5. 9. odvysílal web Seznam zprávy debatu Bude platit zákaz mobilů i v českých školách?: V Duelu spolu diskutují předseda STAN Petr Gazdík a předseda Svobodných Tomáš Pajonk.
Proti používání mobilních telefonů dětmi ve školách jsou dvě třetiny rodičů, mezi učiteli je počet příznivců a odpůrců mobilů vyrovnaný. Minimálně třetina kantorů v hodinách používá internet v mobilu k výuce. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro operátora T-Mobile.
Odpůrci používání mobilů ve školách z řad rodičů mají za to, že telefony rozptylují děti od výuky, a zejména starší žáci je mohou zneužít při testech. Mnoha rodičům také vadí fakt, že se děti navzájem trumfují, kdo má lepší mobil, což může vést k šikaně či zvětšování sociálních rozdílů. Naopak mladší rodiče jsou k používání mobilních telefonů benevolentnější. Jejich argumentem je to, že mobily či tablety jsou běžnou součástí dnešní doby, děti je používají přirozeně a škola by je měla připravovat na život i po této stránce.
Zatímco plošný zákaz mobilů si přejí zejména starší učitelé, většina vyučujících do 35 let vidí v internetu a mobilních telefonech pomocníky pro výuku. Internet používají při práci s žáky tři čtvrtiny učitelů. Dalších zhruba 40 procent vyučujících internet při hodinách využívá, ale žáci musí mít mobily během výuky schované. Nejčastěji se internet v mobilech používá pro výuku cizích jazyků a pro využití interaktivních aplikací.
6. 9. odvysílal web Seznam zprávy debatu Mají Facebook a Google platit novinářům za to, že sdílí jejich obsah?: Nabízíme Duel europoslance za Svobodné Jiřího Payna a Václava Macha, ředitele Unie vydavatelů.
Předmětem sporů je zejména článek 11, který chce zavést tzv. daň z odkazu. Má zajistit to, aby platformy typu Google News, Facebook, Twitter, Wikipedia ale i třeba Seznam.cz platily za to, že svým návštěvníkům sdílí náhledy textů z jiných webů. Šíření obsahu celého článku bez souhlasu je nelegální už teď.
Podle vydavatelů jim sdílení odvádí reklamu, jejíž výnosy pak končí u digitálních platforem. A proto chtějí podíl z výnosů z reklamy. Mediálním domům vadí sdílení náhledů článků, perexu, související grafiky nebo i citací.
Návrh reformy je založen na legislativě zavedené v Německu nebo ve Španělsku. V obou zemích se ale poplatky za sdílení neosvědčily. Google totiž odmítl cokoli platit a raději přestal úryvky článků na Google News zobrazovat. Španělské Google News je zrušené dodnes.
Ještě hlasitěji jsou slyšet kritici článku 13 připravované směrnice. Ten ukládá vyhledávačům a sociálním sítím striktnější povinnosti v oblasti obsahu nahrávaného uživateli. Provozovatelé jednotlivých serverů budou muset aktivně kontrolovat, co na ně běžní uživatelé nahrávají a vyhledávat nelegální obsah.
Ekonomický deník vydal 12. 9. článek Vezme nám EU svobodný internet? Jak se k nové směrnici o autorských právech staví čeští europoslanci: Zeptali jsme se všech českých europoslankyň a europoslanců, jak se k celé záležitosti staví a zdá návrh podpoří. Evžen Tošenovský návrh podpoří (konkrétně článek 3 a 11), ale bude hlasovat proti článku 13. Celkově z nové směrnice není příliš nadšený a nepovažuje ji za dobře připravenou. Ještě o něco kritičtější byl Jiří Payne, který k celé záležitosti uvedl: „EU dělá vše pro to, aby zaostávala. Opět vychází z principu: my víme co je pro vás dobré a my vám to přikážeme! Sebeobrana proti EU je obtížná.“ Europoslanecpotvrdil, že bude hlasovat proti.
10. 9. vydal Mediažurnál článek Unie vydavatelů: Nedopusťme omezení autorské ochrany v digitálním prostředí: Dne 6. září 2018 se uskutečnila v televizním pořadu Duel na kanálu Seznam Zprávy diskuse o návrhu evropské směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu, o které bude znovu jednat a hlasovat 11. a 12. září 2018 Evropský parlament, mezi poslancem Evropského parlamentu Jiřím Paynem a výkonným ředitelem Unie vydavatelů Václavem Machem. Jiří Payne patří k jedněm z nejvýraznějších kritiků této směrnice. Naopak Václav Mach hájil potřebu nové úpravy autorského práva, které by vytvářelo předpoklad pro ochranu tvorby autorů i v podmínkách digitálního šíření obsahu, které činí daleko jednodušší kopírování a umožňuje i sofistikovanější využívání původní tvorby ke komerčním účelům například digitálními platformami.
