Svobodní v médiích: o EU, HateFree, digitálním vysílání TV a čestném podnikání

Štítky: EU, Evropská unie, média

Články, zmínky či citace 8. – 15. února 2017

Ve středu 8. 2. byl od 13.30 hod. Petr Mach hostem pořadu Studio ČT24 na České televizi. V pořadu mj. řekl:
„Z EU se stal moloch.“
„Doufám, že se vláda po volbách dohodne na zákonu o referendu, aby se referendum o vystoupení z EU mohlo konat i u nás.“
„Bylo by jedině dobře, kdyby k nám nešly dotace. My bychom nemuseli posílat příspěvky do Bruselu“

HateFree

iDNES.cz se 10. 2. věnoval kampani HateFree v článku PRO A PROTI: Má iniciativa HateFree smysl v boji proti násilí z nenávisti?: Ministr pro lidská práva Jan Chvojka v pondělí oznámil, že uvažuje o ukončení vládní kampaně Proti násilí z nenávisti HateFree. Argumenty pro zachování i zrušení tohoto projektu shrnuli pro server iDNES.cz předseda strany Svobodných Petr Mach a senátor a exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Podporu projektu vyjádřil i senátor Jiří Dienstbier, který vedl lidskoprávní rezort v době, kdy se kampaň HateFree rozjížděla. Své argumenty pro zrušení projektu naopak vysvětlil předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
PROTI Kampaň nikoho od nenávisti neodradí. Lidi spíš naštve
Petr Mach: Myslím, že pravý smysl projektu HateFree je jen to, že z něho různí levicoví aktivisté čerpají finanční prostředky. Z výročních zpráv projektu je patrné, že z nákladů ve výši asi čtyřicet milionů korun na tři roky šlo asi šedesát dva procent jen na platy zaměstnanců a související výdaje. Myslím si, že se nedá čekat, že se člověk, který je ve své duši nenávistný, na základě akcí iniciativy HateFree obrátí, přestane být nenávistný a začne být tolerantní. Nevěřím, že se to u někoho takového podařilo.
Pokud je někdo přesvědčený, že takováto kampaň a školení Čechů v toleranci má smysl, ať tak činí dobrovolně a za své peníze. S tím bych neměl nejmenší problém. Ale pokud jsou využívané peníze daňových poplatníků a má to takovýto žalostný výsledek, tak to pak poplatníky – občany, voliče – přirozeně naštve.

Tématu HateFree se věnoval i článek Josefa Lebdušky, který zveřejnil například server Neviditelný pes – Kam mizí vybrané daně: Pokud se Svobodní dostanou do Poslanecké sněmovny, zcela jistě se podívají na financování neziskovek a to jak těch vládních, tak těch nevládních. Podporu mají dostat takové, které svěřené peníze použijí na pomoc potřebným. Ano, potřebujeme pomáhat nemocným, invalidům, zkrátka těm, kteří se o sebe nedokáží postarat sami, ale nepotřebujeme neziskovky, jejichž hlavním mottem je mít vcelku bezpracný život.

Článek zveřejnily i další servery, například pravyprostor.cz, ostrava-online.cz nebo czechfreepress.cz.

Digitální vysílání TV

Byznys noviny zveřejnily 10. 2. článek Europoslanec Mach proti DVB-T2: Evropská unie nemá právo rozhodovat o TV vysílání v ČR: Česko již zahájilo přechod na nové digitální TV vysílání v normě DVB-T2. Europarlament přitom bude o změně vysílání teprve hlasovat. Rozhodnutí kritizuje europoslanec Petr Mach. Změna pásem, na kterých se vysílá, se podle něho nemá dělat uprostřed platných licencí.
Europoslanec Petr Mach se postavil proti připravovanému nařízení Evropské unie, které členským zemím nařizuje přechod na novou normu digitálního pozemního vysílání DVB-T2. Podle Macha nemá Evropská unie právo o těchto záležitostech rozhodovat. Česká vláda však o celé záležitosti rozhodla před více než půl rokem.
„Vždy považuji za ubohé lokajství, když naše vláda zavádí něco, co ještě ani žádný parlament v Bruselu neschválil. Jakoby už dopředu počítali s tím, že nám to nařídí,“ prohlásil europoslanec Mach (Svobodní).
„Budu hlasovat proti. Nechci, aby Evropská unie nařizovala České republice, jak má nakládat se svým vlnovým spektrem. Podle mě na to ani EU nemá právo,“ uvedl Mach.
Podle českého ministerstva průmyslu a obchodu je přechod Česka na nový systém pozemního digitálního vysílání DVB-T2 „vynucený krok“.
Europoslanec Mach jednak zpochybňuje samotné důvody pro přechod na novou TV normu. Tvrdí, že „taková vážná věc se má dělat, jen když pro to existuje vážný důvod“.
„Ten u nás neexistuje a ministerstvo přiznává, že to dělá z donucení od EU“.
Neměl by ho stát nijak dotovat,“ konstatoval europoslanec Mach.
„Za přežitý koneckonců považuji i koncept koncesionářského poplatku. Ať si každý vybere, co mu vyhovuje, a stát ať se do toho nemíchá. Stát ať jen pronajímá licence k jednotlivým frekvencím – rádiím, televizím, mobilním operátorům,“ dodal.

