Šrámek: EU jede zase pecky – Istanbulská úmluva a Dublin IV

Šrámek: EU jede zase pecky – Istanbulská úmluva a Dublin IV

Stále nemáme vládu, ale už se nám rýsuje s novým comebackem soudruhů, kteří byli dostatečně trpěliví a počkali si, až zakuklení soudruzi s estébáckou minulostí nastolí ten pravý korporátní fašismus…

ALE…! Odehrává se něco dalšího za kulisami, v zájmu „našeho dobra“… O čem je „to“ pro „naše dobro“?

V EU probíhají jednání o dvou zásadních oblastech. Obě mají opět omezit suverenitu jednotlivých států na vlastní legislativu ohledně práv občanů. Prostě to zařídíme, abyste „pro vaše dobro“ nemohli vzdorovat a abychom vykročili společnou levou nohou směrem k lepším zítřkům.

Dublin IV

Führerin Merkel otevřela hranice všem migrantům a porušila tak pravidla samotné EU o migraci a kontrole vnějších hranic. Nic se ale nestalo; žádné obvinění, žádný proces, protože šlo o týrané a válkou zmítané lidi, kteří vypadajíce na 30 let věku a více, byli stále dětmi do 15 let, bez doprovodu rodičů. A uprchlíky byly zejména osoby mužského pohlaví. Stačilo k tomu jejich prohlášení, že utíkali tak rychle, že nemají ani cestovní doklady.

Tato „Willkommenspolitik“ ovšem způsobila, že se do Německa pašovalo a pašovalo tolik lidí, že už to v Německu přestali zvládat, stejně jako v Řecku a Itálii, kam každý den neziskovkový námořní shuttle dopravoval tisíce a tisíce subsaharských Afričanů z Libye, Egypta, blízkého a dálného východu. Nelogika? Nikoli. Stačilo by přece opět jen prohlášení, ne?

A tak Führerin Merkel začala volat o potřebě být solidární a skrze kvóty se podělit o raketové inženýry, lékaře a odborné pracovníky. Jenže to narazila, zejména u obyvatel (a částečně i politické reprezentace) zemí V4, které jaksi vnímají, že její politika otevřených dveří v sobě skrývá veliké problémy s nárůstem těžké zločinnosti, jak je patrné ze Švédska, Francie, Finska, Velké Británie atp., kde se v poslední době radikalizují penisy, auta, nože a tak.

Když však posloucháte představitele EU, mainstreamová zpravodajství, přijde vám všechno správné, protože pomáhat je potřeba, o tom není pochyb. A navíc se toho chytí různé (ne)ziskovky, které jsou často podporované cizími „dobročinnými organizacemi“, konajících „dobro“ a také poměrně štědře parazitujících na státním rozpočtu (tedy na vybraných daních vlastních obyvatel). A „propagandují“ a „propagandují“, že se i Goebels červená, jaký byl vlastně břídil. Jenže internet, ta neřízená bestie, také poskytuje jiné zprávy, jiné informace, které jsou v přímém rozporu s oficiálními zdroji, proto odpor občanů bývalých postkomunistických zemí roste, neboť oni ještě neztratili pojem o totalitě a mají stále ještě čich na pokusy o okleštění svobody.

Když je však odpor V4 velmi silný a ještě více sílil a nepomáhala ani „doporučení“ typu „buď přijmete, nebo budeme pokutovat, nebo sebereme dotace“ (ať vás ani nenapadne myslet si něco o vydírání a nedemokratičnosti), daly se moudré EU mozky dohromady a začaly vymýšlet již několikátou revizi „Dublinu“.

…aneb: „Ďábel skryt je v detailu“. Dublin IV. v sobě již zahrnuje vše, proti čemu občané V4 protestují a jde vlastně ještě o mnoho dál. Tedy ne nějaké momentální kvóty, ale trvalý mechanismus přerozdělování uprchlíků. Dále mechanismus pokutování za neplnění „závazků“ v řádech miliónů Kč na jednoho nepřijatého uprchlíka po dobu mnoha let; přesunutí pravomocí o rozhodování o imigrační politice ze svrchovaného státu na EU a další „kulišárny“.

Istanbulská úmluva

Co je Istanbulská úmluva? Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva iniciovaná Radou Evropy, která zavazuje podepsané státy k postupu vůči násilí na ženách, pomocí prevence, jejich ochrany, stíhání zločinů a monitorování této kriminality. Jako mezinárodní smlouva je Istanbulská úmluva nadřazena našemu právu. Úmluva vyžaduje, aby byl zaveden trestní či jiný postih těchto činů:

  • fyzické týrání
  • psychické týrání
  • nebezpečné pronásledování (stalking)
  • sexuální násilí a znásilnění
  • sexuální obtěžování
  • vynucený sňatek
  • mrzačení ženského genitálu (ženská obřízka)
  • vynucený potrat a vynucená sterilizace

Potud by se dalo říci, že nelze nic namítat. Jen s tou výhradou, že tyto činy jsou velmi často již dávno zahrnuté do právních řádů jednotlivých členských zemí. Proč to tedy zavádět extra ještě v dalším řádu, úmluvě? Je tam něco dalšího, co by možná měla úmluva zakrýt a umně zamaskovat, a jedná o něco úplně jiného?

…aneb: „Ďábel skryt je v detailu“.Istanbulská úmluva totiž dále mimo jiné vyžaduje toto: „změnu postojů, tradičních rolí pohlaví a stereotypů, díky nimž je násilí vůči ženám akceptovatelné“.

Jak si to přeložit? Ano, tušíte správně. Je to o gender agendě, která je tak ve světě „populární“, kvůli které vznikají různé nepokoje, kvůli které se vyhazuje z práce, ze škol, jakmile se někdo odváží tvrdit, že existují jen dvě pohlaví.

