Svobodní v médiích: Petr Mach v rozhlase, aktuální průzkumy i dění v regionech

Svobodní v médiích: Petr Mach v rozhlase, aktuální průzkumy i dění v regionech

Petr Mach 26. 6. hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, kde mj. zmínil: „Před volbami do Evropského parlamentu ukazovaly Svobodným průzkumy buď 0 nebo 1 %, a dostali jsme přes 5 %. Teď nám ukazují průzkumy ještě více.“ Záznam celého pořadu si poslechněte zde.

O účasti v pořadu vyšel článek Politiku diktátu neuznáváme, voličům budeme radit vystoupení z EU, říká Petr Mach: Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval odmítače kvót, prý si představují Unii jako supermarket. Česko se tak bude muset rozhodnout, co dál – patřit k tvrdému jádru, zůstat na okraji nebo Unii úplně opustit. Právě po suverenitě, tedy možnosti rozhodovat si o vlastních záležitostech, volá europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Jsou dvě možnosti – jedna je vystoupit, tedy to co dělá Velká Británie, druhá je, že by se EU dokázala nějak reformovat, že by nechtěla jednotlivým zemím diktovat to či ono, ale to se, myslím, nestane,“ říká s tím, že osa Berlín – Paříž bude zjevně tlačit na kvóty, sankce a trestání zemí střední a východní Evropy.

„Voličům budeme radit cestu, kterou zvolila Velká Británie, tedy opustit EU, ale zároveň zachovat dobré vztahy, možnost cestování, ukotvení v západních strukturách.“

Česko by se podle něj mělo stát členem Evropského sdružení volného obchodu, na druhé straně by chtěl dát šanci i lidem, kteří jsou současnou EU zklamaní, ale nechtějí si vystoupení. „Spoustu voličů by mohlo uspokojit, kdybychom získali výjimku z eura a z migrační politiky,“ dodává.

Nesouhlasí také s názory Emmanuela Macrona, který kritizoval postkomunistické členy EU za to, že čerpají unijní peníze, ale nectí unijní pravidla.

„Označil země střední a východní Evropy za zrádce a cyniky, to mně připadá drzé, on, nebo jeho země, má zájem, aby se migranti přesunuli do České republiky, ale náš zájem je zcela jiný,“ říká s tím, že francouzský velvyslanec měl být pozván na konzultaci, kde by mu měl náš ministr vysvětlit, že Česko evropské hodnoty ctí, ale neuznává politiku diktátu nebo vydírání skrze dotace.

Mach sice souhlasí s tím, že Česko přijalo určitý systém rozhodování v EU, nikoho ale nenapadlo, že by hlasováním určili tisícům migrantů, že by se do Česka měli přesunout navzdory naším platným azylovým zákonům.

„To si takhle vyložila Evropská komise a Rada EU, měl by rozhodnout Evropský soudní dvůr, a pokud by rozhodl ve prospěch EU, že nám takto můžou diktovat, tak je to jednoznačný důvod k tomu, abychom jak o Česká republika vystoupili z EU,“ vyzdvihuje s tím, že bezpečnost je přednější.

27. 6. zveřejnil server Bleskově.cz názor Aloise Sečkára k bruselským kvótám na migranty Odmítnutí kvót je otázka principu: Pavel Bělobrádek představil svůj názor na řešení bruselských kvót na migranty – přijmout jich pár, abychom měli pokoj od EU, ale jenom tak málo, aby se Češi moc nevztekali. Jeho postoj hnul žlučí Aloisi Sečkárovi (Svobodní), který jeho slova vnímá jako mimořádně cynická.

Férový názor, jakkoli s ním prý Sečkár nemůže souhlasit, je chtít migranty přijímat, abychom byli užiteční a vůbec. „O něco hloupější, ale pořád konzistentní, je kvóty odsoudit, ale krčit rameny, že když to většina schválila, tak nezbývá, než se přizpůsobit. Nejpodivnější je tvrdit, že dotací jsme inkasovali dost na to, abychom se dnes revanšovali – ale stále to svým způsobem dává smysl. Zato tahle Bělobrádkova ani ryba, ani rak, to je vskutku politický majstrštyk. Naoko splnit, aby to dobře vypadalo venku, ale vlastně nesplnit, aby to dobře vypadalo doma. Je fakt, že pověstná schopnost lidovců dohodnout se s kýmkoliv na čemkoliv je notoricky známa,“ reagoval na Bělobrádkův postoj Sečkár.

