Svobodní v médiích: noví místopředsedové, dění v EU a zprávy z regionů

Svobodní v médiích: noví místopředsedové, dění v EU a zprávy z regionů

Zvolení našich nových místopředsedů se média věnovala 29. 11. Nejprve zveřejnila ČTK zprávu Místopředsedy Svobodných zvoleni Smetka, Payne, Sečkár a ZapletalMístopředsednické místo ve Straně svobodných občanů obhájil Radim Smetka, dalšími místopředsedy se stali europoslanec Jiří Payne, člen republikového výboru strany Alois Sečkár a bývalý předseda Svobodných v Moravskoslezském kraji Jiří Zapletal. V tajné elektronické volbě, která skončila dnes večer, je vybrali členové strany. ČTK to oznámil mluvčí strany Martin Rumler.

Vedení Svobodných je tak kompletní, předsedou strany členové v polovině listopadu zvolili zlínského krajského zastupitele Tomáše Pajonka. Vybrali ho z pěti kandidátů, o funkci usiloval mimo jiné Payne a bývalý šéf strany Petr Mach, který po neúspěchu ve sněmovních volbách s celým vedením rezignoval. Republikové předsednictvo v novém složení se poprvé sejde ve čtvrtek 30. listopadu v Praze.

Volba místopředsedů začala na internetu 22. listopadu. Každý z téměř 700 členů Svobodných v ní měl čtyři hlasy, protože se obsazovala čtyři místa. Pro Smetku a Payna se vyslovilo 48 procent hlasujících, pro Sečkára 47 procent a pro Zapletala 44 procent. Celkem kandidovalo 13 zájemců.

U zrodu Svobodných stáli v roce 2009 většinou bývalí členové ODS. Mach byl v červnu 2014 zvolen europoslancem, funkci opustil letos v létě kvůli tomu, aby se mohl naplno věnovat kampani. Ve volbách do Sněmovny však strana neuspěla. Jako jediný z neparlamentních subjektů nicméně Svobodní získali přes 1,5 procenta hlasů, a tím i nárok na státní příspěvek.

Poté následovaly další servery: AktuálněEurozprávyTýdenGlobe24 či 24zprávy.com.

O volbách

29. 11. zveřejnil Reportér magazín fotografie studenta FAMU z našeho volebního štábu v reportáži Volby zblízka. Očima studentů FAMUVýsledkem je šest fotografických souborů z volebních štábů ANO, Pirátů, SPD, KSČM, KDU-ČSL a Svobodných. „Protože autoři nejsou primárně orientováni na novinářskou, zpravodajskou fotografii, je každá série zpracována odlišným způsobem,“ vysvětluje Filip Láb. Výsledný dojem už necháme na vás čtenářích…

5. 12. zveřejnily Letňanské listy v rubrice Diskuzní fórum příspěvek našeho zastupitele Martina Halamy: Respektuji výsledky říjnových voleb do PS PČR. Byly to velmi specifické volby. V předvolebních průzkumech byl avizován jasný vítěz voleb. V mnoha diskusích se „jen“ řešily procenta. Volby se tak proměnily v boj pro či proti Babišovi.

Kandidoval jsem jako šestka za Svobodné v Praze a zažil jsem sedmnáct dní kontaktní kampaně v ulicích mezi vámi, voliči. Rozdali jsme přes sto dvacet tisíc propagačních materiálů, mluvili jsme s mnoha Pražany i mimopražskými. Denně jsme od vás slýchali: „My bychom vás volili, ale vy se tam prý podle průzkumů nedostanete! A náš hlas by propadl.“

A tak byl výsledek pro naši stranu takový, jaký byl. Děkuji vám všem, kteří jste se rozhodli do rizika jít a svůj hlas jste nám svěřili!

Podmínky pro prezentaci malé či třeba začínající politické strany jsou v České republice diskriminační. Je těžké bojovat s konkurencí a ještě k tomu s médii typu Česká televize. Průzkumy a výsledky voleb? Příčku za Svobodnými se umístila strana, která byla do televizních debat pravidelně zvána. Každá strana, která kandiduje ve všech krajích, má mít právo na účast v televizní debatě.

Volič má právo se seznámit s názory všech kandidujících stran!

Z dění v EU

30. 11. zveřejnily Byznys noviny článek EU zahájila boj za jednotné evropské daně. Omezila by se pravomoc státůEU chce zavést jednotné evropské daně, aby zdvojnásobila unijní rozpočet. Svobodní tento návrh odmítají, protože by se tak omezila suverenita států. Podle plánovaného návrhu by se o daňové politice totiž rozhodovalo podle počtu obyvatel členských zemí.

