Svobodní v médiích: naše nové logo, školství i dění v EU

Štítky: média, Svobodní

23. 3. server Byznys & Marketing zveřejnil článek Svobodní mají nové logo a vizuální styl: Před nacházejícími volbami do Poslanecké sněmovny Strana svobodných občanů změnila své logo, celý vizuální styl a představila také nový web. Předchozí výrazný symbol berana je zachován, i když v nynější výrazně minimalistické podobě i velikosti. Zelený odstín se projasnil a je nyní výraznější. Proměnou samozřejmě projdou také stranické tiskoviny a propagační materiály. Autorem proměny je brněnské kreativní studio Davida Greče.

Na serveru České televize vyšel 27. 3. článek TOP 09 si uvázala motýla, Svobodní zjednodušili berana. Logo má být jasné i na knoflíku, říká odborník: Před blížícími se podzimními volbami do Poslanecké sněmovny oživují některé politické strany svou vizuální prezentaci. Třeba TOP 09 zařadila do loga motýlka, jakého nosí čestný předseda Karel Schwarzenberg, Strana svobodných občanů zas zjednodušila své beraní logo i vizuální styl webu.

27. 3. časopis Marketing & Media zveřejnili naše logo na straně 3 – 4 v rubrice Headlines. Po zelených se i další politické strany vyzbrojily novým vizuálním stylem do bojů o křesla v Poslanecké sněmovně. Inovované logo Svobodných, které nadále obsahuje i zjednodušený symbol berana, i redesign webových stránek připravilo brněnské kreativní studio Davida Geče. Strana s ním podle jejího místopředsedy Josefa Kálese bude nejspíš spolupracovat i v dalších fázích předvolební kampaně.

Vyšlo i v online podobě.

Školství

V sobotu 25. 3. byl Tomáš Pajonk hostem pořadu Názory a argumenty v Českém rozhlasu Plus, tématem byly novinky v oblasti školství. Záznam pořadu si můžete pustit zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3829372. Krátké výroky Tomáše Pajonka pak najdete na facebooku naší strany.

Dění v EU

24. 3. zveřejnily Byznys noviny článek Scénáře vývoje EU do roku 2025: Zamini vyzvalo k důvěře v silnou a prosperující Unii: Svobodní: Zóna volného obchodu. „V návrzích Evropské komise chybí jedna důležitá alternativa a to návrat pravomocí z Bruselu zpět na členské státy,“ konstatoval europoslanec Petr Mach, předseda Svobodných. Svobodní podle něho preferují Evropu jako oblast dobrovolně spolupracujících suverénních států – tedy jako zónu volného obchodu.

Neviditelný pes 28. 3. zveřejnil článek Římské prohlášení: Jinak řečeno, Evropští politici naservírovali občanům ubohé slivky ze stokrát recyklovaných frází. Žádný byť jen vzdálený náznak uvědomění si bezvýchodnosti nynějšího modelu evropské integrace, žádné úvahy o změně kurzu. Jen spokojenost se sebou sama, plácání se po ramenou, křečovitý optimismus, bagatelizace problémů. Jak příhodně uvedl europoslanec Petr Mach: „Jsou to zoufalé fráze. Nemohli se aspoň shodnout, že ukončí jednání o vstupu do EU s Tureckem? Nemohli aspoň říct, že kdo nechce euro, nemusí v něm být? Kdo nechce společnou migrační politiku, nemusí v ní být? Kdepak. Jen vznešenými slovy prohlásili, přeloženo do srozumitelných slov: ‚Společně a nerozdílně odmítáme jakoukoliv sebereflexi.‘“

29. 3. pak vyšel na Blesk.cz článek EU používá dotace jako nátlak na Česko, tvrdí Mach a fandí Trumpovi: Česká republika by si měla vystačit s vlastními prostředky a neměla by spoléhat na Evropskou unii. Nutná je také finanční investice do vlastní armády. Ve Studiu Brusel to řekl dlouhodobý kritik Evropské unie europoslanec Petr Mach (Svobodní). Ten na rozdíl od většiny svých českých kolegů otevřeně podporuje amerického prezidenta Donalda Trumpa. Před volbami si na něj dokonce vsadil.

