Svobodní v médiích: Mach v Superdebatě, Káles v rozhlasu, Pořízek na Primě a mnoho dalších zpráv

Štítky: EU, Evropská unie, média, Svobodní, volby

10. 10. vysílal iDNES živě předvolební debatu Superdebata na iDNES.cz startuje. Střetne se v ní dvanáct lídrů, které se zúčastnil i Petr Mach. O Superdebatě napsala tištěná Mladá fronta DNES 11. 10. článek V hlavní roli učitel: Vůbec nejštědřejší k učitelům, aspoň co do konkrétního slibu, byl Babiš, který mluvil o 45 až 50 tisících korun. Naopak nejvíc při zemi se držel Stropnický, když mluvil o zvýšení na 31 tisíc. Na druhou stranu, třeba Petr Mach od Svobodných nebo Jiří Dolejš z KSČM konkrétní číslo neřekli.

To při diskusi nad dotazem, zda je ještě nějaká šance, že politici zruší elektronickou evidenci tržeb, hosté působili mnohem sebevědoměji. Lídři Svobodných, ODS a TOP 09 přikyvovali, že EET má být zrušena. „Svobodní budou hlasovat pro zrušení EET. Rozmáhá se placení kartou, EET není potřeba.“

O debatě napsalo 11. 10. i Metro. Superdebata na iDNES.cz: dvě hodiny hádek a nápadů: Diváci a čtenáři iDNES.cz mohli v rámci superdebaty hodnotit politiky podle sympatií. S 24 procenty vyhrál Ivan Bartoš z České pirátské strany, druhým byl se 16 procenty Petr Mach ze Svobodných. Následoval Andrej Babiš a Tomio Okamura. Vůbec nejméně hlasů dostali Jiří Dolejš a Matěj Stropnický.

Článek přinesl i server Kurzy.cz. Andrej Babiš až za Ivanem Bartošem a Petrem Machem: V průběhu akce měli ti, co vysílání internetové televize sledovali, k dispozici 12 hlasů, které mohli dát podle sympatií zúčastněným. Hlasování dopadlo takto: Bartoš (24 %), Petr Mach (16 %), Babiš (15 %), Okamura (12%), Skopeček (7 %), Robejšek a Ženíšek (6%), Farský (4 %), Jurečka a Zaorálek (3 %), Stropnický (2 %), Dolejš (1 %). Že součet není přesně 100, jde asi na vrub způsobu zaokrouhlování. Že nejde o kvalifikovaný průzkum veřejného mínění snad ani netřeba dodávat.

Josef Káles byl 10. 10 hostem předvolební debaty na Radiožurnálu. O debatě vyšel později na stránkách Českého rozhlasu i článek Elektronické papírování praktickým lékařům nepomůže, shodují se politici v předvolební debatě: Zbavit praktické lékaře elektronického papírování je řešením i podle Josefa Kálese ze Strany svobodných občanů. „Byrokracie roste, žádný ze současných politiků v parlamentu ji nebyl schopen zastavit, naopak ji ještě přifukují, takže já vidím řešení zrušit EET a elektronické papírování,“ uzavírá.

5. 10. byl Petr Pořízek hostem předvolební debaty na TV Prima. Celý pořad si pusťte zde: https://www.facebook.com/ftvprimazpravodajstvi/videos/10155144237748507/

O volbách a programu

9. 10. zveřejnily Eurozprávy rozhovor s Petrem Machem Ztrácíme svobodu? Mach nejen o tom, co potřebují důchodci a další občané: Svého místa v Evropském parlamentu se Petr Mach vzdal, aby jako předseda pomohl Straně svobodných občanů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Hraju vabank a jsem rád, že podle mnoha reakcí to voliči oceňují, říká v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz.

Na serveru Česká justice vyšel 9. 10. článek Svobodní: Zrušili bychom trestný čin zanedbání povinné výživy: Policie nemá nahrazovat pojišťováka, plnit státní kasu a řešit sraženého zajíce, jsou prostřednictvím svého mluvčího Martina Rumlera přesvědčeni Svobodní.

Vyšlo i na serveru Kurzy.cz.

10. 10. zveřejnilo Rádio Zet článek Volby 2017: Jak se jednotlivé strany dívají na členství ČR v Evropské unii?: Svobodní v čele s předsedou strany Petrem Machem považují stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku a chtějí bojovat za odchod Česka z Evropské unie.

11. 10. zveřejnil server Prumyslova automatizace rozhovor s Petrem Machem Potravinářství i dodávky technologií mají být bez regulací a dotací, myslí si Svobodní: Petr Mach, Strana svobodných občanů: Zemědělská výroba je uměle omezována zákony, které na trhu zvýhodňují biopaliva a solární elektrárny. Svobodní chtějí tato zvýhodnění (povinné přimíchávání biopaliv, povinný odkup solární elektřiny) zrušit, což otevře prostor pro zvýšení kapacity zemědělské prvovýroby pro potravinářské účely.

Svobodní jsou pro zrušení EET, aby nemizeli drobní prodejci a velké řetězce v nich měly konkurenci, která bude tlačit marže dolů.

11. 10. zveřejnil Blesk.cz článek „Eurohujeři vs. eurobubáci“: Kdo chce pryč z EU a která strana míří ještě hlouběji?: Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v obsáhlém projevu v Brně mluvil o „bláznech a polobláznech“, kteří si i v předvolební debatě pohrávají s myšlenkou odchodu z Evropské unie. Koho tím myslel? Hned několik stran a hnutí má vystoupení z EU nebo alespoň referendum o něm ve svých programech. Šéf Svobodných a bývalý europoslanec Petr Mach však Sobotkova slova o hrozící „sebevraždě“ odmítá.

Kdyby se ho zeptali, zda czexit ano, či ne, má šéf Svobodných Petr Mach jasno. Sobotkovu kritiku a slova o bláznech odmítá. „Otázka vystoupení z EU je prostě legitimní, tak jako se pro to legitimně rozhodli ve Velké Británii. Stejně tak mají případně právo Češi se rozhodnout, jestli chtějí být v této EU dál, nebo nechtějí,“ řekl Mach Blesk.cz.

Vždy prý apeloval na premiéra Sobotku a bude apelovat i na příští premiéry, aby alespoň vyjednali v EU pro Česko dvě základní výjimky – výjimku z eura a ze společné migrační a azylové politiky. „Tedy výjimku z toho, aby ČR nemusela rušit korunu a aby se na nás nevztahovaly migrační kvóty a sjednocování azylového zákona,“ vysvětluje Mach, který jde do voleb s tím, že se dobrovolně vzdal místa v Evropském parlamentu. „Bláznivé spíš je rezignovat na vyjednání jakýchkoliv lepších podmínek,“ vzkázal Mach premiérovi.

