Svobodní v médiích: o EU, HateFree, digitálním vysílání TV a čestném podnikání

Svobodní v médiích: o EU, HateFree, digitálním vysílání TV a čestném podnikání

Články, zmínky či citace 8. – 15. února 2017

Ve středu 8. 2. byl od 13.30 hod. Petr Mach hostem pořadu Studio ČT24 na České televizi. V pořadu mj. řekl:
„Z EU se stal moloch.“
„Doufám, že se vláda po volbách dohodne na zákonu o referendu, aby se referendum o vystoupení z EU mohlo konat i u nás.“
„Bylo by jedině dobře, kdyby k nám nešly dotace. My bychom nemuseli posílat příspěvky do Bruselu“

HateFree

iDNES.cz se 10. 2. věnoval kampani HateFree v článku PRO A PROTI: Má iniciativa HateFree smysl v boji proti násilí z nenávisti?: Ministr pro lidská práva Jan Chvojka v pondělí oznámil, že uvažuje o ukončení vládní kampaně Proti násilí z nenávisti HateFree. Argumenty pro zachování i zrušení tohoto projektu shrnuli pro server iDNES.cz předseda strany Svobodných Petr Mach a senátor a exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Podporu projektu vyjádřil i senátor Jiří Dienstbier, který vedl lidskoprávní rezort v době, kdy se kampaň HateFree rozjížděla. Své argumenty pro zrušení projektu naopak vysvětlil předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.
PROTI Kampaň nikoho od nenávisti neodradí. Lidi spíš naštve
Petr Mach: Myslím, že pravý smysl projektu HateFree je jen to, že z něho různí levicoví aktivisté čerpají finanční prostředky. Z výročních zpráv projektu je patrné, že z nákladů ve výši asi čtyřicet milionů korun na tři roky šlo asi šedesát dva procent jen na platy zaměstnanců a související výdaje. Myslím si, že se nedá čekat, že se člověk, který je ve své duši nenávistný, na základě akcí iniciativy HateFree obrátí, přestane být nenávistný a začne být tolerantní. Nevěřím, že se to u někoho takového podařilo.
Pokud je někdo přesvědčený, že takováto kampaň a školení Čechů v toleranci má smysl, ať tak činí dobrovolně a za své peníze. S tím bych neměl nejmenší problém. Ale pokud jsou využívané peníze daňových poplatníků a má to takovýto žalostný výsledek, tak to pak poplatníky – občany, voliče – přirozeně naštve.

Tématu HateFree se věnoval i článek Josefa Lebdušky, který zveřejnil například server Neviditelný pesKam mizí vybrané daně: Pokud se Svobodní dostanou do Poslanecké sněmovny, zcela jistě se podívají na financování neziskovek a to jak těch vládních, tak těch nevládních. Podporu mají dostat takové, které svěřené peníze použijí na pomoc potřebným. Ano, potřebujeme pomáhat nemocným, invalidům, zkrátka těm, kteří se o sebe nedokáží postarat sami, ale nepotřebujeme neziskovky, jejichž hlavním mottem je mít vcelku bezpracný život.

Článek zveřejnily i další servery, například pravyprostor.cz, ostrava-online.cz nebo czechfreepress.cz.

