Tak jako není na světě nic černo-bílé (snad kromě šachovnice :o), tak ani česká politická scéna není pouze modro-oranžová. "Podaří se Paroubkovi konečně zvítězit nad Topolánkem nebo zase bude ČSSD poražena ODSkou"? pokřikoval převčírem moderátor v nejmenovaném rádiu a vyzýval lidi, aby volali své názory.
Chápu zdánlivě logické tendence médií i mnohých lidí polarizovat politický boj pouze mezi 2 tzv. "největší" strany. Je to totiž jednodušší, než se snažit získat přehled i o jiných možnostech. Někde v diskusi jsem četla i názor "sice se mi líbí program Svobodných, ale bojím se, že můj hlas propadne, tak ho radši dám ODS, i když bych je nejradši poslal už dávno do…!" (cenzurováno aut. :o)
Myslím, že to není úplně fér – vyřazovat někoho z boje jen proto že je zdánlivě "malý". Naopak jsem dospěla k závěru, že je na čase "trochu" provětrat sněmovnu i vládní budovy a těm, kdo se v nich pohodlně zabydleli a už si neuvědomují, že to fakt nemají (neměli by mít!) napořád, umožnit poznat opět i skutečné reálie života. Že prostě přišel čas na opravdickou změnu – v celkovém pojetí politiky, jejího provádění, komunikace s veřejností a tak vůbec se vším, co s tím souvisí.
Jako občan už ODMÍTÁM denně ve zprávách poslouchat arogantní náfuky, kterým je obyčejný občan (JEJICH VOLIČ!) jen příteží a nestojí jim za sebemenší pozornost (s výjímkou pár dnů před volbami, kdy je zasypou snůškou slibů, nakrmí gulášem, podarují omalovánkami pro děti… výměnou za hlasy). Nelíbí se mi prapodivné praktiky všech možných poradců, lobbistů a bůhví koho ještě, kdo v temných zákoutích politických kuloárů tvoří naši současnost za ještě temnějších podmínek a okolností. Chci, aby věci za nás řešili slušní lidé, kteří chtějí skutečně něco změnit, mají dobré nápady a mluví z duše mně = občanovi, který má husí kůži z obludně rostoucí moci EU a jejích mocipánů.
Ano, moc se mi líbí Strana svobodných občanů (Svobodní.cz) a její kritické postoje k EU a k Lisabonu. Jasně, že si nemyslím, že jsou to všichni alabastroví neposkvrnění andělé. Tak naivní v mém věku opravdu nejsem :o) Ale konečně mám, coby ryze pravicový volič, zase koho volit s tím nejčistším svědomím! V posledních letech jsem tam už ten lístek pro pravici totiž házela jen z ryzího vnitřního donucení v duchu "HLAVNĚ aby se k moci nedostala levice". Letos ovšem půjdu po letech k volbám zase s upřímnou radostí!
Všimla jsem si ve svém okolí, i v řadě diskusí na internetu, že podobné nálady a názory jsou už docela běžné. Nyní tedy zbývá už jediné – přesvědčit sám/a sebe a skutečně uvěřit, že můj hlas se neztratí. protože když stejný krok udělá KAŽDÝ z nás, kdo už opravdu máme plné zuby těch namyšlenců v poslaneckých lavicích, kteří nejsou schopni se v posledních letech domluvit na čemkoliv, snad jen s výjimkou zvyšování vlastních platů, tak se může po volbách stát, že dosavadní "nejsilnější" strana/y skončí v propadlišti dějin a náhle, světe div se, tu budou noví "nejsilnější".
Dobré nápady a slušní lidé mají dostat šanci! Mysleme na to prosím všichni, až budeme mířit k volební místnosti… :o)
Autor: Kateřina Bouda Kašparová
Blog Idnes.cz, 26. března 2009, 20:18