Povinnosti, hlášení, formuláře. Navzdory slibům a proklamacím stát zatěžuje podnikatele a firmy obrovským množstvím informačních povinností. A vytváří nové a nové byrokratické nástroje, které prý mají byrokracii snížit.

Sliby chyby

Vládní strany opakovaně prohlašují, že se snaží snižovat byrokratickou zátěž podnikatelů. Jsou zřízeny antibyrokratické komise na ministerstvech a schází se takzvaná Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže. Evropská unie má zase program REFIT.

V červenci 2017 vláda usnesením schválila “Informaci o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016”. Ve 145stránkové úřední zprávě je popsáno snažení byrokratů snížit byrokracii.

A jako to dopadlo?

Sice se podnikatelům moc neulevilo, zato úředníci vypracovali podrobnou metodiku a podle ní byrokratickou zátěž oficiálně důkladně “přeměřili”.

Z přeměření vyšlo, že na podnikatele a firmy je uvaleno celkem 1493 informačních povinností. Z toho 679 (45 %) vyplývá ze směrnic a nařízení EU, zbytek způsobuje naše česká legislativa.

Kolik a jakých informačních povinností vyžadují česká ministerstva?

(A – nařízení EU, B – směrnice EU, C – národní legislativa)

Poznámka: * v těchto případech bylo poměrnou částí napočítány IP spadající do kategorie B i C (případně i do A), zdroj: MPO

Náklady na celkovou administrativní zátěž byly vyčísleny i finančně. Ročně vyjdou podnikatele celkem na 71 mld. Kč. To je vlastně skoro 50% přirážka k dani z příjmu právnických osob. Nejdráže se úřaduje pro ministerstvo financí (za 43 mld.), ministerstvo práce a obchodu (10 mld.)  a také pro ministerstvo práce a sociálních věcí (10 mld.).

Co s tím?

Rázné snížení produkce nových a nových výkazů a formulářů nastane, až se podaří zrušit nebo podstatně zredukovat rozbujelé úřady a jejich agendy. Návrh seznamu úřadů na zrušení nebo k důraznému osekání mají Svobodní vypracován.

Další možností je pokusit se aktivně uspořádat vztahy ČR s EU tak, abychom nemuseli automaticky přebírat kdejaký euronesmysl a euroformulář. Pokud to nepůjde, tak je potřeba uvažovat o uspořádání referenda o setrvání nebo vystoupení z EU.

Petr Pořízek,
pověřený odborník pro zdravé podnikatelské prostředí a lídr kandidátky v Jihomoravském kraji

Zdroje:
Informace o snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2016

Vybraná daň z příjmu právnických osob v roce 2016 byla 156 mld. Kč