Digitální vysílání TV

Byznys noviny zveřejnily 10. 2. článek Europoslanec Mach proti DVB-T2: Evropská unie nemá právo rozhodovat o TV vysílání v ČR: Česko již zahájilo přechod na nové digitální TV vysílání v normě DVB-T2. Europarlament přitom bude o změně vysílání teprve hlasovat. Rozhodnutí kritizuje europoslanec Petr Mach. Změna pásem, na kterých se vysílá, se podle něho nemá dělat uprostřed platných licencí.
Europoslanec Petr Mach se postavil proti připravovanému nařízení Evropské unie, které členským zemím nařizuje přechod na novou normu digitálního pozemního vysílání DVB-T2. Podle Macha nemá Evropská unie právo o těchto záležitostech rozhodovat. Česká vláda však o celé záležitosti rozhodla před více než půl rokem.
„Vždy považuji za ubohé lokajství, když naše vláda zavádí něco, co ještě ani žádný parlament v Bruselu neschválil. Jakoby už dopředu počítali s tím, že nám to nařídí,“ prohlásil europoslanec Mach (Svobodní).
„Budu hlasovat proti. Nechci, aby Evropská unie nařizovala České republice, jak má nakládat se svým vlnovým spektrem. Podle mě na to ani EU nemá právo,“ uvedl Mach.
Podle českého ministerstva průmyslu a obchodu je přechod Česka na nový systém pozemního digitálního vysílání DVB-T2 „vynucený krok“.
Europoslanec Mach jednak zpochybňuje samotné důvody pro přechod na novou TV normu. Tvrdí, že „taková vážná věc se má dělat, jen když pro to existuje vážný důvod“.
„Ten u nás neexistuje a ministerstvo přiznává, že to dělá z donucení od EU“.
Neměl by ho stát nijak dotovat,“ konstatoval europoslanec Mach.
„Za přežitý koneckonců považuji i koncept koncesionářského poplatku. Ať si každý vybere, co mu vyhovuje, a stát ať se do toho nemíchá. Stát ať jen pronajímá licence k jednotlivým frekvencím – rádiím, televizím, mobilním operátorům,“ dodal.

O čestném podnikání

Článek Petra Macha Podnikání čestné a podnikání na úkor druhých zveřejnil 14. 2. server Bleskově.cz: Jsou dva druhy podnikání, říká Petr Mach, šéf Svobodných a europoslanec. Jedno, kdy prospěch podnikatele jde ruku v ruce s prospěchem spotřebitelů. A druhý, kdy podnikání je na úkor druhých. Je to jako rozdíl mezi Baťou a Babišem, poznamenal Mach.
„Pak existuje podnikání, kde se podnikatel snaží získat různé výhody na úkor ostatních, aby co nejlépe uspěl. Usiluje o dotace, daňové prázdniny a všelijaká zvýhodnění v zákonech. Spotřebitel platí jeho výhody ve svých daních. Čestně podnikají u nás tisíce drobných živnostníků i středních a větších firem. Nepřítelem jim není konkurence, ale státní byrokracie, která jim hází klacky pod nohy,“ konstatoval europoslanec.
Nejzářnějším příkladem podnikání založeného na dotacích je podle Macha Andrej Babiš. „Tento imigrant ze Slovenska si v naší zemi splnil svůj „český sen“. Po kariéře v rozvědce a zahraničním obchodu vybudoval firmu s 30 tisíci zaměstnanci, stal se ministrem financí a místopředsedou vlády. Má našlápnuto na to být premiérem České republiky. Jeho úspěch v podnikání ale stojí na dotacích, výhodách, daňových úlevách a účetních tricích,“ uvedl europoslanec.

Kyberbezpečnost

Rozhovor s Karlem Zvárou zveřejnily 8. 2. Byznys noviny s titulkem Zákon o kybernetické obraně omezuje vlastnictví a vede k totalitě: Podle Karla Zváry (Svobodní) omezuje připravovaný zákon o kybernetické obraně vlastnictví majetku a přibližuje Česko nové totalitě. Tvrdí, že státní kybernetická obrana, kterou má provádět Vojenské zpravodajství, by měla být omezena pouze na veřejnou správu.
Novela zákona byla odložena k projednání ve druhém čtení až na březen. Návrh zákona čelí tvrdé kritice obránců svobody, jako je například Strana svobodných občanů, s jejichž představitelem Karlem Zvárou přinášíme rozhovor na uvedené téma.

O pravici

Lidové noviny se 9. 2. na str. 13 věnovaly spojení pravice v článku Integrace pravice aneb jak posílit či přežít: Diskuse o integraci středopravicových stran tak nyní probíhají odděleně mezi občanskými demokraty a menšími subjekty (Strana soukromníků a Strana svobodných občanů) a mezi KDU-ČSL a STAN, kteří jsou nyní nejdál a jednají o utvoření volební koalice. Paradoxně pouze TOP 09, která ústy svého předsedy ke spolupráci vyzvala, nyní stojí osamoceně a s nelibostí sleduje, jak její souputníci posilují, zatímco ona sama ztrácí (v jednom z předvolebních průzkumů by se již nedostala).