6. 9. odvysílala Česká televize Interview ČT24, hostem byl Jiří Payne: Jeden z důvodů, proč lidé do Evropy přichází, je podle europoslance Payna ten, že se EU uzavřela do svého jednotného trhu.
Evropské státy by podle něj neměly přijímat migranty, kteří míří do Německa, ale naopak na něj apelovat. „Migrační krizi nezvládá ani Německo, neví, kdo všechno tam bydlí, nezná pravá jména ani původ lidí, a to je ta situace, se kterou si myslím, že jsou Němci nespokojení. Za to nemůže přece nikdo jiný, a není žádný důvod, abychom v této věci drželi solidaritu, že když někdo něco dělá špatně, aby to dělali i ostatní špatně. My bychom měli apelovat na Německo, ať jsou solidární s těmi státy, které mají na svém území pořádek, ať mají přesnou evidenci, kdo tam je a odkud přišel,“ uvedl v Interview ČT24 Payne.
Podle něj je problém už v samotném schengenském prostoru. „Přistěhovalci, kteří přicházejí, chtějí třeba do Německa nebo Švédska, ale hranice hlídá Itálie nebo Řecko a Německo na to nemá vůbec žádný vliv, to je ten problém,“ uvedl.
„Když jsme ještě nebyli v NATO, v zahraničním výboru jsme probírali, co bychom dělali, kdyby došlo k nějaké velké migrační vlně, třeba kvůli výbuchu atomové elektrárny. Přemýšleli jsme, že bychom udělali špalír – ať rychle jdou dál. A takto se chová Rakousko a spousta zemí. Maďarská vláda organizovala autobusy, aby se do Německa dostali uprchlíci rychle,“ řekl Payne ve vysílání České televize.
10. 9 vydal server Moneymag článek Evropa by dokázala zastavit migraci za dva týdny! Ale nechce, tvrdí poslanec: Evropa by dokázala nelegální migraci zastavit za pouhé dva týdny. Pokud by chtěla. Namísto toho spřádá plán, tvrdí poslanec Evropského parlamentu Jiří Payne.
Evropská unie by podle europoslance neměla přijímat migranty. Tvrdí, že migrační krizi nezvládá ani Německo, neví, kdo tam bydlí, nezná pravá jména příchozích ani jejich původ. Proto bychom od nich uprchlíky brát neměli.
„Za to nemůže přece nikdo jiný, a není žádný důvod, abychom v této věci drželi solidaritu, že když někdo něco dělá špatně, aby to dělali i ostatní špatně. My bychom měli apelovat na Německo, ať jsou solidární s těmi státy, které mají na svém území pořádek, ať mají přesnou evidenci, kdo tam je a odkud přišel,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 Payne.
Blesk vydal na webu 12. 9. článek Europarlament doporučil řízení proti Maďarsku: Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá – a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.
Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodnýchobčanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.
Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.
Pavel Poc (ČSSD) se zdržel.
Olga Sehnalová (ČSSD) nefiguruje na výpisu z hlasování; hlasování se tedy patrně nezúčastnila.
Tématu se věnovaly i iDNES, Týden nebo Globe24.
10. 9. vydal server Ekonomický magazín článek Jiřího Zapletala Peníze na obchvaty? Politici raději rozdávají slevy na jízdném: Prvního září 2018, den kdy si vládnoucí politici opět za peníze nás všech snaží koupit voliče. Od tohoto dne získávají studenti a důchodci slevu na jízdném pětasedmdesát procent. Politici u korýtek předpokládají, že všichni studenti a důchodci jsou natolik natvrdlí, že jim na tento lep lehce skočí.
Je pravdou, že se mezi nimi bohužel najde určitá skupina lidí, která bude tento krok považovat za prospěšný – studentům je na školách horem dolem vlévána státem nařízená politika, že žít na cizí účet je správné, důchodcům je mnohdy připomínáno, jak skvěle se žilo za socialismu. Ze smutných výsledků posledních voleb je zřejmé, že se nejedná o malou skupinu. Avšak jsou zde lidé rozumní – studenti, kteří nechodí do školy pro biflování cizí pravdy, důchodci, kteří něco za svůj život sami vybudovali. Mohu jen doufat, že nejen oni na tak zřejmý úplatek neskočí.