V této úmluvě by totiž rodiče byli popotahováni, pokud by své děti vychovávali podle „starých a přežitých“ vzorů „muž – žena“. Dopustili by se totiž diskriminace na základě volby/určení pohlaví dítěte. Dokonce i tehdy, pokud by dítě nebylo plnoleté a způsobilé k právním úkonům.

Kam až to může vést? K tomu, že děti budou patřit státu a ten bude mít poměrně snadný přístup k tomu, jak děti rodičům „ukradnout“ a dát je na převýchovu do náhradních rodin. Ano, jestliže jste si vybavili kauzy z Norska, kde řádí sociální služba Barnevernet, která bez skrupulí a za asistence státní moci může na základě nepodložených a nedokázaných skutků „preventivně“ „ukrást děti“ biologickým rodičům (z ČR velmi známý případ paní Michalákové), tak jste to trefili.

Proto v celé EU sílí tlak na zvýhodňování pěstounské péče a sílí také tlak LQBT lobby na změnu zákonů ohledně adopcí dětí.

Proto je v úmluvě zmíněno, že: „V zájmu důsledného naplňování úmluvy vytvořit specifický monitorovací mechanismus. Skupina odborníků bude dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s úmluvou, a zajistí tak její dlouhodobou efektivitu.“

Těmito „odborníky“ se má stát kontrolní orgán GREVIO, vytvořený českou vládou, který by měl mít pravomoc trestat odnětím dítěte například i za to, že dítě pravdivě řekne, kým skutečně je, a ne tím, co mu do hlavy naprogramovali gender ideologové. Školní osnovy na všech stupních vzdělání už budou programovat výuku a tréninky s cílem vtělovat tuto gender ideologii nejen do myšlení dětí a mladé generace, ale i do jejich způsobu jednání, aby tak byly vykořeněny tzv. zastaralé „stereotypy“. Za stereotypy je pokládáno například to, že žena zaujímá v rodině roli matky a muž roli otce. To už je podle genderu nedovolený stereotyp, který má za následek tzv. domácí násilí. V podstatě zdravá rodina, která na těchto tzv. stereotypech funguje, je už podle nové ideologie mimo zákon. Mechanismem GREVIO bude nucena, aby tyto stereotypy vykořenila, jinak jí budou děti odňaty. Pod rouškou tzv. odstranění domácího násilí.

A to je teda pro mě mazec, kdy opravdu ztrácím toleranci k státní moci, resp. EU ještě o notný kus více! Na tom je vidět, jak mnoho se „stát“, resp. EU snaží implantovat mechanismy, které naruší chápání po tisíciletí funkční vzor fungování společnosti systémem, který nikdy nebyl vyzkoušen a lze jen pochybovat o jeho funkčnosti, když je jasné, že muž má penis a především testosteron, který mužské tělo vybavuje jinými vlastnostmi a žena má vagínu a dělohu, díky níž může přivést na svět děti a také v jejím těle koluje především estrogen a progesteron, což jsou hormony, jež z ženy dělají ženu a jsou jí nápomocny v plnění role matky.

Aby toho nebylo málo, tak Istanbulská úmluva také obsahuje pasáže o možnosti legalizace migrace z důvodu pohlaví, to znamená, že každý migrant může požádat o azyl, když se označí za pronásledovaného kvůli „rodové“ identitě. Takže řekněme, že testosteronem nabitý Afričan prohlásí, že utíká proto, že se cítí být „ONO“ a nárok na azyl je ložený. Už ani nemusí předstírat, že mu není více než 15 let a že namísto ze Subsaharské Afriky pochází třeba z Libye.

Závěrem: sociální inženýrství, genderové pokusy a zásahy do práv rodičů, která jsou převedena na stát, kdy tato „práva“ má vymáhat „odborný kontrolní orgán“, kdy neziskovky budou mít státem garantovaný a státem financovaný (z daní občanů) povinný vstup do vzdělávání gender problematiky, už jednoznačně ukazuje, že svoboda a přirozená odlišnost států, národů a jednotlivce, jsou úhlavními nepřáteli, které je potřeba zničit.

Za sebe říkám NE! Existuje petice, kde můžete vyjádřit svůj nesouhlas; jedná se o tuto internetovou petici. A nezapomeňte, že času je málo. Představitelé ČR již promeškali jednu možnost vyjádřit nesouhlas s úmluvou, tzv. „žlutou kartu“ v jednání EU; naopak, Sobotka a Dienstbier na sklonku své vlády již v EU tuto smlouvu v lednu 2016 podepsali! A kupř. Slovensko odmítlo úmluvu ratifikovat.

Pátá kolona podporující Istanbulskou úmluvu:

A co na to policií stíhaný premiér v demisi?

Ing. Ivan Šrámek,
člen Republikového výboru Svobodných

Zdroje informací k Dublinu IV. a Istanbulské úmluvě:

http://pravyprostor.cz/istanbulska-umluva-a-dublin-iv-dvojnasobna-genocida-ceskeho-naroda/

http://www.osacr.cz/2017/04/26/istanbulska-umluva-zavadeni-genderismu-do-skol-nebo-ochrana-pred-zenskou-obrizkou-a-islamem/

https://www.postoj.sk/8794/istanbulsky-dohovor-vlk-v-ovcom-ruchu

Více o úmluvě: http://www.konzervativnilisty.cz/index.php/122-cisla/brezen-2016/1375-co-je-istanbulska-umluva

Postoj Slovenska: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/slovensko-neratifikuje-umluvu-o-potirani-nasili-na-zenach/1589304

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31