Jak Sečkár uvedl, máme na to být samostatnou a přesto – nebo spíš právě proto – prosperující zemí. „Ve znaku máme lva, nikoliv šakala, který v ústraní čeká, co na něj zbude. Naši nejvyšší představitelé by se podle toho měli začít chovat. Nebo je možná na čase je v příštích volbách vyměnit,“ dodal Sečkár.

Průzkumy

Průzkum společnosti Phoenix Research, který nám přisoudil 1,7 % zveřejnil 21. 6. Blesk.cz v článku Babišovo ANO vyhraje volby, ČSSD bude daleko za ním, tvrdí další průzkum: Piráti a Realisté se drží kolem hranice tří procent, která je důležitá pro proplacení volebních nákladů. Obě strany ale spíše stagnují. O necelé půl procento sice posílili Svobodní a Strana zelených, jenže prvně jmenované by volilo pouhých 1,7 procenta a Zelení se dostali na rovná dvě procent.

Průzkum vyšel i na serveru Eurozprávy.cz a Globe24.cz.

Online servis ČTK zveřejnil 23. 6. článek Jasný favorit voleb? Podle bookmakerů hnutí ANO: Velkou šanci na vstup do Sněmovny dávají bookmakeři SPD (1,3:1), poměrně slušnou naději mají podle nich i Piráti (1,9:1). Naopak Realisté (2,9:1 až 3,2:1), Zelení (5,75:1), Svobodní (8:1) nebo Úsvit-Národní koalice (10:1) podle bookmakerů budou muset počkat do příštích voleb.

Vyšlo i na dalších serverech, například na Týden.czE15.czGlobe24.czEurozprávy.cz a Roklen24.cz.

ČTK zveřejnila 26. 6. na svém webu průzkum společnosti CVVM: Z dalších stran by Piráti obdrželi 3,5 procenta hlasů, Zelení a Svobodní po 1,5 procenta.

Průzkum vyšel v celé řadě online i tištěných médií: bleskově.czNovinky.czTýden.czDeník.czEuro.czČT24.czEurozprávy.czRádio ZET.czGlobe24.cz.

V tištěné podobě vyšlo ve všech celostátních podobách Deníku na str. 6, v Právu na str. 2 a v deníku E15 na str. 3.

Průzkum společnosti Median, který nám přisuzuje 2,5 % a volební potenciál dokonce 4,5 % zveřejnily 28. 6. Novinky.cz v textu ANO dominuje, ČSSD padá, potvrdil další průzkum: Z dalších stran průzkum přisoudil 4,5 procenta SPD Tomia Okamury, 3,5 procenta Pirátům, tři procenta Zeleným a 2,5 procenta Svobodným.

Volební potenciál, který ukazuje hypotetickou podporu všech voličů, kteří stranu reálně zvažují a nevylučují účast, je u ANO 32 procent. Sedm procent lidí by teoreticky mohli oslovit Piráti, 5,5 procenta Zelení a 4,5 procenta Svobodní.

Svobodní a Petr Mach volby

O průzkumu referoval i server iDNES.cz v článku Lidovci a Starostové přešlapují na prahu Sněmovny, ukazuje nový průzkum: Do Sněmovny by se díky potenciálu nad pět procent mohli dostat i piráti, SPD Tomia Okamury a Zelení. Vyloučit nelze ani posilování Svobodných. Ostatní strany mají potenciál do dvou procent.

Svobodní a Petr Mach průzkum

Různé

21. 6. zveřejnilo Euro.cz článek o financování politických Velké strany s penězi problém nemají, jaká je ale finanční kondice těch malých?: Svobodní – Strana svobodných občanů

Tuto politickou stranu založil v roce 2009 politik a bývalý poradce prezidenta Václava Klause Petr Mach. Od založení do současnosti působí jako její předseda.

Strana se prezentuje jako strana svobody, tedy liberální. Snaží se prosazovat minimální zásahy státu do fungování ekonomiky i svobody jedinců. Mach je také euroskeptikem a tvrdým kritikem EU.

Co se týče výsledku hospodaření, je na tom Strana svobodných občanů také poměrně dobře. Příjmy v podobě přijatých příspěvků, darů a jiných výnosů převyšují náklady a strana tak generuje zisk 2,1 milionu korun.

