Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: Jiří Payne o konci Evropské unie, zákaz kouření a Svobodní v Brně

Svobodní v médiích: Jiří Payne o konci Evropské unie, zákaz kouření a Svobodní v Brně

24. 4. zveřejnil Blesk.cz videorozhovor s Jiřím Paynem „Unie skončí do 10 let. Rozdělme ji jako Československo,“ říká Machův náhradníkNení euroskeptik jako euroskeptik. Od kritiky EU jde europoslanec Jiří Payne (Svobodní) ještě dál a předvídá konec celé Evropské unie do 10 let. Zároveň ale, jak sám říká, nechce jen kritizovat. Společně s bývalým předsedou strany a svým předchůdcem v europarlamentu Petrem Machem proto nabízí alternativu. Státy by měly více spolupracovat v rámci vzájemných dohod, skončil by Evropský parlament i Komise. V Evropě nemusí být vše unifikované, tvrdí někdejší zakladatel ODS Payne v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Stál po boku Václava Havla v Občanském fóru, pomohl založit ODS a radil během prezidentské mise Václavu Klausovi . Od roku 2009, kdy vznikli Svobodní, se ale z ODS „přestěhoval“. Klausův euroskepticismus teď posunul Jiří Payne ještě o krok dále. Evropská unie podle něj skončí, zanikne i jeho současný „zaměstnavatel“ Evropský parlament.

„ Že Evropská unie nefunguje, to je dneska vidět. To i přiznává Komise, když říká o pěti alternativách budoucího vývoje. Prostě nevíme, kam dál. Jsme v situaci, kdy nás Komise vyzývá: Přemýšlejte, jak z toho projektu zachránit to dobré. Mně nestačilo jen kritizovat,“ hlásí český europoslanec. Alternativu naplánovali společně se svým předchůdcem v Bruselu Petrem Machem .

„Evropská unie je na pokraji občanské války.“ Macron varoval před nacionalismem

„Jsme schopni nabídnout evropským občanům variantu, jak můžeme spolupracovat, zachovat ty dobré věci, jako je výměna studentů, volný obchod, spolupráce v mnoha oblastech, přitom to postavit na základech, které mají budoucnost . Prošel jsem procesem dělení Československa a to byla výborná škola. My jsme celý ten stát museli rozebrat na kompetence a dohodnout se, jak je budeme řešit v tom novém uspořádání. Totéž používám na Evropskou unii,“ vysvětluje, jak by k rozpadu EU přistoupil a kde hledá inspiraci.

„Vše, co EU dělá, lze dělat na mezivládní úrovni a velmi elegantním a slušným způsobem. To znamená, že Česká republika by v zásadě měla právo veta, když se nám něco nebude líbit ,“ nastiňuje cestu, kterou by se měla Evropa podle Payna ubírat, a to po boku Švýcarska nebo Norska, které členy EU nejsou.

Jak pravděpodobné podle Payna je, že Evropská unie v horizontu deseti nebo dvaceti let zcela skončí? „Ten projekt je tak špatně založený, že skoro s jistotou řeknu, že dříve, než za deset let,“ odpověděl místopředseda Svobodných na otázku, jaká budoucnost Unii čeká. Znamenalo by to zároveň konec Evropského parlamentu i Komise.

Kritika EU a představy o jejím rozpadu na jedné straně, na druhé europoslanecký plat (jen základ platu je přes 200 tisíc korun, dále pobírají europoslanci náhrady a další příplatky). Nemělo by platit přísloví „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“?

Češi prohrávají s Evropou: Nízké platy, drahé bydlení, volání i pošta

Podle Payna ne. „ Já bych to jinak neuměl udělat. Musím přijet sem (do Štrasburku) a musím tady zahájit spolupráci s lidmi, kteří třeba mají podobné představy, ale nejsou schopni to takto zformulovat. Den za dnem ta spolupráce roste. Když to někomu vysvětlím, tak ti lidé se začnou usmívat a řeknou, že to je výborná zpráva, že existuje lepší varianta. Přináším lidem radost,“ zmínil v rozhovoru.

Možnému rozpadu EU odpovídají podle Payna i nálady, které mezi obyvateli členských zemí panují. V Česku se dokonce v souvislosti se zákonem o obecném referendu rovnou mluví o možnosti vystoupit z EU po vzoru Velké Británie.

„ Pravděpodobnost, že ovlivníte evropskou politiku, nikdy nemůže být vyšší než 4 %. Na domácí politiku máte vliv 50 %. To je důvod, proč se šíří euroskeptické strany v Evropě. Protože všichni cítí, že na to nemají vliv, že se rozhoduje o nás bez nás, že skončila demokracie ,“ vypočítal jaderný fyzik, absolvent Matfyzu (Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze).

