Svobodní v médiích: Petr Mach v rozhlase, aktuální průzkumy i dění v regionech

Svobodní v médiích: Petr Mach v rozhlase, aktuální průzkumy i dění v regionech

Petr Mach 26. 6. hostem pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, kde mj. zmínil: „Před volbami do Evropského parlamentu ukazovaly Svobodným průzkumy buď 0 nebo 1 %, a dostali jsme přes 5 %. Teď nám ukazují průzkumy ještě více.“ Záznam celého pořadu si poslechněte zde.

O účasti v pořadu vyšel článek Politiku diktátu neuznáváme, voličům budeme radit vystoupení z EU, říká Petr Mach: Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval odmítače kvót, prý si představují Unii jako supermarket. Česko se tak bude muset rozhodnout, co dál – patřit k tvrdému jádru, zůstat na okraji nebo Unii úplně opustit. Právě po suverenitě, tedy možnosti rozhodovat si o vlastních záležitostech, volá europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.

Jsou dvě možnosti – jedna je vystoupit, tedy to co dělá Velká Británie, druhá je, že by se EU dokázala nějak reformovat, že by nechtěla jednotlivým zemím diktovat to či ono, ale to se, myslím, nestane,“ říká s tím, že osa Berlín – Paříž bude zjevně tlačit na kvóty, sankce a trestání zemí střední a východní Evropy.

„Voličům budeme radit cestu, kterou zvolila Velká Británie, tedy opustit EU, ale zároveň zachovat dobré vztahy, možnost cestování, ukotvení v západních strukturách.“

Česko by se podle něj mělo stát členem Evropského sdružení volného obchodu, na druhé straně by chtěl dát šanci i lidem, kteří jsou současnou EU zklamaní, ale nechtějí si vystoupení. „Spoustu voličů by mohlo uspokojit, kdybychom získali výjimku z eura a z migrační politiky,“ dodává.

Nesouhlasí také s názory Emmanuela Macrona, který kritizoval postkomunistické členy EU za to, že čerpají unijní peníze, ale nectí unijní pravidla.

„Označil země střední a východní Evropy za zrádce a cyniky, to mně připadá drzé, on, nebo jeho země, má zájem, aby se migranti přesunuli do České republiky, ale náš zájem je zcela jiný,“ říká s tím, že francouzský velvyslanec měl být pozván na konzultaci, kde by mu měl náš ministr vysvětlit, že Česko evropské hodnoty ctí, ale neuznává politiku diktátu nebo vydírání skrze dotace.

Mach sice souhlasí s tím, že Česko přijalo určitý systém rozhodování v EU, nikoho ale nenapadlo, že by hlasováním určili tisícům migrantů, že by se do Česka měli přesunout navzdory naším platným azylovým zákonům.

„To si takhle vyložila Evropská komise a Rada EU, měl by rozhodnout Evropský soudní dvůr, a pokud by rozhodl ve prospěch EU, že nám takto můžou diktovat, tak je to jednoznačný důvod k tomu, abychom jak o Česká republika vystoupili z EU,“ vyzdvihuje s tím, že bezpečnost je přednější.

27. 6. zveřejnil server Bleskově.cz názor Aloise Sečkára k bruselským kvótám na migranty Odmítnutí kvót je otázka principu: Pavel Bělobrádek představil svůj názor na řešení bruselských kvót na migranty – přijmout jich pár, abychom měli pokoj od EU, ale jenom tak málo, aby se Češi moc nevztekali. Jeho postoj hnul žlučí Aloisi Sečkárovi (Svobodní), který jeho slova vnímá jako mimořádně cynická.

Férový názor, jakkoli s ním prý Sečkár nemůže souhlasit, je chtít migranty přijímat, abychom byli užiteční a vůbec. „O něco hloupější, ale pořád konzistentní, je kvóty odsoudit, ale krčit rameny, že když to většina schválila, tak nezbývá, než se přizpůsobit. Nejpodivnější je tvrdit, že dotací jsme inkasovali dost na to, abychom se dnes revanšovali – ale stále to svým způsobem dává smysl. Zato tahle Bělobrádkova ani ryba, ani rak, to je vskutku politický majstrštyk. Naoko splnit, aby to dobře vypadalo venku, ale vlastně nesplnit, aby to dobře vypadalo doma. Je fakt, že pověstná schopnost lidovců dohodnout se s kýmkoliv na čemkoliv je notoricky známa,“ reagoval na Bělobrádkův postoj Sečkár.