Celá tato úlitba vybraným jedincům nás bude stát cca 6 miliard korun. V rámci rozpočtu se to nemusí zdát příliš, ale zkuste si to představit. Trošku s nadhledem lze říci, že 6 miliard je výnos DPH z prodeje 1,8 miliard bochníků chleba, které když se položí za sebou, vytvoří řetěz o délce 562 500 km. Tzn. že by pokryly celou silniční síť v naší zemi desetkrát…
6. 9. vydal web Silvarium článek Mlýnková Išková (Svobodní): Kterak se díky kůrovci přišlo na revoluční myšlenky: Vydáno v Zprávy z oboru lesnictví a dřevařství
Ministerstvo zemědělství proto zřídilo pracovní skupinu, která hledá řešení problémů způsobených kůrovcovou kalamitou. Z jednání této skupiny vyplynulo několik návrhů, mezi nimiž byly také dva velmi zajímavé, nebála bych se je nazvat přímo revolučními. Ten první se týká asanace postižených stromů chemickými prostředky. V současné době ji mohou vykovávat jen specializované firmy, vlastníci ji nemohou provést sami. To je zejména u drobných majitelů velký problém, protože jim nejen objednáním si externích služeb vznikají další náklady, ale často také dochází k tomu, že na službu čekají dlouho a na zásah už bývá mnohdy pozdě. Návrh tedy zní tak, aby ministerstvo zemědělství udělilo výjimku pro užití chemie na asanaci kůrovcové dřevní hmoty a majitelé ji mohli provádět sami. Podle dalšího návrhu by se mělo snížit DPH u palivového dřeva z 15 na 10 %. Vlastníci lesů budou mít zvýšené výdaje kvůli zalesnění kalamitních holin. Díky tomuto opatření tak vydělají více peněz, které budou moci použít na zmíněné zvýšené výdaje.
Regiony
V desítkách případů média v obcích a městech zmínila Svobodné v přehledu kandidujících stran v komunálních i senátních volbách.
9. 9. zveřejnila Česká televize článek i televizní příspěvek V Praze zvažuje nejvíc lidí volbu Pirátů a ODS. V Ostravě a Brně má nejvyšší potenciál ANO: Nejvyšší volební potenciál pro říjnové komunální volby mají v Praze Piráti a ODS. V Brně uvažuje nejvíc lidí o volbě hnutí ANO, Koalice ODS a Svobodných a Pirátů. V Ostravě pak má nejvyšší volební potenciál hnutí ANO. Ukazují to výsledky výzkumu, který si Česká televize nechala zpracovat společnostmi Kantar TNS a Median.
Beroun
10. 9. zveřejnila MF DNES článek Beroun hledá jednotnou tvář. Koho na radnici?: Samostatně tentokrát nekandiduje Stranasvobodných občanů. Její zástupce najdou voliči v uskupení Lepší Beroun. Na postu číslo tři je lídr Svobodných z voleb 2014 Luboš Zálom. Jedničkou je živnostník Jiří Míka, který kandiduje bez příslušnosti k jakékoli politické straně. A zajímavost závěrem. Začátkem srpna došlo k podpisu memoranda Za férovou berounskou kampaň. Dokument, který se například vymezuje proti používání osobních útoků v předvolební argumentaci, signovali zástupci berounské ODS, ČSSD, Beroun sobě a také KDU-ČSL, STAN a TOP 09.
Brno
11. 9. odvysílala TV Nova reportáž Podzimní volby: Velký průzkum pro TV Nova: V Brně má největší volební potenciál hnutí ANO, a to téměř 27 %. Co se týče druhého místa, tak tam mají největší volební potenciál – téměř 23 % – strana ODS a Svobodní. Třetí místo, třetí největší volební potenciál mají Piráti, a to téměř 19 %. Co se týče kandidátů na brněnské primátory, tak za hnutí ANO jeto Petr Vokřál, za ODS Markéta Vaňková a za Piráty Tomáš Koláčný. I jich jsme se zeptali, co je podle nich největším problémem Brna.
11. 9. vydaly Lidové noviny článek V Praze ANO ztrácí, v Brně je vpředu: Právě občanští demokraté se spolu s Piráty drží na vrcholu aktuálního průzkumu Kantaru a Medianu pro ČT. Obě strany v něm mají volební potenciál 33 procent. „Myslím si, že ODS v uplynulé době dělala tu kampaň dobře. Připomínala, že umí město řídit, a myslím si, že dobře využila i toho, že pozice strany v celostátním měřítku pod vedením pana Petra Fialy posiluje,“ zhodnotil Herzmann. Naopak poněkud skeptický je k pozici Pirátů. A to kvůli tomu, že jim podporu vyjadřují hlavně hodně mladí lidé. „Patří ke skupině voličů, kteří k tomuto typu voleb příliš nechodí. Je proto velkým otazníkem, jestli počátkem října k urnám skutečně přijdou, i když to teď v posledním průzkumu deklarují,“ řekl sociolog. V Brně jsou Piráti na třetím místě. Na špici je ANO, následované koalicí ODS a Svobodných.