„Je nepřijatelné, aby o podobě daní v České republice rozhodovaly jiné země nebo aby bylo možné i proti vůli členských zemí zavádět nové daně jen proto, aby EU naplnila svou pokladnu,“ řekli Svobodní.

Zvrátit snahu Evropské komise o přisvojení nových pravomocí a jejich odebrání státům může v tomto případě jen národní parlament a premiér. Svobodní proto žádají budoucího předsedu vlády, poslance a senátory, aby na změnu způsobu hlasování o daňové politice v žádném případě nepřistoupili a učinili vše pro to, aby rozhodování o daních zůstalo v České republice.

Zároveň vyzvali budoucí vládu a Parlament ČR, aby urychleně projednali a schválili proceduru, díky níž bude jasné, kdo a jakým způsobem za ČR návrh Evropské komise odmítne. Taková procedura totiž v českém parlamentním systému chybí.

„Podobné nápady potvrzují to, před čím Strana svobodných občanů dlouhodobě varuje – vrcholní politici a úředníci EU jsou nepoučitelní a EU v současné centralizované podobě nereformovatelná,“ dodali Svobodní.

Vyšlo i na serveru Ostrava-online.

Různé

Server Česká justice zveřejnil 1. 12. článek Ombusmanka: Politický projev má nejvyšší ochranu, může se vztahovat na větu „Příznivcům ANO nenaléváme“Příznivcům ANO nenaléváme, Babišovi voliči nechť se laskavě zařadí na konec fronty! či požadavek vyslovit heslo „Babišovo ANO nevolím, EET není zadarmo!“ při objednávce piva. To jsou způsoby, které zavedli ve volbách někteří majitelé obchodů nebo hospod. O konzultaci, jak s nimi naložit, požádal veřejnou ochránkyni práv ředitel České obchodní inspekce (ČOI) Mojmír Bezecný. Firmě i živnostníkovi je právo na svobodný projev zaručeno, konstatuje ochránkyně.

Provozovatel Perníkové chaloupky spolupracoval se Stranou svobodných občanů. Ve své politické kampani pokračuje i nadále po volbách. „Kdo nekrade a neokrádá, nemůže poskytovat službu zaevidování do EET zadarmo! Nezdražujeme zboží a služby, ale účtujeme tzv. babišné 10 Kč/účet,“ uvádí na svém webu s fotografií Andreje Babiše s Čapím hnízdem na hlavě. Také kvůli „babišnému“ už se stal dříve terčem pozornosti státu.

Vyšlo i na serveru Kurzy.cz.

Dění z regionů

Zubří

Náš boj proti předraženému bazénu v Zubří a aktivita Martina Nováka zaujaly v pondělí 4. 12. Českou televizi, která ve svých Událostech odvysílala reportáž Události: Referendum o stavbě krytého bazénu na Vsetínsku.

Zlín

3. 12. vydala ČTK zprávu Koalice ve Zlínském kraji je funkční, nepolitikaří se: Kraj vede koalice lidovců, hnutí ANO a STAN a ODS. V opozici jsou sociální demokraté, komunisté, Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura a Svobodní a Soukromníci. V minulých čtyřech letech v kraji vládly ČSSD, KSČM a Strana práv občanů (SPO). V loňských volbách ale levice propadla. ČSSD a komunisté oslabili a SPO v zastupitelstvu vůbec není.

„Naši (koaliční) spolupráci hodnotím velmi dobře, protože se mi podařil zavést systém, kdy neprobíhají permanentní volby. To znamená, že tady nepobíhají zastupitelé s nějakým praporem, ale jednají věcně. Rada je funkční orgán, jednáme o všech věcech takovým způsobem, že se tam žádná politika nedělá,“ řekl Čunek.

Turnov

Krkonošský deník zveřejnil 4. 12. článek  Listopadové zastupitelstvo se málem nekonaloJediná ruka koaličního zastupitele chyběla hned v úvodu při odsouhlasení programu čtvrteční veřejné schůze a hrozilo to, že nebude projednáno osmnáct připravených bodů, a dokonce, že domů s nepořízenou pojede i pražský architekt Josef Pleskot.

„Aspoň vidíte, jak v praxi vypadá obstrukce, když v rámci radniční koalice nejste schopni přijmout jediný bod, který navrhl člen vaší opozice,“ doplnil jej Vítězslav Sekanina (Svobodní).

Vyšlo i v Jabloneckém deníku.