Jiří Payne se pravidelně setkával s Václavem Havlem, byl členem Občanského fóra, později ale dělal poradce i prezidentu Václavu Klausovi. Kdo z nich ho ovlivnil víc?

„ Václava Havla jsem znal z bytových seminářů ještě před pádem komunismu. Jako předseda zahraničního výboru jsem za ním pak často chodil, přesvědčil jsem ho, že by bylo dobré vstoupit do NATO a tak podobně. Václav Havel byl pro nás unikátní symbol, který jsme používali. Já jsem k němu měl, říkal jsem mu to i osobně, různé výhrady ,“ poznamenal k prvnímu českému prezidentovi.

„Vystudoval jsem matematicko-fyzikální fakultu, potkal jsem hodně geniálních lidí. Václav Klaus na mě od prvního okamžiku udělal dojem, že to je člověk, který má neuvěřitelnou inteligenci. To mě nesmírně ovlivnilo , spolupracoval jsem s ním desítky let, vymýšlel jsem s ním ODS,“ přiklonil se spíše k bývalému předsedovi nejsilnější pravicové strany.

Zákaz kouření

18. 4. zveřejnily Byznys noviny článek Zákaz kouření platí dál. Ústavní soud kuřárny majitelům restaurací nepovolilK rozhodnutí ÚS se vyjádřil také předseda strany Svobodných Tomáš Pajonk.

„Úplný zákaz kouření v restauracích bohužel nadále platí. Ústavní soud jej neshledal protiústavním a vznik kuřáren neumožnil. Ve vězení lze očekávat omezení některých práv pachatelů trestných činů. Je to zcela logické. Svobodní však nepovažují Českou republiku za vězení, kde by občané měli být dozorováni a omezováni na základních právech. Rozhodnout, zda v restauraci bude, či nebude dovoleno kouřit, je výsostným právem majitelem restaurace. Stejně tak je výsostným právem každého zákazníka, zda do restaurace, kde se kouří, vstoupí a bude užívat tamních služeb,“ řekl Pajonk.

„Zákaz kouření sebou přinesl zánik mnoha hospod, snížený výstav piva, zvýšené náklady některých obcí (které je pro zachování restauračního zařízení v obci začaly dotovat), zvýšené náklady na úklid veřejných prostranství (když jsou kuřáci nuceni kouřit na ulicích), nepohodlí občanů bydlících v okolí restaurace (zvýšený hluk na ulicích). Zákaz kouření v restauracích s pseudozdůvodněním, že se jedná o ochranu zdraví zaměstnanců (kteří si také mohou svobodně rozhodnout, zda budou či nebudou v daném provozu pracovat) odmítáme,“ dodal předseda Svobodných.

29. 4. zveřejnil server Pravý prostor naše stanovisko O kouření má rozhodovat majitel restaurace, ne poslanec nebo soudÚplný zákaz kouření v restauracích bohužel nadále platí. Ústavní soud jej neshledal protiústavním a vznik kuřáren neumožnil.

Ve vězení lze očekávat omezení některých práv pachatelů trestných činů. Je to zcela logické. Svobodní však nepovažují Českou republiku za vězení, kde by občané měli být dozorováni a omezováni na základních právech.

Rozhodnout, zda v restauraci bude, či nebude dovoleno kouřit, je výsostným právem majitelem restaurace. Stejně tak je výsostným právem každého zákazníka, zda do restaurace, kde se kouří, vstoupí a bude užívat tamních služeb.

Zákaz kouření sebou přinesl zánik mnoha hospod, snížený výstav piva, zvýšené náklady některých obcí (které je pro zachování restauračního zařízení v obci začaly dotovat), zvýšené náklady na úklid veřejných prostranství (když jsou kuřáci nuceni kouřit na ulicích), nepohodlí občanů bydlících v okolí restaurace (zvýšený hluk na ulicích).

Zákaz kouření v restauracích s pseudoodůvodněním, že se jedná o ochranu zdraví zaměstnanců (kteří si také mohou svobodně rozhodnout, zda budou či nebudou v daném provozu pracovat) odmítáme.

23. 4. zveřejnil server Plzeň.cz článek Kuřácká hospoda bez kouře je jako opera, kde se nezpívá, srovnávají svobodní z Plzeňska„Vstoupí-li člověk dobrovolně do kuřácké hospody, neměl by požadovat „nezakouřené“ prostředí, navíc prostřednictvím zákona. Je to stejné, jako kdybychom v opeře požadovali, aby se tam nezpívalo,“ reaguje vedení Strany svobodných občanů v Plzeňském kraji na rozhodnutí Ústavního soudu, který neshledal v úplném zákazu kouření v restauracích nic nezákonného.

