V pátek 18. 8. se Petr Mach na ČT24 vyjádřil k útokům v Barceloně: „Je mi líto, že tu jsou další oběti. Je tu zjevně vyhlášena válka ze strany Islámského státu. Pro Českou republiku jsou největší hrozbou migrační kvóty a je dobře, že je po nátlaku veřejnosti česká vláda odmítla,“ řekl v České televizi europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach s tím, že EU a Evropská komise při řešení imigrační krize a terorismu selhává a porušuje vlastní nařízení.

Server Bleskově zveřejnil 22. 8. článek Josefa Kálese Káles: Připomínka roku 1968 – naši spojenci jsou na Západě:Před pár dny jsme si připomněli smutné výročí 49 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do naší země. Jedna z nejtemnějších událostí moderních českých dějin změnila postoj veřejnosti k Sovětskému svazu, říká lídr kandidátky v Pardubickém kraji, místopředseda Svobodných, zastupitel Chrudimi Josef Káles.

„Je těžké srovnávat Sovětský svaz s dnešním Ruskem, je však zřejmé, že Putinův režim je nedemokratický. Pokud chce někdo srovnávat stav demokracie, svobody a politického systému v Rusku a v zemích západní Evropy s tím, že je Západ, kvůli „ovlivněným“ médiím a stále narůstajícímu počtu regulací všech oblastí života, stejný, ne-li horší než Rusko, strašně se plete,“ je přesvědčen Káles. Evropa se podle jeho slov mění a s ní se mění i Česká republika. „V posledních letech přibývá regulací a zákazů. Dochází k utahování šroubů. Řešením však rozhodně není příklon k Rusku, ale liberalizace našich zákonů a znovunabytí nezávislosti v mnoha oblastech politiky,“ říká Káles.

O volbách

Průzkum oblíbenosti předsedů politických stran zveřejnil 16. 8. server Expres.cz v článku Proč Kalouska nikdo nemá rád? Žebříček věrohodnosti předsedu zabolí: Z průzkumu oblíbenosti a důvěry občanů v jednotlivé politiky vyplývá, že Miroslav Kalousek je nejméně oblíbeným politikem. Záporné hlasy totiž obdržel od 69 % respondentů, a to opravdu není hezké. Naproti tomu se těší důvěře 16,4 % dotazovaných.

To ovšem také není velká výhra, protože se tím zařazuje po bok lídrů výrazně menších politických uskupení, kdy ho trumfnul i Petr Mach ze Svobodných se 17,1 % a hned v závěsu za ním se drží Ivan Bartoš z Pirátské strany s 16,1 % a potom až Zelený Matěj Stropnický s 11,4 %.

Slovenský server Euractiv.sk zveřejnil 18. 8. článek Európske témy v českých parlamentných voľbách: Proti takzvaným kvótam premiestňovania, ktoré sú v Českej republike už dlho kontroverzné, sa explicitne stavajú vo svojich programoch vládna Česká sociálna demokracia (ČSSD), Občiansko-demokratická strana (ODS), komunisti z KSČM a Strana slobodných občanov (Svobodní).

Článek vyšel i v české verzi na Euractiv.cz.

O dotacích

Krajské listy zveřejnily 17. 8. článek To se vám obrátí kudla v kapse. Chudí dotují bohaté: Evropské dotace fungují doslova perverzně. Miliardy pro Babiše nebo na žvýkačky: Z další analýzy, tentokrát Ondřeje Konečného ze Strany svobodných občanů, která prosazuje zrušení evropských dotací, vyplývá, že v období 2007- 2013 byl největším čerpatelem dotací skutečně Agrofert Andreje Babiše, který již získal celkem 4,3 miliardy korun. V pořadí druhý magnát, Tomáš Chrenek, pak získal pro Třinecké železárny 2,3 miliardy. Následují Jan Světlík a monopolní dodavatel vody, francouzská firma Veolia. Ta zdaleka není jedinou zahraniční firmou, jež u nás dotace čerpá. Ze zcela zvráceného dotačního systému si mnoha miliony polepšily nadnárodní koncerny Coca-Cola, Heineken, Wrigley či Nestlé. A jak vyplývá z informací Ministerstva pro místní rozvoj, totéž se stane v období 2014 – 2020. Nejvíce opět dostanou čeští miliardáři a silné firmy.