Cheb

30. 11. zveřejnil server Zprávy z Chebu článek Odeberou zastupitelé čestné občanství Chebu prezidentu Zemanovi?Z iniciativy zastupitele Tomáše Lindy (ODS) se má na prosincovém zasedání zastupitelstva města Chebu hlasovat o odejmutí čestného občanství města Chebu prezidentu Miloši Zemanovi. „Mělo by jít o vzkaz obyvatelům města Chebu, ale i občanům v celé České republice, jak se zachovat při nastávajících prezidentských volbách,“ vysvětlil Linda. Podle Lindy má jít o reakci na tiskovou konferenci prezidenta Miloše Zemana a jeho ruského protějšku Vladimira Putina, ale i na postoje Zemana k anexi Krymu a celkově k zahraniční politice.

Zastupitel Václav Jakl (Svobodní), který jako někdejší starosta čestné občanství uděloval, reagoval na návrh Lindy dovětkem, že by se při této příležitosti měl prezident Zeman do Chebu opět pozvat, aby mu mohlo být čestné občanství „čestně odejmuto“.

Přestanov

29. 11. zveřejnil ČRo Sever článek Dokončení kruhového objezdu v Přestanově se zřejmě minimálně o čtvrt roku opozdíŘidiči na frekventovaném hlavním tahu mezi Teplicemi a Děčínem se musí obrnit trpělivostí. Silničáři totiž nestihnou do jara příštího roku postavit kruhový objezd v Přestanově na Ústecku. Práce zbrzdila oprava dešťové kanalizace, která vede středem budoucí okružní křižovatky. Dopravní omezení na silnici I/13 tak zřejmě potrvá až do léta příštího roku.

Rozhořčení nad prodloužením stavby neskrývá starostka Přestanova ze Strany svobodných občanů Miroslava Bechyňová: „ŘSD oznámilo změnu stavby. Její harmonogram měl skončit v březnu 2018, teď už víme, že se končí až 30. června 2018. To je velká zátěž pro naši obec.“

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Debata v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima News postavila Libora Vondráčka do přímého střetu s Vojtěchem Munzarem (ODS) a Karlem Dvořákem (STAN) kteří jeho interpretace opakovaně zpochybňovali, korigovali „faktické“ detaily a tlačili ho k tomu, aby své teze převedl do měřitelných dopadů a reálných možností vlády.

 „Nevybral bych si nic“ a první střet o bilanci vlády

Po úvodní reportáži o posledním zasedání kabinetu Petra Fialy se moderátorka obrátila na Vondráčka s otázkou, zda dokáže z vládního „menu úspěchů“ vybrat alespoň jednu věc, kterou by ocenil. Vondráček začal ironicky – připomněl, že premiér už dříve mluvil o splnění velké části slibů – a následně řekl, že by si z vyjmenovaných bodů nevybral nic; odmítl také tvrzení o „snižování zadlužení“ a zdůraznil, že vláda podle něj během svého období vytvořila dluh v řádu 1200 miliard korun. Jediný bod, který byl ochoten uznat jako pozitivní, bylo zlepšení česko-polských vztahů ve sporu o důl Turów – zároveň dodal, že jinde se vztahy podle něj zhoršovaly.​

Vondráček přitom připustil, že některé projekty se „rozběhly“ a navazovalo se na práci předchozích období (zmínil například dopravní infrastrukturu nebo přípravu Dukovan), ale okamžitě to otočil zpět k rozpočtu: klíčová otázka podle něj zní, kde stát vezme peníze, když rozpočet považuje za špatně připravený. Tady se poprvé ukázal jeho styl pro celý večer: přiznat dílčí fakt, ale hned ho přerámovat do kritiky systémového selhání a do výzvy „pojďme k podstatě“.​

Dvořákův protiútok: Dukovany, „nenávist“ a výtky k extremismu

Karel Dvořák se do debaty vložil nejprve korekcí Vondráčkovy poznámky k Dukovanům: připustil, že rozpočtu lze vyčítat leccos, ale financování počátečních prací podle něj zajištěno je. Následně však Dvořák posunul spor do úplně jiné roviny: reagoval na téma společenské nálady a varoval před tím, že zejména ze strany SPD bylo ve volební kampani vidět „množství nenávisti“, zkreslování informací a nálepkování skupin obyvatel.

