Sečkár: Referendum – dobrý sluha, ale zlý pán

Sečkár: Referendum – dobrý sluha, ale zlý pán

ANO, SPD, KSČM a Piráti zatím podle všeho nejsou v názorech jednotní. Zdá se však, že je spojuje nepochopení problematiky a snaha prosadit nejhorší možnost.

Jsou dvě vhodné formy referenda – zaprvé tzv. „obligatorní“ pro předem v ústavě vyjmenované případy (např. zvyšování daní či předávání národních pravomocí do zahraničí), kdy se vláda musí zeptat lidí předtím, než takový zákon nechá schválit. A za druhé tzv. „lidové veto“, kdy mohou občané odmítnout zastupitelským orgánem schválený zákon, když jde proti jejich přesvědčení a zájmům. To dává lidem dostatečnou kontrolu nad jejich zástupci. Když jim zákon odmítnou, sněmovna končí a jsou nové volby, to přirozeně brání přijímat příliš kontroverzní zákony. Podstatné je, že se předem ví, o čem se hlasuje.

Třetí forma tzv. „obecného“ referenda, která je na pořadu dne u nás, je vhodná zdaleka nejméně. Popírá princip zastupitelské demokracie, kdy lidé zvolí své zástupce a ti pak rozhodují. Politiky naopak zbavuje toho zásadního – zodpovědnosti za své jednání. Zejména pokud se příslušný zákon přijme bezhlavě, aby se vyhovělo aktuální společenské poptávce, vnese do společnosti víc chaosu a zloby než zamýšlených pozitiv. Jediná skutečně zásadní otázka „EU ano, či ne?“ přitom předmětem referenda být vůbec nemá. Společnost však možná dostane příležitost štěpit se na margináliích.

Hlavní zastánce přímé demokracie Tomio Okamura tvrdí, že se inspiruje ve Švýcarsku. Tam sice skutečně existují všechny tři varianty, obecné referendum však mají dvoustupňové – k „lidovému“ návrhu, který už sám o sobě musí být precizní a v paragrafové podobě (tedy žádné obecné výkřiky), se automaticky píše paralelní protinávrh voleného parlamentu. Pak se hlasuje o obou, který je lepší. Historicky přitom prošlo méně než jedno procento lidových iniciativ.

Vyspělá demokracie ve Švýcarsku tedy necítí silnou potřebu ovlivňovat své zástupce, které si sama volí. My ten pocit kvůli aktuálním zkušenostem máme. Část společnosti začala věřit, že zázračným lékem na zdejší politické neduhy bude obecné referendum. Pravděpodobnější je však další deziluze. Možná bylo lepší napřed se zamyslet, jestli neděláme něco špatně ve volbách, než si dáme do ruky klacek, kterým se pak sami utlučeme.

Více o referendech píše ve svém blogu europoslanec Jiří Payne.

Alois Sečkár,
místopředseda Svobodných

Vyšlo i na autorově osobním blogu.

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31