Sobotka v emotivní řeči navíc upozornil na to, že vystoupení z EU by bylo „ekonomická i bezpečnostní sebevražda“. „Určitě ne. Tak jako to není sebevražda pro Velkou Británii, jako pro nás nebylo sebevražedné být mimo EU do roku 2004, tak to sebevražedné není ani nyní. Mně připadá, že sebevražedné je přijímat spíš evropskou migrační politiku se sebevražednými atentáty. Uvažovat o tom, jaká bude naše role v Evropě, uvažovat v kontextu bezpečnosti je správné,“ odmítá Mach jeho slova.

Sobotka také varoval před tím, aby Česko nezůstalo na okraji EU, aby neskončilo v izolaci. Již Klaus varoval, že u rozhodovacích procesů v EU jsme, ale „my nerozhodujeme“ a „naše přítomnost nemá fakticky žádný význam“. Machovi připadá, jako by Sobotka či TOP 09, která také varuje před tím neskončit v EU na druhé koleji, „mluvili z duše francouzskému prezidentovi Macronovi či německé kancléřce Merkelové “, a ne českým občanům.

„My přece v jádru nejsme, máme korunu, a že bychom byli v izolaci, to není pravda. Pro ČR je naopak nebezpečné do toho tzv. jádra postoupit. Znamenalo by to zrušit korunu a začít doplácet skrze různé záchranné fondy na ty krachující státy, jako je Řecko, a mnoho dalších věcí,“ uvedl Mach. Debata o možném czexitu by se dle něj měla v Česku vést. „Alespoň moje strana ji při kampani vede. To, jestli nás chce premiér Sobotka zavléct do jádra EU a vůbec neuvažovat o alternativách, je prostě hazardování,“ připouští Mach, že na něj mířila Sobotkova slova.

Průzkumy

Průzkum společnosti Phoenix Research zveřejnily 9 10. server Eurozprávy.cz. Do Sněmovny se může dostat deset stran. Kalousek je před Okamurou, Ringo Čech nezaujal: U dalších stran je aktuální šance na zisk sněmovních mandátů hypotetická, ne však vyloučená. Nejblíže Poslanecké sněmovně je ODA se zjištěným volebním potenciálem 4,2 procenta. Následují, s 4,1 procenty volebního potenciálu, Svobodní a s mírným odstupem Zelení s 3,6 procenta vyjádřených sympatií a SPO s volebním lídrem Františkem R. Čechem, které dosáhlo 3,3 procenta.

Vyšlo i na serveru Globe24.cz.

Volební průzkum Medianu zveřejnil 10. 10. tištěný Deník a jeho mutace.

Referendum v Katalánsku

5. 10. zveřejnil Neviditelný pes článek Josefa Kálese EVROPA: Katalánsko mlácené, EU mlčí: V Katalánsku se konalo referendum o nezávislosti. Podle španělského ústavního soudu nebylo platné. Namísto toho, aby španělská vláda zachovala chladnou hlavu, tak poslala na Katalánce policisty z ostatních regionů, kteří s obušky v ruce bránili lidem vyjádřit jejich svobodný názor. Při sledování záběrů, kde španělská národní garda nemilosrdně mlátí staré lidi a tahá ženy za vlasy, si říkáte, jak je tohle v členském státu Evropské unie možné.

Evropa potřebuje změnu. Od politiků, žijících ve skleněných zámcích a odtržených od každodenního života, ke spolupracujícím zemím bez byrokratického molochu. Evropa si zaslouží volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu bez zbytečných regulací, kontraproduktivních dotací a drahých evropských politiků a byrokratů. Můžeme to změnit.

6. 10. zveřejnil server Peníze.cz vyjádření Petra Macha k referendu v článku Očima expertů: Rozpadne se Španělsko?: Španělská vláda si policejním násilím a mařením referenda lásku Katalánců nezíská. Tyto věci je lepší řešit kultivovaně a domluvou. Příkladem kultivované a mírumilovné domluvy se separatistickým regionem bylo před třemi lety referendum ve Skotsku. Na jeho konání se Skoti domluvili s britskou vládou a obě strany dopředu respektovaly jeho výsledek. Podobné to bylo s rozpadem Československa. Když v červenci 1992 Slovenská národní rada vyhlásila jednostranně státní svrchovanost, také jsme na Slovensko z Prahy neposlali vojáky, aby nezávislosti zabránili a slovenské regionální poslance zatkli. Místo toho se Češi se Slováky kultivovaně domluvili na budoucím soužití dvou samostatných států. Pokud Katalánci úspěšně vyhlásí nezávislost, zmenší se Evropská unie o 7,5 milionu obyvatel a vznikne nový stát, který si bude moci daňovou, migrační a další politiku dělat po svém a který nebude muset z kapes daňových poplatníků doplácet ani na Brusel, ani na Madrid. Můžou pak dál platit eurem, když budou chtít, stejně jako nezávislá Andorra nebo Černá Hora, nebo si budou moci udělat vlastní měnu. Přeju Kataláncům každopádně úspěšnou budoucnost.

Různé

6. 10. zveřejnil server Neviditelný pes článek EVROPA: EU, cena másla a demokratický deficit: Bývalý europoslanec za opoziční klub Evropa svobody a přímé demokracie Petr Mach napsal ve svém článku z 13. srpna 2017 : „Vyčlenili 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o miliardu litrů mléka ročně. Zemědělci dostávají 14 eur za každých nevyrobených a nedodaných 100 litrů mléka. EU tak platí za nevyrábění mléka. Kdo dodá na trh méně mléka než v předchozím roce, dostane dotaci za každý litr, který na trh nedodá.“

6. 10. zveřejnil server Bleskově.cz článek Jana Polaneckého Polanecký: Kalouskův „rychlý vlak EU“ nechme odjet a raději zůstaňme na nádraží: Podle Kalouska hrozí, že pokud do rychlovlaku EU nenastoupíme, staneme se ekonomicky zaostalou zemí na periferii, jako je dnes třeba Ukrajina. Je to jen směska iluzí a ohlupování bez reálného základu, odmítá Kalouskova slova Polanecký.

Raději zůstanu na nádraží, než abych nastoupil do vlaku, kterému se díky úřednickým a politickým hlupákům zadřou kola nad propastí, řekl Jan Polanecký (Svobodní).

„Proč se asi EU stále více nedaří ,dohnat a předehnat´ ostatní, jak si předurčila? Proč v EU tempa růstu ekonomiky dekádu po dekádě neustále klesají? Proč v porovnání se světem EU ekonomicky i technologicky stále více zaostává, ač to prozatím na běžném životě není ještě tolik vidět? Protože si EU diktátoři zarputile po bolševicku myslí, že vyspělost se dá naplánovat od stolu bruselských kanceláří nebo na absurdních digitálních summitech,“ prohlásil Polanecký. Vývoj, inovace a pokrok podle něj vždy vytvářeli lidé svobodnou iniciativou, vůlí a nadáním, ne politici a úředníci svými rozhodnutími, směrnicemi či daňovými loupežemi.