10. 9. zveřejnilo Echo24 článek Politicky roztříštěné Brno. Lídra nezměnilo pouze hnutí ANO: Jedničkou občanských demokratů, kteří mají společnou kandidátku se Svobodnými, bude Markéta Vaňková. Ta prohlásila, že strana se pokusí získat 18 procent hlasů, tedy o 10 procent více než v minulých volbách. „Za úspěch budu považovat vítězství. Chceme dosáhnout zhruba 18 procent. Pomoct by nám k tomu měl program a dobří kandidáti,“ řekla Markéta Vaňková. Občanští demokraté se chtějí zaměřit také na dopravu a lepší organizaci a koordinaci staveních prací. Za úkol si dávají také lepší řešení parkování.
Nejvyšší potenciál, 28 procent, na vítězství v nadcházejících komunálním volbách v Brně má hnutí ANO, které v nich získalo nejvíce hlasů i před čtyřmi lety. Těsně za ním je však společná kandidátka ODS a Svobodných, která disponuje volebním potenciálem ve výši 27 procent. Následují Piráti s 23 procenty, lidovci se 17 procenty a ČSSD s 16 procenty. Vyplynulo to z průzkumu, který pro Českou televizi provedly společnosti Kantar TNS a Median.
Břeclav
10. 9. vydala MF DNES článek Témata voleb v Břeclavi: doprava a osud cukrovaru: Ivan Dvořák (ODS, TOP 09, Svobodní): Za poslední čtyři roky vnímám pozitivně pozvolné zlepšování podnikatelského prostředí. Příslibem pro částečné odlehčení dopravě snad budou nové semafory. Mrzí mne sportovní úpadek místního fotbalu a hokeje. A pokud jde například o nákladný Saunový svět, jsem v rozpacích. Nemáme tu řadu fungujících saun? Zvláště když v loňském roce proběhla rekonstrukce wellness centra na krytém bazéně.
Děčín
Děčínský deník vydal 12. 9. článek Předvolební billboardy ANO se staly terčem vtipů politické konkurence: Pozadu nezůstala ani děčínská ODS, která reagovala na slogan ANO „Děčín řešíme, přímo a hned“. Také lídr kandidátky ODS Tomáš Brčák má číslo na šéfa strany, v jejíchž barvách jde do voleb. Na rozdíl od vládního hnutí Andreje Babiše ale chtějí přistupovat k řešení problémů Děčína jinak, nechtějí je řešit v Praze, případně na základě pokynů z Prahy.
„Problémy Děčína si vyřešíme sami,“ píše na nové předvolební fotce ODS, která v Děčíně kandiduje společně se Svobodnými.
Hradec Králové
12. 9. vydala MF DNES článek Moc jsem důvěřoval: Zdeněk Fink může být vůbec prvním primátorem Hradce Králové novodobých dějin, který bude zvolen už do třetího funkčního období, ostatně i jeho Hradecký demokratický klub (HDK) je favoritem říjnových komunálních voleb.
Podle celostátních průzkumů to ve volbách vypadá nadějně i pro dva subjekty, které sbíraly spíš protestní hlasy, pro hnutí ANO a Piráty. Jsou to pro vás potenciální koaliční partneři?
Do komunální politiky se netahají vztahy, které přicházejí shora. Jednat se dá v podstatě s každým, ale může se stát, že se někdo už v kampani chová tak nevybíravě, že vám budoucí vztah znechutí ještě před tím, než začne.
Budete konkrétnější?
Například STAN a Svobodní a ani ANO si v kampani příliš neberou servítky, byť nyní už svou rétoriku poněkud zjemnily.
Cheb
7. 9. vydala MF DNES článek Politici v Chebu zkusí pomoci zdravotníkům: Cheb může být místem bez zbytečné byrokracie
Václav Jakl Strana svobodných občanů: Nebudu slibovat to, co může udělat jen vláda nebo kraj. Osobně si myslím, že na okresní úrovni není správné mít vysoce specializovaná a drahá odborná zdravotnická pracoviště. Pak se nedostávají prostředky na běžnou základní péči. Chebská nemocnice je krajská. Přesto ji město významně finančně podporuje. Naposledy částkou 40 mil. Kč na její rekonstrukci (dostavbu). Někteří zastupitelé uvažovali o možnosti převzetí krajské nemocnice pod město, jiní přišli s nápadem přispívat na platy lékařů a zdravotních sester z rozpočtu města. Myslím, že taková řešení jsou přinejmenším sporná a mnoho dobrého by pro město ve svém důsledku nepřinesla. Co ale může zařídit město samo, je vybudovat pověst Chebu jako místa, kde byrokrati neotravují lidem život. Pak sem přijdou nejen lékaři a sestry.