Strana svobodných občanů také upozorňuje na mediální masáž, jíž je v souvislosti s dotacemi podrobena veřejnost. Stěžuje si, že je nám pořád předkládáno, jak na dotačním systému EU vyděláváme, ale již se mlčí o tom, na co byly tyto peníze vynaloženy a v jakých kapsách nakonec skončily. „Evropské dotace se staly synonymem rozkrádání, korupce, plýtvání, klientelismu, získávání neospravedlnitelných výhod na trhu. A je to jen zčásti vina lidí, kteří se v prostředí dotací pohybují: jakýkoliv systém dotací z tzv. veřejných rozpočtů totiž automaticky generuje míru korupce přímo úměrnou velikosti balíku peněz, s nimiž se operuje, a také vzdálenosti od jeho zdroje. Abstraktní „evropský rozpočet“ či „evropské peníze“, které nepatří nikomu a zároveň patří všem, nabízejí bezpočet temných zákoutí, v nichž se mohou dobývači renty pohodlně ukrývat a budovat si své pozice – a získat nakonec i ty nejvyšší. Třeba i ministerská křesla, jako definitivní nástroj, jak si dosažené pozice pojistit,“ konstatuje Luboš Zálom ze Strany svobodných občanů.

Ten zároveň připomíná, na jak kontroverzní projekty byly evropské dotace vyplýtvány: „Například na rozhledny v údolích, hektary solárních elektráren, cyklostezky odnikud nikam, soukromé architektonické podivnosti, farmu Bolka Polívky, bezpočet nikým nenavštěvovaných penzionů, či noční kluby atd. Je přesvědčen, že spíše než nástroj, jak zvyšovat blahobyt občanů, jsou evropské dotace prostředkem postupného pošlapávání naší sebeúcty a samostatnosti. „Bruselská politická aristokracie se pokouší si nás všechny koupit – za peníze, s nimiž nemá žádné morální právo disponovat. Jsou to peníze německých, francouzských, španělských, britských a dalších daňových poplatníků. Jim byly ukradeny státem – nám nepatří. To si musíme uvědomit – nechceme-li být pouhými nesamostatnými kořistníky, ochotnými poníženě se plazit před bruselskými mocipány,“ upozorňuje Luboš Zálom.

O nás, bez nás

18. 8. zveřejnila Mladá fronta DNES článek Naštvaný živnostník? Žádná škoda: Samozřejmě, že by spousta podnikatelů mohla svým zaměstnancům přidat. A jistě se mezi nimi najdou mnozí darebáci. Ale říkat to automaticky o každém, kdo dá třeba na malém městě v kraji s vyšší nezaměstnaností práci jedné uklízečce nebo jednomu malíři… Je to potřeba? A zrovna od politika, jehož strana byla několik let u moci, a je tedy do určité míry zodpovědná za platy ve veřejném sektoru, které taky zrovna ten soukromý moc vpřed neženou. Avšak je dost možné, že tímto výrokem chtěl Zaorálek jen doložit to, co je z myšle- nek jeho spolustraníků patrné už léta, jenom si to pořád nechtějí přiznat. Že ČSSD jednoduše není strana pro živnostníky. A na tom není nic špatného. Program přizpůsobený na míru soukromníkům by měly mít pravicové strany, ODS nebo Svobodní. Ti by měli za drobné živnostníky potit krev a dosahovat úplně jiných volebních výsledků než v posledních letech.

18. 8. zveřejnil Deník Referendum článek Jana Smiggels Kavková: Ženy v politice. Revoluce se nekoná: Na opačné straně stojí s nulovým počtem lídryň Piráti. V roce 2013 se u nich našla lídryně alespoň jedna. Pouze jednu ženu do čela kandidátky postavila TOP 09 (stejně jako v roce 2013) a Svobodní (v roce 2013 byli všichni lídři muži).