O volbách

Novinky zveřejnily 10. 2. článek Lidovci riskují, hodnotí politolog volební dvoukoalici se STAN: O hlasy voličů se bude ucházet také nové uskupení – Realisté politologa Petra Robejška. Podle Outlého to však zatím nevypadá, že by měli šanci dostat se do Sněmovny. „Prezentují se tak, jak už se několik subjektů prezentovalo – Svobodní Petra Macha nebo Jana Bobošíková. Zatím tu voličskou přízeň nenalákali. Myslím, že většina voličů pana Robejška nezná a teď už je docela pozdě budovat novou stranu,“ tvrdí Outlý.

Dění v regionech

Milevsko

Písecký deník 15. 2. zveřejnil článek Milevská koalice oslabí na minimum: Příští středu se na jednání zastupitelů rozhodne o tom, kdo nahradí v radě Miroslava Doubka (Svobodní). Ten podal k 22. únoru rezignaci. Zároveň spolu se stranickým kolegou Miroslavem Machartem vystoupil z koalice.
„Samozřejmě jsem si to nerozmyslel. Rozhodli jsme se po zralé úvaze. Člověk může ustupovat ze svých zásad do jisté meze, ale když nemůžu jako radní splnit, co jsem před volbami sliboval, raději odcházím,“ konstatoval zatím ještě radní Miroslav Doubek, který zůstane jako zastupitel v opozici. Dosavadní koalice je složená z pěti stran a má čtrnáct hlasů z 21. „V koalici nás zbude jedenáct, proto jsme si ověřovali, jakou máme důvěru v zastupitelstvu. Po více jednáních jsme se dohodli se všemi koaličními partnery, že doplníme radu z vlastních řad,“ uvedl starosta Ivan Radosta (Jihočeši).
Vyšlo i v tištěné podobě Píseckého deníku na str. 1

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Poslanec Libor Vondráček ze Svobodných vystoupil v pondělí 13. dubna v pořadu Interview ČT24, aby komentoval historický volební zvrat v Maďarsku. Porazil jej Péter Magyar se stranou Tisza, která získala dokonce ústavní většinu 138 ze 199 křesel. Po šestnácti letech Orbánovy vlády přichází do Budapešti nová éra – a Vondráček k ní zaujal promyšlený, suverénní postoj, který nenechal nikoho na pochybách o tom, kde stojí česká konzervativní pravice.

Gratulace bez naivity

Vondráček přivítal Magyarovo vítězství otevřeně a bez výhrad. Na sociálních sítích ihned po volbách napsal: „Sláva vítězům, čest poraženým. Petr Magyar porazil téměř neporazitelného Viktora Orbána a patří mu upřímná gratulace.“ Zároveň však dodal, že Maďarsko funguje jinak a my je nemáme soudit ani s jedním, ani s druhým lídrem. Tato věta vystihuje podstatu jeho přístupu: respekt k demokratickému výsledku, ale odmítání vnucovat jiným státům vlastní politické měřítko. Vondráček také ocenil, že Orbán porážku uznal elegantně a moc předá poklidně což v dnešní době rozhodně není samozřejmost.

Obrana suverenity: Brusel není soudce

Největší část rozhovoru se točila kolem otázky, zda by maďarská politická kultura měla odpovídat unijním normám. Vondráček zde ukázal svou právnickou zdatnost a politickou konzistentnost. Připomněl, že Evropská unie, do níž Česká republika vstoupila referendem v roce 2003, byla původně postavena na ekonomické spolupráci – nikoli na vzájemném přehlasování v kulturně a politicky citlivých otázkách. Když moderátor opakovaně citoval článek 2 Lisabonské smlouvy, Vondráček klidně kontroval: „Lisabonská smlouva šla za hranu toho, kde je žádoucí si uchovat evropskou spolupráci.“ Nejde o popírání demokracie, ale o odmítnutí dvojího metru – a příklad si Vondráček nenechal ujít: zatímco Tuskově vládě v Polsku přeobsazování ústavního soudu Brusel prominul, Kaczyńskému to stejné vyčítal.