Chrudim
7. 9. vydal týdeník 5+2 článek Do politiky selský rozum: Petr Lichtenberg nevede v Chrudimi do letošních voleb jen Svobodné. Ke kandidátce se kromě Svobodných připojila TOP09 a Nezávislí. Koalice pod názvem Chrudimáci si klade za hlavní cíl transparentnost radnice. „Již nyní, díky našim stávajícím zastupitelům, je možné si přečíst veškeré podklady pro jednání zastupitelstva na městském webu. Zároveň je možné si ověřit, jak jednotlivý zastupitel u každého projednávaného bodu hlasoval. To dříve možné nebylo,“ říká opoziční zastupitel Petr Lichtenberg, který by se rád zasadil o snížení počtu úředníků na chrudimské radnici. V hlavě má hned několik variant. „Zajímavá je pro mě ta varianta, že v případě odcházejícího úředníka bude vyhodnoceno, zdali jeho pracovní náplň musí být vůbec obsazena. Pokud nikoliv, nebude obsazena a pokud ano, bude nabídnuta část z jeho mzdy jeho stávajícímu kolegovi, či kolegům a část jeho mzdy bude uspořena,“ navrhuje Petr Lichtenberg, pro kterého je také nepřijatelné, aby Chrudim po volbách pokračovala v režimu čtyř místostarostů.
Jihlava
iDNES.cz vydal 11. 9. článek Strany se trumfují, co bude zdarma. Zaplatí to všichni z daní, říká ekonom: „Svět zadarmo“ ovšem není jen doménou levice. Teplický primátor Jaroslav Kubera z ODS poplatky za odpad zrušil už před dvaceti lety. Pravicové hnutí Společně pro Jihlavu tvořené Svobodnými a Realisty má také pro letošek v programu autobusy zdarma.
Vyšlo i v tištěné MF DNES.
8. 9. zveřejnil Jihlavský deník článek Svobodní a Realisté chtějí prosadit MHD zdarma: Hlavním bodem programu koalice je zrušení jízdného v MHD. „Chceme občanům vrátit co nejvíce peněz, které odevzdali na daních. Proto chceme zavést MHD bez jízdného, protože dopravní podnik už si občané bohatě platí z rozpočtu města,“ uvedl Martin Rumler, tiskový mluvčí Svobodných. Dodal, že celkový příjem z jízdného má dopravní podnik zhruba 48 milionů korun ročně.
Další body programu Svobodných a Realistů Společně pro Jihlavu jsou snížení poplatků za svoz odpadu, snížení daně z nemovitých věcí a zastavení nelegální ekonomické migrace. Zároveň chtějí, aby město mělo transparentní účet a vyrovnaný rozpočet.
Lídrem koalice Společně pro Jihlavu a kandidátem na primátora je podnikatel, dokumentarista a hudebník Pavel Vacek. „Zhoubná politická korektnost, rostoucí moc úředníků a neustálé zavádění a zvyšování různých daní a poplatků jsou hlavní důvody, proč jsem se rozhodl vstoupit do politiky a kandidovat na primátora Jihlavy,“ vysvětlil Vacek.
Dvojka kandidátky je zástupce Strany svobodných občanů Pavel Paulát. Komunální politiku považuje za spor zájmů občanů s klientelismem, kde se staví na stranu občanů. „Proto chci lidem z Jihlavy zlevnit život,“ prohlásil. Na třetím místě pak je Lenka Blažková, zástupkyně Realistů. Její prioritou je podpora mladých rodin.
Kampaň vyvrcholí prvního října na Masarykově náměstí rockovým koncertem. Na něm vystoupí mimo jiné kapela Autobus, kde zpívá Pavel Vacek.
6. 9. zveřejnila MF DNES článek Slibují městskou dopravu zdarma: Koalice Společně pro Jihlavu, kterou tvoří politická uskupení Svobodní a Realisté, představila hlavní programové priority pro nadcházející volební období. Lidem slibuje, že by městskou hromadnou dopravu v krajském městě poskytla všem zdarma. „Celkový příjem z jízdného je v Jihlavě zhruba 48 milionů korun ročně. A tuto částku město ve svém miliardovém rozpočtu pro své občany lehce najde. Jen provozní výdaje města a platy jeho úředníků nás všechny stojí ročně 400 milionů korun,“ uvedl lídr kandidátky Pavel Vacek
Jindřichův Hradec
11. 9. vydal server Hradec žije článek Ptáme se lídrů #06 – Měli by úředníci zveřejňovat platy?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem a Svobodní):Domnívám se, že tato informace je již dostatečně veřejně dostupná a dohledatelná, neboť se jedná o tabulkové platy, které nejsou nikterak tajeny. Jestli je vystavovat na homepage města jako takový „proaktivní striptýz“, to si úplně nemyslím, že je dobrá věc. Měla by to být informace pro ty, kteří s ní umí naložit.
Na druhou stranu, pokud o to občan požádá, měl by dostat jasnou a ucelenou informaci o platu a příjmech toho kterého radního, vedoucího odboru atd., tedy částku, kterou celkově za svou veřejnou službu od občanů dostává měsíčně a ročně včetně všech odměn atp. Je zkrátka třeba důsledně dodržovat mnohokrát oslavovaný zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím.