Server Neviditelný pes zveřejnil 22. 8. článek POLITIKA: Bájná pětiprocentní hranice: Přežití na politické scéně je však pouze podmínkou nutnou. Má-li nové sdružení skutečně něco prosadit, musí mít i další vlastnosti. Uvedu zde dva konkrétní případy, u kterých dle mého názoru právě tyto další vlastnosti chybějí: 1) Svobodní – co je na nich určitě sympatické, že jsou dlouhodobě konzistentní ve svých názorech. Tyto názory, ať už s nimi souhlasíme či nikoliv, však nejsou přijatelné pro většinu veřejnosti, což mnohdy bývá způsobeno spíše způsobem prezentace a neochotou naslouchat připomínkám, než podstatou názoru.

Zprávy z regionů

Benešov

Benešovský deník zveřejnil 17. 8. článek Benešovské centrum si pro své akce zamluvili politici: Veřejná shromáždění, která je nutné předem oznámit radnici, chystají na Masarykově náměstí v centru Benešova další politické subjekty. U fontány se začnou politici kvůli parlamentním volbám se svými voliči scházet už v úterý 22. srpna a skončí s tím až těsně před volbami, ve čtvrtek 19. října. V horní části náměstí budou postupně volební programy prezentovat hnutí ANO 2011, ODS, ČSSD, Svobodní, Realisté i KSČM.

Liberec

23. 8. zveřejnil server Genusplus.cz článek Mrtvý kůň v Liberci jménem ODA? Nesuďme před startem, může jedině překvapit: Je totiž pravda, že liberečtí voliči budou mít v dalších městských volbách začasté nelehkou situaci – samozřejmě jsou zde voliči tradičních stran – ODS, která se pokusí přesvědčit o svém návratu, ČSSD, která bude bojovat proti dalšímu propadu TOP 09, která v Liberci stále marně hledá své místo, KSČM, která má tradiční a víceméně stabilní podporu. Část voličů si jistě získají Starostové pro Liberecký kraj, taženi stále Martinem Půtou. Kam se ale obrátí voliči ANO, které je v Liberci ve stavu agónie po vlastní sebelikvidaci, kam půjdou nespokojení voliči Změny, kteří již pochopili, že toto kontroverzní politické uskupení není alternativou. Stejně tak je voličský potenciál u KDU-ČSL, které v Liberci nikdy nebylo silné, nebo u Zelených, Pirátů či Svobodných, kteří sami dávají dohromady jen slabá procenta, pokud by se ale spojili do jednoho politického subjektu, zaštítěného ODA, mohl by se na scéně objevit zajímavý politický subjekt s ambicí uspět a prostředky na kampaň.

Články, zmínky či citace 9. – 16. srpna 2017

Média se tento týden věnovala především podání a složení kandidátních listin, a to jak celorepublikově, tak podrobně i v jednotlivých krajích. Počet zmínek Svobodných v přehledech kandidujících stran se vyšplhal na více než 80 včetně nejsledovanějších a nejčtenějších jakou jsou Česká televize, novinky.cz, idnes.cz, Blesk a další.

ČTK připojila i vizitku lídra Petra Macha: vysokoškolský učitel, předseda Svobodných a europoslanec (od 2014). Vystudoval obory statistika ekonometrie a finance na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 1999 působil deset let v Centru pro ekonomiku a politiku (CEP), mezi roky 2003 a 2009 byl jeho výkonným ředitelem. Byl členem Mladých konzervativců (1995 až 1998), mezi roky 1997 a 2007 byl v ODS. V roce 2009 založil novou Stranu svobodných občanů. Je ženatý, má syna.

O předraženém máslu

13. 8. zveřejnily Byznys noviny vyjádření Petra Macha k rekordním cenám másla Závratnou cenu másla způsobila Evropská unie a její dotace na snížení produkce, tvrdí Mach: Závratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. Podle ministerstva zemědělství za zvýšení ceny másla může snížená poptávka po margarínu a zvýšená poptávka po máslu.

Cena klasické „čtvrtky“ másla se dnes v Česku pohybuje v průměru kolem 50 korun.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

14. 8. se tématu věnoval server Bleskově.cz v článku Mach: Proč stojí máslo 50 korun? Kvůli EU!.

O zákazu zbraní

9. 8. zveřejnily Byznys noviny článek Česko podalo žalobu na Evropskou unii kvůli zákazu držení zbraní. Chce ji zneplatnit: Na plénu Evropského parlamentu směrnici zkritizoval i europoslanec Petr Mach. „Jste posedlí regulací. Dnes regulujte zbraně a klece pro králíky, zítra budete regulovat třeba internet. Pohár trpělivosti přetekl a má země už toho má dost,” řekl Petr Mach na plénu Evropského parlamentu.

