15. 12. server Peníze.cz zveřejnil článek Očima expertů: Jak reformovat EU: Petr Mach, exeuroposlanec, předseda Svobodných

EU bez reformy ve smyslu vrácení pravomocí zpět členským státům zahyne. Za úplné minimum považuji navrácení pravomocí členským státům v oblasti migrace a společné měny – aby migrační kvóty nebo zavádění eura bylo věcí dobrovolnosti. Vzor, jak by se EU měla přeměnit, už existuje – Evropské sdružení volného obchodu (EFTA). EFTA je domluvou suverénních států na volném obchodu i volném cestování bez zbytečné byrokracie. Takové společenství by bylo prospěšné pro všechny naše občany.

16. 12. zveřejnily Byznys noviny článek Alternativa pro Evropu: Podle mladšího Klause se EU rozpadne kolem roku 2030: Evropská unie se rozpadne kolem roku 2030. Tento odhad vyslovil poslanec Václav Klaus mladší na konferenci o Alternativě pro Evropu, kterou v Praze uspořádala politická frakce v Evropském parlamentu EFDD. Podle europoslance Jiřího Payna se EU rozpadne v horizontu 5 až 7 let. Petr Mach prohlásil, že se EU rozpadne tehdy, až komisařům nepřijde výplata.

Hlavními hosté byli Jiří Payne, europoslanec EFDD (Svobodní), Václav Klaus ml., poslanec (ODS), Petr Mach, ekonom, bývalý europoslanec EFDD (Svobodní) a Petr Robejšek, politolog a publicista (Realisté).

Petr Mach připomněl, že „narůstá odpor proti snaze upevňovat centrální moc Bruselu , a to jak ve formě např. brexitu, tak i v posilování různých euroskeptických stran. Já bych viděl řešení v opaku, tj. vrátit pravomoci členským státům.“

Zhodnotil také některé kandidáty na českého prezidenta: „Ten stávající sundal českou vlajku a vztyčil nad Hradem tu modrou se žlutými hvězdami. Jiný vážný kandidát, pan Topolánek, je pro změnu ten, kdo prosadil Lisabonskou smlouvu… Takže my zastánci suverenity máme nyní těžkou volbu. Když tehdy Topolánek mluvil o Lisabonské smlouvě, stavěl to tak, že je buď Brusel, nebo Moskva. To ale není pravda, a proto jsme také tehdy založili Svobodné.“

Mach dále zdůraznil: „Alternativou k EU rozhodně není Moskva! Co je tedy tou alternativou? Zachování národní svrchovanosti, posuzování každého zákona zvlášť, ne bezhlavé přejímání všeho, co přijde z Bruselu nebo ze Štrasburku. Jsou dva způsoby řešení: buď po vzoru brexitu dát výpověď z EU, nebo jít cestou československého modelu, tj. dohodou států, že skončí EU a přemění se na spolupráci typu EFTA.“

Jiří Payne se ve svém vystoupení zaměřil na demokratický deficit: „Autor projektu evropské integrace Jean Monnet svůj záměr opakovaně při různých příležitostech popsal. Zjednodušeně řečeno: sebrat moc politikům a dát ji úředníkům, kteří vědí lépe, co je pro občany dobré. Bylo mu ale jasné, že politici moc dobrovolně nepředají, a proto vymyslel „salámovou metodu“ – pro začátek odebrat produkci uhlí a oceli, potom pravomoci týkající se vnitřního trhu a postupovat dále až k převzetí celého zahraničního obchodu a jako poslední navrhoval odebrat politikům vliv na vojenskou obranu.“

Upozornil, že „základy EU jsou špatné, nejde na nich postavit demokratický systém. V textu Alternativa pro Evropu jsme s Petrem Machem dokazovali, že nejde odstranit demokratický deficit. Kdyby to opravdu šlo, tak už na to někdo přišel.“

Payne také připomněl, že „Schulz už představil svou představu federální Evropy. To kdyby někdo zkusil prosadit, tak dojde k občanským válkám po celé Evropě – podobně jako byla válka o konfederaci v Americe. Macron také předložil svou představu, a sice že z EU vyhodíme malé země, které zdržují a frankogermánský tandem ji povede. Juncker chce jednotnou Evropu s otevřenou náručí vůči migrantům. Je potřeba vnést náš pohled na celou věc – musí existovat alternativa, nikdy nejde jen jedna cesta.“