Stejně transparentní odpověď by měl ale dostat o jakémkoli pracovníkovi úřadu a vedle toho také hodnocení jeho práce, ze kterého by bylo patrné, že pracovník, který se k občanům chová více jako k zákazníkům a je jim dobrým poradcem pro věci veřejné správy, je také lépe ohodnocen. Pracovník, který má měřitelně dobré výsledky, např. vysoudí či zachrání městu, tedy nám všem, X milionů Kč, by měl dostat odměnu a měl by být citelně lépe ohodnocen, než ten kdo „je do počtu“. To nám udrží ve veřejné sféře výkonné a erudované pracovníky, kteří znají svou práci, a lidé jsou s nimi na výsost spokojeni.
7. 9. vydal server Hradec žije článek Ptáme se lídrů #05 – Jak je na tom kultura?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní): Kultura jde ruku v ruce s kulturností občanů. Pokud budeme nakloněni růstu počtu obyvatel, které generuje sociální bydlení v městských bytech a v ubytovnách, pak se kulturnost obyvatel Hradce moc nezvýší. Nebudou plná divadla, kina, koncertní sály, ale nonstopy, herny a lavičky obsazené polehávajícími s PET lahvemi.
V souvislosti s kulturou a sportem se mi líbil jeden projekt na Slovensku, kde si ho úspěšně vyzkoušeli. Rozhodli se, že vrátí na zkoušku nějakou menší část peněz z rozpočtu zpět lidem ve formě poukázek či městských stravenek. Že zřídí takové „městské bankovky“, které rozdají občanům města, daňovým poplatníkům, a ti si za ně mohou zaplatit takovou formu kultury či sportovního vyžití, které je jim libo.
V podstatě je to forma vrácení části daně zpět lidem, když už nelze daně snižovat. S přesvědčením, že lidé vědí podstatně lépe než úředník, za co chtějí peníze/poukázky utratit.
Liberec
10. 9. vydal server Genus plus článek Předvolební kampaň v Liberci připomíná soutěž o největší plakát, zatím vede ANO: Skromnější než před čtyřmi lety je kampaň sociálních demokratů, která bude stát méně než půl milionu korun. Kandidáti ČSSD jsou na plakátech i autobusech. Lídr kandidátky a primář místní urologie Jan Mečl se na sociálních sítích prezentuje i videoklipem „přichází nový lídr“. O něco více než 600.000 korun se do kampaně chystají dát občanští demokraté, kteří kampaň v Liberci zahájí v pondělí. Podobnou částku má připravenou také uskupení PRO 2016 s podporou Svobodných, které do voleb vede končící primátor Tibor Batthyány.
6. 9. zveřejnil server Genus plus článek Hit libereckého volebního bilboardového folklóru: Nebudeme se hádat: O primátorovi se po zrušení liberecké buňky ANO mluvilo jako o politické mrtvole. Ale Tibor Batthyány se odejít nechystá, vytvořil vlastní hnutí Pro 2016 ( FB účet ) ucházející se o přízeň voličů s podporou Svobodných a šikovného marketingu. Bilboardy nesou jasná sdělení „Pro záchranu bazénu“, „Pro snížení daně z nemovitostí“ a tak dále. Překvapivé je, že heslo „Pro rozvoj Ještědu“ nedoplnil o slůvko „další“ a nepochlubil se tak, co za uplynulé volební období dokázal. Pravda, tématem opravy bazénu se snaží voliče získat i ANO a přinejmenším ještě jedna další strana nebo hnutí. Že si nepamatuji název, nesvědčí o mé počínající skleróze, ale dokazuje to, jak si jsou bilboardové kampaně podobné jako vejce vejci .
Lom
Server e-mostecko zveřejnil 9. 9. článek Rodina starostky v Lomu chtěla levně získat pozemek ve městě, teď vyhrožuje policií kvůli zveřejnění dokumentu: Ta proběhla v pondělí 3. září 2018 a byl na ní nezákonně doporučen ke schválení prodej stavebního pozemku č. 106, o rozloze 1735m2, přímo paní starostce Kateřině Schwarzové a jejímu muži za pouhých 100kč/m2.
Hned další pondělí 10. září 2018 měl být bod zařazen na jednání posledního zastupitelstva města před volbami a pozemek prodán. Tyto dokumenty na svém Facebooku zveřejnili kandidáti strany Svobodní Lom, ve snaze upozornit na podezřelý postup, velmi nízkou cenu a celý prodej zastavit. Listinu naleznete na tomto odkazu na facebookových stránkách strany.