Směrnici, kterou schválil Evropský parlament v polovině března, musí státy Unie zahrnout do svého vnitrostátního práva do 15 měsíců. Cílem normy je zabránit teroristům ve vyzbrojování.

Kritici ale tvrdí, že teroristé neútočí legálně drženými zbraněmi. Zároveň upozorňují na to, že směrnice je v rozporu s právem EU, protože zasahuje do vnitřních záležitostí státu.

Různé

9. 8. zveřejnilo Echo24 článek Chudí dotují bohaté: Agrofert není jediný. Nejvíc dotací končí u velkých firem: Ondřej Konečný, člen republikového výboru Strany svobodných občanů, která dlouhodobě prosazuje zrušení evropských dotací, dal pro sever Neviditelný pes dohromady žebříček největších čerpačů dotací z evropského rozpočtu 2007 až 2013.

Jedničkou je s obrovským náskokem nepřekvapivě Babišův Agrofert, jemuž přitekly 4,3 miliardy korun. Dvojkou Třinecké železárny miliardáře Tomáše Chrenka, který to dotáhl na 2,3 miliardy korun. Následují dnes v potížích se potácející Vítkovice známého mecenáše moderního umění a revitalizace Ostravy Jana Světlíka. Ty zkasírovaly 1,4 miliardy korun. Za nimi francouzská Veolia, monopolní dodavatel vody s 816 miliony korun. Za ní Energetický průmyslový holding druhého nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského.

12. 8. zveřejnily Parlamentní listy text Zastánci i odpůrci Prague Pride se střetli: „Můžu si vzít za manželku třeba kámen. Stát se nemá co vměšovat“, „Spletli si zemi, kde to pořádají!“: Konečná sestava debaty k Týdnu hrdosti na půdě holešovického „Institutu kryptoanarchie“ tak nakonec nevěstila nic dramatického. Konzervativní pohled na věc v ní zastupoval člen širšího vedení křesťanských demokratů Václav David. Za sexuální menšiny vystoupil prezident LGBT studentského spolku Charlie David Mařák. Liberální pozici zastával objektivista a nezávislý publicista Luboš Zálom. Libertarián a anarchokapitalista Urza v diskusi reprezentoval názory blízké myšlenkovému zázemí samotné Paralelní Polis.

9. 8. zveřejnil server Info.cz článek Jedna z mála jistot letošních voleb: ODS i TOP 09 zůstanou na okraji politiky: „Nejdůležitější, ne ale jediný, faktor, je velká konkurence na politickém trhu,“ komentuje situaci napravo od politického středu v rozhovoru pro INFO.CZ politolog Lubomír Kopeček. Připomíná, že oproti situaci kolem roku 2006, kdy ODS naprosto dominovala pravé straně politického spektra, je dnes konkurenčních hráčů zasahujících do této části mnohem více. Kromě hnutí ANO zmiňuje nejen TOP 09 a lidovce, ale i drobné subjekty jako jsou Strana svobodných občanů či STAN. „Znejistění a znechucení voličů vedlo k volebnímu zemětřesení roku 2010 a ještě většímu v roce 2013 a vytvořilo ODS konkurenci, která se dnes už více či méně etablovala. V tu chvíli je těžké pro ODS znovu se vrátit do pozice velké strany a sebeschopnější lídr s tím nic moc neudělá, alespoň ne v těchto volbách,“ vysvětluje Kopeček.

10. 8. zveřejnil server Multi-kulti.cz článek TV Nova rozebírala sledovanost politiků na Facebooku. Opomněla Tomia Okamuru a Petra Macha: Televize Nova několika dny zveřejnila v hlavních zprávách reportáž o sledovanosti lídrů politických stran na sociálních sítích. Ve své statistice však vynechala například lídra SPD Tomia Okamuru, který nejsledovanějšího politika podle televize předhání o více než sto tisíc sledujících.

Podle televize je nejsledovanějším lídrem Andrej Babiš se 130 000 sledujícími, druhý je Kalousek se 41 000 a třetí místo obsazuje Petr Fiala z ODS s 24 000 sledujícími. Kdyby však Nova sledovala všechny lídry všech českých politických stran, žebříček by dostál několika změn.