Polanecký má v souvislosti s EU naprosto jasno. „Suma sumárum, já radši zůstanu na onom nádraží, obzvlášť pokud z něj lze udělat ostrov ekonomické svobody a bezpečí, než abych nastoupil do vlaku, kterému se díky úřednickým a politickým hlupákům zcela jistě zadřou kola v místě nad propastí bez úniku, či který možná v blízké budoucnosti tvrdě havaruje,“ uzavřel politik.

7. 10. zveřejnil server Ostrava-online článek Jindřicha Pilce Téma: Lidé draze platí za vadnou socialistickou politiku: Členské státy EU odírají výrobce a zaměstnance extrémně vysokými daněmi a odvody a poškozují produkci přebujelými regulacemi. Se svým příspěvkem k ničení produkce přichází i EU se svými regulacemi, například se sebezničujícím, dogmatickým a iracionálním bojem proti globálnímu oteplování. Místo aby se odstranily příčiny zhoršené konkurenceschopnosti, přichází se s nápadem na omezování mezinárodního obchodu.

Lidé tak draze platí za vadnou socialistickou českou i unijní politiku.

Svobodný svět zveřejnil 10. 10. rozhovor s Lubošem Zálomem Neziskovky, třeste se!: Evropská unie je nedemokratický útvar a tedy jsou jí antidemokratické cíle lidskoprávních neziskovek vhod. Jestliže chce EU destruovat vnitřní politiku národních států, co jiného je k tomu vhodnější, než právě neziskovky, které připraví půdu? Neziskovky infiltrují politické strany, zkorumpují je, navíc indoktrinují veřejnost, zejména mladé lidi, z nichž si vychovávají nadšené příznivce, zfanatizované multikulturalismem a podobnými ideologiemi. Takoví lidé jsou schopni hájit politiku EU ať je jakákoliv. Jsou promyšleně vychováni k nedůvěře vůči svobodě, trhu, nebo k nenávisti k západní kultuře. Anebo jsou paralyzováni nezájmem o politiku, pocitem, že se vlastně nedá stejně nic změnit. Takže štědrá finanční podpora lidskoprávních neziskovek z peněz EU je naprosto logický postup.

11. 10. zveřejnil server Neviditelný pes článek Pavla Misese EKONOMIKA: Střízlivý pohled na těžbu lithia z Cínovce: Jako Svobodní budeme vždy obezřetní k tomu, aby stát podnikal, vlastnil firmy a provozoval činnosti, které dokážou dělat soukromé firmy. Zároveň však budeme chtít, aby stát určil dostatečné poplatky z vytěženého nerostu a aby jich naprostá většina skončila u obcí a měst dotčených těžbou, nikoli na účtech ministerstev. A jednoznačně odmítáme, aby stát umožnil kvůli těžbě vyvlastňování nemovitostí, ať už bude těžit kdokoli.

Dění v regionech

Plzeňský kraj

Server Plzeň.cz zveřejnil 4. 10. článek Volební speciál / 16: Strana, které los přidělil číslo 12 – Strana svobodných občanů

Svobodní slibují levnější zboží a vyšší výplaty díky nižším a jednodušším daním. „Snížíme a sjednotíme DPH na 14 %, zvýšíme každému výplatu o 1 000 Kč měsíčně, zrušíme daň z nabytí nemovitosti. Přinášíme balíček daňových opatření, které sníží přerozdělování o 81 miliard korun, o to více zbude lidem v kapsách,“ píší v programu. Nabízejí také volný obchod, svobodné cestování a Evropu bez byrokracie.“Chceme Evropu, kde spolu státy dobrovolně a bez byrokracie spolupracují, obchodují a jejich občané volně cestují. Chceme zachovat korunu, nepřejeme si euro. Usilujeme o obchod s celým světem. Chceme udržovat západní orientaci ČR,“ stojí v předvolebních dokumentech. A prosadit chtějí to, o co se prý stát měl postarat dávno – dálniční spojení mezi krajskými městy. Zrychlí cestování a uleví obcím a městům. Pozornost policie zaměří na skutečné piráty, kteří ohrožují bezpečnost na silnicích.

Kandidátku Svobodných v Plzeňském kraji vede krajská předsedkyně Lenka Brčková. Ta se chce věnovat především sociálním otázkám s důrazem na spravedlnost a narovnání současného pokřiveného systému. V primárkách, kde hlasují členové a příznivci Svobodných z celé České republiky, dostala přes 81% hlasů. Třiačtyřicetiletá ekonomka Brčková představuje ve Straně svobodných proud klasického liberalismu. Uznává tradiční hodnoty, například rodinu, toleruje menšiny, avšak při zachování rovných práv a povinností. Nesouhlasí se současným stavem a směřováním Evropské unie. „Odmítám nespravedlivé nebo neefektivní národní či evropské dotace a budu prosazovat co nejmenší zasahování státu do podnikání a do života lidí,“ říká jednička plzeňské kandidátky.

O místa ve Sněmovně usilují dále zastupitel Manětína, datový analytik a člen krajské hejtmanské komise pro spolupráci s neziskovými organizacemi Jiří Pešík. Třetí je vývojář webových aplikací a programátor Oldřich Kaucký. Za Svobodné kandiduje i známý veterinární lékař Jan Pokorný. Na dvacetičlenné krajské kandidátce je patnáct mužů a pět žen. Jejich průměrným věk je necelých dvaačtyřicet let.

Mladá fronta DNES zveřejnila 10. 10. na str. 16 článek Pivo s pozvánkami k volbám: U stánků Svobodných se rozdávaly modré plastové půllitry na pivo a propagační tiskoviny. „Nemusíte nás volit, ale přečtěte si to,“ doporučoval mladík a ujišťoval, že modré půllitry jsou opravdu zdarma. Svobodní, na které přijel do Plzně upozorňovat i jejich šéf Petr Mach, se zamlouvali kritikům Evropské unie a jejího vztahu k uprchlíkům.

Praha 3

Server Kauza3.cz zveřejnil 9. 10. text Žižkovští politici mají namířeno do Sněmovny: Mojmír Mikuláš Ing. (49 let, jednatel společnosti) je trojkou Svobodných v hlavním městě. Místopředseda Svobodných pro hl. m. Prahu. Od r. 2014 zastupitel P3.

Tomáš Štampach Bc. (33 let, odborný referent) kandiduje z 8. pozice. Předseda Svobodných pro hl. m. Prahu. Členem Svobodných od r. 2011. Od r. 2014 zastupitel a předseda finančního výboru ZMČ Praha 3.

Z 22. pozice kandiduje Jan Růžička (58 let, zeměměřič). Člen Redakční rady Radničních novin.

Z následující 23. pozice kandiduje Anna Skálová DiS. (34 let, konstruktérka).