Vondráček reagoval okamžitě a ostře: připomněl billboardovou kampaň (s odkazem na rudé pozadí a narativ „odtahování do Ruska“) a zároveň se tvrdě ohradil proti tomu, aby byla SPD spojována s extremismem. Jako jeden z hlavních argumentů vytáhl zprávy Ministerstva vnitra o extremismu, v nichž je podle něj SPD opakovaně řazena mezi problematické subjekty, a dodal, že stát podle něj v těchto sporech neuspívá u soudů; nastupující koalice se prý „na nálepkování vykašle“. Dvořákovi pak vmetl, že místo řešení reálných témat vláda otevírala tažení proti „dezinformátorům“, připomněl vznik pracoviště pro boj s dezinformacemi a tvrdil, že se lidé dostávají do situací, kdy jsou vyšetřováni kvůli internetovým příspěvkům.​

Vondráček zároveň odmítl, aby se spor vedl slovníkem „vnitřních nepřátel“ a „stalinistickým“ pojmoslovím, a vyzýval, ať se debata vrátí k tématům. V jedné z emotivnějších pasáží obhajoval kontroverzní bezpečnostní billboard (v přepisu zaznívá motiv útoku nožem a obavy z bezpečnostních opatření kolem trhů), který prezentoval jako „pravdivý“ a legitimní upozornění na rizika.​

Munzar: vraťme se k řešením, billboardy nic nezmění

Vojtěch Munzar se v první části diskuse snažil tón spíše zklidnit a opakovaně zdůrazňoval, že politika by měla být „souboj návrhů“ a hledání řešení, ne soutěž o nejtvrdší billboard. Ke kritice vlády přidal širší rámec: připomněl startovní podmínky Fialova kabinetu (covidové dozvuky, inflace, válka na Ukrajině, energetická nejistota) a vyjmenoval kroky, které podle něj vláda zvládla – diverzifikaci zdrojů plynu a ropy, změny zákoníku práce, důchodové reformy, dlouhodobý investiční produkt a úspěchy v zahraničních vyjednáváních. Ve chvíli, kdy se debata zacyklila v kampani a nálepkách, Munzar to interpretoval jako problém „nesmiřitelnosti“ a tvrdil, že dlouhé obstrukce opozice pomohly vytvořit dojem, že „všechno je špatně“.​

Munzar symbolicky připomněl, že je 10. prosinec – Den lidských práv – a zdůraznil, že svoboda slova je základ demokracie, který se musí chránit. Současně ale důsledně oddělil svobodu projevu od situací, kdy někdo záměrně šíří nepravdy a poškozuje společnost; odmítl, že by v Česku existovala systematická cenzura, a připomněl i odpor ODS k některým evropským návrhům typu „chat control“. Vondráčka naopak obvinil z vytváření „virtuální reality“, v níž se lidem sugeruje, že stát určuje, co mají číst a říkat; přidal i výtku, že si lidé často pletou svobodu slova se svobodou urážet, vyhrožovat a útočit.​

Vondráček s Munzarem souhlasil v tom, že vyhrožování je trestný čin, ale trval na tom, že problém vidí jinde: v kriminalizaci a policejním „obtěžování“ kvůli politickým příspěvkům, které podle něj nepatří do trestního práva. Vondráček se přitom opakovaně vracel k motivu, že občan má mít přístup k informacím a dělat si názor sám, a kritizoval výrok o „korigovaných informacích“ jako výraz nedůvěry politiků vůči veřejnosti.​

Dvořák: hybridní hrozby a odpovědnost za slova

Karel Dvořák do tématu svobody slova vstoupil jinak než Munzar: opřel se o bezpečnostní rámec a řekl, že nelze popírat hybridní hrozby ze strany Ruska a že sociální sítě fungují jako nástroj mocenského boje. Zároveň odmítl tvrzení, že v Česku není svoboda slova nebo že jsou lidé trestáni „za názory“, a zdůraznil princip odpovědnosti: každý je zodpovědný za své výroky a právní hranice stanoví dlouhodobě existující trestní normy a nezávislá justice. Vondráček mu do řeči vstupoval a moderátorka opakovaně debatu vracela k tomu, aby zazněla pointa, což dobře ilustrovalo dynamiku: Vondráček tlačil na konflikt a konkrétní příklady, Dvořák na systémové vymezení a důvěru v institucionální rámec.​

Vondráček reagoval právnickou argumentací a vytáhl konkrétní paragraf „napomáhání cizí moci“ (§ 318a), který označil za relikt minulého režimu, a obvinil vládu, že vůči vlastním občanům používá „ruské metody“. Jako příklad uváděl případy, kdy lidé podle něj čelí výslechům nebo soudům kvůli internetovým výrokům, a zmínil i kauzu Ladislava Vrábela v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, kterou využil k tezi, že i krajní či nepopulární výroky mají být řešeny spíše občanskoprávně než trestněprávně.

