Pokorný: Technologický park není veřejný statek

Pokorný: Technologický park není veřejný statek

Jihomoravský kraj se chystá koupit polovinu akcií od soukromé firmy P&O Estates a dostat
tak Technologický Park Brno pod svou kontrolu. Na více než půlmiliardovou investici si
ovšem musí sám půjčit. Zástupci kraje argumentují zkušeností ze zahraničí a možností
lehce přilákat nové investory. Soukromník by ale dokázal hospodařit výrazně efektivněji, a
tím by zajistil i lepší rozvoj areálu. Veřejný sektor by neměl v takto komerčním prostředí
sám podnikat, a tím konkurovat ostatním subjektům.

Brněnský technologický park je podnikatelský park, který nabízí pronájem prostor pro
kanceláře, výzkum a lehký průmysl společně s prostorami pro odpočinkové aktivity a služby.
V současné době zde sídlí 21 společností, které zaměstnávají přes 5 000 pracovníků. Jeho
hlavní výhodou je umístění vedle kampusu VUT a výzkumných center CEITEC
(Středoevropský technologický institut) a AdMaS (Advanced Materials, Structures and
Technologies), díky čemuž nabízí technologický park možnost spolupráce jak se samotnou
univerzitou, tak i s ostatními institucemi. Navíc se může pochlubit širokou nabídkou
kvalifikovaných absolventů technických oborů. Developerem projektu je akciová společnost
Technologický Park Brno, která je společnou investicí města Brna a soukromé společnosti
P&O Estates.

Před nedávnem se ovšem společnost P&O Estates rozhodla, že se jí nadále nevyplatí tohoto
projektu účastnit a nabídla svůj vlastnický podíl k ke koupi. Zájem projevil soukromý investor
a překvapivě i zástupci Jihomoravského kraje. Podle nich je například v zahraničí naprosto
běžné, že technologické parky provozuje veřejný sektor a soukromník disponuje pouze
minimálním podílem. Tvrdí, že tímto krokem může kraj s městem spojit síly, pomoci svými
zdroji k rozvoji této lokality a přilákat sem nové zahraniční investory. Z těchto důvodů se
Jihomoravský kraj nakonec rozhodl nabídnout za padesát procent akcií více než půl miliardy
korun a soukromého zájemce přeplatil.

Souhlasím s tím, že je lepší, aby areál vlastnil buď pouze soukromý, nebo výhradně veřejný
sektor. Spolupráce obou není vhodná a moc dobře nefunguje. Ukázalo se to například na
nedávném sporu, kdy město Brno zabránilo společnosti P&O Estates vlastnící stejný podíl
akcií ve výplatě dividendy ze zisku. Nemyslím si ovšem, že se kraj vydal správnou cestou. Pro
další rozvoj technologického parku je totiž nutná nová výstavba, a ta je podle zkušeností
v případě veřejného investora výrazně nákladnější. Soukromník zkrátka dokáže hospodařit
efektivněji. Navíc Jihomoravský kraj pravděpodobně nebude mít na větší investice do areálu
peníze, jelikož si už tak bude muset na nákup poloviny akcií půjčit.

Jak je vidět, tak hlavním úkolem Technologického Parku Brno je výstavba a pronájem
komerčních prostor. Kraj se zde společně s městem Brnem snaží dělat běžnou realitní
činnost, ve které je ovšem veřejný sektor z pravidla velmi neefektivní. Myslím si, že
soukromý subjekt by dokázal zajistit lepší hospodaření, a tím i rychlejší rozvoj oblasti. Kraj by
měl určitě primárně splatit své existující miliardové dluhy, než se rozhodne zadlužit ještě víc.

 

David Pokorný
člen Republikového výboru Svobodných, zastupitel města Brna

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

V pořadu Interview ČT24 se předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček vyjádřil k klíčovým otázkám současné politické scény. Moderátor Daniel Takáč se zaměřil na požadavky prezidenta Petra Pavla na Andreje Babiše, zejména na řešení střetu zájmů spojeného s jeho vlastnictvím Agrofertu. Vondráček zdůraznil, že ústava neumožňuje prezidentovi klást podmínky před jmenováním premiéra, a navrhl, aby Babiš vysvětlil situaci veřejnosti do 30 dnů po jmenování, jak to vyžaduje zákon. Podle něj by dřívější vysvětlení mohlo zbytečně komplikovat proces, přičemž upozornil na riziko, že prezident by mohl přidávat další podmínky, což by narušilo ústavní řád.

Vondráček odmítl spekulovat o konkrétním plánu Babiše, i když přiznal, že o směru řešení mluvili v rámci koaličních schůzek. Kritizoval nové podmínky prezidenta, jako je doplnění programového prohlášení o ruské válce na Ukrajině, a porovnal situaci s érou Miloše Zemana, kdy podobné kroky vedly k demonstracím. Podle něj má Babiš za sebou 108 hlasů ve sněmovně, což by mělo stačit k jmenování, a další zdržování by vedlo k ústavnímu vakuu, kde vláda v demisi špatně řídí stát – například v školství chybí 3,7 miliardy korun.

Personální otázky a programové prohlášení

K personáliím Vondráček potvrdil, že jména ministrů jsou dlouhodobě diskutována, ale definitivní shoda ještě není. Nepředpokládá změny a podpořil kandidaturu Filipa Turka na post ministra zahraničí, přestože jeho kontroverzní výroky by měly prošetřit policie. Voliči se na to prý neptají, a volba Turka místopředsedou zahraničního výboru není podle Vondráčka náznakem, že by ministr nebyl. K programovému prohlášení řekl, že už obsahuje jasný postoj k obraně mezinárodního práva a podpoře diplomatického ukončení války na Ukrajině. Doplnění o NATO a ruské agresi považuje za nepotřebné, pokud by to znamenalo šprajcování s prezidentem, který nemá kompetenci měnit obsah.

Vondráček se vyslovil proti okamžitému navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP, jak navrhuje NATO, s odkazem na obrovský státní dluh – minimálně 80 miliard korun podle Národní rozpočtové rady. Zdůraznil, že kvalita výdajů je důležitější než kvantita, a kritizoval odcházející vládu za předčasné platby za F-35 na úkor obětí povodní. K rozpočtovému schodku pro rok 2026 očekává, že se vejdou do navržených limitů kolem 289 miliard, bez dalšího navyšování.

Volby v sněmovně a budoucnost koalice

Vondráček komentoval volby v Poslanecké sněmovně, kde Patrik Nacher získal 144 hlasů, což překonalo vládní většinu. Přiznal, že sám hlasoval pro opozičního kandidáta, ale kritizoval opozici za podobné chování při volbě Marka Bartáka. K zítřejší volbě Jana Skopečka místopředsedou sněmovny řekl, že je to tajné hlasování a Skopeček by měl oslovit kluby, jako to udělal Tomio Okamura. Neví o politických dohodách ohledně výborů, jako byl případ Pavla Žáčka, který neprošel ve výboru pro bezpečnost.

Celkově Vondráček prosazoval rychlé formování vlády, aby se zabránilo rozpočtovému provizoriu a dalším problémům, jako jsou vyšší odvody pro OSVČ nebo ceny energií. Podle něj je koalice SPD soudržná a připravená na všechny scénáře, včetně hypotetického jmenování jiného premiéra, i když to nepovažuje za pravděpodobné.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31