Stejně, jako už zmínil Mach, inspiroval by se Payne situací při dělení Československé federace: „Jde to napsat podobně a během pár týdnů. Naše zkušenosti s rozdělením Československa jdou použít, tehdy se také předělávaly federální smlouvy na bilaterální. Mám to už rozmyšlené i legislativně, jak by se mohlo začít.“

Podle něj by se mělo zavést jakési „období karantény“, kdy by se zjistilo, co funguje a má tedy smysl na to uzavřít smlouvy (např. výměnné studentské pobyty), a co bude špatné (nejrůznější nesmyslné regulace), to prostě odumře – z těchto smluv státy odejdou a nebudou v nich pokračovat.

Tématu se věnoval 15. 12. i server Skrytá pravda v článku Konečně začala diskuze na alternativy Evropské unie bohužel bez České televize!: Evropská unie nefunguje a všichni se už delší dobu shodují, že je „potřebná nějaká reforma“. Nikdo ale dosud nepředložil konkrétní návrh, jak na evropský kontinent vrátit demokracii, konstatovali autoři návrhu v čele s Petrem Machem a Jiřím Paynem.

Dílčí pokusy vedly jen k další centralizaci, byrokratizaci, unifikaci a k dalšímu předání kompetencí do Bruselu. To není řešení.

Payne a Mach společně vyzvali k celoevropské diskusi.

A rozhovory konečně začínají.

Navíc je důležité vidět, že se začínají scházet ti, co sice ve volbách jako strany neuspěly (nebo jsou příliš silní ve své straně a jsou odsunuti jako Václav Klaus mladší), zatímco jako osobnosti patří k elitám našeho státu.

Krásnou tabulku vytvořil jaderný fyzik Jiří Payne, která ukazuje, jak šíleně nabíhá demokratický deficit směrem k vedení EU, kdy zpočátku má možnost ve volbách volič oslovit poslance 50 na 50 až k rozhodnutím v Bruselu, kde sice určitá teorie pravděpodobnosti je jak ukazuje tabulka, ale ve skutečnosti víme, ža ani předsedové vlády východních zemí nic nezmohou, když se „šprajcne“ Německo s Francií a i proto Velká Británie odchází.

Na závěr jsem požádal Jiřího Payne a Václava Klause mladšího, aby více ukazovali občanům (pokud jim veřejnoprávní média dají možnost), že podnikatelé z rozpadu Evropské unie strach nemají. Místo nekonečných politických plácání v Bruselu situace rovnou řeší a to je ta správná cesta.

19. 12. server Bez-cenzury.com zveřejnil článek Jiřího Payna Úmyslná despocie podle Lisabonské smlouvy (Jiří Payne): V běžné parlamentní demokracii má čistě statisticky volič poloviční pravděpodobnost, že bude jeho hlas zastoupen parlamentní většinou. Podívejme se, jak je tomu v Evropské unii podle Lisabonské smlouvy. Statistickým výpočtem dojdeme k tomu, že v nejlepším případě při absolutní souhře náhod může mít kterýkoli občan Unie vliv na rozhodnutí nejvýše čtyřprocentní. Pokud však má nějaký specifický politický názor, přeje si, aby se něco změnilo, je téměř jisté, že jeho vliv na rozhodování bude dále klesat – až k tisícinám promile.

Proto ani Evropská unie nemůže být řazena k demokratickým institucím. Někdy se tomu nadneseně říká demokratický deficit. Nikdo asi nebude podezírat konvent a jeho předsedu Valérya Giscarda d’Estainga, že by nevěděli, jak má správně fungovat demokracie, když psali Lisabonskou smlouvu. Jde o úmyslně navržený nedemokratický systém, který odebral evropským občanům právo ovlivňovat politické dění. A protože víme, že hromadění nekontrolované moci samovolně vede ke stále bezohlednější despocii, je namístě otevřeně usilovat o ukončení tohoto zlomyslného projektu, který zákonitě směřuje a bude stále rychleji směřovat k tomu, že se stane hrozbou pro světovou bezpečnost a stabilitu.