Deník.cz zveřejnil ve svém článku Výběr spotřební daně je na Slovensku zhruba dvakrát dražší než v Česku ze dne 21. 6. proklik na náš volební program.

Server Forum24 zveřejnil 25. 6. článek Milan Štěch se chová, jakoby ho uplatily velké korporace: Je až neuvěřitelné, že Štěch, ústavní představitel a vysoký funkcionář vládní strany, která deklaruje, že se zastává pracujících, otevřeně přiznává, že mu je milejší těmto pracujícím znemožnit pracovat dle jejich představ, jen když budou velké firmy mít na výběr z dostatečného počtu nezaměstnaných. Ti pak logicky budou muset vzít zavděk nevalně placenou prací pro nekvalifikované. Je to jako kdyby Petr Mach od Svobodných začal pomáhat zakládat odbory.

28. 6. zveřejnily Literárky.cz článek Pravá, levá, systém neva…: Touha sjednotit pravicovou scénu je patrná hned z několika směrů. Naposledy podobnou vizi vyhlásil pan Bělobrádek, který chce po STAN přibrat také TOP09 (bez pana Kalouska) a možná pošilhává i po ODS.

Svou vizi sjednocené pravice měl ale též například V. Klaus. Jeho snahy však vyšly naprázdno – a hlava, která se měla nést vysoko vzhůru, zůstala k zemi skloněna. Své si potom vyslechl P. Mach: „Abych to specifikoval, myslím, že největší úder tomu dalo jedno seskupení, jedna malá strana, která je nám jinak názorově velmi blízká, ale která se v žádném případě připojit nechtěla. Byla to Strana svobodných občanů Petra Macha. To, že se Petr Mach se svou stranou nebyl ochoten přidat, byla zásadní trhlina v pokusu takovéto širší seskupení udělat“

V jednom rozhovoru jsem nevědomky a neplánovaně urazil TOP 09, když jsem řekl, že na pravici je stále více beznadějná ODS a jinak nikdo. Topka to vzala jako atak na sebe, ale tak to opravdu nebylo myšleno: mě totiž vůbec nenapadlo řadit TOP 09 k pravici“.

Neuplynulo zase tak moc vody – a najednou V. Klaus TOP09 na pravici vidí, třebaže se na ni podle svých slov zlobí (ale to i na Svobodné či ODS):

„Pravici nevěřím, nevidím příliš mnoho šancí, že by v těchto volbách mohla vzniknout nějaká úspěšná strana. Navzájem si uberou voliče. Tradičně se zlobím na Top 09, která je bezbarvá středová strana. ODS je tichá, málo zřetelná, málo výrazná.“

Dění v regionech

Chrudim

22- 6. zveřejnil Chrudimský deník článek Chrudim zvažuje přijetí až stopadesátimilionového úvěru: To, že si město může úvěr dovolit, nerozporují ani opoziční Svobodní. Byli by ale přesto raději, kdyby se Chrudim bez půjček obešla. „V zemi existuje dostatek příkladů, že to jde,“ říká zastupitel Petr Lichtenberg. Argument o spolufinancování dotačních projektů prý zastupitel chápe, zároveň však namítá: „Dotace vnášejí do hospodaření města chaos. To se pak náhle zjeví nějaká možnost čerpání a vedení města po ní hned chňape a nekoncepčně vymýšlí, na co ji napasovat.“

Vyšlo i v Orlickém deníku a v tištěné podobě v Pardubickém a Chrudimském deníku na str. 2.

27. 6. zveřejnil Chrudimský deník text Svobodným se nelíbí výsledek hlasování: Petr Lichtenberg a Josef Káles, zastupitelé za chrudimské Svobodné, navrhli do finančního výboru města svého spolustraníka Josefa Lebdušku. Ten však nakonec zvolen nebyl, neboť většina zastupitelů pro něj prostě nezvedla ruku.

Svobodní protestují: „Je obrovskou ostudou, jak se většina z vás staví k člověku, který spoluvybudoval firmu zaměstnávající desítky občanů z Chrudimi a okolí. Josef Lebduška je ekonom, člověk s manažerskými zkušenostmi ze soukromého sektoru, které hlavně ve vedení města tolik chybí. Aniž byste řekli jakoukoliv námitku na zasedání, tak jste hlasovali proti nebo se zdrželi a Josef Lebduška nebyl zvolen,“ vyjádřil se Josef Káles v otevřeném dopise následně zaslaném všem městským zastupitelům.