Z 26. příčky kandiduje Jan Stoss Ing. CSc. (76 let, stavební inženýr, důchodce). Bývalý člen ODS, člen bytové komise a komise vedlejší hospodářské činnosti na radnici Prahy 3.

Libor Straka MUDr. Ph.D., MBA, (50 let, podnikatel) je číslem 33 pražské kandidátky Svobodných.

Praha 9

Letňanské listy zveřejnily 11. 10. vyjádření Martina Halamy v rubrice Diskusní FÓRUM: Se zákazem kouření v restauracích a podobných zařízeních, jak nařídil stát, nesouhlasím. Chápu smysl zákazu kouření na zastávkách MHD a na podobných veřejných místech. Restauraci ale považuji za soukromý majetek, ve kterém si sám majitel (a nikdo jiný!) rozhodne o tom, zda v ní bude povoleno kouřit nebo ne.

Konkrétně s majiteli hospod a restaurací si stát opravdu nevhodně zahrává. Nejprve nařídil, že mají ve svých podnicích vybudovat výkonné odvětrávání. Když splnili, stát nařídil, že musejí mít stavebně oddělené prostory pro kuřáky od prostor nekuřáckých. A když i toto splnili, stát zakázal kouření ve vnitřních prostorech restaurací úplně. Paradoxně pak v létě dochází k situacím, že venkovní posezení na „zahrádce“ je plné kuřáků. A ti, co nechtějí být v takovém prostředí, musí sedět vevnitř. Koho tedy takový zákon chrání?

A přesto: Když odhlédnu od toho, že vlastník si nemůže ve svých prostorech sám určit, jaký typ podniku v nich bude provozovat, je tu stále ještě problém s kuřáky postávajícími před vchody do restaurací. Hluk hovorů a zápach z cigaret a doutníků se line do vyšších pater, ve kterých jsou většinou byty. Zákaz kouření v hospodách mně, ač nekuřákovi, připadá hloupý.

Pardubický kraj

9. 10. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 14 článek Souboj lídrů. Jak čelit suchu?: „Je to hodně o odpovědnosti nás samotných, jak budeme nakládat se zdroji vody, v tom nepomůže žádná dotace ani regulace,“ uvedl například lídr Svobodných Josef Káles a podobně to vidí i lídr ČSSD Jan Chvojka.

Josef Káles Svobodní: Stát neporučí větru ani dešti. Je to hodně o odpovědnosti nás samotných, jak budeme nakládat se zdroji vody, v tom nepomůže žádná dotace ani regulace. Svobodní se ale chtějí zasadit o dokončení komplexních pozemkových úprav čili chceme opravit krajinu po komunistickém hospodaření. To vrátí do krajiny meze, zabrání erozi půdy, aniž by to bylo na úkor vlastníků. S tím souvisí i zadržování vody v krajině.

Pardubický deník zveřejnil 10. 10. článek Obec: Perníkovou chaloupku likvidovat nechceme: Petici na záchranu Perníkové chaloupky včera v dopoledních hodinách předal její organizátor a zároveň provozovatel Perníkové chaloupky Luděk Šorm starostovi obce Ráby Josefu Soukupovi. Archy s více jak 20 000 podpisy byly svázány do osmi knih a obsahují i zmocnění k podání návrhu na zrušení části územního plánu obce z roku 2014.

Podle Luďka Šorma ale nelze předpokládat, že by se něco kolem žaloby, kterou podal, začalo dít dříve jak za rok. I tak má jasnou představu o budoucnosti Muzea perníku. „Do budoucna je jeden základní plán. Buď uspějeme a Perníková chaloupka bude pokračovat ve službě nejširší veřejnosti, nebo neuspějeme a pak ji budeme využívat nějakým jiným způsobem. Jeden plán ale máme už teď. Chceme se legálním způsobem zbavit EET tak, že se v chaloupce nebude nic prodávat,“ okomentoval své plány Luděk Šorm. Odpůrce Andreje Babiše dokonce vybírá „babišovné“, kdy si u útrat do sta korun účtuje desetikorunový poplatek.

Liberecký kraj

Server Turnovsko v akci zveřejnil 7. 10. anketu PARLAMENTNÍ VOLBY 2017, DÍL ČTVRTÝ: ANKETA (HLASUJTE V ANKETĚ): Vít Uličný, Strana svobodných občanů (volební číslo 12): 1) Ideálem je hospodaření státu s vyrovnaným rozpočtem. Poslední vlády ovšem jen výdaje zvyšují a zvyšují.

Nemůžeme nadále peníze rozhazovat a je třeba šetřit, například omezováním dotací soukromým firmám.

Máme velké množství neefektivních úřadů, které můžeme rušit a zjednodušovat. Jsem zásadně proti jakémukoli zvyšování daní nebo jiným způsobům, jak ze spoluobčanů vytáhnout peníze. Naopak rád bych například snížil a sjednotil sazbu DPH na 14%.

Jako odborník na software bych rád také pomáhal s digitalizací státní správy, aby mohl občan vyřídit většinu záležitostí online z domova a v krátkém čase.

Je třeba výrazně posunout výstavbu dálnic v České republice. Velmi by nám pomohlo propojení krajských měst.

Ve školství bych se rád podílel na zlepšení fungování škol tím, že by ředitelé a učitelé dostali větší volnost, jakým způsobem mohou školu směrovat. Musí ubýt byrokracie. Škola má být vedena z ředitelny a sborovny, ne z kanceláří ministerstva.

2) Pravicový volič nemá v letošních volbách moc na výběr. ODS tradičně již několikrát své voliče zradila a je potřeba, aby v České republice dostala šanci lepší a zásadovější strana hájící pravicové hodnoty. Jsme názorově konzistentní od doby svého vzniku v r. 2009. Věříme, že můžeme být bohatou zemí, jako je sousední Německo. Snažíme se o změnu ČR na štíhlý a efektivní stát, který dbá o ochranu svých občanů a jejich majetku, neleze lidem do peněženek a nenařizuje jim, jak mají žít. Je potřeba zastavit trend zvyšování daní a nárůstu byrokracie. A my to můžeme zastavit právě letos. Volte Svobodné, číslo 12.

Server Turnovsko v akci zveřejnil 10. 10. článek ANKETA ZASTUPITELŮ: VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 2017: Ing. VÍTĚZSLAV SEKANINA, zastupitel za Stranu svobodných občanů: Všichni, kteří mohou volit, by měli jít k volbám. Všichni, kteří k volbám půjdou, by si měli ujasnit, kam chtějí dále směrovat naši nejbližší budoucnost. Všichni bychom si měli uvědomit, co pro nás znamená demokracie a svoboda. Zda chceme tyto hodnoty, které jsme mnozí objevili až po roce 1989, dále posilovat. Lidé by se neměli nechat odradit kauzami z minulosti, neměli by si myslet, že politika je jenom špinavá a že s tím nikdo nic neudělá. Politika je taková, jací jsou lidé, jaká je společnost. Všichni, ač si to mnozí ne vždy uvědomujeme, toto vše ovlivňujeme svými názory, jednáním a konkrétními činy.