20. 12. server Svobodný svět zveřejnil článek Okamžitý Czexit není v zájmu Čechů, ALE!!!: V Grand Hotelu Praha se ve čtvrtek večer sešli poslanec Václav Klaus mladší, europoslanec Jiří Payne, bývalý europoslanec Petr Mach (oba ze strany Svobodní) a zakladatel Realistů Petr Robejšek. Debatovali o tom, zda má členství v EU pro Českou republiku nějakou smysluplnou alternativu, nebo zda by odchod z EU znamenal pro naši zemi ekonomickou katastrofu, jak tvrdí např. čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.

Petr Mach doplnil, že jednou z alternativ k dnešní EU je ještě hlubší integrace tohoto společenství, která nakonec skončí vznikem Spojených států evropských, po kterých nedávno volal předseda německé Sociální demokracie Martin Schulz. Mach je zásadně proti tomuto nápadu.

Upozornil také na to, že na Hradě visí vlajka EU. Za to můžeme poděkovat stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Někdejší premiér Mirek Topolánek zase prosadil podpis Lisabonské smlouvy, což nás posunulo k federalizaci EU. Mach rozzlobeně kroutil hlavou nad tím, že podle Topolánka jsme měli na výběr jen mezi tím, zda potáhneme za jeden provaz s Bruselem, nebo Moskvou. „My jsme věděli, že to není pravda,“ poznamenal k tomu bývalý europoslanec Mach.

Evropská unie podle někdejšího europoslance brzdí evropské ekonomiky dalšími a dalšími regulacemi. Dnešní EU prý v podstatě jen pokračuje po cestě vytyčené komunistou Lvem Trockým, který také volal po Socialistických státech evropských, kde za jeden provaz potáhne veškerý evropský proletariát.

Když dostal slovo současný europoslanec Jiří Payne, konstatoval, že EU teď už jen schází, aby nám sebrala obrannou politiku, což se přesně teď děje. A to je velký problém. Už proto, že občané mají podle politika minimální vliv na to, co se v EU opravdu děje.

Když prostý občan volí do české Poslanecké sněmovny, má prý 50 % šancí, že se jeho plány podaří prosadit — podle toho, zda bude strana, kterou volil, ve vládní koalici či v opozici. Jenže vláda bývá koaliční. Takže když se ta dohaduje, co prosadit v EU, musí dojít ke kompromisu. Tím se vliv občana na to, co se děje, snižuje z 50 procent na 25 procent, vypočítával dál Payne. A pokud vezmeme v potaz mechanismy, kterými rozhoduje EU, Evropský parlament a Evropská komise, klesne občanova šance, že bude prosazeno to, co si přeje, jen na čtyři procenta. „Nikdy ta pravděpodobnost nemůže být vyšší,“ hřímal u řečnického pultíku Payne. Tady někde se podle něj bere pocit demokratického deficitu v EU.

To je důvod, proč by EU měla zaniknout, ale měla by zaniknut poklidně, jako když jsme se domluvili na rozdělení Československa. Pokud se rozpad EU nedohodne předem, nastane podle europoslance veliká krize, která bude mnohem horší než ta, kterou jsme zažili kvůli hypoteční bublině v USA.

Jiří Payne také vyjádřil názor, že Evropská unie už od počátku vyrůstala na špatné myšlence. Její tvůrci věřili, že vznik EU zabrání nové válce. Jenže bránit nové válce je podle europoslance primární odpovědností každého národního státu a my tuto svou odpovědnost nesmíme převádět na jakousi nadnárodní instituci.a

Konferenci se věnovaly i Parlamentní listy.