Podle Macha také Trump rozhodně nepředstavuje hrozbu pro Evropu, jak například prohlásil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker . „ Pro Evropskou unii jako byrokratický moloch může být Trump hrozbou, samozřejmě Trump není hrozbou pro Evropu ,“ upřesnil. Donald Trump znervóznil evropské spojence, když označil NATO za zastaralé. Není jisté, zda by v budoucnu Spojené státy bránily státy, které neplní své finanční závazky. Slíbenou částku – tedy dvě procenta HDP – neodvádí do rozpočtu aliance ani Česko.

Petr Mach patří k dlouhodobým kritikům Evropské unie. Když si Velká Británie odhlasovala brexit, neskrýval své nadšení. „ Brexit je naděje pro demokracii, “ hlásal tehdy. I proto by byl sám nejraději, kdyby přišel i tzv. czexit. Ztráty hlavní výhody Evropské unie – volného obchodu – se nebojí. Ideál spolupráce pak europoslanec vidí v Evropském sdružení volného obchodu, kde je momentálně Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. „ Oni spolu mají volný obchod, může se tam cestovat pouze na občanku nebo na pas a nemají žádný parlament, jako je tato budova, kde by vzájemně přehlasovávali, oni nemají nic jako složitý byrokratický rozpočet a rozdělování dotací, tam si každý hospodaří se svým,“ uvedl Mach.

Různé

Literárky.cz a článek z 24. 3. Piráti ve službách systému: V podobném duchu můžeme vnímat prosazování prvků přímé demokracie včetně požadavku na možnost odvolatelnosti politiků v případě neplnění programu. O přímé demokracii dnes mluví kde kdo – i ČSSD, Svobodní, Realisté či Úsvit.

Server Neovlivní.cz nás zmínil 27. 3. v článku Pět důvodů, proč neodepisovat Kalouska: Lidovci znovu přicházejí s podporou rodiny. I to souvisí se střední třídou, ovšem na stejnou kartu sází každý, i autoritářští vůdci. ODS se středostavovskému ideálu vzdálila ještě dál snahou o probuzení národních hodnot. Městské liberály se snaží oslovit Piráti a Svobodní požadavkem až anarchické svobody. Zdá se tedy, že na TOP 09 střední třída nakonec zbude.

27. 3. vyšlo na Pravém prostoru O atentátech se nesmí svobodně psát, ani mluvit: Na presidenta Klause zaútočil 28. září 2012 atentátník Vondrouš, jednalo se o bílého, heterosexuálního muže, jen nebylo moc zmíněno, že je komunista. Pravda, nepoužil automatickou zbraň, jen airsoftovou pistolku. Přesto byl jeho čin, jako komunisty, bagatelizován a dostal ubohou podmínku. Teď si představte nepředstavitelné, onen Vondrouš by nebyl komunista, ale třeba příznivec strany Svobodných, jako já, a ruplo by mu v bedně. Příznivci Svobodných nemají ve zvyku páchat atentáty a už vůbec ne na presidenty, ani vajíčky, ať už je to kdokoliv, takže by mu musilo rupnout pořádně. Teď hypoteticky, co by se asi strhl za mumraj? Socialističtí novináři blízcí svými názory komunistům by se asi zbláznili, jak by plodili jeden hanlivý článek za druhým na stranu Svobodných. Na komunisty nevznikl ani jeden hanlivý článek, spíš to bylo omlouváno jako mladická „sranda“.

Dění v regionech

Hodonín

23. 3. zveřejnil Hodonínský deník článek Vzpoura na hodonínské radnici: vedení řeší, jak se zachrání: Jenže pod žádostí o svolání zastupitelstva bylo jen jedenáct jmen. Z toho osm z opozice a tři z koalice. Připojit se k převratu se i přes výhrady k současnému vedení nechystá ani dvojice Svobodných, která navíc při poslední volbě podpořila současného starostu.

Vyšlo i v tištěné podobě Hodonínského deníku na titulní straně.

Blesk vydal 28. 3. k tématu text Vzpoura na radnici v Hodoníně? Starostu nemá nikdo rád, ale odvolání asi nepodpoří: Svobodní nejvíce a nejčastěji kritizují starostu Milana Lúčku (61, bez polit. příslušnosti). Právě kvůli nim si chtěl najmout speciální mluvčí s pohádkovým honorářem. Přesto oba zástupci tohoto uskupení odvolání starosty odmítají.

