STRUNZ: Pokrytectví Schengenského prostoru

STRUNZ: Pokrytectví Schengenského prostoru

Jedu busem do Německa. Už pokolikáté. A cestu si krátím přemýšlením, co mi členství ČR v Unii přineslo dobrého. Třeba volný obchod. Ne, ne, to jsme už měli před vstupem a máme ho zajištěn jinou smlouvou.

To, že jsme čistými příjemci, např. peněz ze strukturálních fondů. Ano, jenže otázka je, jak dlouho to bude trvat a o kolik naopak přicházíme nutným vytvořením a správou dalších přerozdělovacích mechanismů .

Nebo se můžeme ve světě považovat za občany vyšší kategorie. Němci mají pro takové lidi označení „salonfähig“. To je sice krásné pomyšlení, ale hodně zchladne, když si uvědomím, že zároveň budu ve světě házen do jednoho pytle s etiketou „občan EU“ a to spolu s řeckými odboráři, rumunskými Romy a francouzskými úředníky. Zároveň se musím podřizovat mnoha nepříjemným rozhodnutím, obnovitelnými zdroji počínaje a kvótami na cukr konče.

A co společná bezpečnostní a obranná politika? Tam by se něco pozitivního nenašlo? Tak v tomto směru máme na skladě eurozatykač, směřování ke společné obranné politice a vsadím se, že do budoucna určitě přibude i letištní tělesný skener. Ale pro vnější ochranu je zde přeci NATO a u vydávání ke stíhání do EU bych byl radši, aby rozhodoval český stát. Letadlem už moc necestuji, takže si skenování dosyta neužiji. To je také důvod, proč teď sedím v autobuse na vnitroschengenské lince.

Ještě něco? Ne, snad už jedině ten obligátní volný pohyb osob bez kontrol na hranicích. Ááách, alespoň to. Přijíždíme k pumpě před Rozvadovem.

“ Ale vy máte i český pas, že? Můžete mi ho ukázat? “ Snaží se sešikanovat česká policistka v civilu jednu ze spolucestujících, která ukazuje britský pas.
“ Ne, nemam. “
“ A jak jste se jmenovala za svobodna ?“ dotírá dále policistka.
“ Nerozumim „, odpovídá spolucestující. Policistka s nepořízenou odchází.
Autobus se po pasové kontrole rozjíždí, mineme rozestavěnou solární farmu a za chvíli nás již vítá cedule „Staatsgrenze“.

Vzápětí za hranicí ohlašuje stewardka: “ Omlouvám se za vyrušení, přichystejte si cestovní doklady pro kontrolu německými celníky „.  Autobus staví na odpočívadle a němečtí celníci procházejí uličkou. Kontrolují doklady. Nezdá se, že by hledali nějaké zakázané zboží, jak by zřejmě od celníků člověk očekával. Prostě kontrolují všechny pasy či občanky. Takže jsou to celníci nebo pasová kontrola?

Od jednoho kontrolního místa na hranici jsme tedy přešli na kontrolní místa dvě. Jedno policie ČR na pumpě před Rozavadovem, druhé na jakémsi blíže nespecifikovatelném odpočívadle u dálnice na německé straně. Jaká je to pro mne výhra oproti neschengenskému režimu? Žádná, zdržení zdá s stejné či dokonce větší. Toto není volný pohyb osob přes hranici, i když to tak někteří pokrytci nazývají. Zatím jsem byl v autobuse či vlaku směřujícím do Bavor zkontrolován spolu se všemi spolucestujícími vždy. Vždy, to podtrhuji. Nejedná se tedy o náhodu, cestuji tudy několikrát ročně.

Ten samý večer pak shodou okolností shlédnu reportáž německé televize o kontrolách celníků u českých hranic. Hledají prý drogy, neboť ČR má údajně v tomto směru příliš liberální zákony (u holandských hranic také takto kontrolují?). Což prý způsobuje drogovou turistiku. Je-li tomu tak, pak by tedy spíš měli kontrolovat selektivně jen německé turisty, a to nejlépe i na obsah drogy v krvi. Němce však selektivně nekontrolují.

V reportáži se ani u jedné silniční kontroly drogy nevyskytly. Tedy žádný sólokapr pro novináře. Přesto celníci a s nimi i reportér si notují a na kontrolách trvají. Volný pohyb přes hranici? Ne, pokrytectví.

V našem parlamentu uvažují o zavedení zpráv z poslaneckých zahraničních cest . Aby prý bylo zřejmé, jaký výstup z nich je a jestli tedy peníze na cestu nebyly vynaloženy zbytečně. Něco podobného bych zavedl pro ministra zahraničí, tedy knížete Schwarzenbergra, aby bylo jasné, co v zahraničí pro ČR dobrého vykonal. Například hned na své první cestě po jmenování , náhodou zrovna do Německa.

Nakousl téma hraničních kontrol? A s jakým výsledkem? Nelze bohužel zjistit.

Další téma pro zahraniční cesty ministra zahraničí by měla být kanadská víza . Již rok a čtvrt se prakticky nic neděje, jen premiér Nečas přednáší již poněkolikáté českou ostrou prosbu a tentokrát Van Rompuy ji blahosklonně vysléchá. Ale určitě nevyslyší.

Mimochodem: když už pan ministr Schwarzenberg chce šetřit rušením ambasád, nechtěl by k tomu přihodit i zrušení české části “ Kanadsko-české expertní pracovní skupiny k vízům „? Evidentně nemá žádné výsledky.

Takže jsem nakonec vpodstatě nenašel nic dobrého, co by mi členství ČR v Unii přineslo. Ale co výhled? Pro pravicově zaměřeného člověka by alespoň mělo být povzbuzením, že Německo má pravicovou vládu. Ta přeci nemůže dovolit v EU další bláznivá rozhodnutí typu biopaliva, sluneční energie, deficity veřejných financí…. Tak bohužel, toto také není pravda. Německé dluhy rostou , politika CDU/CSU, která je pravicová jen nominálně, není moc úspěšná, a německý volič si z toho odnáší nesprávné ponaučení: volný trh selhal, je třeba všechno regulovat. Přitom selhaly ty regulace, dávno již svazující volný trh.

Pokud budeme chtít, aby ČR otočila kurz směrem k liberalizaci, nestačí, abychom o tom přesvědčili občany České republiky. Museli bychom přesvědčit i ostatní státy EU, především Německo. A v tomto směru je výhled velmi tristní. Když např. jakákoliv firma či instituce vydává v Německu brožuru pro veřejnost, nesmí opomenout nábožně zmínit – nejlépe hned v úvodním slově generálního ředitele – jak je úspěšná ve snižování emisí CO2. Na vzestupu je Levice a zejména Zelení se svými řešeními všeho pomocí obnovitelných zdrojů a vzdělávání (průzkum: CDU/CSU 28pct, SPD 24, Zelení 24, Linke 10, FDP – jediná jakžtakž pravicová strana – jen 5pct).

Přesvědčit Německo o změně kurzu v historicky krátké době je prakticky nemožné. Trend je bohužel na dlouho nezvratný. Proto zřejmě existuje jediná cesta, jak se neúčastnit osekávání svobod a nárůstu regulací v EU, pokrytecky zabalených do frází o bezpečnosti a spolupráci ….

Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31