Toto se povedlo a reakce starostky na sebe nenechala dlouho čekat. Za zveřejnění dokumentu, který se běžně v okolních městech zveřejňuje na internetové úřední desce neprodleně, hrozí v Lomu trestním stíháním. „Strach nemáme,“ říká lídr kandidátky Vladimír Urban a dodává, „Jsme rádi, že se nám podařilo prodej zastavit. Bod byl z pondělního jednání stažen. Tím dostanou možnost podat nabídky i další občané a prodej této zajímavé stavební parcely přinese do městské pokladny mnohem více peněz. Bereme to jako velký úspěch a také důkaz toho, že s transparentním vedením města, které své občany bude poctivě informovat o důležitém dění, k takovým věcem již nebude docházet. To platí i pro zadávání veřejných zakázek, u kterých město také není příliš sdílné. Otevřenost zaručuje výhody rozšířené nabídky. Při zadávání zakázek poctivým výběrovým řízením ušetříme nemalé finance. Město Lom má na víc! Dejte nám možnost to dokázat.“
Písek
10. 9. vydal server Písecký svět článek Beseda s Petrem Machem: EU chřadne, ale existuje alternativa!: Ve středu 19. září 2018 proběhne v píseckém Hotelu Biograf beseda s Petrem Machem: EU chřadne, ale existuje alternativa! Pojďte besedovat s bývalým europoslancem a předsedou Svobodných nejen o Evropské unii.
„Evropa je nemocná, ztrácí dynamiku a růst. Eurozóna je v dluhové krizi. Jsme zavaleni celou řadou nesmyslných regulací. Výsledkem je ztráta růstu. Dnes už se běžně mluví o tom, že Evropskou unii je potřeba „nějak reformovat“. Je to ale vůbec možné? Lze ještě v Evropě navázat čistě dobrovolnou spolupráci? Alternativy EU existují, a my Svobodnímáme konkrétní plán, jak na to,“ říká Petr Mach.
Praha 3
11. 9. vydala MF DNES článek Vzpoura v řadách Pirátů: Problém však může být ještě větší, než teď Piráti přiznávají. Jejich počínání a vnitřní spory zaměstnávají i zástupce žižkovské TOP 09 a Zelených. Obě strany totiž uvažují o tom, že by po volbách v případě zisku většiny mohly udělat společnou koalici a poslat tak do opozice předvolební koalici ODS, lidovců a Svobodných, kterou vnímají jako silného hráče do voleb. Riziko dalšího rozpadu Pirátů ale tyto představy nabourává.
10. 9. vydal server Kauza3 článek 300 prázdných městských bytů je hanba, říká současný starosta a lídr Koalice pro Prahu 3 Alexander Bellu: Kdo vymyslel Koalici pro Prahu 3 (ODS, KDU-ČSL, Svobodní)?
Přiznám se, že to byl můj nápad. Jsme tradiční konzervativní strany založené na křesťanských tradicích evropského kontinentu. Základní hodnoty máme společné.
Jaká byla motivace?
Dnešní doba si takové spojení vyžaduje, protože vnímáme riziko populistických až extrémistických stran.
Jaký je rozpočet vaší kampaně?
Máme rozpočet 1 650 000,- Kč. Všechno je vedeno pod transparentním účtem.
Jste po volbách ochoten uzavřít koalici s hnutím ANO nebo SPD? (Jan Liška)
Ještě jsme se o tom přesně nebavili, ale myslím, že SPD bude z uvažování o koalici vyřazena, protože je považována za extrémistickou stranu. Co se týče hnutí ANO, tam si budu muset vyslechnout názor celé naší koalice.
ANO tedy nevylučujete?
Nemohu to vyloučit. Jednak jsme to ještě se všemi neprobrali a také se může stát, že díky roztříštěnosti sil nám nic jiného nezbyde. V tuto chvíli jsou pro mě na Praze 3 nečitelní. Neznáme jejich program a nevíme, co budou reprezentovat. Ale podobné je to i u Pirátů.
11. 9. zveřejnily Radniční noviny Prahy 3 článek Tomáše Štampacha Bilancování a poděkování.
Praha 18
8. 9. zveřejnily Letňanské listy anketu Diskusní FÓRUM (9): Martin Halama, Strana svobodných občanů
Přiblížil se konec tohoto volebního období. Chci Vám, letňanští spoluobčané, poděkovat za přízeň, které se mi od Vás dostalo a dostává.
Po minulých komunálních volbách jsem utvořil společný zastupitelský klub s kolegyní Kateřinou Tůmovou a kolegy Ondřejem Lněničkou, Milanem Buškem a Lukášem Wenclem. I jim patří poděkování, za opoziční spolupráci v časech, které nelze nazvat klidnými. V časech, kdy Letňany, jak jsem již zde dříve psal, byly nemocné a zasažené mstivým a bezohledným chováním vládnoucího koaličního slepence. Bezohledným chováním k opozičním zastupitelům, ba co víc, bezohledným chováním k Vám, letňanským obyvatelům.
