Každý rok, když vidím ty žluté lány, vede mě to k zamyšlení nad ochranou přírody. Nejsem farmář ani odborník na životní prostředí, ale jsem rozhodně pro ochranu přírody. Líbí se mi, když to jde dokonce řešit i tržně.
Rychlé závěry a zvlášť ty, které říkají „zakázat“ „omezit“ nebo „zregulovat“ ve mně spustí určitý majáček obezřetnosti. Tím netvrdím, že by veškeré zákazy a regulace byly špatné. Pakliže se ale shodneme na tom, že třeba takový lékař by měl řešit nikoliv následky, ale příčinu, analogicky vyžadujme totéž od našich zákonodárců v rámci zlepšování životního prostředí či lépe – vyžadujme to od sebe sama. Určitě je dobré na tak citlivé téma, jako je ochrana životního prostředí, nahlížet hned z několika stran.
Dovolím si malou vsuvku – navzdory řádění oligarchů, kdy nejvýraznějším je koncern Agrofert – jsme překvapivě zemí s vysokým podílem ekofarem v EU a to celých 14,5% obdělávané půdy (zdroj svaz PRO-BIO 6/2019). To je dokonce víc než v sousedním Německu či Rakousku. To není vůbec špatné!
Kdybyste ale celou problematiku řepkových polí rozklepali na atomy, projdete si dnes všeobecně známými poznatky, jako třeba tím, jak zrádnými dotace jsou anebo jak je nebezpečné zvýhodňování jednoho sektoru na úkor jiného a zjistíte, že celý náš problém se suchem má kořeny až někde v kolektivizaci, v těch obrovských lánech, které byly před desítkami let ukradeny komunisty.
Opět se dostaneme k tomu, že myšlenka centrálního plánování je špatná a historicky mnohokrát v praxi vyvrácená. Jiný pohled je třeba takový, že velké podniky u nás byly často zvýhodněny na úkor těch malých. No a zde přichází ty rychlé soudy, kterých se bojím – možnou reakcí by bylo: „tak zatněme tipec velkým a zvýhodněme ty malé“. Ne, přátelé, tohle jen vytváří další nerovnost.
Přemýšlejme, co by mohla taková razantní změna způsobit. Ekonomika nejen našeho kraje, ale i celé země, je živel – jsme to především my, všichni občané. Zavést majetkovou rovnost, to už tady v historii párkrát bylo a vždy to dopadlo tragicky. Nejsem pro drastická řešení, jsem pro rovnost, ale v pravidlech. Malý či velký podniku – tady máš rámec pravidel, která si zapamatuješ a já, stát, ti je nebudu pořád měnit a nedám ti na to ani korunu. Pak ukaž, co umíš. Dnešní praxe je ale bohužel taková, že těch pravidel, norem a omezení je tolik, že skutečně jen ten velký podnik má na to si zaplatit lidskou sílu, která se tomu všemu bude věnovat. Malá rodinná firma, třeba ta malá eko-farma, si tohle nemůže dovolit. Takový přístup je klíčový a vyžaduje určitou politickou shodu – a přesně o to chci usilovat.
Dále se na problematiku musíme podívat jako zákazníci. Předně – debata o tom, že někdo nakupuje … no, jak to říct kulantně – levné potraviny – mi připadá povýšená – např. upírat někomu jejich nákup či rovnou volat po jejich zákazu s tím, že jsou to jedy. Pro lidi s nízkými příjmy je lepší mít levnou potravinu než žádnou. Ano, také bych si samozřejmě přál, aby i ten nejnižší standard měl vyšší kvalitu, než je dnes. Ale i tohle je zase o ceně a pokud se občan ocitne na hranici chudoby, každá koruna se počítá. Přemýšlejme, proč si lidé nemohou pořídit kvalitnější potraviny a co by přispělo ke kvalitě za rozumné peníze. Stejně tak to, jestli někdo má nebo nemá podnikat, spoluurčujeme my zákazníci. Každý z vás jste určitě expert ve své kuchyni – někdo miluje mrkev, jiný rajčata a jiný je milovník burgerů. Jen vy sami si určíte, která chuť je pro vás ta nejlepší a jen vy sami si rozhodnete, jak široká paleta chutí bude součástí vaší kuchyně.
Určitě by nám všem zdravá konkurence mezi farmáři prospěla, jim by určitě prospělo více práce na poli než na úřadech. A to teď nevolám po řešení soudruha Ondráčka. Na konci takového konkurenčního boje, kde by byla rovnější pravidla, by z toho těžil jen a jen zákazník.
Z počtu bio farem je evidentní, že chuť a nějaké srdcařství našemu zemědělství určitě nechybí. Dejme i jim to nejcennější – svobodu.
Marek Šoška
zastupitel obce Ladná, předseda Svobodných v Jihomoravském kraji
Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.
Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.
Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.
Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.
Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.
Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.
Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.
Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.
Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.
Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.
O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.
Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.
Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.
„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“
Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.
„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.
Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.
„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.
Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.
Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.
„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.
„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.
Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.
Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.
Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“
Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.
Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.
„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.
Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.
„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.
Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.
V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.
Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.
„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.
Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.
„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.
