu sestavit koalici. Z 30 míst v zastupitelstvu získalo nejvíce hnutí ALTERNATIVA (šest), po pěti místech mají ČSSD, KSČM a ANO. Čtyři zastupitele má sdružení ODS a nezávislých kandidátů. Tři zastupitele má Koalice proCheb a dva Svobodní.

5. 4. publikovala Česká televize na svém webu článek V Chebu se rozpadla koalice. ANO ukončilo spolupráci s ČSSD a KSČM: Sestavit v Chebu koalici bylo obtížné už po volbách. Z 30 míst v zastupitelstvu získalo nejvíce hnutí ALTERNATIVA (šest), po pěti místech mají ČSSD, KSČM a ANO. Čtyři zastupitele má sdružení ODS a nezávislých kandidátů. Tři zastupitele má Koalice pro Cheb a dva Svobodní.

6. 4. zveřejnil Chebský deník článek Bez starosty i bez koalice: Cheb má 30 zastupitelů a usedli zde zástupci VPM-Alternativy (6 mandátů), ČSSD (5 mandátů), ANO (5 mandátů), KSČM (5 mandátů), ODS (4 mandáty), Koalice pro Cheb (3 mandáty) a Strany svobodných občanů (2 mandáty). Přichází tak v úvahu například koalice VPM-Alternativa, ANO, Koalice pro Cheb a Strany svobodných občanů. Ti dají dohromady celkem 16 hlasů, což je těsná nadpoloviční většina. ODS dosud vyjadřovala tichou podporu dosavadní koalici.

6. 4. se tématu věnoval server iDNES.cz v článku V Chebu se rozpadla koalice, krize po odvolání starosty pokračuje: Sestavit v Chebu novou koalici bude těžké. Ukázalo se to hned po volbách, kdy jednání o koalici trvala několik dlouhých týdnů. Z 30 míst v zastupitelstvu získalo nejvíce hnutí VPM – Alternativa. Má jich šest. Po pěti křeslech drží ČSSD, KSČM a ANO. Čtyři zastupitele má sdružení ODS a nezávislých kandidátů. Tři místa obsadila Koalice pro Cheb a dvě Svobodní. Čtyři zastupitele má sdružení ODS a nezávislých kandidátů. Tři místa obsadila Koalice pro Cheb a dvě Svobodní.

Vyšlo i na webu rádia Impuls a tématu se věnoval i Sokolovský deník, Právo či MF DNES.

Ostrov

10. 4. vydala ČTK zprávu O koalici v Ostrově jedná ODS, Ostrováci, Svobodní a část ČSSD: O nové koalici v Ostrově vyjednávají opoziční zastupitelé z ODS, hnutí Ostrováci.cz a Strany svobodných občanů se třemi členy ČSSD z takzvané platformy místní organizace ČSSD.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Zlín není skanzen. Rozhodněme, jak bude naše město vypadat dál

7. 10. 2026

Praha 1 potřebuje rozumnou správu majetku: Zpět k řemeslům, jasným pravidlům a podpoře živnostníků

7. 10. 2026

Miliardová Sandra

7. 10. 2026

„Ne Praha, ne sekretariát.“ Ušatý chce v Senátu hájit korunu a obce. A odmítá větrníky

6. 10. 2026

Zelenější Praha 11 začíná před domem

5. 10. 2026

Svobodní Praha 1

30. 9. 2026

Svobodní Praha 11

29. 9. 2026

Nejnovější video

Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem mělo být zpovědí k projevu prezidenta Petra Pavla na valném shromáždění OSN, ve skutečnosti se ale proměnilo ve čtvrthodinový výslech, v němž moderátor opakovaně tlačil hosta k jednoslovným odpovědím. Libor Vondráček, předseda Svobodných a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti, se do této hry nenechal vtáhnout. Na otázky odpovídal klidně, s právnickou přesností a s argumenty, které se v televizních debatách o bezpečnosti objevují jen zřídka.

Hned na úvod bez vytáčení potvrdil, že agresivita jakékoliv velmoci, včetně Ruska, je hrozbou pro bezpečnost, a to zejména pro menší státy, které velmocemi nejsou. Zároveň ale upozornil na věc, kterou si mnozí diváci jistě uvědomují také: v projevech světových lídrů zaznívá slovo válka mnohem častěji než slovo mír. Vondráček připomněl, že všechny války, včetně těch světových, nakonec skončily u jednacího stolu, a proto je potřeba o mír aktivně usilovat, nikoli neustále vyvolávat dojem, že České republice bezprostředně hrozí válka. To podle něj není pravda a strašení veřejnosti nikomu nepomáhá.