Nedoporučuji voličům, aby se rozhodovali jen podle populistických prohlášení a předvolebních programů. Protože po přečtení propagačních materiálů některých stran jsem zjistil, že hodně z nich slibuje líbivé a často logické a správné věci. A to dokonce i strany, které bych já osobně nikdy nemohl volit. Protože vím, co v minulosti dokázala jistá strana slibovat a prohlašovat, například o živnostnících před rokem 1948, nebo o pevné koruně před měnou v roce 1953. Proto doporučuji volit strany s jasným a politicky vyhraněným názorem, strany, u kterých víme, zda směřují doprava nebo zpátky, tedy doleva.

K volbám by, podle mého přání, určitě neměli jít ti, kteří by chtěli volit extremismus, populismus, socialismus či dokonce komunismus. Ale vím, že toto mé přání se bohužel nevyplní. A proto by všichni, kteří chtějí zachovat a posilovat demokracii a svobodu, a spíše západní než východní orientaci, tito všichni lidé by k volbám měli jít, aby jasně ukázali svůj názor.

Přeji naší společnosti, aby skutečné výsledky voleb byly v tomto ohledu lepší, než ukazují mnohé předvolební průzkumy. Volby budou za pár dnů a pak to ve svých rukou, a to doslova, bude mít každý volič.

(ler, dap)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Další články autora >

Novinky

Šichtařová - ESG je hospodářská katastrofa

Opravili čísla. Nahoru. A stále není jisté, jestli u Stanjury něco nevykouzlili, varuje Markéta Šichtařová

7. 10. 2024

Libor Vondráček: Potřebujeme prezidenta, který bude bojovat za svobodu, nikoliv klimatické pohádky

5. 10. 2024

Svobodní upozorňují na 7 smrtelných hříchů vlády

4. 10. 2024

Randula: Malá úvaha na téma Pirátů

2. 10. 2024

Fiala už předal zemi levici. Markéta Šichtařová dělá tečku za premiérem

1. 10. 2024

Pokud neobnovíme funkční lesy, tak vyschneme. Oxid uhličitý je ve změně klimatu zanedbatelný, říká vědec Jan Pokorný

29. 9. 2024

Svobodní kritizují odvolání Bartoše jako nedostatečné řešení. Vondráček upozorňuje na hlubší problémy vlády

25. 9. 2024

Nejnovější video

Fyziolog rostlin, uznávaný vědec doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., vysvětluje, že pokud neobnovíme lesy, vyschnutí je nevyhnutelné. V Prostoru pro dva s Markétou Šichtařovou mluvil také o tom, jak jsou na tom ty české i světové lesy, proč se podle něj pozornost soustředí na oxid uhličitý a například i o tom, jestli si připadá jako disident.

Zdroj: Radio prostor

Rozhovor s Janem Pokorným:

Moderuje Markéta Šichtařová

Ve zprávě IPCC, tedy Mezinárodního panelu pro klimatickou změnu, se tvrdí, že klimatická změna je způsobená zvýšenou koncentrací CO2 a dalších skleníkových plynů. Vy ovšem píšete řadu řekněme kritických článků, kde k tomu vznášíte i určité otázky. Tak jak to podle vás je?

Myslím, že český výraz pro slovo “kritika” je “rozbor”, což je základní metoda vědy a snad i lidského uvažování. Takže tomu klidně říkejme kritika. Ta hlavní kritika IPCC spočívá v tom, že jejich dokument má i 2000 stran, ale na konci je shrnutí pro – jak tam píšou – “decision makers”, čili pro politiky a ty, kteří rozhodují. A tam už to je jen o CO2. A protože moje vzdělání a životní zkušenosti jsou hlavně ohledně fyziologie rostlin a měření fotosyntézy, tak jsme se dívali, jak se ten panel vypořádal s tím, čemu se říká změna krajinného pokryvu – lidsky řečeno odlesnění, postupující urbanizace i zábor zemědělské půdy – kdy na místo rostlin přichází betonová plocha. A IPCC nezmiňuje, co se stane, když na planetě zmizí každý rok 120 000 kilometrů čtverečních lesů a je degradováno 200 000 kilometrů čtverečních půdy. Ta půda totiž přestane vypařovat vodu. Ale podle nich zvýšená koncentrace CO2 zvyšuje teplotu a tím se zvyšuje to, čemu říkáme evapotranspirace, což je takový těžký výraz pro výpar vody z porostů. Čili tam mají základní chybu – a já si nemohu pomoct, protože oni neuvažují nad efektem odlesnění, odvodnění, zabetonování. A je to kouzelné, protože v té páté zprávě je tohle téma na stránce 666.

Ještě doplňme, že IPCC – Mezinárodní panel pro klimatickou změnu – je vlastně hlavním poradním a možná i rozhodovacím orgánem, na základě jehož výstupu byl ušit Green Deal a bylo odůvodněno, že Green Deal musí být v Evropě přijat. A naše vláda, která odsouhlasila tu českou variantu Green Dealu, tak akceptovala bez jakýchkoliv otázek výstupy IPCC a ani ji nenapadlo ty výstupy podrobit nějakému rozboru. Anebo snad vláda vznesla nějaké otázky ohledně závěrů IPCC?

To je to zarážející. Když se na to člověk dívá s odstupem času, tak vlastně nenacházíme recenzi spisu, který je vydáván třeba jednou za pět let. Teď tedy máme tedy šestou zprávu IPCC a vědecká diskuze, pokud k tomu vůbec nějaká byla, tak není zveřejněná. Ale víme, že je řada lidí, kteří řekli “ne, já se pod tohle nepodepíšu”. Zrovna teď čtu o vědci Millánovi, který vlastně vedl meteorology ve Středomoří. On zemřel letos v lednu, ale nechal po sobě takový odkaz, kde píše, že ho ti vědci neposlechli: “Už táta mi říkal, že když se odlesní tyhle kopce, tak tady přestane být voda, tady nebude pršet…” Je úžasné, co píše. Ono to totiž vychází i ze zkušenosti lidských civilizací, které sahají nějakých 8000 let zpátky.

Mohu tomu rozumět tak, že říkáte, že ty skleníkové plyny mají menší vliv na klimatické změny, než se tvrdí třeba ve výstupech IPCC? A že jsou tam i mnohé další faktory, které se vůbec neřeší?