Jak Sečkár uvedl, máme na to být samostatnou a přesto – nebo spíš právě proto – prosperující zemí. „Ve znaku máme lva, nikoliv šakala, který v ústraní čeká, co na něj zbude. Naši nejvyšší představitelé by se podle toho měli začít chovat. Nebo je možná na čase je v příštích volbách vyměnit,“ dodal Sečkár.

Průzkumy

Průzkum společnosti Phoenix Research, který nám přisoudil 1,7 % zveřejnil 21. 6. Blesk.cz v článku Babišovo ANO vyhraje volby, ČSSD bude daleko za ním, tvrdí další průzkum: Piráti a Realisté se drží kolem hranice tří procent, která je důležitá pro proplacení volebních nákladů. Obě strany ale spíše stagnují. O necelé půl procento sice posílili Svobodní a Strana zelených, jenže prvně jmenované by volilo pouhých 1,7 procenta a Zelení se dostali na rovná dvě procent.

Průzkum vyšel i na serveru Eurozprávy.cz a Globe24.cz.

Online servis ČTK zveřejnil 23. 6. článek Jasný favorit voleb? Podle bookmakerů hnutí ANO: Velkou šanci na vstup do Sněmovny dávají bookmakeři SPD (1,3:1), poměrně slušnou naději mají podle nich i Piráti (1,9:1). Naopak Realisté (2,9:1 až 3,2:1), Zelení (5,75:1), Svobodní (8:1) nebo Úsvit-Národní koalice (10:1) podle bookmakerů budou muset počkat do příštích voleb.

Vyšlo i na dalších serverech, například na Týden.czE15.czGlobe24.czEurozprávy.cz a Roklen24.cz.

ČTK zveřejnila 26. 6. na svém webu průzkum společnosti CVVM: Z dalších stran by Piráti obdrželi 3,5 procenta hlasů, Zelení a Svobodní po 1,5 procenta.

Průzkum vyšel v celé řadě online i tištěných médií: bleskově.czNovinky.czTýden.czDeník.czEuro.czČT24.czEurozprávy.czRádio ZET.czGlobe24.cz.

V tištěné podobě vyšlo ve všech celostátních podobách Deníku na str. 6, v Právu na str. 2 a v deníku E15 na str. 3.

Průzkum společnosti Median, který nám přisuzuje 2,5 % a volební potenciál dokonce 4,5 % zveřejnily 28. 6. Novinky.cz v textu ANO dominuje, ČSSD padá, potvrdil další průzkum: Z dalších stran průzkum přisoudil 4,5 procenta SPD Tomia Okamury, 3,5 procenta Pirátům, tři procenta Zeleným a 2,5 procenta Svobodným.

Volební potenciál, který ukazuje hypotetickou podporu všech voličů, kteří stranu reálně zvažují a nevylučují účast, je u ANO 32 procent. Sedm procent lidí by teoreticky mohli oslovit Piráti, 5,5 procenta Zelení a 4,5 procenta Svobodní.

Svobodní a Petr Mach volby

O průzkumu referoval i server iDNES.cz v článku Lidovci a Starostové přešlapují na prahu Sněmovny, ukazuje nový průzkum: Do Sněmovny by se díky potenciálu nad pět procent mohli dostat i piráti, SPD Tomia Okamury a Zelení. Vyloučit nelze ani posilování Svobodných. Ostatní strany mají potenciál do dvou procent.

Svobodní a Petr Mach průzkum

Různé

21. 6. zveřejnilo Euro.cz článek o financování politických Velké strany s penězi problém nemají, jaká je ale finanční kondice těch malých?: Svobodní – Strana svobodných občanů

Tuto politickou stranu založil v roce 2009 politik a bývalý poradce prezidenta Václava Klause Petr Mach. Od založení do současnosti působí jako její předseda.

Strana se prezentuje jako strana svobody, tedy liberální. Snaží se prosazovat minimální zásahy státu do fungování ekonomiky i svobody jedinců. Mach je také euroskeptikem a tvrdým kritikem EU.

