Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: Perníková chaloupka, státní rozpočet i svobodné obce

Svobodní v médiích: Perníková chaloupka, státní rozpočet i svobodné obce

27. 7. zveřejnily Krajské listy článek „Pro babišovce zavřeno,“ vzkazuje majitel Perníkové chaloupky pod Kunětickou horou. Proč mám sloužit někomu, kdo nás má za zloděje?: Perníková chaloupka pod Kunětickou horou u Pardubic, jejímž majitelem je Luděk Šorm ze Strany Svobodných, zahájila bojkot Babišových voličů. Do areálu se tak nyní dostanou pouze zvaní hosté nebo ti, kteří se při vstupu prokážou pozvánkou či sdělí správné znění denního hesla…

A kdo podle Svobodných nemá v Perníkové chaloupce co dělat? „Ti, kteří nemají rádi podnikatele, protože prý kradou a podvádějí, a přitom fandí tomu největšímu oligarchovi ze všech, jenž si schvaluje zákony na míru, obírá státní rozpočet o miliardy a státní správu používá jako nástroj na likvidaci konkurence. Ano, Andrej Babiš je jiný, než ti, co tam byli předtím. Je ještě mnohem horší, neboť stát řídí prostřednictvím jemu podřízených ´podbabišů´ jako součást své firmy podpořené daňovými úlevami a dotacemi,“ uvedl mluvčí Svobodných Martin Rumler.

Vstup s pozvánkou nebo na heslo

Nyní je tedy Perníková chaloupka smluvně vyhrazena pouze pro zvané, jak upozorňuje cedule u brány areálu: „Vítáme občany, kteří respektují naše práva a chtějí ve své zemi žít jako SVOBODNÍ.“ Každý zájemce o návštěvu Perníkové chaloupky je požádán buď o předložení pozvánky (ty ve formě pohlednice po celé ČR distribuují Svobodní s předsedou a europoslancem Petrem Machem), nebo o sdělení aktuálního hesla dne (např. „Nevolím Babiše, volím Svobodné“ apod.). Nerozhodnutým voličům je realizátor projektu Perníkové chaloupky Luděk Šorm připraven poskytnout nápovědu. Pokud návštěvník heslo dne přijme a zopakuje, pak bude v areálu uvítán.

„Po dobu volební kampaně nechci do areálu Perníkové chaloupky pouštět voliče ANO, protože posilují základ Babišovy politické moci, jejíž součástí je třídní boj proti živnostníkům, o nichž po gottwaldovsku prohlašuje: ´fšetci kradnú´. Proč máme sloužit někomu, kdo nás má za zloděje? Proč máme sloužit zákazníkům, kteří nemají úctu k živnostníkům?“ vysvětlil důvod uvedené akce Luděk Šorm. „Pokud se návštěvník přizná jako Babišův volič a nebude ochoten změnit svoji víru, pak mu připomenu, že areál je smluvně zadán pro Svobodné a pošlu ho do Čapího hnízda,“ doplnil.

Živnostnice Ježibaba

Tento protest navazuje na happening „Desetikorunou proti Babišovi“, který již v prosinci loňského roku podpořil europoslanec Petr Mach. „Služba zaevidování do EET totiž není zadarmo, jak tvrdí Andrej Babiš, ale jsou s ní spojeny značné náklady a odpovědnost se sankcí ,ekonomického trestu smrti´ až 500 tisíc Kč. Smluvní cena za tuto vynucenou službu (tzv. babišné) ve výši 10 Kč při útratě do 100 Kč ukazuje na nesmyslnost a nepřiměřenost on-line evidování korunových tržeb například za lízátko či krabičku zápalek do centrální databáze státu,“ sdělil mluvčí Svobodných.

V pondělí 31. 7. odvysílaly ČT1ČT24 v pořadu Události v regionech reportáž z Perníkové chaloupky: Provozovatel restaurace Perníková chaloupka v Rábech nedaleko Pardubic se rozhodl pro velmi neobvyklý bojkot elektronické evidence tržeb a taky voličů hnutí ANO.

Do restaurace smí vstoupit jen za konkrétních podmínek. Policie ani úřady se zatím postupem podnikatele nezabývají. Lidé mohou jít do areálu Perníkové chaloupky jenom za předpokladu, že mají u sebe buď tuto pozvánku strany Svobodných, nebo řeknou heslo.

Luděk Šorm se rozhodl zákazníkům účtovat 10 korun za evidenci účtenky už loni v prosinci. Kuriózní poplatek nazval „babišné. Teď svůj areál dokonce pronajal politické straně Svobodní, o voliče ANO nemá zájem, pokud nezopakují heslo pro vstup do areálu.