Když se ho moderátor zeptal, čím k ukončení války přispěl on sám, odpověděl věcně a bez nafukování vlastní role. Zahraniční politiku podle ústavy vede ministerstvo zahraničí a nejvyšší ústavní představitelé, poslanec na to mandát nemá. Jeho příspěvkem je snaha neeskalovat situaci, a to i ve veřejné komunikaci. Připomněl bývalou ministryni obrany Janu Černochovou, která po dopadu rakety na polské území začala na sociálních sítích psát téměř o třetí světové válce, a doporučil učit se spíše od rakouské diplomacie. Bezpečnost podle něj není soutěž o to, kdo se vyjádří první a bombastičtěji. Platí staré pravidlo: dvakrát měřit, jednou řezat.

K roli Číny, kterou prezident Pavel vyzval k pomoci s ukončením války, zaujal Vondráček střízlivý postoj. Přiznal, že konkrétní výsledky čínské snahy nevidí, ale dodal podstatnou věc: konkrétní výsledky nevidíme u nikoho, jediné, kdo o mírových jednáních alespoň otevřeně mluví, jsou Spojené státy. Možnou čínskou strategii viděl v tom, že nedodává zbraně žádné ze stran, a tím konflikt neeskaluje. K prezidentově větě, že čím je země mocnější, tím větší nese odpovědnost, doplnil přesnou právní logiku: odpovědnost nese v první řadě ten, kdo jedná. Za překročení ukrajinských hranic odpovídá Rusko, stejně jako za invazi do Iráku v roce 2003 bez mandátu Rady bezpečnosti odpovídala vláda Spojených států. Jde o konzistentní měřítko, které neuhýbá podle toho, o koho se jedná.

Tuto nestrannost prokázal i u Donalda Trumpa. Přestože přiznal, že s mnoha jeho větami souhlasí, výrok o tom, že někdo může někoho poslat do pekla, označil za špatný slovník, který na půdu OSN nepatří. K reformě OSN pak nabídl jasnou vizi: organizace vznikla po druhé světové válce proto, aby pečovala o mír, a to má zůstat jejím hlavním úkolem. Nemá rozšiřovat pravomoci o pandemické úmluvy WHO ani prosazovat zelené ideologie. Zároveň ale Vondráček realisticky upozornil, že větším ohrožením pro každodenní život Čechů je dnes centralismus Evropské unie, který má nad naším životem mnohem větší moc než OSN.

U otázky, zda zrušit právo veta stálých členů Rady bezpečnosti, ukázal, že uvažuje o krok dál. Formálně by šlo o škrtnutí pár slov, jak namítal moderátor, jenže prakticky by to mohlo vést k tomu, že Čína a navázané země BRICS z OSN odejdou a velmoci přestanou spolu mluvit úplně. OSN má cenu právě jako místo, kde se politici mohou setkávat, aniž by je někdo a priori z něčeho obviňoval. V této souvislosti připomněl pokrytectví kolem cest do Číny: zatímco Ursula von der Leyenová tam za posledních deset let byla asi pětkrát, česká delegace vyvolala doma poprask.

K NATO se Vondráček vyjádřil zcela jednoznačně. Pro něj je důležité, aby platily články čtyři a pět Severoatlantické smlouvy, a na přímou otázku odpověděl, že je připraven hlasovat pro vyslání českých vojáků na pomoc spojenci, pokud bude zjevné, že probíhá otevřený válečný konflikt. Kdyby někdo zaútočil na nás, také očekáváme, že nám spojenci přijdou na pomoc. Zároveň ale rozlišil skutečnou obranu od zneužívání článku pět a připomněl Afghánistán, kde čeští vojáci přišli o život, a dnešní režim tam rozhodně není lepší než ten předchozí. Jde o poučení z historie, nikoli o zpochybňování aliance.

Profesionalitu prokázal i ve chvíli, kdy mu moderátor předložil výrok slovenského premiéra Roberta Fica, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí vojenského konfliktu kvůli nějakému článku pět. Místo aby se nechal vtáhnout do komentování citátu vytrženého z kontextu, Vondráček férově uvedl, že výrok neslyšel a nezná jeho kontext ani tón. Přesto dodal, že on sám by na Ficově místě volil jiná slova. Taková odpověď není vytáčením, ale projevem odpovědnosti politika, který nechce hodnotit cizí slova, dokud si je sám neověří.

Nejostřejší část rozhovoru se týkala hybridní války a důvěry v tajné služby. Vondráček uvedl, že Rusko vede hybridní válku proti NATO, což se dotýká i Česka, a že nejlepší obranou je pravdivá komunikace vlády. Na naléhání, zda bere za fakt vše, co řeknou tajné služby, odpověděl jako právník: nečiní tak automaticky a pro označení něčeho za fakt uplatňuje podobně přísná kritéria jako trestní řízení. Jako příklad uvedl útok na Nord Stream, kde se to, co se zpočátku prezentovalo přesvědčivě jako fakt, po letech vyšetřování ukázalo jinak. Připomněl, že pachatele lze stíhat i v nepřítomnosti, jak se to děje u válečných zločinců, a pokud jsou u Vrbětic jmenováni konkrétní lidé, mělo by to vést k soudnímu řízení, stejně jako tomu bylo po 11. září. Nejde o nedůvěru ke státu, ale o požadavek na právní stát.