„Chodit do restaurace není povinnost. Je to možnost,“ píší na oficiálním Facebooku svobodní z Plzeňského kraje. A citují i z prohlášení svého republikového vedení: „Ve vězení lze očekávat omezení některých práv pachatelů trestných činů. Je to zcela logické. Svobodní však nepovažují Českou republiku za vězení, kde by občané měli být dozorováni a omezováni na základních právech.“

Rozhodnout, zda v restauraci bude, či nebude dovoleno kouřit, je podle nich výsostným právem majitelem restaurace. Stejně tak je výsostným právem každého zákazníka, zda do restaurace, kde se kouří, vstoupí a bude užívat tamních služeb. „Zákaz kouření s sebou přinesl zánik mnoha hospod, snížený výstav piva, zvýšené náklady některých obcí (které je pro zachování restauračního zařízení v obci začaly dotovat), zvýšené náklady na úklid veřejných prostranství (když jsou kuřáci nuceni kouřit na ulicích), nepohodlí občanů bydlících v okolí restaurace (zvýšený hluk na ulicích),“ stojí ve stranickém prohlášení.

„Zákaz kouření v restauracích s pseudoodůvodněním, že se jedná o ochranu zdraví zaměstnanců (kteří si také mohou svobodně rozhodnout, zda budou či nebudou v daném provozu pracovat) odmítáme,“ konstatuje republikové předsednictvo Svobodných.

Ochrana zvířat

Člen Svobodných a veterinář Jiří Žák byl 19. 4. hostem pořadu Co vy na to? v Českém rozhlasu: Případy krutého týrání zvířat stále znovu plní stránky novin a děsí nás z televizních obrazovek. Je to tím, že těchto skutků přibývá, nebo si jen lidé problémů víc všímají? Existují nějaké statistiky? A pokud ano, můžeme věřit, že odpovídají realitě? To je jen několik z řady otázek, které si redaktorka Zuzana Kopuletá připravila pro Jiřího Žáka z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Řeč přijde také na legislativu, která ochranu zvířat řeší a Jiří Žák vysvětli, proč je kritikem pokusů o další zpřísňování předpisů.

Dění v regionech

Brno

24. 4. zveřejnila ČTK článek ODS v Brně bude kandidovat se Svobodnými, lídrem bude Vaňková: ODS bude v Brně v podzimních komunálních volbách kandidovat spolu se Stranou svobodných občanů a spolkem Brno autem. Novinářům to dnes řekla jednička společné kandidátky Markéta Vaňková (ODS), čtyřicetiletá advokátka a krajská zastupitelka. Podle ní dnešním dnem začala kampaň. Část dalších stran už o lídrovi rozhodla, lidovce povede primátorův náměstek Petr Hladík, Piráty brněnský radní Tomáš Koláčný, Zelené místostarostka městské části Brno-střed Jasna Flamiková a KSČM zastupitel Martin Říha. Další jako ANO nebo ČSSD se teprve rozhodnou.

Zástupci ODS, Svobodných i Brna autem dnes podepsali smlouvu o spolupráci. „Spojili jsme se, aby pravicové síly vyhrály volby a měly šanci vládnout a dostat Brno zpět ze snění do skutečné praktické a uchopitelné politiky,“ řekl předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Vyšlo i na serverech EurozprávyEcho 24 a Globe24.

25. 4. zveřejnil Brněnský deník na str. 3 článek Volby: ODS jde s Brno autemDo podzimních komunálních voleb půjdeme se Svobodnými a spolkem Brno autem, potvrdili včera zástupci brněnské občanské demokracie. Jako jedničku na kandidátce schválil sněm brněnských členů strany o den dříve dosavadní zastupitelku Brna-středu Markétu Vaňkovou.

Hlavními tématy pro podzimní volby bude pro občanské demokraty i Svobodné a členy Brno autem, kteří je ve volbách podpoří, rozvoj města a doprava. „Není možné, aby se z Brna stalo jedno velké parkoviště. Proto jsem ráda, že jsme se spojili kromě Svobodných i se spolkem Brno autem, který se dopravě dlouhodobě věnuje,“ řekla Markéta Vaňková.

Za Svobodné i Brno autem kandiduje do voleb místopředseda spolku Da-vid Pokorný. „Cítíme, že je třeba na magistrátu změna. Proto jsme před třemi lety zakládali spolek Brno autem. A proto jsme se také rozhodli podpořit tradiční stranu, s níž máme velmi podobný program,“ prohlásil.

Kromě zástupců Svobodných, Brno autem a občanské demokracie jsou na kandidátce i nestraníci. „Podpořili nás ředitelé gymnázia na třídě Kapitána Jaroše Jiří Herman a gymnázia v ulici Terezy Novákové Petr Krupka. Oba vnímám jako významné osobnosti s velkým morálním kreditem a velmi si jejich podpory vážím,“ dodala Vaňková.