To je důležitá otázka. Úvodem bychom měli říct, že mluvíme o takzvané antropogenní klimatické změně, což je působení člověka na klima. A když řeknu “pozor, CO2 není tak důležité”, tak by ze mě mohl někdo udělat takzvaného “popírače”, který popírá klimatickou změnu. Ne. Klimatická změna je, protože odlesňujeme, odvodňujeme a sluneční energie, namísto toho, aby šla na tvorbu ekosystémů, výpar a tak dále, tak nám ohřívá ty suché plochy – a my potom máme sucho. Ale to jsem asi uhnul od vaší otázky.

Vlastně ne, protože podle vás se tedy jedná o antropogenní změnu, ale nikoliv primárně tím, že člověk vypouští skleníkové plyny, ale je to hlavně tím, jak se chová ke své krajině. Chápu to správně?

Ano. Mám za to, že je potřeba do všeobecného nebo do základního vzdělání zařadit to, co se děje se sluneční energií. Pojďme si to rychle zopakovat: Slunce svítí. Kdyby to nedělalo, tak tady bude minus 260 až 265 stupňů a ztuhnul by dusík a ztuhla by atmosféra. Takže slunce nás udržuje při životě a všechno to, co pozorujeme, jsou vlastně přeměny sluneční energie. No a ta základní otázka zní, jestli my, lidé, ovlivňujeme distribuci sluneční energie. Když je zataženo, tak na metr čtvereční jde méně než 100 wattů. Když se vyjasní, tak přichází až 1000 wattů na metr čtvereční, na vnější vrstvu atmosféry přichází ta takzvaná sluneční konstanta, nějakých 1360 wattů. Tomu musíme rozumět, ty watty máme koneckonců na fakturách. Dříve byly 100 wattové žárovky, tak si ten sluneční výkon můžeme představit jako deset takových žárovek na metr čtvereční. Úžasné. No a jestliže to slunce svítí na louku nebo na les, tak ta louka, les nebo řepka a obilí, rostou. Do té samotné fotosyntézy, to znamená do té biomasy, kterou jíme a sklízíme, tak tam jde všeho všudy jedno procento sluneční energie. Jedno procento sklidíme v trávě a ve dřevě. A přes padesát procent jde do výparů vody. Na výpar jednoho litru vody je potřeba nějaká energie, všichni se to učili, je to takzvané skupenské teplo výparu, přibližně 0,7 kWh – to je kapacita jedné autobaterie. Na trávníku doma se mohou vypařit 1, 2, 3 litry za den. Ale pokud je to beton, tak se tam nevypaří voda, nezmizí ty 2 kWh ve vodní páře, ale ten beton se ohřeje, od betonu se ohřeje vzduch – a ten stoupá nahoru. A to my děláme s tou krajinou. Takže pak ztrácíme i tu schopnost přenosu energie ve vodní páře do chladných míst a vyrovnávání.

Mně se zdá, že to, co teď popisujete – například to, že pokud odlesníme nějakou krajinu a tam tedy dochází k menšímu výparu a tedy k většímu ohřívání – je pohled lokální, který by měl být možná odlišen od nějaké globální klimatické změny. Je to tak?

Je to zásadní otázka. Já jsem si vybavil nedávnou konferenci v Mnichově, kde se sešli lidé z celého světa, aby ukázali na základní funkce velkých lesních celků. A když si vezmeme Amazonii, řeku Mackenzie a Aljašku nebo Indonésii a to, co jsme tady provedli v tom velkém hledisku, tak si vlastně řeknete, kdy to lokální začíná mít globální význam. Ty toky sluneční energie, které měníme, to jsou i stovky wattů na metr čtvereční. Ale to takzvané “radiative forcing” – radiační zesílení – způsobené zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého z těch 0,027 na 0,04 procenta, tak to je 1 až 3 watty na metr čtvereční. To je počítáno od počátku průmyslové revoluce. Ale představte si, a to je naměřené a není o tom pochyb, že nám každých deset let stoupá příkon sluneční energie o několik wattů na metr čtvereční. Ne, že by slunce víc svítilo, ale máme méně oblaků. To je prokázané. My jsme vyhodnotili data ČHMÚ, je to jednoznačné. To jsou reviews 15 let staré, které dělá Martin Wild ze Švýcarska a další. Proč se tím nezabýváme?

Já jsem ale narazila na informace, že se v poslední době naopak z globálního pohledu zvětšuje zalesnění. Máte na to nějaký verdikt?

Zůstaneme nejdřív tady v Čechách, kde se tento argument vrací. V době romantismu, dejme tomu tři sta let zpátky, tady bylo opravdu méně lesů, protože se hodně páslo. Dnes máme asi 33 procent plochy lesů. Katastrální – a to je důležité říci – plocha lesů stoupá. Ale kolik nám uhynulo lesů jen kůrovcem a následně větrnými polomy a vynucenou těžbou jen na Šumavě? To je na našem území deset až patnáct tisíc hektarů, podobně je to na straně bavorské. A i když to zůstává v katastru jako les, tak zejména ty horské lesy, tak ty se z chladiče a z úžasného lesa, který měl tři sta let staré stromy, staly suchými stromy. A když svítí slunce, tak povrch suchého stromu má 50 až 60 stupňů. Když tam spadne voda, tak to rychle steče. Čili ten les ztratil funkci. Podobně ji ztratil na Vysočině, podobně jí ztratil i v těch Jeseníkách. A ty velké lesní celky ubývají. Nevím, kde se bere informace, že globálně přibývá lesů. Na satelitech přibývá globálně jakési zeleně, která ale není funkční. Ono se stačí podívat na to, jestli nad nimi jsou mraky a jestli to chladí. Ve funkčním lese je v těch letních teplotách 25 stupňů a vlhkost vzduchu kolem 80 procent. A když les uschne, tak je tam teplota 40 stupňů.

Takže ta zeleň, která přibyla na satelitních snímcích, nemusí být funkční pro ochlazování, což poznáme i tak, že nad ní nejsou mraky?

Já bych řekl, že to je správná formulace. My ty satelitní snímky i vyhodnocujeme. A podívejte se, já mám za sebou za posledních dvacet let třeba deset dlouhodobých prací ve východní Africe. Než jsme tam jeli, tak tady byly kurzy s těmi Afričany, kde šlo o to, aby se tam nějak vrátila voda a byly tam malé rybníky. Pracovali jsme i v Mau Forest, což je v té velké proláklině v Keni. To je les, který byl během nějakých patnácti let odlesněn na tisíci kilometrech čtverečních a řeky začaly mít úplně jiný rytmus odtoku. V té východní Africe zbyla dvě procenta lesa z nějakých padesáti procent během sedmdesáti let. A nemohu souhlasit s tím, že přibývá lesa. Naopak ty velké funkční lesní celky mají velký problém. Zbývá Sibiř a tam se hodně těží. Zbývá Kongo a víme, co se děje v Kongu, také se tam těží hodně. Zbývá Amazonie, kde mizí i 10 000 kilometrů čtverečních ročně – teď to tedy snížili třeba na pět tisíc. Zbývá Mackenzie a nějaké lesy. Tím se právě mění i pohyby vzduchu a to má i ty globální dopady.