„Vůči starostovi máme spoustu výhrad. Přesto nebudeme hlasovat pro jeho odvolání, protože by to vedlo jen k destabilizaci města . Bylo by to jen horší a horší,“ domnívá se Terézia Mlýnková Išková (26, Svobodní).

Stejně to vidí i nejhlasitější kritik starosty Petr Buráň (29, Svobodní). „Lidé jsou znechuceni neustálými převraty a navíc to vždy stojí spoustu peněz. Na převratu se proto podílet nebudeme. Rozhodovat se má ve volbách ,“ vysvětlil Buráň.

Chrudim

27. 3. napsaly Chrudimské noviny článek Radnice vstupuje do spolku energetických manažerů: Jedním z bodů o němž před týdnem jednali městští zastupitelé, bylo i přistoupení k Asociaci energetických manažerů měst a obcí. Radnice již před několika lety vytvořila pozici energetického manažera, který má zkoumat, kde by se dalo ušetřit na výdajích za energie.

Proč nyní radnice vstupuje do další svazku, který však třeba podle zástupců místní buňky Strany svobodných občanů bude jen tahat další peníze z městského rozpočtu? Hlavním cílem sdružení je šířit praktické ukázky a postupy realizace energeticky úsporných opatření a energetického managementu na komunální úrovni. Kromě toho se bude věnovat i projektům udržitelné dopravy.

Milevsko

23. 3. v Píseckém deníku vyšel článek V dozorčí radě JVS bude zastupovat Milevsko starosta: Funkci tu za město dosud vykonával zastupitel za Svobodné Miroslav Doubek, který k 20. únoru rezignoval na post radního města a Svobodní zároveň vystoupili i z koalice. „Poté, co Svobodní odstoupili i z koalice, jsme v ní hodně oslabení, ale zodpovědnost zůstává na nás, tak ji tímto způsobem přijímáme,“ konstatoval Ivan Radosta.

Vyšlo i v tištěné podobě Píseckého deníku na str. 3

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Libor Vondráček: Je předseda Ústavního soudu Baxa skutečně nezávislý?

11. 2. 2026

Libor Vondráček v Partii: Rozpočet, Macinka, protivládní demonstrace a svoboda slova

9. 2. 2026

Jak politické neziskovky legálně obcházejí demokratická pravidla

9. 2. 2026

O úskalích vakcinace – rozhovor s Adrianou Čipižákovou

8. 2. 2026

Svoboda slova podle Vondráčka: Právo na hloupý názor

6. 2. 2026

FALEŠNÉ PANDEMIE

4. 2. 2026

Miroslav Havrda na semináři o covidu ve Sněmovně: „Lékařská žumpa, styďte se!“

4. 2. 2026

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček byl 8. února hostem politické diskuse Partie Terezie Tománkové, kde se střetl s opozičními stranami nad klíčovými tématy současné politiky – od personální krize kolem Filipa Turka přes státní rozpočet až po návrh zákazu sociálních sítí pro děti.

Debata probíhala v napjaté atmosféře těsně po mimořádné sněmovní schůzi o nedůvěře vládě, kterou iniciovala opozice. Vondráček se v diskusi ocitl v defenzivě vůči kritice Ivana Bartoše (Piráti) a Věry Kovářové (STAN), kteří zpochybňovali vládní hospodaření i schopnost Petra Macinky zvládat současně dvě ministerstva. Zároveň musel balancovat mezi obhajobou vlády Andreje Babiše a vlastními principy Svobodných týkajících se fiskální zodpovědnosti.

Vondráček na úvod zdůraznil potřebu uklidnění politické situace a odmítl „štěpící“ rétoriku. Reagoval na kritiku demonstrací proti vládě tím, že odsoudil označování demonstrantů za „proruské síly“, jak zaznělo podle něj za minulé vlády. „Komunikovat rozhodně musíme, musíme komunikovat i s těmi, kteří přišli na ty protivládní demonstrace,“ zdůraznil s tím, že se s takovými hodnoceními setkával i z vlastního poslaneckého klubu SPD, konkrétně od Jaroslava Rajchla, což ale odmítl jako osobní názor, s nímž nesouhlasí.