Následně Dvořák doplnil hodnotovou rovinu: trval na tom, že společnost musí chránit soudržnost a menšiny, a jako příklad nepřijatelného projevu zmínil výzvy k násilí vůči dětem nebo podněcování nenávisti; připomněl, že trestní zákoník v tomto odráží základní hodnoty společnosti. Tím se střet jasně vyhrotil: Vondráček zdůrazňoval riziko rozšiřování trestního práva a „státního dohledu“ nad názory, zatímco Dvořák stavěl protiargument na ochraně zranitelných skupin a na nezbytnosti právních hranic u nenávistných projevů.​

ETS 2 a Green Deal: „odložili zdražení“ vs. „marketingové téma“

Po sporu o svobodu slova se debata přesunula k evropské klimatické politice, zejména k ETS 2 a k širšímu rámci Green Dealu. Vondráček zpochybnil, že by šlo o „úspěch“ odcházející vlády: zdůraznil, že za jejího mandátu se schválily kroky, které podle něj povedou ke zdražování života (v přepisu zmiňuje zákaz aut na benzín a naftu i ETS 2), a posun termínu prezentoval jako situaci, kdy se zdražení jen odkládá. Přidal také ostrou kritiku části evropské politiky jako projektu, který má lidem vědomě zdražovat život, a argumentoval, že cílem má být naopak „levnější život“, vyšší dostupnost a konkurenceschopnost.​

Dvořák na to reagoval velmi přímo: ETS 2 podle něj bylo „marketingové téma“ kampaně a realita je taková, že se na evropské úrovni už dávno shodlo širší spektrum států; prostor je hlavně v parametrech a v tlumení dopadů, ne v jednoduchém slibu „zrušíme to“. Munzar se přidal s tím, že se věci v EU nemění silnými výkřiky, ale vyjednáváním a hledáním spojenců, a připomněl, že na odložení ETS 2 se pracovalo delší dobu. Vondráček naopak otočil tlak na Munzara a jeho politický tábor: argumentoval, že změna se neudělá, pokud se současně podporují lidé, kteří Green Deal prosazují, a zároveň vytáhl strategii „neimplementace“ – přirovnal to k migračním kvótám a řekl, že pokud se něco nepodaří v Bruselu zvrátit, stát by podle něj neměl automaticky zavádět opatření, která poškodí občany, i když hrozí spory či pokuty.​

Rozpočet: Vondráčkův tlak na výdaje a varování o realitě

Ve finální části, kde se debata stáčela k rozpočtu a ke slibům nastupující koalice, Vondráček tvrdil, že není překvapivé, že dosluhující vláda už rozpočet neupravuje, a vmetl jí, že místo hledání úspor řešila na poslední chvíli zbytné věci. Vondráček akcentoval, že problém je hlavně na straně výdajů – podle něj odcházející vláda zvyšovala daně a přesto zanechává vysoký schodek – a zdůrazňoval, že některé kroky (například úleva firmám u poplatků spojených s OZE) mohou posílit konkurenceschopnost a v konečném důsledku zlepšit ekonomické výsledky. Zároveň se opíral o formulace z programového prohlášení nastupující koalice: sliboval snižování schodků, respekt k rozpočtové odpovědnosti a racionálnější přístup k dekarbonizaci; jako zátěž zmiňoval i náklady dekarbonizace, které přisuzoval odhadům Národní rozpočtové rady.​

Munzar v tomto bodě Vondráčkovi částečně přitakal v diagnóze („dlouhodobě jsou problém vysoké výdaje“), ale ostře zpochybnil proveditelnost vládních slibů: tvrdil, že programové prohlášení podle něj obsahuje spíše růst výdajů a pokles příjmů, a že kalkulace dopadů se pohybují ve stovkách miliard ročně, které nelze „vybrat“ ani v šedé ekonomice.

Vondráček v závěru působil jako ten, kdo se snaží držet politickou linku „máme čtyři roky“ a „něco uděláme hned“: připustil, že ne všechno lze zavést okamžitě, ale tvrdil, že voliči to vědí, a že ochota veřejnosti k určitému uskromnění roste, pokud uvidí, že se uskromní i „ti nahoře“. Dvořák jeho argument o „utahování opasků vlády“ zpochybnil s tím, že veřejné výdaje míří především na veřejné služby a v praxi to nakonec dopadne na lidi; opakoval, že realita vládnutí bude jiná než politické deklarace.​

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31