Prezidentské volby

19. 12. zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 2 článek Zima s Topolem: Třiatřicetiletý Jiří Nenutil je léta sociálním demokratem. Naposledy byl volebním manažerem ČSSD v Libereckém kraji, kde neuspěla tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Po oznámení kandidatury Mirka Topolánka na Hrad se mu Nenutil ozval, nabídl své služby a začal mu pomáhat s výjezdy do regionů. „Věřím, že jsme pořád demokratickou stranou. Když jako ČSSD nemáme vlastního kandidáta, tak je Mirek Topolánek pro tuto zemi nejlepší,“ říká. Ostatně Topolánek v průběhu své jednodenní návštěvy Plzeňského kraje předminulé pondělí několikrát zmiňuje, že nyní o barvu stranické legitimace nejde, a chlubí se, že mu pomáhá nejen socialista, ale třeba i člen Strany svobodných a další. „Není to pravolevý střet. Je to střet demokracie a nedemokracie, standardního jednání s nestandardním. Nemám za sebou pražskou kavárnu, takže budu vděčný za voliče pravicové, lidi, co volí KDU-ČSL, ČSSD, ale i za voliče SPD, ANO nebo Miloše Zemana,“ líčí bývalý předseda ODS.

Zákaz kouření

15. 12. zveřejnil server Plzeň.cz článek Senát venkovu nepřeje, není schopný ani kompromisu, zlobí se zástupce svobodných: “Vždy jsem zastával a budu zastávat názor, že o své hospodě či restauraci byl měl rozhodovat především její majitel. On je tam doma, ať už ve svých, nebo jím provozovaných prostorech, a ví nejlépe, co chce jeho klientela,” tvrdí člen republikového výboru Strany svobodných občanů z Plzeňského kraje Václav Dušek. Na regionálním stranickém webu tak reaguje na výsledek jednání Senátu o návrhu na omezení protikuřáckého zákona.

Senát měl podle něho možnost hledat kompromisy. “Upřímně, nemám rád vymýšlení složitých zákonů o nekonečném počtu podmínek. Tady bych asi přimhouřil oko, protože šlo o věc, která by nemalé skupině lidí velmi pomohla. Senát mohl hospodám, zejména těm venkovským, pomoci,” tvrdí Dušek a připomíná, že v provozovnách stravovacích služeb o výměře do 50 m2 měli nechat senátoři rozhodnutí, zda kouřit či nikoliv na jejím provozovateli. “Hlavně malé hospůdky, ve kterých je k jídlu leda tak utopenec, hermelín nebo brambůrky, by to postavilo na nohy! Bohužel senátoři rozumní nebyli. PRO jich bylo pouze 14!” – konstatuje člen republikového výboru svobodných.

Různé

19. 12. zveřejnil server Ostrava-online článek Aloise Sečkára Levá ruka neví, co dělá pravá: Pravicově smýšlející člověk samozřejmě ví, že bez společnosti by sám nepřežil. Chápe, že daleko lepší než být Robinsonem na pustém ostrově, je soustředit se na něco, v čem vyniká, a zbytek potřebných věcí směnit s ostatními, kteří vynikají zase v něčem jiném. Říká se tomu komparativní výhody a je to jedna ze základních ekonomických lekcí. Umí i pomáhat druhým. Možná jen proto, že nechce před ostatními vypadat špatně, možná proto, aby ulevil svědomí, že je bohatý, když jiní nejsou, a možná mu to prostě a jednoduše dělá radost. Každopádně to umí, a dokonce velmi dobře. Není to žádný démon, který se za svým štěstím žene přes mrtvoly druhých.

Vadí mu jediné – když mu druzí chtějí nařizovat, jak má žít. A to je skutečná podstata sporu mezi pravicí a levicí, nebo spíš mezi svobodou a autoritářstvím.

Čtenářský ohlas Aloise Sečkára zveřejnil 14. 12. deník Metro: Rád čtu sloupky Martina Švihly. V tom posledním se ale podle mého velmi mýlí, když definuje rozdíl pravice a levice jako konflikt mezi jedincem a společností. Pravicově smýšlející člověk samozřejmě ví, že bez společnosti by sám nepřežil. Chápe, že daleko lepší než být Robinsonem na pustém ostrově je soustředit se na něco, v čem vyniká, a zbytek potřebných věcí směnit s ostatní- mi, kteří vynikají zase v něčem jiném.Umí i pomáhat druhým, není to dé- mon, který se za svým štěstím žene přes mrtvoly. Vadí mu jediné – když mu druzí chtějí nařizovat, jak má žít. A to je skuteč- ná podstata sporu mezi pravicí a levicí, nebo spíš mezi svobodou a autoritář- stvím. Rozumím poselství článku pana Švihly – dialog místo hádky, spoluprá- ce místo nepřátelství. To je v pořádku. Ne vždy může být po mém, kompromis je nezbytný. Ze svých postojů a hodnot bychom však při tom slevovat neměli, jinak nás dříve či později budou ovládat ti, kteří žádné hodnoty nemají. A možná se to už děje.