Podle samotného Josefa Lebdušky by mohlo jít ze strany některých představitelů radnice stále ještě o odplatu za kdysi odmítnutou investici zahraniční porcelánky Colorobbia, která před více než deseti lety zvažovala investici v chrudimské průmyslové zóně. Josef Lebduška tehdy stál na straně těch, kteří si tu přítomnost provozu z ekologických důvodů nepřáli. Zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) proto dnes říká. „Jsem přesvědčen, že kdybychom nominovali kohokoliv jiného, tak náš návrh projde.“

Podobně mluví i sám kandidát, který se o místo ve finančním výboru města ucházel opakovaně bez úspěchu už v předchozích letech.

„Někteří mi dění kolem Colorobbie stále nemohou zapomenout, ostatně takový místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) mi to sám řekl. Já si ale myslím, že to tehdy dopadlo vlastně dobře, neboť teď je v průmyslové zóně daleko víc firem, které také zaměstnávají daleko víc lidí. Přitom se ve mnoha případech jedná o strojírenské podniky, které sem do Chrudimě celkově lépe zapadají,“ přemítá Josef Lebduška.

Vyšlo i v online podobě Orlického deníku a v tištěné podobě Pardubického a Chrudimského deníku.

Plzeň

Server Plzeň.cz se zveřejnil 22. 6. článek Svobodní v Plzeňském kraji mají třetího zástupce v republikovém výboru: V republikovém výboru Strany svobodných občanů má Plzeňský kraj už třetího člověka. Zvolena do něho byla místopředsedkyně svobodných na Plzeňsku Kateřina Rýglová. V klíčových volbách uspěla a spolu s ní dalších 11 z 35 kandidátů. Strana o tom informuje na svém regionálním webu.

Padesátičlenný republikový výbor je po republikovém sněmu druhým nejdůležitějším orgánem strany. Zasedá zpravidla každý měsíc a jeho jednání řídí předseda strany, europoslanec Petr Mach. Plzeňský kraj v republikovém výboru reprezentuje od loňského listopadu Václav Dušek, a jeho členkou je podle stanov i plzeňská předsedkyně Lenka Brčková.

Jirkov

23. 6. zveřejnil Chomutovský deník článek Jirkovští strážníci mají nového ředitele: Martin Řehůřek vystřídá ve funkci Martu Bendovou. Bývalá ředitelka, která se netěšila velké oblibě ani u občanů ani u řady strážníků, rezignovala v květnu. Město záhy vyhlásilo výběrové řízení. „Celkem se přihlásilo pět uchazečů, z něhož výběrová komise a psycholožka vybrala právě pana Řehůřka. K městské policii nastoupí 1. srpna,“ sdělil mluvčí města Josef Dušek.

Zastupitelé schválili Řehůřka téměř jednomyslně, proti hlasoval pouze Josef Šebek (Svobodní). „Má až příliš úzké vazby na bývalou ředitelku,“ uvedl jeden z důvodů zastupitel.

Žatecký a Lounský deník zveřejnil 24. 6. na str. 2 článek Represe je u mě až na posledním místě, říká nový ředitel strážníkůVymáhání práva bez ohledu na společenský status, vyšší nároky na aktivitu a ochotu strážníků. Jirkovští zastupitelé schválili výběr nového ředitele městské policie, stane se jím čtyřiačtyřicetiletý Martin Řehůřek. Do úřadu nastoupí v srpnu.

Zastupitelé schválili Řehůřka téměř jednomyslně, proti hlasoval pouze Josef Šebek (Svobodní).

Vysočina

22. 6. zveřejnila Mladá fronta DNES přehled lídrů v kraji Vysočina v článku Ve Straně práv občanů chtějí jako jedničku nasadit Velebu: Svobodní: Zdeněk Sadecký, pedagog.