Společně půjde uskupení do voleb i v některých městských částech. „Určitě budeme kandidovat třeba na Brně-středu a třeba v Králově Poli,“ přiblížila Vaňková.

Podle brněnského politologa Lubomíra Kopečka může mít spojení uskupení několik důvodů. „Netříštění hlasů pravicových voličů je sice důležité, ale na druhou stranu je také jiná otázka, kolik by Svobodní a Brno autem byli schopní získat hlasů. Možná je proto spojení také určitý způsob, jak se zástupci těchto dvou uskupení můžou dostat do brněnského zastupitelstva,“ uvedl.

25. 4. zveřejnilo Právo na str. 10 článek ODS chce na podzim probudit Brno ze snu do realityJako spící město, které místo uskutečnitelných nápadů nabízí nereálné sny a které žije jen z projektů, které vytvořila a rozjela někdejší kolice, označila Brno Markéta Vaňková, jednačtyřicetiletá právnička a krajská zastupitelka, kterou postavila ODS do čela kandidátky podzimních komunálních voleb. Občanští demokraté budou kandidovat spolu se Stranou svobodných občanů a spolkem Brno autem.

O její nominaci rozhodl převážnou většinou hlasů pondělní sněm ODS, který rovněž rozhodl, že strana půjde do voleb společně se Stranou svobodných občanů a spolkem Brno autem. „Na většinu věcí máme společný názor, chceme navázat na úspěch ODS ve sněmovních volbách, kdy strana získala v Brně 16 procent hlasů, a věříme společně, že v našem městě pravicové strany zvítězí,“ dodala.

25. 4. informovala o koalici i Mladá fronta DNES na str. 14 v článku ODS a Brno autem do voleb povede VaňkováNevšední spojení pro říjnové komunální volby včera představila brněnská ODS. Do boje o křesla v zastupitelstvu půjde společně se Stranou svobodných občanů a spolkem Brno autem, který se věnuje zejména kritice současného vedení města kvůli dopravním projektům.

Na předních místech dále bude ředitel dopravní společnosti Tourbus David Grund, šéf brněnské ODS Robert Kerndl, starostka Ivanovic Jana Bohuňovská i místopředseda Brna autem David Pokorný – člen Svobodných. ODS se ve stejném spojení chystá kandidovat také do zastupitelstev některých městských částí. Například předseda spolku Brno autem Jan Mandát se objeví na kandidátce pro Brno-střed. „Rozhodli jsme se posunout do roviny politických aktivit, abychom jen nekritizovali, ale dokázali něco změnit,“ uvedl.

Zlínský kraj

19. 4. zveřejnilo Právo na str. 12 článek Seminář ke zdravotnictví se podle kritiků kraji nepovedl„Moc jsem nepochopil, proč musel tento seminář trvat více než osm hodin, ale zřejmě se jednalo o snahu pana hejtmana Jiřího Čunka vytvořit dojem, že má připravenu rozsáhlou a velmi podrobnou koncepci. Nicméně zasedání trvající deset hodin je v zásadě neřízeným a možná až zoufalým marněním času k tak závažnému tématu, jako je zdravotnictví,“ sdělil senátor a krajský zastupitel Ivo Valenta (Svobodní a Soukromníci). „Vedení kraje chce dosáhnout fúze do nemocničního gigantu, který by byl největší nefakultní nemocnicí v celé České republice. Autoři odhadují, že nový nemocniční holding by mohl získat přepočtem úhradové vyhlášky řádově několik desítek miliónů korun navíc. To je však pouze optimistický odhad, který se dá potvrdit až na základě konkrétních smluvních podmínek vyjednaných se zdravotními pojišťovnami, které však pro tuto chvíli vůbec neznáme,“ upozornil Valenta.

Přestanov

Český rozhlas zveřejnil 23. 4. zprávu Přestanov: ode dneška musí řidiči počítat s omezením na silnici I/13 z Teplic do Děčína:„Dnes bude probíhat pokládka asfaltové vrstvy v jednom pruhu směrem na Chabařovice, pak se pokládková četa přesune na pravý jízdní pruh směrem na Krupku. Odpoledne pak bude položena pokládková vrstva v druhém jízdním pruhu na Chabařovice a následovat bude druhý jízdní pruh na Krupku,“ popisuje David Huja, stavbyvedoucí firmy Swietelstky, které má stavbu okružní křižovatky na starosti.

Pokládka asfaltových vrstev by měla trvat zhruba pět pracovních dní.

Kolem nové křižovatky buduje Přestanov nové chodníky. „Trochu se potýkáme s projektovou dokumentací, řešíme technické věci. Ale jinak už jsou osazené zastávky, teď se bude dodělávat chodník na pravé větvi, to znamená směrem na Teplice,“ vypočítává starostka Přestanova Miroslava Bechyňová ze Strany svobodných občanů.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31