Článek Jindřicha Pilce zveřejnil 19. 12. server Bleskově.cz. Pilc: Přestaňme si hrát na studenou válku: Sankce proti Rusku jsou opakovaně prodlužovány vždy o šest měsíců. „Stačilo by říct jednoduše NE a sankce by automaticky k nějakému datu doběhly a skončily. Když uvalujete ekonomické sankce proti nějakému cizímu státu, uvalujete zároveň ekonomické sankce proti svým spoluobčanům. Zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským firmám, zakazujete vzájemný obchod cizím a tuzemským občanům. Znamená to chovat se ke svým spoluobčanům jako feudál k nevolníkům. Nějak se zapomíná na to, že politik by svým spoluobčanům neměl vládnout, ale sloužit,“ prohlásil Pilc.

Říká se, že demokracie spolu neválčí. „Tak to máme docela problém, protože EU je nedemokratická. Dělá všechno pro to, aby občan demokratickou cestou nemohl nic ovlivnit. A víte, jak to dopadne, když nedemokraticky vládnoucí politik najde nějaké nepřátele? Nebude to on, kdo půjde do války,“ uzavřel politik.

O nás bez nás

20. 12. zveřejnil Euraktiv článek Okamura těží z českého euroskepticismu. Může za něj Klaus, nebo Juncker?: S frakcí ENF toho podle něj nemají mnoho společného ani v Evropském parlamentu, kde jsou sdruženi ve skupině Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Její součástí jsou i britští konzervativci. Partnery prý ECR nehledá ani ve frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), kde zasedá třeba Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigela Farage nebo česká Strana svobodných občanů.

Dění v regionech

Chrudim

16. 12. zveřejnil Orlický deník článek Chrudimský rozpočet si výrazně polepšil: Opoziční zastupitel Josef Káles (Svobodní) poděkoval vedení města za tématický seminář, na němž se všichni zastupitelé mohli s rozpočtem předem seznámit. „Byť mám i řadu dílčích výhrad, pro rozpočet jako pro celek svou ruku zvednu. Na hospodaření města oceňuji zejména trend postupného snižování celkového zadlužení, po kterém jsme vždy hlasitě volali,“ doplnil Josef Káles.

Milevsko

20. 12. Písecký deník zveřejnil na str. 1 článek Návrh občana změnit rozpočet neprošel: Pozměňovací návrh k návrhu rozpočtu města pro příští rok, který předložil za ANO Václav Málek prostřednictvím Miroslava Doubka (Svobodní), zastupitelé neschválili. Václav Málek požadoval do rozpočtu zařadit investiční akce za pět milionů korun. A to například vybudování parkovišť před II. ZŠ a v ulicích B. Němcové a Sažinově. Oproti tomu navrhoval, aby se z rozpočtu vypustily investice na rekonstrukci radnice, snížení rozpočtu městské policie a aby příjezdovou cestu do připravované průmyslové zóny vybudovaly Služby města Milevska na vlastní náklady. Pro návrh zvedl ruku pouze Miroslav Doubek. Bude se jím ale zabývat rada. Pro příští rok je schválený rozpočet s příjmy 178,3 milionu, výdaji 182,63 milionu a schodkem 4,33 milionu korun, který bude pokryt z úspor minulých let.

Zlín

18. 12. vydala ČTK zprávu Hejtman Zlínského kraje Čunek: Privatizace nemocnic se nechystá: „Z novin se dozvídáme o změnách spíše kosmetických. Není jasné, který primář bude pokračovat, schází koncepce rozvoje,“ uvedl zastupitel Ivo Valenta (Svobodní a Soukromníci). Skutečnost, že dosud nebyla zveřejněna koncepce, kritizoval také zastupitel a zároveň primář neurochirurgického oddělení zlínské nemocnice Michal Filip (ANO).