Moderátorovi, který se snažil obhajovat Brusel jako nestranného arbitra právního státu, Vondráček nepokrytě odpověděl: „Mám pocit, že ten vágní obecný pojem je tam proto, aby existoval nějaký bič, který Brusel používá na neposlušné státy.“ Tato formulace je přesná, výstižná a opírá se o konkrétní zkušenost z práce ve Výboru pro evropské záležitosti, kde Vondráček aktivně sleduje bruselské legislativní tlaky na Českou republiku.

Ústavní soud, demokracie a zdravý rozum

Debata se dotkla i citlivé otázky maďarského Ústavního soudu a způsobu, jakým Fidesz obcházel jeho rozhodnutí přijímáním ústavních zákonů. Vondráček zde nepopřel, že jde o věc hodnou diskuze, ale zároveň jasně uvedl: parlament je v parlamentní demokracii nejvyšší zákonodárný orgán a ústavu formuluje zákonodárce, nikoli soud. „Ústavní soud tady není od toho, aby formuloval ústavu,“ řekl. Příkladem poukázal na Švýcarsko zemi se špičkovou demokracií, která nemá Ústavní soud vůbec, a přesto funguje jako vzor přímé demokracie pro celý svět.

Vondráček rovněž trefně připomněl, že Velká Británie – obvykle kladená za vzor právního státu posílá stovky lidí měsíčně do vězení za příspěvky na sociálních sítích. „To rozhodně není ta liberální demokracie, kdy menšina má právo se svobodně projevit,“ řekl. Argument zasáhl přesně tam, kde byl moderátor nejzranitelnější.

Půjčka Ukrajině: Suverenita nad solidaritou

K otázce odblokování evropské půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur zaujal Vondráček jasný a konzistentní postoj. Státy, které se k půjčce nechtějí připojit Maďarsko a Slovensko mají na to plné právo. Evropská unie není dlužní unie a nemá přehlasovávat suverénní státy v otázkách, kde si samy nesou odpovědnost za svůj postoj. „Pokud státy, které chtějí půjčit, půjčí, je to v pořádku. Ale nemyslím si, že by měly být jiné státy přehlasovány,“ řekl. Připomněl také, že EU si v roce 2020 po covidu půjčila 750 miliard eur a otázka splácení dosud není jasně zodpovězena.

Benešovy dekrety a Visegrád: Věcnost místo paniky

Téma Benešových dekretů, které v maďarské předvolební kampani otevřel sám Magyar, Vondráček nezametal pod koberec, ale zasadil ho do historického a politického kontextu. Ukázal, že politici v opozici mívají k tomuto tématu daleko hlasitější projevy než v okamžiku, kdy převezmou odpovědnost za vládnutí. „Věřím tomu, že Petr Maďar v pozici vládnoucího přestane tolik akcentovat otázku Benešových dekretů,“ řekl Vondráček, a poukázal na to, že i Orbánův Fidesz nakonec ve vládě toto téma utlumoval. Vondráček také upozornil, že podobné výzvy zaznívají opakovaně z řad Alternativy pro Německo a bude správné reagovat stejně důsledně, odkud přijdou.

Co se týče budoucnosti Visegrádské čtyřky, Vondráček vyjádřil reálný optimismus: Magyar avizoval první zahraniční cestu do Polska a zájem o rozšíření V4 třeba o Rakousko. „Nás opravdu spojují podobné pohledy na věc a musíme proti diktátu Bruselu vystupovat společně,“ uzavřel Vondráček. Státy střední Evropy mají příliš mnoho společného – historii, problémy i výzvy, aby jim volba jednoho premiéra toto pouto přetrhla.

Vondráček v Interview ČT24 vystoupil jako politik s jasně zakotveným světonázorem, který se nenechá tlačit do jednoduchých odpovědí na složité otázky. Respektoval demokratický výsledek maďarských voleb, odmítl bruselský dvojí metr a zároveň naznačil, že spolupráce zemí střední Evropy má pevný základ, který přestojí i výměnu vlády v Budapešti.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31