A co jsou ty zelené plochy, které neochlazují a kterých údajně přibývá?

To opravdu nevím.

A jak je to vlastně s tím růstem rostlin a CO2? Objevují se informace o tom, že čím je větší koncentrace CO2 ve vzduchu, tak tím to více povzbuzuje rostliny k fotosyntéze – zrychluje to jejich růst a zvyšuje to například úrodu.

Já bych se odvolal na graf, který ukazuje průběh CO2 koncentrací během milionů let a teploty. Tam zjistíme, že vlastně neexistuje korelace mezi koncentrací oxidu uhličitého a teplotami. Tu nachází IPCC a další až vlastně v posledních desítkách tisíc let. A my jsme teď spíše na velice nízké úrovni CO2, když se podíváme zpět do geologických dob. Ten graf by se měl ukazovat. Pokud jde o fotosyntézu a využití CO2, tak rozlišujeme dva typy rostlin. My jsme tady v mírném pásmu a většina rostlin je chladnomilných. Jsou to takzvané C3 rostliny a kdybychom zvedli tu koncentraci CO2 z těch nynějších 400 na 600, 700, 800, tak jim ta fotosyntéza běží nahoru. Pak jsou C4 rostliny, které jsou teplomilné a které jsou nasyceny tím oxidem uhličitým už teď. To je třeba kukuřice nebo různé plevele.

Můžeme tomu rozumět tak, že kdyby se dál globálně oteplovalo zhruba stejným tempem, tak že třeba my v tom našem mírném pásmu, bychom si užili vyšší úrody a vyšší sklizně?

To by platilo, kdybychom uměli pracovat s vodou. My jí ale odvedeme. Vzpomeňme si na letošní srpen, který byl dost výjimečný tím, že po dlouhé době byly často odpolední srážky. Tomu říkáme malý vodní oběh: Voda se vypaří, protože ten vzduch stoupá z poměrně chladného porostu, má vysokou relativní vlhkost a po kilometru se udělají mraky a spadne to zpátky. To je to, co známe i z výletů z hor: “Buď na kopci ve 12, ať tě nestihne odpolední bouřka.” A v srpnu jako když utne. Ono se sklidí od Španělska, Německa, Francii až k nám a přibydou ta pole, která jsou suchá a přehřátá. To není nic proti zemědělcům – zemědělcům bychom naopak měli přiznat tu úlohu hospodaření s vodou a hospodaření se sluneční energií. A my bychom podle toho měli na dvě úrody, že jo? Ale ta druhá úroda není. Jednak není potřeba a jednak není voda, protože jsme ji odvedli.

Vy jste řekl, že když se podíváme na grafy, které ukazují miliony let, tak se ukazuje, že není korelace mezi koncentrací CO2 a globální teplotou. No a jak s tím tedy souvisí ten slavně neslavný, zmanipulovaný a nepravdivý hokejkový graf, kterým se klimaalarmisté ohánějí?

Já myslím, že každý člověk, který pocituje nějakou zodpovědnost, by se měl snažit věci rozumět sám. Ohledně té globální teploty jsme odkázáni na data, která nám nejsou k dispozici. Ta vám nikdo nedá a ani vám nepopíše, z jakých stanic jsou. V České republice roste průměrná teplota výrazně rychleji než teplota globální. Pojďme se zabývat tím, proč u nás roste tak rychleji – toho CO2 je přece všude stejně. A tady si to můžeme změřit a můžeme se o tom přesvědčit. Ten hokejkový graf byl už tolikrát zpochybněn, ale my se o tom přesvědčit nemůžeme. Pojďme tedy zpátky k tomu, s čím Evropa stoupala už od Galilea, kdy se přestalo jen spekulovat a vysvětlovat a začalo se měřit. To je to podstatné. My přece musíme každou teorii a každý model mít možnost si ověřit. A věda by to měla vysvětlit tak, aby si to mohl ověřit každý, kdo absolvoval základní školu.

Jak se vlastně zjišťuje třeba ta koncentrace CO2 a teplota před milionem let?

To je něco, čemu musíme věřit. Většinou to měří sondy v ledovci. Čím je kapalina chladnější, tím více rozpouští oxidu uhličitého a tím se ho tam víc vejde. Takže v ledu ty stopy jsou, a já jim věřím. Proč tomu věřím? To jsou nálezy, které byly předtím, než začala ta ohnivá diskuze posledních dvaceti let o tom, jak oxid uhličitý může za všechno. Já si neodpustím tu štiplavou poznámku, že “kdo zpochybní vedoucí úlohu oxidu uhličitého v klimatu, se zlou se potáže”.

Není to tedy tak, že klima se měnilo, mění a měnit se bude a vlastně to není nic pro člověka zásadně závadného? Například před chvílí jsme narazili na to, že vyšší koncentrace CO2, pokud bychom uměli hospodařit s vodou, by vedla i k vyšší úrodě. Takže co je vlastně na tom globálním oteplování tak strašně špatného, že to všichni chtějí řešit?

Já bych rozlišil globální oteplování a sucho a extrémy teplot v létě. Z geologického hlediska, to znamená v těch milionech a milionech let, se klima velmi měnilo. My ale tady máme změnu, kterou pozoruje jedna nebo dvě generace. A znovu zdůrazňuji, že to je antropogenní změna. Způsobil to člověk a nedivme se tomu. Spíš se divme, že ještě prší – uvědomme si, že jen v České republice ztrácíme 11 hektarů zemědělské půdy denně a půlka z toho je doslova zabetonovaná. Průhonice, Čestlice, Křeslice – za posledních 25 let je 400 hektarů půdy pod betonem. Když na to zasvítí slunce, tak ta sluneční energie nejde do výparu, neschová se do vodní páry, která se pak srazí někde a uvolní to teplo. Tvoří se ty suché plochy a uvolňuje se tam energie gigawattová. To je jeden příkon Temelína. Takže my měníme klima a rozumí tomu každý, kdo je venku. Ví, že pod stromem je chladno, pod deštníkem a slunečníkem ne. A je to otázka vztahu slunce, voda, rostlina.

Takže říkáte, že dochází ke změně klimatu, která je částečně způsobena člověkem, s čímž bychom mohli něco dělat – ale ne skrze zabránění emisí skleníkových plynů, ale spíš skrze lepší hospodaření s krajinou.

Ano. Pokud jde o dekarbonizaci, tak ta pomoci nemůže. Zaprvé není prokázané měřením, že CO2 zvyšuje globální teplotu. Zadruhé, i kdyby to byla pravda, tak my to nezmůžeme. Ale ona to pravda není. Ten problém je vážnější. Ten problém je v tom, že máme ohromné suché a odlesněné plochy a nevypařuje se voda.