O čestném podnikání

Článek Petra Macha Podnikání čestné a podnikání na úkor druhých zveřejnil 14. 2. server Bleskově.cz: Jsou dva druhy podnikání, říká Petr Mach, šéf Svobodných a europoslanec. Jedno, kdy prospěch podnikatele jde ruku v ruce s prospěchem spotřebitelů. A druhý, kdy podnikání je na úkor druhých. Je to jako rozdíl mezi Baťou a Babišem, poznamenal Mach.
„Pak existuje podnikání, kde se podnikatel snaží získat různé výhody na úkor ostatních, aby co nejlépe uspěl. Usiluje o dotace, daňové prázdniny a všelijaká zvýhodnění v zákonech. Spotřebitel platí jeho výhody ve svých daních. Čestně podnikají u nás tisíce drobných živnostníků i středních a větších firem. Nepřítelem jim není konkurence, ale státní byrokracie, která jim hází klacky pod nohy,“ konstatoval europoslanec.
Nejzářnějším příkladem podnikání založeného na dotacích je podle Macha Andrej Babiš. „Tento imigrant ze Slovenska si v naší zemi splnil svůj „český sen“. Po kariéře v rozvědce a zahraničním obchodu vybudoval firmu s 30 tisíci zaměstnanci, stal se ministrem financí a místopředsedou vlády. Má našlápnuto na to být premiérem České republiky. Jeho úspěch v podnikání ale stojí na dotacích, výhodách, daňových úlevách a účetních tricích,“ uvedl europoslanec.

Kyberbezpečnost

Rozhovor s Karlem Zvárou zveřejnily 8. 2. Byznys noviny s titulkem Zákon o kybernetické obraně omezuje vlastnictví a vede k totalitě: Podle Karla Zváry (Svobodní) omezuje připravovaný zákon o kybernetické obraně vlastnictví majetku a přibližuje Česko nové totalitě. Tvrdí, že státní kybernetická obrana, kterou má provádět Vojenské zpravodajství, by měla být omezena pouze na veřejnou správu.
Novela zákona byla odložena k projednání ve druhém čtení až na březen. Návrh zákona čelí tvrdé kritice obránců svobody, jako je například Strana svobodných občanů, s jejichž představitelem Karlem Zvárou přinášíme rozhovor na uvedené téma.

O pravici

Lidové noviny se 9. 2. na str. 13 věnovaly spojení pravice v článku Integrace pravice aneb jak posílit či přežít: Diskuse o integraci středopravicových stran tak nyní probíhají odděleně mezi občanskými demokraty a menšími subjekty (Strana soukromníků a Strana svobodných občanů) a mezi KDU-ČSL a STAN, kteří jsou nyní nejdál a jednají o utvoření volební koalice. Paradoxně pouze TOP 09, která ústy svého předsedy ke spolupráci vyzvala, nyní stojí osamoceně a s nelibostí sleduje, jak její souputníci posilují, zatímco ona sama ztrácí (v jednom z předvolebních průzkumů by se již nedostala).

O volbách

Novinky zveřejnily 10. 2. článek Lidovci riskují, hodnotí politolog volební dvoukoalici se STAN: O hlasy voličů se bude ucházet také nové uskupení – Realisté politologa Petra Robejška. Podle Outlého to však zatím nevypadá, že by měli šanci dostat se do Sněmovny. „Prezentují se tak, jak už se několik subjektů prezentovalo – Svobodní Petra Macha nebo Jana Bobošíková. Zatím tu voličskou přízeň nenalákali. Myslím, že většina voličů pana Robejška nezná a teď už je docela pozdě budovat novou stranu,“ tvrdí Outlý.

Dění v regionech

Milevsko

Písecký deník 15. 2. zveřejnil článek Milevská koalice oslabí na minimum: Příští středu se na jednání zastupitelů rozhodne o tom, kdo nahradí v radě Miroslava Doubka (Svobodní). Ten podal k 22. únoru rezignaci. Zároveň spolu se stranickým kolegou Miroslavem Machartem vystoupil z koalice.
„Samozřejmě jsem si to nerozmyslel. Rozhodli jsme se po zralé úvaze. Člověk může ustupovat ze svých zásad do jisté meze, ale když nemůžu jako radní splnit, co jsem před volbami sliboval, raději odcházím,“ konstatoval zatím ještě radní Miroslav Doubek, který zůstane jako zastupitel v opozici. Dosavadní koalice je složená z pěti stran a má čtrnáct hlasů z 21. „V koalici nás zbude jedenáct, proto jsme si ověřovali, jakou máme důvěru v zastupitelstvu. Po více jednáních jsme se dohodli se všemi koaličními partnery, že doplníme radu z vlastních řad,“ uvedl starosta Ivan Radosta (Jihočeši).
Vyšlo i v tištěné podobě Píseckého deníku na str. 1

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

S koncem Fialovy vlády se lidé přestali bát říkat, že se EU zpronevěřila původnímu cíli

7. 12. 2025

Ukrajina na hraně: realita, kterou nechceme vidět

7. 12. 2025

Slovensko, EU a pád českých mezd: Libor Vondráček v Událostech komentářích

3. 12. 2025

Bude Filip Turek MINISTR? Vondráček odhaluje pravdu o prezidentových podmínkách

2. 12. 2025

Novým místopředsedou Svobodných se stal ing. Ondřej Vašíček

2. 12. 2025

Konec uhlí v ČR? Svobodní varují před blackouty, Zelení blouzní o obnovitelných zdrojích

29. 11. 2025

Lavička: Rodinné právo je věcí národních států, ne EU

28. 11. 2025

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.