Co se týče výsledku hospodaření, je na tom Strana svobodných občanů také poměrně dobře. Příjmy v podobě přijatých příspěvků, darů a jiných výnosů převyšují náklady a strana tak generuje zisk 2,1 milionu korun.

Deník.cz zveřejnil ve svém článku Výběr spotřební daně je na Slovensku zhruba dvakrát dražší než v Česku ze dne 21. 6. proklik na náš volební program.

Server Forum24 zveřejnil 25. 6. článek Milan Štěch se chová, jakoby ho uplatily velké korporace: Je až neuvěřitelné, že Štěch, ústavní představitel a vysoký funkcionář vládní strany, která deklaruje, že se zastává pracujících, otevřeně přiznává, že mu je milejší těmto pracujícím znemožnit pracovat dle jejich představ, jen když budou velké firmy mít na výběr z dostatečného počtu nezaměstnaných. Ti pak logicky budou muset vzít zavděk nevalně placenou prací pro nekvalifikované. Je to jako kdyby Petr Mach od Svobodných začal pomáhat zakládat odbory.

28. 6. zveřejnily Literárky.cz článek Pravá, levá, systém neva…: Touha sjednotit pravicovou scénu je patrná hned z několika směrů. Naposledy podobnou vizi vyhlásil pan Bělobrádek, který chce po STAN přibrat také TOP09 (bez pana Kalouska) a možná pošilhává i po ODS.

Svou vizi sjednocené pravice měl ale též například V. Klaus. Jeho snahy však vyšly naprázdno – a hlava, která se měla nést vysoko vzhůru, zůstala k zemi skloněna. Své si potom vyslechl P. Mach: „Abych to specifikoval, myslím, že největší úder tomu dalo jedno seskupení, jedna malá strana, která je nám jinak názorově velmi blízká, ale která se v žádném případě připojit nechtěla. Byla to Strana svobodných občanů Petra Macha. To, že se Petr Mach se svou stranou nebyl ochoten přidat, byla zásadní trhlina v pokusu takovéto širší seskupení udělat“

V jednom rozhovoru jsem nevědomky a neplánovaně urazil TOP 09, když jsem řekl, že na pravici je stále více beznadějná ODS a jinak nikdo. Topka to vzala jako atak na sebe, ale tak to opravdu nebylo myšleno: mě totiž vůbec nenapadlo řadit TOP 09 k pravici“.

Neuplynulo zase tak moc vody – a najednou V. Klaus TOP09 na pravici vidí, třebaže se na ni podle svých slov zlobí (ale to i na Svobodné či ODS):

„Pravici nevěřím, nevidím příliš mnoho šancí, že by v těchto volbách mohla vzniknout nějaká úspěšná strana. Navzájem si uberou voliče. Tradičně se zlobím na Top 09, která je bezbarvá středová strana. ODS je tichá, málo zřetelná, málo výrazná.“

Dění v regionech

Chrudim

22- 6. zveřejnil Chrudimský deník článek Chrudim zvažuje přijetí až stopadesátimilionového úvěru: To, že si město může úvěr dovolit, nerozporují ani opoziční Svobodní. Byli by ale přesto raději, kdyby se Chrudim bez půjček obešla. „V zemi existuje dostatek příkladů, že to jde,“ říká zastupitel Petr Lichtenberg. Argument o spolufinancování dotačních projektů prý zastupitel chápe, zároveň však namítá: „Dotace vnášejí do hospodaření města chaos. To se pak náhle zjeví nějaká možnost čerpání a vedení města po ní hned chňape a nekoncepčně vymýšlí, na co ji napasovat.“

Vyšlo i v Orlickém deníku a v tištěné podobě v Pardubickém a Chrudimském deníku na str. 2.

27. 6. zveřejnil Chrudimský deník text Svobodným se nelíbí výsledek hlasování: Petr Lichtenberg a Josef Káles, zastupitelé za chrudimské Svobodné, navrhli do finančního výboru města svého spolustraníka Josefa Lebdušku. Ten však nakonec zvolen nebyl, neboť většina zastupitelů pro něj prostě nezvedla ruku.