Vyšlo i na iDNES.cz.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných a poslanec klubu SPD Libor Vondráček se 11. února ve studiu Událostí, komentářů střetl s exministrem kultury Martinem Baxou z ODS v debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií a napjatých vztazích vlády s kulturní scénou. Vondráček obhajoval plány vlády na zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu, zatímco Baxa varoval před ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Libor Vondráček byl v úvodu konfrontován s kontroverzním výrokem Trikolóry, která je součástí klubu SPD. Ta na sociálních sítích srovnala Hynka Čermáka s Jurajem Cintulou, atentátníkem na slovenského premiéra Roberta Fica. Moderátorka Tereza Řezníčková citovala: „Nový hrdina angažovaného umění, Vášáryová v kalhotech, tvrdý jak Juraj, ať žije svobodná kultura, Cintule.“ Vondráček se od výroku distancoval slovy: „Nevím, co tím sledovali kolegové z Trikolóry. Já jméno pana Cintuly teďka slyšším v podstatě poprvé.“ Zároveň ale odmítl výrok komentovat a zdůraznil, že nemá potřebu „komentovat každý jeden příspěvek Trikolóry.“

Když mu byla připomenuta programová priorita Svobodných – „Zamezíme zneužívání státní moci a represivních složek vůči občanům za jejich názory či veřejné postoje. Svoboda projevu je nedotknutelná“ – Vondráček trval na tom, že pan Čermák „má svobodu slova a bude ji mít před projevem i po projevu.“ Dodal, že Svobodní chtějí odstranit paragraf 318a z trestního řádu: „Rozhodně se pan Čermák nemusí obávat toho, že by byl jakkoliv popotahován za své projevy, takže tohle to období už máme za sebou.“

Slovenský model a jeho důsledky

Klíčovým tématem debaty bylo financování veřejnoprávních médií a možná inspirace Slovenskem. Vondráček neváhal přiznat, že vláda se slovenským modelem inspiruje: „Za minulé vlády slovenské se sloučila Slovenská televize, Slovenský rozhlas. Začaly se platit poplatky ze státního rozpočtu, minimálně to, že nechceme platit koncesionářské poplatky tím způsobem jako dnes a chceme, aby se financovaly tyto dvě organizace ze státního rozpočtu, je určitě věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje.“

Zároveň zdůraznil, že jde o splnění volebního slibu: „My nechceme měnit naše názory, my nechceme měnit naše sliby a chceme dodržet to, co je v programovém prohlášení.“ Reagoval i na ministra kultury Oto Klempíře, který původně prosazoval zachování koncesionářských poplatků: „Pan Klempíř to říkal jako svůj občanský názor. Každý v té koalici má různé názory na různé problémy, ale v momentě, kdy se někdo stane ministrem s nějakým programovým prohlášením a s nějakým mandátem vlády, tak je dobré, když jako ministr vystupuje konzistentně.“

Martin Baxa, který v minulé vládě stál v čele ministerstva kultury, ostře reagoval na Vondráčkovy argumenty. Označil změnu financování za „vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti“ a vytknul vládě nedostatek transparentnosti: „Pokud se chystá vážný zásah do fungování médií veřejné služby, zdůrazňuji vážný zásah, tak je vaší povinností to od začátku veřejně diskutovat.“ Připomněl, že při své vlastní novele mediálního zákona zřídil od začátku expertní skupinu a celý proces byl veřejný.

Obvinění z netransparentnosti

Vondráček odmítl poskytovat konkrétní informace o připravovaných variantách s odůvodněním, že by to mohlo vést k nesplněným slibům: „Já jsem rád, že pan Klempíř neříká žádné podrobnosti, které se zatím zcela neprojednali na té koaliční úrovni, aby se mu právě nestalo to, co panu Baxovi, tedy že pak bude muset brát zpátky to, co by řekl.“ Dodal: „Ty informace se postupně budou dávkovat tak, jak na nich bude shoda, protože není důvod tady hovořit o věcech, které se dějí na uzavřeném jednání.“

Baxa tento postup označil za „naprosto nepřijatelné v demokratické společnosti“ a zdůraznil: „Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií zcela legitimně vznesli požadavek na zřízení odborných skupin.“ Varoval, že předseda SPD Tomio Okamura „opakovaně ve sněmovně hrubě napadal média veřejné služby“ a „říkal, že by se měly transformovat na příspěvkové organizace, kdy může prostě politik okamžitě odvolat ředitele a úplně je řídit.“