Jak si vysvětlujete, že celé to klimatické hnutí si tolik bere na paškál právě skleníkové plyny, úplně ignoruje vodní páru a vůbec neřeší ty příčiny, jako je sucho a naše špatné hospodaření s krajinou?

Ten hlavní argument, který je vždy i odpovědí třeba na mé připomínky, je to, že je tady vědecký konsensus: “95 procent vědců tvrdí toto, ty jsi minoritní a koukej se to doučit.” Já bych řekl, že dnes už běží peníze v té dekarbonizaci tak moc, že jsou na tom závislé firmy, které dělají ty obnovitelný zdroje. My jsme obnovitelné zdroje v naší firmě dělali před 25 lety, vyvíjeli jsme Fresnelovy čočky, na domě máme fotovoltaiku, teplovodní kolektory. Proto vím, co to umí. V létě máme za měsíc 150 kWh, v zimě máme 20 až 30 kWh. Takže my musíme mít jiný a stálý zdroj.

Takže ten důvod, proč dnes Evropa a Amerika tolik tlačí na dekarbonizaci a nikoliv na lepší hospodaření třeba s lesy a s půdou je čistě jen finanční, protože velký byznys je v obnovitelných zdrojích. Rozumím tomu správně?

Takhle tomu rozumím já. To je dnes ten hlavní motiv, ze kterého se těžko dostává. Když hovoříme s lidmi do úrovně okresu a kraje, tak ta debata začne být otevřená. A jakmile půjdete výš, tak zmlknou, protože “se to neříká”. To je jako kdybyste za komunismu řekli “hele, pojďte zkusit teda trošku to tržní hospodářství” – je to ideologicky neprůchodné.

Vy ale o těch skutečných příčinách mluvíte velmi otevřeně. Takže se chci zeptat, jak často jste zván třeba do České televize, Českého rozhlasu nebo obecně mainstreamových médií, kde se o tom oteplování mluví skoro na denní bázi?

Vůbec. Ta pozvání do České televize, bych řekl, že od covidu přestala. Já jsem do televize psal naposled třeba před dvěma měsíci, když na ČT24 bylo uveřejněno, že “stromy jsou tmavé, les je tmavý a že tedy přílišné vysazování lesů a stromů vede k oteplení planety”. A to říkal meteorolog České televize. Tak jsem tam napsal a paní mi odpověděla, že to, co říkám, je zajímavé. Ono jde o to, že to jsou modely, které už tady jsou asi 15 až 20 let, které opravdu říkají, že boreální lesy oteplují planetu, protože slunce svítí a oni mají malé albedo – mají malou bledost a málo odrážejí. Tady se řídíme modely, které jsou naprosto nesmyslné a mě na tom zaráží, že jsme vlastně z daru, kterým je to sluneční světlo, udělali zlo. Pořád slyšíte “dělejte bílé plochy, odrážejte”. Představte si, že je opakovaná teorie, že když shoří les, tak sice stoupne trochu koncentrace oxidu uhličitého, ale to následné oteplení je zdaleka vykompenzováno, protože vznikne světlý povrch, který odrazí sluníčko. Zaprvé není světlý a zadruhé – na co jsme to degradovali ten les a život? Tady jsou profesoři v Čechách, ale i jinde, kteří říkají, že když ten les uschl, tak je vlhčí půda. Ale to vlastně popírají existenci toho lesa. V pedagogice je anglický termín “plant blindness”, tedy slepota vůči rostlinám. My je máme jako kulisu, ale ony skutečně umí zázraky.

Takže vy tvrdíte, že i v České republice možná přibývá zelených ploch na satelitu, ale v realitě se zhoršuje jejich schopnost odpařovat vodu, a tím dochází na území České republiky k oteplování. A to oteplování by v zásadě nemuselo být až tak špatné, kdybychom uměli hospodařit s vodou, ale vzhledem k tomu, že s ní hospodaříme špatně, tak to zvyšování teploty následně vede k vysychání krajiny. A suchá a teplejší krajina už problémem je. Dá se to takhle shrnout?

Místo toho zvedání teploty bych zdůraznil extrémy teploty. To je to léto, kdy začne slunce svítit a máte teplotu vzduchu 32 stupňů, ale když jdete po městě, tak na vás září fasáda zdi, která má 40 až 50 stupňů. A když jdete po té suché krajině, tak ona na vás také vyzařuje. Takže to jsou ty extrémy. Ještě existuje přístroj zvaný net radiometr, který měří přicházející a odraženou sluneční energii a měří také výměnu tepla, čili dlouhovlnného záření s oblohou. My to máme a skleníkový efekt nám v měřeních klesá. To znamená, že nám přichází více sluneční energie, ale více tepla teče do oblohy. Tady v Čechách budou desítky těch net radiometrů a po světě vysoké stovky, spíš tisíce. Jak to, že ty výsledky nejsou veřejně známé?

Takže výsledky těch net radiometrů jsou v přímém kontrastu s tím, o čem je v poslední době veřejnost přesvědčována – tedy že dochází ke zvyšování skleníkového efektu.

Ano, on ubývá. A bodejť by neubýval, když ubývá oblačnosti. My bychom neměli spojovat vodní páru pouze se skleníkovým efektem. Vodní pára v první řadě chladí tím, že se vypařuje. V té vodní páře je teplo, které se uvolní tam, kde je chladno. Vodní pára přenáší a vyrovnává teploty, dělá mraky, které tlumí příkon sluneční energie a současně ten mrak, ta mlha, tlumí výdej tepla od země, čili to chladnutí, což je skleníkový efekt. Jak to, že zmrzly borůvky a máme dvacent procent ovoce díky mrazům, které tady byly koncem dubna? Kam se schoval ten oxid uhličitý?

Kdyby došlo ke zveřejnění výsledků tohoto měření, tak by to rozložilo tu stávající teorii o globálním oteplování a o skleníkovém efektu?

Ony ty výsledky vlastně zveřejňované jsou. Ale nemluví se o nich, takže co to je, to “zveřejnění”? Já vlastně dvacet let sleduji, jak vždycky někdo docela rozumně vysvětlí “prosím vás, pojďme na skutečnou příčinu antropogenní klimatické změny”. Buď to je to člověk starší, protože už si to může dovolit, nebo je najednou v tom disentu. To znamená, že píše, ale není brán vážně.

Považujete se už také za disent, protože píšete věci, kterým není nasloucháno?

Na to nemám povahu. Ale zase se nerad probouzím v pět ráno a říkám si “hele, vždyť tohle není pravda”, takže jsem tam asi už sklouzl. Ono se taky kdysi říkalo, že “revizionista je ten, komu strana uhnula doleva”. Takže já jenom říkám to, co jsem v té Akademii věd dělal už v 80. a 90. letech. A to je i v učebnicích. Takže dnes to je opravdu i popírání učebnic.