Pořízek: Podnikateli, podej hlášení. A nezapomeň na hlášení o hlášení

Pořízek: Podnikateli, podej hlášení. A nezapomeň na hlášení o hlášení

Povinnosti, hlášení, formuláře. Navzdory slibům a proklamacím stát zatěžuje podnikatele a firmy obrovským množstvím informačních povinností. A vytváří nové a nové byrokratické nástroje, které prý mají byrokracii snížit.

Sliby chyby

Vládní strany opakovaně prohlašují, že se snaží snižovat byrokratickou zátěž podnikatelů. Jsou zřízeny antibyrokratické komise na ministerstvech a schází se takzvaná Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže. Evropská unie má zase program REFIT.

V červenci 2017 vláda usnesením schválila “Informaci o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016”. Ve 145stránkové úřední zprávě je popsáno snažení byrokratů snížit byrokracii.

A jako to dopadlo?

Sice se podnikatelům moc neulevilo, zato úředníci vypracovali podrobnou metodiku a podle ní byrokratickou zátěž oficiálně důkladně “přeměřili”.

Z přeměření vyšlo, že na podnikatele a firmy je uvaleno celkem 1493 informačních povinností. Z toho 679 (45 %) vyplývá ze směrnic a nařízení EU, zbytek způsobuje naše česká legislativa.

Kolik a jakých informačních povinností vyžadují česká ministerstva?

(A – nařízení EU, B – směrnice EU, C – národní legislativa)

Poznámka: * v těchto případech bylo poměrnou částí napočítány IP spadající do kategorie B i C (případně i do A), zdroj: MPO

Náklady na celkovou administrativní zátěž byly vyčísleny i finančně. Ročně vyjdou podnikatele celkem na 71 mld. Kč. To je vlastně skoro 50% přirážka k dani z příjmu právnických osob. Nejdráže se úřaduje pro ministerstvo financí (za 43 mld.), ministerstvo práce a obchodu (10 mld.)  a také pro ministerstvo práce a sociálních věcí (10 mld.).

Co s tím?

Rázné snížení produkce nových a nových výkazů a formulářů nastane, až se podaří zrušit nebo podstatně zredukovat rozbujelé úřady a jejich agendy. Návrh seznamu úřadů na zrušení nebo k důraznému osekání mají Svobodní vypracován.

Další možností je pokusit se aktivně uspořádat vztahy ČR s EU tak, abychom nemuseli automaticky přebírat kdejaký euronesmysl a euroformulář. Pokud to nepůjde, tak je potřeba uvažovat o uspořádání referenda o setrvání nebo vystoupení z EU.

Petr Pořízek,
pověřený odborník pro zdravé podnikatelské prostředí a lídr kandidátky v Jihomoravském kraji

Zdroje:
Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016

Vybraná daň z příjmu právnických osob v roce 2016 byla 156 mld. Kč

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31