Personální turbulence a role Motoristů

Hlavním terčem opozice byla role Petra Macinky, který jako vicepremiér dočasně vede ministerstvo zahraničí i životního prostředí po odmítnutí kandidatury Filipa Turka ze strany prezidenta Petra Pavla. Vondráček bránil Macinku slovy o jeho manažerských schopnostech: „Petr Macinka už překvapil mnoho lidí tím, jak dokázal jako manažer dostat svoji stranu do sněmovny, po dlouhé době se tam objevil nový subjekt. Takže já myslím, že jeho organizační schopnosti a jeho tým, který je současně na obou ministerstvech, toto umožňují.“

Když moderátorka připomněla, že Macinka nemohl odjet na summit ministrů životního prostředí kvůli jiným povinnostem, Vondráček mluvil o „počátečních porodních bolestech“ a vyjádřil přesvědčení, že se vymyslí fungující systém. Odmítl kritiku Ivana Bartoše, že by Motoristé „nerozuměli klimatu jak koza petrželi“, a namísto toho poukázal na plánovanou sněmovní konferenci „Může za sucho CO2″, která se má konat 30. března.

Vondráček zdůraznil demokratický mandát: „My jsme v těch demokratických volbách dostali mandát, Motoristé jsou součástí většiny.“ Nicméně, když byl dotázán, zda není problém, že jeden ministr má dva resorty, uznával, že „to je otázka“ a připustil, že na začátku to nebylo ideální. Opozice mu vytýkala, že se Svobodní, kteří mají ve svém programu návrat k vyrovnanému rozpočtu, vzdávají svých principů ve prospěch setrvání ve vládní koalici.

Rozpočtový spor a kritika Národní rozpočtové rady

Klíčovým tématem byla debata o státním rozpočtu a jeho souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Národní rozpočtová rada upozornila, že návrh rozpočtu od Aleny Schillerové je v rozporu se zákonem o 63 miliard korun. Premiér Andrej Babiš na to reagoval označením NRR za „zbytečnou instituci“, kterou nebude poslouchat, a vyrovnané rozpočty nazval „nesmyslem“.

Vondráček se pokusil navigovat mezi těmito protichůdnými postoji. Na jednu stranu připustil, že vzhledem k minulému průměrnému schodku 300 miliard korun za minulou vládu si „nikdo realisticky úplně neumí představit“ rychlý návrat k vyrovnaným rozpočtům. Na druhou stranu se snažil obhajovat návrh Schillerové: „Já doufám, že ta ekonomika i ty reformy způsobí, že to zas takový nesmysl nebude a že třeba ke konci volebního období už se budeme blížit k vyrovnaným rozpočtům.“

Když ho moderátorka konfrontovala s tím, že je jako právník v rozporu se zákonem, Vondráček odpověděl diplomaticky: „Já si myslím, že spíš ano, ale není to tak jednoznačné, protože opravdu, pokud měníte ten rozpočet v průběhu roku, tak nemůžete makroekonomicky počítat s tím, když schvalujete schodek v březnu, jak to je vůči tomu HDP.“

Vondráček se pokusil relativizovat kritiku NRR tím, že připomněl její politické složení: „Mojmír Hampl, který se nezjevil v Národní rozpočtové radě jako že by se tam snesl z obláčku, ale byl tam dosazen vládní většinou ve sněmovně, v Senátu, tímto způsobem se formuje Národní rozpočtová rada a ta pochopitelně má blíže k těm, kteří do těch pozic ji nominovali.“ Kovářová mu ale oponovala, že NRR kritizovala i vládu Petra Fialy velmi ostře a že byla založena na návrh Andreje Babiše v roce 2017.