O státním rozpočtu

28. 7. zveřejnil server Peníze.cz článek Očima expertů: Zase sekera! Jak zkrotit rozpočet?:
Petr Mach: „Měl by existovat ústavní zákon, jako ve Švýcarsku nebo v Německu, který by vládě vůbec nedovolil předkládat parlamentu ke schválení rozpočet s výdaji na dluh. Náš státní dluh je obrovský a naroste teď o dalších 50 miliard korun – to není ospravedlnitelné, když není válka, zemětřesení, katastrofální povodeň nebo hluboká hospodářská krize. Banky mají půjčovat firmám na rozvoj, a ne státu na dotace a byrokracii. Chci, aby nová vláda a parlament po říjnových volbách rozpočet na rok 2018 ještě dodatečně vyrovnaly. Stačí buď snížit výdaje (o všemožné nespravedlivé dotace) nebo zvýšit příjmy (třeba zrušit nespravedlivé daňové prázdniny v podobě investičních pobídek). Máme také napsaný návrh ústavního zákona o zákazu zadlužování státu a po volbách ho předložíme ke schválení.“

O bodovém systému

29. 7. zveřejnil Deník.cz text Duel Deníku: Měly by se zpřísnit tresty pro neukázněné řidiče?: Proti zpřísnění. Petr Mach: Změny bodového systému jsou šikanou řidičů.

Pan Ťok (za ANO) se spíš než jako ministr dopravy chová jako nepřítel řidičů, a to není dobrý předpoklad pro tvorbu zákonů. Dobré není ani to, když se sazby bodů za přestupky opět mění a řidiči jsou tak uváděni do nejistoty.

Zvýšení bodových trestů za přestupky považuji za zbytečnou šikanu řidičů. Když pojedete přes 160 km/h na dálnici, kde se smí jen 130 km/h, vyfasujete podle návrhu hned čtyři body místo tří. Za tři takové přestupky máte přijít o řidičák. Máme přitom úseky dálnic, kde by jízda 160 km/h mimo špičku určitě nikoho neohrožovala. Stejně tak, když pojedete bez zapnutého pásu. Proč takto drasticky trestat někoho, kdo pojede bez pásu třeba pomalu a hlavně na vlastní riziko? Nepoužití blinkrů má být nově trestáno dvěma body (dosud bez bodu). Blinkr je důležitý, ale jsou situace, kdy jeho nepoužití nikoho neohrožuje.

Nové zavedení trestných bodů za neblikání povede k tomu, že mnozí řidiči, kteří si nejsou jistí pravidly, budou pro jistotu blikat i v situacích, kde se blikat nemá a budou na silnicích působit spíš zmatek.

Přísnější tresty za rychlost povedou k tomu, že se řidiči budou úzkostlivě soustředit na rychlost na úkor celkové bezpečnosti jízdy. Už dnes lidé zejména na výpadovkách z města sledují v obavách z trestů značky na okraji silnice a nejsou si jisti, jestli smí jet 70, nebo 80 anebo jen 50 km/h. Po zpřísnění trestů za rychlost se toto úzkostlivé sledování dopravních značek na úkor provozu před námi ještě prohloubí.

Změny v bodovém systému se mi jeví spíš jako fanatická snaha pomstít se řidičům jako skupině a jsem si jistý, že přibude lidí, kteří, aniž by byli nebezpečnými piráty silnic, v důsledku nevinného přestupku přijdou o živnost, o možnost jezdit do práce nebo vozit děti do školy.

Články Svobodných

27. 7. zveřejnil server Bleskově.cz článek Káles: Braňme svobodné a demokratické obce!: Zrušení obecních zastupitelstev a zavedení samovlády přímo voleného starosty, to je nový nápad hnutí ANO a Andreje Babiše. Jde o naprosté nepochopení demokracie a snahu udělat z českých obcí a měst „firmy“ řízené jedním člověkem bez jakékoliv opozice, reagoval na to Josef Káles (Svobodní).

Základem svobodného státu je svobodná obec, píše se ve Stadionově obecním zřízení z roku 1849, kdy prakticky vznikla svobodná obecní samospráva. Již od této doby byly obce spravovány obecními výbory a obecními představenstvy, resp. purkmistrem s radními. Výbory volené na tři roky schvalovaly to hlavní – obecní rozpočet, měly moc usnášecí a dozorčí, připomenul Káles.

Návrh hnutí ANO by vedl ke konci demokracie v obcích a městech, tedy v institucích, které jsou ve svobodné společnosti velmi důležité, varuje Josef Káles (Svobodní).