Tak například hned na prvním místě by místo Babiše měl správně být přehlížený lídr SPD Tomio Okamura, jehož profil sleduje 261 000 profilů na Facebooku. Na Babiše má náskok 131 000. Babiš by se tak propadl na druhé místo a Kalousek na třetí. Fiala by se však propadl až na páté, jelikož s 31 000 sledujícími na Facebooku jej předhání Petr Mach, předseda Svobodných.

“TV NOVA předvedla v hlavních večerních zprávách velkou lež a obelhala tak diváky – naservírovala zmanipulovaný žebříček “popularity” jednotlivých lídrů politických stran na Facebooku,” začal svůj kritický příspěvek Okamura. Mach žebříček nikterak výrazně neokomentoval.

13. 8. server Info.cz zveřejnil článek Češi souzení v Turecku zaplatili za proces přes 300 tisíc korun. Víme, kteří politici jim přispěli: Na pomoc dvojici, které soud minulý týden vyměřil shodně šest let a tři měsíce vězení, přispěli v minulých měsících i čeští politici, především z KDU-ČSL a TOP 09. Podle informací redakce nejvyšší částkou přispěla europoslankyně Michaela Šojdrová. Celkově zaslala 51 tisíc korun. Dvacetitisícovou částku poslal europoslanec Jaromír Štětina. Z europoslanců dále několika tisíci korun přispěl také Tomáš Zdechovský a Petr Mach.

Dění v regionech

Hodonín

10. 8. zveřejnil Deník.cz text Ostuda. Zastupitel Sedlačík čelí kritice vedení Hodonína. Kvůli černochovi: Podobně se vyjádřila i opoziční zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková. „Roman Sedlačík udělal ostudu nejen sobě, ale celému městu. Jeho hysterická reakce byla přehnaná. Osobně mám větší strach z těch, kdo si myslí, že policie může bezdůvodně legitimovat lidi procházející se po ulici než z přítomnosti turistů z jiných států,“ prohlásila zastupitelka.

Vyšlo i v tištěné podobě Znojemského, Hodonínského a Břeclavského deníku.

15. 8. se tématu věnoval i Týdeník Slovácko.

15. 8.vyšel v Týdeníku Slovácko článek Pastelky chtějí prodat za čtyřicet procent: Podle vedoucího právního odboru Petra Spaziera navíc musí město při prodeji odůvodnit snížení ceny. Právě snížení cen kritizovali už i dříve opoziční Svobodní. „Byty se mají prodat za tržní cenu. Znalecký posudek reflektuje technický stav budovy, není proto důvod byty prodávat levněji, než je jejich hodnota,“ uvedla zastupitelka za Svobodné Terézia Mlýnková Išková. Letos zatím radnice prodala jen jeden byt, a to v někdejším sídle oborů základní umělecké školy v Dobrovolského ulici. „Město v současné době vlastní 354 bytů, k tomu ještě jednadvacet nově vybudovaných v Žižkově ulici, kde vznikl Komunitní dům seniorů,“ přiblížil aktuální stav mluvčí radnice Josef Horníček. I když v posledním volebním období prodalo město jen 24 bytových jednotek, od roku 1996 odprodalo téměř tři a půl tisíce bytů.

Tématu se věnoval i Deník a vyšlo i v tištěné podobě Hodonínského deníku.

Turnov

11. 8. zveřejnil server Turnovsko v akci článek Zastupieléposunuli hřiště s umělou trávou v Turnově dál: V diskuzi se zastupitel Tomáš Hudec (ČSSD) přiklonil k tomu, přidat ještě z rozpočtu města další tři miliony než byla původně plánovaná spoluúčast, což je lepší, než mít na ploše hřiště úhor. Podle něho klub jen za zimní pronájmy umělých povrchů ve městech v okolí ušetří nejméně 200 tisíc ročně. Zastupitel Vítězslav Sekanina (Strana svobodných občanů) spoluúčast města považuje za vysokou, více by si podle něho měli platit ti, kdo na sportovištích sportují. Hřiště podle něho bude sloužit jen úzkému okruhu sportovců.