Obrana a úspory – kontroverzní škrty

V debatě o rozpočtu zazněla ostrá kritika škrtů v oblasti obrany. Vondráček tvrdil, že vláda „ušetří 21 miliard korun na obraně, aniž by to zmenšilo obranyschopnost této země.“ Vysvětloval to tím, že se nebudou platit „zbytečné zálohy“ jen proto, aby se formálně dosáhlo dvou procent HDP na obranu: „My prostě nebudeme dělat takové ty triky, že zaplatíme navíc zálohy, abychom utratili 2% HDP, ty zálohy nám obranyschopnost nezvýší.“

Zároveň se hájil proti kritice, že vláda jen škrtá: „My jsme dali 26 miliard korun do dopravy, které tam chyběly, to znamená, ty stavby, které se zastavily, budou moci povětšinou běžet.“ Kovářová mu vytýkala, že vláda dva měsíce řeší personální problémy místo konsolidace veřejných financí, a připomněla, že předchozí vláda předala rozpočet s deficitem pouhých 2% k HDP.

Svoboda versus bezpečnost – sociální sítě pro děti

Překvapivým tématem bylo oznámení Andreje Babiše, že vláda zvažuje zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, podobně jako v Austrálii. Ivan Bartoš (Piráti) upozornil, že plošný zákaz by vyžadoval ověřování totožnosti občanským průkazem, což by znamenalo konec anonymity na internetu.

Vondráček zaujal jasně libertariánské stanovisko: „Jakmile se vzdá společnost svobody ve prospěch bezpečí, nakonec může ztratit oboje dvoje. A tohle to jsou slova Benjamina Franklina.“ Upozornil, že by takový zákaz mohl vést k odchodu některých sociálních sítí z českého trhu, podobně jako Elon Musk čelí tlaku Evropské unie kvůli regulaci DSA (Digital Services Act).

Když byla otázka směřována na ochranu dětí a jejich duševní zdraví, Vondráček připustil, že jako otec malého dítěte chápe výzvu, ale trval na tom, že svoboda nesmí být obětována: „My bychom tu svobodu měli hájit, kdo jiný než Svobodní.“ Kovářová označila téma za velmi závažné, ale varovala před tím, aby byl návrh jen další „perličkou“, kterou Babiš vypouští do médií, aby odvedl pozornost od skutečných problémů vlády.

Komunikace a politická kultura

Vondráček se během debaty snažil prezentovat jako zastánce slušné politické diskuse. Kritizoval „soudy“ typu označování části politického spektra za „svoloč“ a odmítl minulé výroky o demonstrantech jako o „proruských silách“. Navrhl, aby občané měli možnost „opravovat zákony vládní většiny třeba ve formě lidového veta,“ což je dlouhodobý program Svobodných. „Ať občané nemuseli jenom chodit frustrovaně na demonstrace, ale mohli si třeba sesbírat nějaké podpisy a zabránit, já nevím, korespondenční volbě nebo něčemu, co je pro ně důležité,“ vysvětloval.

Bartoš mu ale připomněl nesrovnalosti v komunikaci koaličních partnerů. Zmínil, že Jindřich Rajchl (PRO), dříve demonstrace vehementně podporoval, ale nyní je kritizuje: „Když se demonstrovalo proti minulé vládě, když Andrej Babiš křičel Fialova drahota, tak v pohodě. A když opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě nebo nespokojení lidé jdou do ulic, tak ti samí politici tohle to shazují.“

Vondráček se od Rajchlových výroků distancoval a zdůraznil, že osobně podporuje právo na shromažďování. Připomněl případ muže, který přišel na protivládní demonstraci obhajovat Petra Macinku a byl „polit vodou a nadávali mu“, ale přesto zůstal a snažil se komunikovat: „A já tohle to musím ocenit, protože pokud tam ten člověk nejde tu demonstraci kazit, pískat, narušovat, bučet, tak je to přece v pořádku.“

Vztah k Evropské unii a zahraničí

Bartoš se Vondráčka zeptal na konzistenci jeho postojů k Evropské unii, připomněl mu, že Svobodní prosazujícího Czexit. Vondráček na to nereagoval přímo a namísto toho se zaměřil na kritiku EU: „Ursula von der Leyen vyhrožuje velkými pokutami Elonu Muskovi, když nebude zavádět pomocí různých jeho algoritmů to, co si přeje Evropská unie formou DSA.“ Rovněž obhajoval cestu Petra Macinky do USA, kde měl jednat s ministrem zahraničí Marcem Rubiem, ačkoliv nakonec kvůli sněhu zůstal ve Frankfurtu.

Redkace