Obecní zřízení, které je svobodné a demokratické, kde je nejen vedení, ale i jeho kontrola v podobě opozice, je nutné bránit, domnívá se Káles. Obce navíc mohou převzít některé pravomoci z centra, aby rozhodování bylo blíže lidem. Je i pro to, aby měly obce možnost rozhodovat také o výši peněz, které lidem vezmou, a to s limitem nepřekračujícím dnešní daňové zatížení. „Komunální politika se stane plnohodnotnou politikou, když si obec na rozdíl od dnešního státního přerozdělování sama určí, jestli na svůj provoz potřebuje méně peněz od svých obyvatel. Mezi obcemi vznikne i daňová konkurence, která bude obec navíc tlačit k tomu, aby vybírala méně peněž a aby se starala o to, co je důležité – opravené a uklizené chodníky a veřejná prostranství, fungující malý úřad a opravený městský majetek. A aby neutrácela za nesmysly v podobě různých převychovávacích projektů nebo třeba megalomanských školicích a jiných center. Máme na to mít obce, které jsou svobodné, demokratické a fungující,“ dodal Káles.

Článek zveřejnil i server Neviditelný pes.

29. 7. zveřejnil server Neviditelný pes článek Terézie Mlýnkové Iškové PRÁVO: Občané musí dodržovat zákony: Chceme, aby se stát choval lidsky a nelikvidoval své občany, zejména ty podnikající, přemrštěnými pokutami. Chceme, aby tady byl stát pro občany a ne občané pro stát. Chceme, aby zákony platily i pro úřady a úředníky.

Fyzické i právnické osoby naší země musí dodržovat zákony. Když se tak neděje, hrozí jim postih. A co stát a státní instituce? Ty by měly být příkladem pro nás všechny a zákony dodržovat ukázkově. Ve skutečnosti se to ale mnohdy neděje.

Ve městě, kde jsem zastupitelkou, se občané ohradili proti postupu městského úřadu a poslali podnět na prošetření na krajský úřad. Stalo se to v březnu tohoto roku. Teď máme červenec a krajský úřad? Očividně si s odpovědí hlavu neláme.

Správní řád v praxi

Podle správního řádu má správní orgán 30denní lhůtu na odpověď. Ve složitějších případech je mu poskytnuto dalších 30 dnů. Krajský úřad tedy měl 60 dní na odpověď. Nyní je to však bezmála 5 měsíců, kdy daňoví poplatníci marně čekají na odpověď.

Z telefonické komunikace s úřadem vyplynulo, že jde o složitý případ a oni toho mají moc, tak to prostě ještě není. Na otázku, kdy to tedy bude, jsem nedostala odpověď. Když jsem se odkazovala na správní řád, pořád dokola jsem slyšela, jak toho mají moc.

Svobodní prosazují co nejmenší zásah státu a úředníků do našich životů. Chceme co nejvíce zjednodušit papírování tak, aby zabralo jen zlomek času. Chceme výrazně omezit moc úředníků, aby nás nemohli buzerovat za banality nebo nám nemohli jen tak nakráčet do domácností. Chceme, aby se stát choval lidsky a nelikvidoval své občany, zejména ty podnikající, přemrštěnými pokutami. Chceme, aby tady byl stát pro občany a ne občané pro stát.

Vyšlo i na serveru Pravý prostor.

31. 7. zveřejnil server Bleskově.cz článek Jana Polaneckého Svoboda zákazů a státní buzerace: Jak často slýcháme v mainstreemových médiích fráze o dnešní svobodě a nutnosti ji chránit? Opravdu nějakou ještě máme?, ptá se Jan Polanecký (Svobodní). Novodobé metody státního dozoru, příkazy a usměrňování mas jsou podle něj dnes v mnoha ohledech propracovanější, než tomu bylo v době předlistopadového socialismu.

Mnozí budování tohoto elektrického ohradníku pro občanské stádo bohužel slepě podporují, aniž by tušili, že se to dříve či později obrátí proti nim samotným, domnívá se Polanecký. Vždyť jen z několika málo posledních příkladů se musí průměrně vnímavému člověku dělat nevolno, prohlásil člen strany Svobodných.

Je evidentní, že výčet příkladů o aroganci státní moci, všeobjímající státní buzeraci a usměrňování už dnes nemá konce, řekl Jan Polanecký (Svobodní).