Svobodní protestují: „Je obrovskou ostudou, jak se většina z vás staví k člověku, který spoluvybudoval firmu zaměstnávající desítky občanů z Chrudimi a okolí. Josef Lebduška je ekonom, člověk s manažerskými zkušenostmi ze soukromého sektoru, které hlavně ve vedení města tolik chybí. Aniž byste řekli jakoukoliv námitku na zasedání, tak jste hlasovali proti nebo se zdrželi a Josef Lebduška nebyl zvolen,“ vyjádřil se Josef Káles v otevřeném dopise následně zaslaném všem městským zastupitelům.

Podle samotného Josefa Lebdušky by mohlo jít ze strany některých představitelů radnice stále ještě o odplatu za kdysi odmítnutou investici zahraniční porcelánky Colorobbia, která před více než deseti lety zvažovala investici v chrudimské průmyslové zóně. Josef Lebduška tehdy stál na straně těch, kteří si tu přítomnost provozu z ekologických důvodů nepřáli. Zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) proto dnes říká. „Jsem přesvědčen, že kdybychom nominovali kohokoliv jiného, tak náš návrh projde.“

Podobně mluví i sám kandidát, který se o místo ve finančním výboru města ucházel opakovaně bez úspěchu už v předchozích letech.

„Někteří mi dění kolem Colorobbie stále nemohou zapomenout, ostatně takový místostarosta Jaroslav Trávníček (ČSSD) mi to sám řekl. Já si ale myslím, že to tehdy dopadlo vlastně dobře, neboť teď je v průmyslové zóně daleko víc firem, které také zaměstnávají daleko víc lidí. Přitom se ve mnoha případech jedná o strojírenské podniky, které sem do Chrudimě celkově lépe zapadají,“ přemítá Josef Lebduška.

Vyšlo i v online podobě Orlického deníku a v tištěné podobě Pardubického a Chrudimského deníku.

Plzeň

Server Plzeň.cz se zveřejnil 22. 6. článek Svobodní v Plzeňském kraji mají třetího zástupce v republikovém výboru: V republikovém výboru Strany svobodných občanů má Plzeňský kraj už třetího člověka. Zvolena do něho byla místopředsedkyně svobodných na Plzeňsku Kateřina Rýglová. V klíčových volbách uspěla a spolu s ní dalších 11 z 35 kandidátů. Strana o tom informuje na svém regionálním webu.

Padesátičlenný republikový výbor je po republikovém sněmu druhým nejdůležitějším orgánem strany. Zasedá zpravidla každý měsíc a jeho jednání řídí předseda strany, europoslanec Petr Mach. Plzeňský kraj v republikovém výboru reprezentuje od loňského listopadu Václav Dušek, a jeho členkou je podle stanov i plzeňská předsedkyně Lenka Brčková.

Jirkov

23. 6. zveřejnil Chomutovský deník článek Jirkovští strážníci mají nového ředitele: Martin Řehůřek vystřídá ve funkci Martu Bendovou. Bývalá ředitelka, která se netěšila velké oblibě ani u občanů ani u řady strážníků, rezignovala v květnu. Město záhy vyhlásilo výběrové řízení. „Celkem se přihlásilo pět uchazečů, z něhož výběrová komise a psycholožka vybrala právě pana Řehůřka. K městské policii nastoupí 1. srpna,“ sdělil mluvčí města Josef Dušek.

Zastupitelé schválili Řehůřka téměř jednomyslně, proti hlasoval pouze Josef Šebek (Svobodní). „Má až příliš úzké vazby na bývalou ředitelku,“ uvedl jeden z důvodů zastupitel.

Žatecký a Lounský deník zveřejnil 24. 6. na str. 2 článek Represe je u mě až na posledním místě, říká nový ředitel strážníkůVymáhání práva bez ohledu na společenský status, vyšší nároky na aktivitu a ochotu strážníků. Jirkovští zastupitelé schválili výběr nového ředitele městské policie, stane se jím čtyřiačtyřicetiletý Martin Řehůřek. Do úřadu nastoupí v srpnu.

Zastupitelé schválili Řehůřka téměř jednomyslně, proti hlasoval pouze Josef Šebek (Svobodní).

Vysočina

22. 6. zveřejnila Mladá fronta DNES přehled lídrů v kraji Vysočina v článku Ve Straně práv občanů chtějí jako jedničku nasadit Velebu: Svobodní: Zdeněk Sadecký, pedagog.

Vyšlo i na iDNES.cz.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31