Když jsem se o dovolené rozplýval nad krásami sluncem zalité české krajiny, napadla mne otázka, zdali jsme ve vesmíru sami. A hned jsem si odpověděl: ano, zcela jistě, jinak by nás z té krásné planety už dávno někdo chytřejší a silnější vypráskal bičem.
A teď v menším měřítku: jsme na Zeměkouli sami? Ne, jistěže ne! Jsou tu i jiné kultury. A pokud jim nebudeme schopni konkurovat, vypráskají nás dříve či později z naší země. Nebo prostě tu naši kulturu asimilují.
Máme možnost buď zvýšit (či alespoň udržet) svoji konkurenceschopnost nebo snížit tu soupeřů. Ta druhá možnost je iluzorní, alespoň jeden ze soupeřů nebude padlý na hlavu a dobrovolně si nenechá nasadit chomout např. drahých ekoregulací.
V této souvislosti je zajímavý pohled na Čínu a její fotovoltaickou politiku. Hovoří se stále častěji (už i v reportáži Událostí ČT) o tom, že Čína je nejen největším výrobcem FV (fotovoltaických) panelů, ale že se angažuje čím dál více i ve výrobě fotovoltaické energie na svém území. Bylo by zajímavé, kdyby se ostatním zemím podařilo vmanipulovat Čínu do této FV pasti, ale je to velmi, velmi nepravděpodobné. Spíše se jedná o dobrý „public relation (PR) management“, kdy Čína mírně investuje do své FV výroby energie a pak s velkou pompou a za účasti zahraničních novinářů bude vykřikovat, jak je v tomto ohledu
pokroková, jak přispívá k záchraně planety, jak je fotovoltaika důležitým obnovitelným zdrojem a ať jen si od ní všichni ostatní kupují solární panely, na které má nyní gigantické výrobní kapacity. Přeci když sama chce své panely mohutně používat, tak to nemůže být špatný výrobek, že? A ta emisní úspornost, srdce bojovníka s globálním oteplováním z toho zaplesá!
Podobně jako při Olympiádě a EXPO 2010 (kdy Číně v podstatě celosvětovou reklamu zaplatily ostatní státy coby vystavovatelé, včetně půlmiliardy z ČR) jde, zdá se, o další čínský PR majstrštyk. Podívejme se na FV fakta shrnutá ve zprávě REN21 (Renewable Energy Policy Network for the 21st Century) za r. 2009) (Link: https://www.ren21.net/globalstatusreport/REN21_GSR_2010_full.pdf je již nefunkční odebráno 25.2. 2026)
Z celkového světového instalovaného výkonu 21 GW (podtrhuji: nejedná se o skutečný výkon, ale jen o instalovaný; v našich zeměpisných podmínkách to znamená cca 10x menší skutečný výkon) připadala v r. 2009 téměř polovina světové kapacity na Německo (9.8 GW). O Číně se mezi největšími producenty FV energie nepíše. Hovoříme-li o největším vzrůstu kapacity za r. 2009, pak je třeba trpce konstatovat, že ČR zaujímá za Německem (v přepočtu na obyvatele) slavné neslavné 2. místo s instalovanými 411 MW.
Čína je pak hluboko pod ČR s instalovanými 160 MW za r. 2009 (viz zpráva REN21, str. 19). A obávám se, že ani za r. 2010 na tom nebude ČR hůře, tedy – pardon – lépe, a v počtu nových instalací Čínu hravě převálcuje.
Také oficiální deklarované čínské ambice ve fotovoltaice (viz zpráva REN21, str. 60) (link: https://www.ren21.net/globalstatusreport/REN21_GSR_2010_full.pdf je již nefunční odebráno 25.2.2026) nejsou nic moc v porovnání s těmi evropskými: Čína chce vyrábět 1.8 GW z FV panelů v r. 2020 (přičemž navíc toto číslo bez rozlišení zahrnuje i energii z tzv. „Concentrating solar thermal power“, kdy se nejedná o přímou
konverzi světla na elektřinu pomocí fotovoltaických článků). Neoficiálně se hovoří o zvýšení na 20 GW do r. 2020. I kdybychom vzali to vyšší číslo za bernou minci a věřili, že všech 20 GW bude v Číně instalováno do r. 2020 ve fotovoltaickém smyslu, bude to méně než 20 W na jedoho obyvatele Číny. Už dnes však má Německo se svými instalovanými fotovoltaickými 9.8 GW přes 120 W na obyvatele, tedy 6x více.
Přitom naprostá většina FV panelů je vyrobena v Číně. I těch instalovaných v Německu i v ČR. Tedy zde je a pořád bude gigantický nepoměr mezi množstvím v Číně vyrobených FV panelů a jejich užitím na čínském území. Na odiv stavěné čínské fotovoltaické městečko připomíná pózování ředitele firmy na výrobu rybářských prutů s kapitálním šupinatým úlovkem před fotografy. Přitom pan ředitel ryby nejí a osobně považuje vysedávání na břehu při rybaření za ztrátu času. Ale to se novináři nedozvědí.
Závěr je jednoznačný: ze strany Číny se jedná jen o PR tah, kdy obětuje něco málo finančních prostředků za vlastní nerentabilní výrobu trochy FV energie na oltář toho, aby na světových trzích prodala maximum své produkce fotovoltaických panelů. A aby čínské PR náklady byly co nejnižší, čínské firmy též údajně chtějí profitovat na dotacích, které evropské vlády (i ta ČR) štědře do FV elektráren nalévají. Zisk z českých FV farem tedy zřejmě zamíří i do Číny.
Energetické směřování Číny potvrzuje i fakt, že vloni změnila svůj oficiální cíl dosáhnout v r. 2020 15% spotřebované energie z obnovitelných zdrojů a to bez zahrnutí jaderné energetiky, na opticky stejných 15%, ale již se zahrnutím jaderné energetiky (viz zpráva REN21, str. 58). Fakticky bude zřejmě Čína spět k výrobě levné energii v jaderných elektrárnách (a bude se kvůli tomu čím dále tím více angažovat v Austrálii, která má největší zásoby uranu na světě). Čína totiž ví, že fotovoltaická energie je rozptýlená jako čtenáři mého blogu a tedy nevhodná k pohánění hospodářského růstu.
Neskákejme tedy Číňanům na FV-špek. A ani zeleným fundamentalistům, kteří budou tuto PR hru Číny používat jako argument pro boj s globálním oteplováním (které ostatně nyní takticky začínají přejmenovávat na „globální změnu klimatu„, když už se slovo oteplování jaksi neosvědčilo). Nesnažme se rozšiřovat drahou FV energetiku s poukazem na to, že tak činí i Číňané. Naopak ji omezujme jen na oblasti, kde je ekonomicky rentabilní či je jediným řešením. Zejména tedy ve vesmírných stanicích a dalších systémech s obtížnou možností napojení na standardní rozvodnou soustavu. Jinak sestoupíme s konkurenceschopností vůči Číňanům zas o stupínek níže.
Pavel Strunz je členem Strany svobodných občanů
