Sasová: Zádrhele volební statistiky

Sasová: Zádrhele volební statistiky

Takže, co je to statistika? Čísla! Ano, statistika je přesná, jasná, s konkrétními výstupy a dává nám mnoho informací. Ale život není statistika a všechno se prostě exaktně vyjádřit nedá.

V poslední době se často setkáváme se statistikou, jak kdo koho volil. Např. v případě nedávné prezidentské volby jsme se mohli dočíst, že Jiřího Drahoše volili především vzdělaní lidé a Miloše Zemana méně vzdělaní lidé. Podobně je tomu často i u parlamentních voleb, ale i v jiných případech.

Jenže, co to znamená, vzdělaní lidé či lidé s vyšším vzděláním? Vzdělání, to v současné době znamená papír. Tj. maturitní vysvědčení, diplom, titul, popř. různá vyznamenání, osvědčení atd. Ale statistika už nepočítá s tím, že dosáhnout dneska na diplom a dosáhnout na diplom před 20 – 30 lety, je velký rozdíl. Zatímco dnes nám pověstná Univerzita Karlova chrlí odborníky na genderovou problematiku, genderovou lingvistiku a podobné „vědní obory“ s tituly Mgr., a tedy pro statistiku zaznamenané v kolonce VŠ, před 20 – 30 lety vystudovali pouze ti, kteří byli schopni obstát za zcela jiných podmínek a museli vyhovět zcela jiným nárokům. Dnešní školství upadá a v kolonkách VŠ se objevují i lidé, kteří by v minulosti se svými schopnostmi možná zvládli sotva střední školu. V naší generaci bylo naprosto běžné, že se žáci po základní škole vyučili a pak pracovali v oboru. Ti dobří šli na střední školu a ti nejlepší z nich, šli na vysokou. Dneska se na vysokou dostane každý, kdo chce. A když ne na jakou chce, tak na jinou. Vysoké školy dělají nábory, podbízejí se a i taková špičková škola, jakou je bezesporu VŠCHT, láká potenciální studenty sloganem: „vždyť ta matematika není tak hrozná“.

Tedy statistika, která řadí moji generaci tj. 50+ se středoškolským vzděláním do kolonky SŠ a mladou generaci s vysokoškolským vzděláním do kolonky VŠ, rozhodně nemá žádnou vypovídací hodnotu, i když jde o přesná čísla. A to pomíjím fakt, že u statistiky při volbě prezidenta, i u jiných voleb, vycházeli statistici pouze z toho, co jim dotazovaní lidé řekli (nemluvě o výběru dotazovaných lidí), nikoliv ze skutečnosti. A to vůbec nemusí být v souladu.

Statistika, která by měla mít odpovídající vypovídací hodnotu, by musela v uvedeném případě disponovat nějakým přepočítávacím koeficientem, který by eliminoval skutečnost, že středoškoláci starší generace se naprosto v klidu vyrovnají většině dnešních a mladých vysokoškoláků, a to jak co do schopností, vědomostí, logického myšlení, pracovních úspěchů apod., tak i co do schopnosti posoudit, který prezident pro ně bude lepší.

Takže pokud se voliči prezidentského kandidáta Drahoše naparují statistikou, že jejich kandidáta volili vzdělaní lidé, jde pouze o způsob, jak překonat porážku a jak se s ní nadále vyrovnat, a o dehonestací protistrany. Protože pravdu, navzdory přesným statistickým údajům, neznáme.

Helena Sasová

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31