Přál bych si (a v případě znovuzvolení o to budu usilovat), aby letňanská radnice byla svým občanům opravdu otevřena a mnohem více naslouchala přáním obyvatel naší městské části. Aby se zastupitelé věnovali politice a nikoliv politikaření.
Proto, prosím, pečlivě zvažte, komu svěříte svůj volební hlas v nastávajících komunálních volbách.
Rakovník
MF DNES zveřejnila 6. 9. článek Rakovničtí lídři chtějí obchvat města – rychle: Strana svobodných občanů letos sází na politického nováčka Jana Lodera. Ten není spokojen s některými kroky současného vedení města. Za naprosto zbytečnou investici, jež navíc zatíží městský rozpočet na několik let, považuje například stavbu akvaparku. „Samotná stavba je zbytečně drahá. Město mohlo raději zrekonstruovat současný bazén a ušetřené peníze použít jinde. Celkově si myslím, že radnice nehospodaří zcela správně a investuje mnohdy často zbytečně,“ říká Loder a dodává, že to je jeden z důvodů, proč se letos rozhodl kandidovat.
Ve stejném vydání MF DNES dostal Jan Loder prostor i v článku Unikát, který jinde není. Jedni ho kritizují, druzí vychvalují: Žižkově náměstí tak k vjezdu a výjezdu slouží dvě závory. A právě ty jsou pro někoho trnem v oku. „Máme tu nový a naprosto unikátní parkovací systém na náměstí, kde jsou na vjezdu i výjezdu umístěny závory. Myslím, že nikde jinde v republice nic podobného nenajdete. Problém je, že od některých obyvatel město vybírá poplatky neoprávněně, protože musíte platit i za parkování na soukromých pozemcích,“ upozorňuje lídr kandidátky Strany svobodných občanů Jan Loder, který si myslí, že je nutné na systému ještě pořádně zapracovat. „Současný parkovací systém bychom rádi upravili tak, aby tam závory vůbec nebyly. Do historického centra se skutečně nehodí,“ zdůrazňuje Loder.
Uherské Hradiště
11. 9. vydala MF DNES článek Hradiště řeší dopravu či uvolněný areál nemocnice: Jak zlepšit život v Uherském Hradišti? Na otázky MF DNES odpovídají zástupci parlamentních stran, které ve městě postavily vlastní kandidátku, a nejvýraznějších místních uskupení. Do ankety byli zařazeni: Stanislav Blaha (ODS), Michal Dvouletý (Soukromníci Svobodní Nezávislí – Naplno Hradiště), Ivo Frolec (KRUH), Tomáš Janča (ANO), Tomáš Kaplan (KDU-ČSL), Ivan Mařák (KSČM), Antonín Seďa (ČSSD), Jaroslav Ševčík (Česká pirátská strana), Zuzana Vandame (TOP09 s podporou Studentů a nezávislých kandidátů).
Ústí nad Labem
7. 9. vydal Ústecký deník článek Politické kampaně zaplavily Ústí, slibují aquapark i vyhnání migrantů: Hned několik hnutí má v názvu slovo „Ústí“ či „ústecký“. O přízeň voličů bojují Čisté Ústí, Krásné Ústí nad Labem-ODA, Pro! Ústí, Ústecké fórum občanů (UFO) a Vaše Ústí. Od použití jména města v názvu nakonec ustoupili Svobodní a nezávislí. „Měli jsme název Ústí sobě, ale abychom v tom obyvatelům Ústí nedělali zmatek, rozhodli jsme se jen pro Svobodní a nezávislí. Jestli to bylo dobře, nebo špatně, se dozvíme po volbách,“ říká lídr Radim Bzura.
Zlín
12. 9. vydala MF DNES článek „Nelíbí se mi, že ve Zlíně se řeší pouze dílčí problémy“: Nabídku stát se lídrem Soukromníků, Svobodných a Nezávislých dostal těsně před koncem července, kdy se musely odevzdat kandidátní listiny. Bylo to také v době, kdy Ivo Mitáček čerstvě ukončil 25 let trvající služební dráhu u bezpečnostních sborů. „Už v minulosti mě oslovila řada stran, ale já z pracovních důvodů pokaždé odmítl. Teď jsem ale kývl,“ popsal 46letý Mitáček, který je odborníkem na krizovou komunikaci a bezpečnost.
Co vás přesvědčilo?
Samozřejmě program, ale férově musím říct, že ten mě zaujal také u jiných stran. Nejvíce důležitý však pro mě byl fakt, že ze 41 kandidátů je 37 nestraníků. Nejsme díky tomu svázaní žádným diktátem shora a i naše vzájemné debaty jsou proto hodně otevřené.
(ler)