STRUNZ: ‚Co sám nechceš, nečiň jinému!‘

STRUNZ: ‚Co sám nechceš, nečiň jinému!‘

„Co sám nechceš, nečiň jinému, žáku pravil kantor kdesi, třepaje ho za pačesy.“ Epigram Karla Havlíčka Borovského mi přišel na mysl při čtení svodky německého tisku ohledně záměru Dánů znovu zavést kontroly na hranicích („Útok proti duchu „Schengenského ujednání„).

Plné stránky slov o podkopávání evropské myšlenky, ducha Schengenu, euroobčanství, solidarity, základních pilířů evropského sjednocování. Obligátní odsouzení pravicového populismu a útoku proti fundamentům Unie, volání po nutnosti obrany evropských ideí a plného nasazení v zájmu svobody.

Korunu tomu všemu pokřiku nasadil německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který volá, že „není možné, aby si každý dělal co chce ohledně kontrol hranic v Schengenském prostoru“. A pan ministr (v německé vládě – hleďme – za bavorskou CSU) na adresu Dánů pokračuje: „V žádném případě neakceptujeme jakákoliv opatření, která by jakkoliv omezila svobodu pohybu dosaženou v rámci Schengenu.“

Dovoluji si mu připomenout, že „nedodržování ducha Schengenu“ není prvotní výmysl ani Francouzů, ani Dánu. Pokud to neví, pan ministr vnitra Německa by se měl zeptat ve svém rodném Bavorsku, jak že je to s těmi kontrolami. Rozhodně ty prováděné u německo-českých hranic, a to zejména v Bavorsku, nebyly náhodné, ale – přinejmenším pro některé druhy dopravy (bus, vlak) – zcela systematické. Spíš to však pan ministr ví, nicméně ve své pozici představitele evropské mocnosti si myslí, že se může v klidu ohradit proti tahání za pačesy, zatímco jiného sám tahá, tedy přesněji po léta kontroly provádí.

Přitom Dánové argumentují podobě jako Bavoři: kontroly budou náhodné, budeme hledat drogy a zbraně. Ale na rozdíl od Němců nechtějí Dánové provádět tyto kontroly pokoutně za hranicemi, ale otevřeně přímo na nich, což mi připadne mnohem upřímnější a žádného cestujícího to pak nemůže překvapit.

—
Nic se naopak v německém tisku nepíše o tom, že někdo něco při rušení hraničních kontrol nedomyslel nebo bagatelizoval. Nikdo se v německém tisku neptá, kdeže udělali soudruzi z EU chybu. Že se zrušením kontrol dostali absolutní volnost pohybu nejen slušní občané evropských států, ale i ti ostatní, nachazející se v schengenském prostoru. Některé státy si děr v Schengenském ujednání začínají všímat a chtějí situaci nějak řešit. Nechtějí tahat horké kaštany – například ty imigrační – z ohně za někoho jiného. Ač všichni občané EU (ať již dobrovolní nebo nedobrovolní), nejsou jedni ochotni býti bezpodmínečně solidární s jakýmikoliv druhými občany EU, kteří se potýkají s nějakým problémem (ať již zaviněným či nezaviněným, jako například v případě současné imigrační vlny z Afriky).

Dánský imigrační systém je v posledních letech velmi přísný. Podle dánské vlády ušetřila tato přísnost v minulých deseti letech cirka 7 miliard euro. Proto chce Dánsko v této politice pokračovat a navíc ji rozšiřovat. Nechce, aby k nim měl nekontrolovatelný přístup každý např. ze švédského Malmö, které je coby kamenem dohodil, a které to přehnalo s měkkostí imigrační politiky, což má tvrdé důsledky.

Je třeba si také povšimnout, že Dánsko má v rámci evropského práva výjimku – klauzuli, že Schengenské ujednání není u nich součástí práva komunitárního (evropského), ale pouze národního. Takže (spekuluji) zřejmě o porušení/neporušení Schengenské dohody rozhoduje dánský ústavní soud, nikoliv evropský soudní dvůr. Barosso a němečtí politici se tedy mohou vztekat jak chtějí, ale Dánové asi ustupovat nemusí. (Mimochodem: je to ukázka toho, k čemu je vyjednání opt-outů na úrovni EU pro daný národní stát dobré.) Jinou otázkou ovšem je, zdali to, co procházelo Němcům, projde „menšímu“ Dánsku i politicky, nejen legislativně.

Do věci hraničních kontrol v EU se totiž již na popud Francie (po její nedávné roztržce s Itálií ohledně tuniských imigrantů) vložila Evropská komise. Komise iniciativu Francie nemůže jen tak lehce shodit ze stolu (kdybychom něco takového navrhli my nebo i výše zmínění Dánové, asi by se nám komise vysmála). Poslední zasedání ministrů vnitra EU navíc ukázalo, že zavedení kontrol na vnitřních hranicích podporuje 15 států.

Evropská komise tedy zahrnula iniciativu Francie do svých plánů. Pro přesnost je třeba uvést, že Komisi zřejmě nevadí samotný fakt, že budou zavedeny kontroly na vnitřních hranicích (citace komisařky pro vnitřní záležitosti Cecilie Malmstrom: “We need to strengthen the European dimension on this, prevent member states from unilaterally reintroducing border controls“). Vadí ji však, že se tím prohloubí nedůvěra v evropskou integraci. To je ochotna se skřípěním zubů akceptovat, ale už by jí velmi vadilo, kdyby to nebyla ona, kdo bude rozhodovat co a jak. Proto ten vztyčený ukazováček proti Dánsku. Proto vzala iniciativu Francie za svou a prezentuje ji jako svůj projekt. Čemu nemůžete zabránit, tomu chce šéfovat.

—
Bylo by ideální, kdyby EK ponechala na jednotlivých státech, zdali si hraniční kontroly (ne ty příhraniční, pokrytecké, ale ty otevřeně deklarované) zavedou či nikoliv. Samozřejmě při zachování svobody pohybu občanů EU v rámci EU. Byl by to krok zpátky, ale rozhodně správným směrem.

K čemu však aktuální nechuť mnoha států nechat přes hranice cestovat kohokoliv zřejmě v realitě povede:

EK zdánlivě ustoupí a dočasně nechá národním státům možnost kontrolovat vnitřní hranice. Na oplátku si ale prosadí více pravomocí a větší rozpočet pro svoji agenturu ochrany hranic (FRONTEX) a případně i ještě větší kontrolu občanů cestujících do Schengenského prostoru (a později i v jeho rámci) letecky. Dále je dosti pravděpodobná i její snaha o posílení centralizace údajů o občanech EU v jí spravovaných databázích s poukazem na účinnější boj s kriminalitou.
Ve výsledku každopádně získá Evropská komise větší pravomoci.

Pavel Strunz je členem Republikového výboru Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31