„Zatočili jsme s kuřáky a ,alergeny´ v soukromých hospodách, s nakupovači o svátcích, se segway-isty ve městech, s domovní svobodou skrze kontroly popela v kotlích. Zakázali jsme zahradní párty u vlastního domu po desáté večerní, tak jako ohňostroje kdykoliv. Budeme buzerovat a trestat vodáky, kteří si dají jedno či dvě piva (mimochodem, mediální vystupování zběsilého vrchního regulovčíka Ťoka v této věci mě už vůbec nepřekvapuje, ač je mi stále vrcholně odporné). Musíme se dokonce bát nechat otevřené okénko u svého auta, aby na nás nedopadla ruka zákona za tu troufalou bezpečnostní hrozbu, které jsme se dopustili. Pokud tedy nedovřené okénko je za pokutu, jak potom policisté naloží s mým zcela otevřeným autem bez oken i střechy na parkovišti před obchodem? Zřejmě mě na místě rovnou zastřelí,“ poznamenal Polanecký.

31. 7. zveřejnil server Neviditelný pes článek Aloise Sečkára Co je a co není volný trh: Bohužel u nás panuje velké zmatení pojmů. „Volný trh“ je pro mnohé lidi nadávka, kterou v 90. letech vymyslel Václav Klaus. Nedovedou si představit, že by cokoliv mohlo samo fungovat, kdyby tu nebyl pečující stát, který pod hrozbou trestu vybere od občanů peníze a pak je moudře přerozdělí tak, aby se dostalo na všechno důležité. A to přesto, že každodenní realita ukazuje opak. Neustále vidíme, co zase stát a jeho představitelé pohnojili, a na druhé straně úžasné příběhy o lidské solidaritě, která nezištně pomáhá i tam, kde se tentýž stát nevzrušeně obrátil zády .

Samozřejmě toto povědomí pomáhají v mediálním prostoru udržovat ponejvíc ti, kteří jsou na čerpání dotací zcela závislí. Kultura bez dotací? Ale jděte! To by to vypadalo! Každé malé dítě přece ví, že umělecká veledíla mohou vzniknout jenom díky podpoře, trh by uživil pouze všelijaký brak a šmejd. Nemocní by umírali na ulici, nikdo by nezajistil dětem vzdělání a vůbec. A lidé moudře přikyvují…

Pokud někdo přeci jen přijde s tím, že by to šlo i jinak, stává se terčem posměchu, přičemž kritika mnohdy nedává žádný smysl, jak můžete vidět na tomto příkladě. Třeba se to časem zlepší. Máme na to.

Průzkumy

Ve dnech 28. – 29. 7. se média věnovala výsledkům průzkumu společnosti Median. V Lidových novinách zveřejnili průzkum na str. 2 v článku Těsně před rozpadem se dvojkoalice blížila kýženému zisku: Před branami sněmovny by zůstali Piráti se čtyřmi procenty a také Zelení a Svobodní, které by volilo po dvou procentech obyvatel.

Vyšlo i v online podobě na lidovky.cz.

Průzkum zveřejnily i další servery, například Seznam.czČeská televizeNovinky.czGlobe24Forum24Echo24Info.cz a mnohé další.

Výsledky průzkumu byly zmíněny i v hlavních zprávách na TV Nova.

Dění v regionech

Zlínský kraj

28. 7. zveřejnil server iDNES.cz článek o našich dvou členech, Lucii Lompejové a Martinu Novákovi Malá města plánují velkolepé bazény. Moc se zadlužíme, zní obavy: Napajedla a Zubří se ocitly ve stejné situaci. Obě města schválila výstavbu bazénů, na kterou si vezmou velký úvěr. Někteří zastupitelé se ale obávají, že dluh je příliš vysoký a nezbudou peníze na další investice.

Jižní Čechy

31. 7. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 14 článek Starostové a nezávislí narychlo lepí kandidátku. Lidovci přeskupí síly: A kromě parlamentních už mají o kandidátkách jasno i další strany. Naposledy na její sestavení upozornila Strana svobodných občanů, u nich bude jedničkou v Jihočeském kraji Jaroslav Marsa, který pochází z Vřesné u Kardašovy Řečice a je členem republikového výboru Svobodných.

Plzeňský kraj

27. 7. zveřejnila Mladá fronta DNES článek na str. 15 Šance je veliká, věří kandidátka Starostů: Volební lídři dalších politických stran ANO: Karla Šlechtová ČSSD: Milan Chovanec KSČM: Jiří Valenta ODS: Ilona Mauritzová TOP 09: Marek Ženíšek Piráti: Lukáš Bartoň Zelení: Jan Trnka SPD: Jana Levová Realisté: Jaroslava Kunová Svobodní: Lenka Brčková.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31