Vyšlo i na dalších serverech, například Týden.cz, Blesk.cz, Kurzy.cz a mnoho dalších.

Cheb

14. 12. zveřejnila ČTK zprávu Zastupitelé odvolali vedení Chebu, předtím neschválili rozpočet: Zastupitelé Chebu dnes odvolali starostu Antonína Jalovce (VPM-ALTERNATIVA) a celé vedení města kromě místostarosty Zdeňka Hrkala (ANO). Opozici při hlasování podpořili zastupitelé koaliční ANO. Jalovec byl ve funkci zhruba sedm měsíců, jeho odvolání dnes předcházelo neschválení rozpočtu na rok 2018, kde rovněž ANO hlasovalo s opozicí.

Dosavadní radní Miroslav Plevný (VPM-ALTERNATIVA) uvedl, že jde o porušení koaliční smlouvy, podle něj tak vpodstatě končí současná koalice tvořená hnutím ANO s VPM – Alternativa, Koalicí pro Cheb a Stranou svobodných občanů. Vznikla poté, co ANO na jaře odešlo z předchozí koalice s KSČM a ČSSD. O novém vedení města budou zastupitelé hlasovat zřejmě ještě dnes.

Zprávu poté citovala další média.

16. 12. zveřejnil Chebský deník článek Starosta Jalovec přišel o křeslo. Lidé ho chtějí zpět: Starosta města Antonín Jalovec (VPM) přišel o křeslo a Cheb nově povede Zdeněk Hrkal (ANO).

Společně s Jalovcem zastupitelé ve čtvrtek odvolali také místostarostku Gabrielu Lickovou (delegována Koalicí pro Cheb a Svobodnými). Kromě Hrkala nyní město povede jako první místostarosta Michal Pospíšil (ODS) a druhou místostarostkou je Eva Horná (ČSSD). V Chebu se tak rozpadla i koalice ANO 2011, VPM, Svobodní Cheb a Koalice pro Cheb, která vznikla v květnu.

Vyšlo i v tištěných podobách Deníku a v Právu.

Reportáž z jednání zastupitelstva zveřejnil 17. 12. server Zprávy z Chebu 14. prosinec 2017 – den, který změnil město Cheb: 11:36 – radní Václav Jakl (Svobodní) vyzývá veřejnost, aby přišla na zasedání zastupitelstva města

16:58 – radní Václav Jakl (Svobodní) poukazuje na informace, že má být odvolán starosta a místostarostka a že neschválení rozpočtu má být pro to předem naplánovanou záminkou, přičemž má následovat vznik nové koalice ANO, ČSSD, ODS s podporou komunistů a jmenuje údajné nové vedení města (Hrkal, Pospíšil, Horná); Jakl vyzývá koaličního partnera ANO, zda může takové informace potvrdit nebo vyvrátit

19:48 – starostou města Chebu byl v tajné volbě zvolen Zdeněk Hrkal (ANO), když získal 19 hlasů; zastupitelé za VPM, Koalici pro Cheb a Svobodné se volby odmítli zúčastnit

Jirkov

15. 12. zveřejnil Chomutovský deník na str. 3 článek Jirkovští zastupitelé dali hasičskému muzeu zelenou: Moderní turistické infocentrum a muzeum, které svým zpracováním nemá v České republice konkurenci. V jirkovské Tyršově ulici začnou v příštím roce přípravy a budování nové hasičské expozice.

Investici za třicet milionů posvětili na posledním zasedání zastupitelé města. Jednotní ve svém rozhodování ale nebyli, proti se postavily opoziční strany a vzrušeně diskutovaly. „Příliš o této záležitosti nevíme, nebyl prostor ji na zastupitelstvu probrat. Je tady řada nezodpovězených dotazů,“ argumentoval například Jiří Viehmann (ANO). Zastupitel Josef Šebek (SSO) by zase chtěl raději investovat jinam. „Máme jiné priority, investice by měly jít do škol. Počkal bych s muzeem tak dva, tři roky,“ vyjádřil se. Návrh opozičních stran, aby se tato investice vyřadila z rozpočtu 2018, byl ale nakonec přehlasován.

(dap, ler)