Moravskoslezský kraj

16. 8. zveřejnily regionální mutace Deníku článek Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby: Radomír Klein, Svobodní, 50 let, Veselí u Oder: Už v květnu jsem byl s kamarády na 14 dnů na motorce v Pyrenejích, což byla nádherná cesta. Tím pádem o prázdninách už jsem byl „jen“ tady v našem regionu a věnoval se myslivosti a včelám. A jinak chodím pravidelně na Colours i proto, že je naše firma sponzoruje.

Články, zmínky či citace 2. – 9. srpna 2017

6. 8. v 6 hodin odvysílala Česká televize v pořadu Zajímavosti z regionů (od 1:57 do 3:42) reportáž o bojkotu EET v Perníkové chaloupce. „Provozovatel restaurace Perníková chaloupka v Rábech nedaleko Pardubic se rozhodl pro velmi neobvyklý bojkot elektronické evidence tržeb a taky voličů hnutí ANO.

Do podniku smí vstoupit jen za konkrétních podmínek.

Policie ani úřady se zatím postupem podnikatele nezabývají.

Lidé mohou jít do areálu Perníkové chaloupky jenom za předpokladu, že mají u sebe buď tuto pozvánku strany Svobodných, nebo řeknou heslo.

Luděk Šorm se rozhodl zákazníkům účtovat deset korun za evidenci účtenky už loni v prosinci.

Kuriózní poplatek nazval babišné.

Teď svůj areál dokonce pronajal politické straně Svobodní, o voliče ANO nemá zájem, pokud nezopakují heslo pro vstup do areálu.

V minulosti už bojkot podnikatele Luďka Šorma prověřovala i finanční správa, ale nakonec uznala, že účtování takzvaného babišného není nezákonné.“

O volbách

ČTK vydala 2. 8. zprávu Do sněmovních voleb by se letos mohlo přihlásit 28 stran a hnutí: Do sněmovních voleb by se letos mohlo přihlásit 28 stran a hnutí, což je o čtyři více než při předchozích volbách před čtyřmi lety. Vyplývá to ze seznamu, který na svém webu zveřejnil Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Počet uskupení, která se skutečně rozhodla kandidovat, bude znám za dva týdny. Lhůta pro nominace končí v úterý 15. srpna.

Kromě ANO 2011, ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Starostů a hnutí SPD Tomia Okamury jsou na seznamu úřadu rovněž Piráti, Svobodní a Zelení, Strana práv občanů nebo Severočeši.cz, kteří mají zastoupení v Senátu. Z dalších stran na soupisce figurují například Realisté, Rozumní, Občanská demokratická aliance nebo Národní socialisté, které zakládal expředseda ČSSD Jiří Paroubek.

Zprávu zveřejnila i další média, třeba Pražský deník nebo Týden, v tištěné podobě pak v deníku E15.

O nás, bez nás

5. 8. zveřejnily Krajské listy článek Kdo platí, poroučí, tak to chodí. A dělit miliardáře v politice na padouchy a čistokrevné sympaťáky je naivní, píše komentátor na adresu Dědka. Ale nejen jeho…:Véčka a Piráti ovšem nebyli jediní, komu se podařilo na příspěvky za voličské hlasy dosáhnout (a zrovna tuto stranu opravdu nepodezříváme z ´politického byznysu´, ostatně mají dokonale transparentní účetnictví, každému na jejich stránkách k nahlédnutí). Zelení si v roce 2013 přišli 16 milionů, Svobodní získali 12,2 milionu a Strana práv občanů takto vydělala 7,5 milionu korun. Holt, mít své voliče se vyplácí…

8. 8. zveřejnilo Právo na str. 2 článek Robejšek zlákal do voleb politologa Tomského: Tomský byl v 90. letech členem ODS. Po skandálech kolem financování strany přestoupil v roce 1998 do Unie svobody. Tu však brzy opustil, protože podle jeho slov byla málo pravicová. Nakrátko vstoupil i do Strany svobodných občanů, ale ta mu připadala „extrémně libertariánská“.

Dění v regionech

8.8. zveřejnila ČTK v řadě regionů články o kandidátkách v krajích. V seznamech byla zmíněna i Strana svobodných občanů, někde se jmény krajských lídrů.

Zprávu pak převzala i regionální média.

(dap, ler)