Spor o nezávislost médií

Zásadní rozpor mezi oběma politiky se projevil v otázce, jak zajistit nezávislost veřejnoprávních médií. Vondráček tvrdil, že současný systém nezávislost nezaručuje: „Jak to zaručovala ta předchozí varianta? Kdy mohl přece úplně stejně ten poslanec a ta většina ve sněmovně snížit výši poplatků a úplně tak by zkrouhla rozpočet České televize a Českému rozhlasu. Není v tom téměř žádný rozdíl.“

Baxa oponoval, že současný systém „zajišťuje to, že je to přímý, přímá cesta poplatků k těm médiím veřejné služby, to znamená, neexistuje možnost politické kontroly toho, jak se s těmi penězi nakládá.“ Dodal: „My prosazujeme návrh, aby je kontroloval i Nejvyšší kontrolní úřad, ale nelze do nich zasahovat.“

Vondráček argumentoval neefektivitou současného systému: „Když tady vychází zprávy o tom, že Český rozhlas na výběr správy poplatků má náklady 100 milionů korun, no tak je otázka, jestli je nutné, aby se 100 000 000 Kč z těch, které vyberou koncesionáři, konzumovalo na výběr těchto poplatků.“ Současné poplatky označil za „internetovou daň“ s tím, že lidé je platí, „ať už se koukají nebo nekoukají.“

Když byl dotázán, zda nepůjde o zavedení nové daně, Vondráček kategoricky odmítl: „Určitě ne. My nechceme zvyšovat daně, nechceme zavádět nové daně ani windfall tax, ani internetovou daň.“ Zároveň ale přiznal, že půjde o „další mandatorní výdaj“ ze státního rozpočtu.

Časový harmonogram a politický kontext

Vondráček potvrdil, že vláda chce změnu stihnout do rozpočtu na rok 2027: „Byl už veřejně řečeno, řečen termín, že by bylo dobré, kdyby se to týkalo rozpočtu 2027, aby se ty všechny věci stihly v rámci tohoto kalendářního roku. Očekávají to od nás naši voliči, protože ty strany, které kandidovaly s tímto volebním slibem, tak to slibovaly.“

Baxa mu vytknul pokrytectví s odkazem na rok 2009, kdy ODS zvažovala zrušení poplatků. Vondráček reagoval, že tehdy šlo o jinou éru: „Opravdu žijeme v jiné době. Dneska jsou jiné DVBT-2, možnosti vysílat stovky, tisíce kanálů frekvencí. Všechno funguje jinak než v tom roce 2009.“ Baxa ale připomněl, že za vlády ODS Mirka Topolánka došlo v roce 2008 naopak k výraznému navýšení poplatků na 135 korun, což umožnilo veřejnoprávním médiím dlouhodobou stabilitu.

Osobní postoj versus vládní politika

Zajímavým momentem bylo Vondráčkovo osobní vyjádření, že by sám šel ještě dál než vládní plány: „Kdyby to bylo na mě, já bych šel cestou Javiera Mileie. Podle mého názoru už je to přežitek ty státem zřízená média.“ Zároveň ale zdůraznil, že jde o jeho pravicový postoj, nikoliv o vládní záměr: „To, že by to bylo zrušeno úplně, to je můj postoj, ale ne většinový postoj vlády. Já jsem prostě pravicový politik, tak se nemůžu ubránit tomu, když můžu šetřit.“

Baxa uzavřel debatu varováním: „Dneska dělají tu reformu strany, které prostě veřejnoprávním médiím nevěří a z toho důvodu já mám vlastně vážné obavy z toho, jak ten princip dopadne.“ Slíbil, že opozice bude „bránit jakýmkoliv pokusům, které budou zavánět tím, že někdo tady chce ovládnout veřejnoprávní média,“ a že už včera se pokusil zařadit na program Poslanecké sněmovny bod o aktuální informaci k přípravě legislativy – návrh byl ale zamítnut.

Vondráčkovo vystoupení ukázalo, že vláda má jasný záměr změnit financování veřejnoprávních médií do roku 2027, ale zatím není ochotna zveřejnit konkrétní podobu připravovaných variant. Zatímco on sám argumentuje splněním volebního slibu a úsporami na administrativě, opozice varuje před ohrožením nezávislosti médií veřejné služby a nedostatkem transparentnosti celého procesu. Spor se tak přesouvá z roviny technické do roviny hodnot – jde o to, zda veřejnoprávní média mají být pilířem demokracie, nebo zda představují „přežitek“, jak naznačil Vondráček ve svém osobním postoji.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31