Pilc: Regulace podnikání a trhu práce snižuje zaměstnancům mzdu

Pilc: Regulace podnikání a trhu práce snižuje zaměstnancům mzdu

Představte si všechny ty možné i nemožné regulace, které musí podnikatel splňovat. Vydrží to ti velci a silní. Ti malí a slabí jsou s neustále přibývajími regulacemi postupně donuceni své podnikání ukončit. Regulace také působí jako bariéra pro vstup do podnikání. Znesnadňují až znemožňují vstup do podnikání. Znemožní vstup do podnikání a tím i znemožní vyrůst z maličké firmy ve velkou. I ty největší světové firmy někdy začínaly jako maličká firma v garáži.

Regulace trhu způsobí, že bude méně zaměstnavatelů a více zaměstnanců, než kolik by jich bylo na svobodném trhu. Tento efekt přiznávají i samotní zastánci a tvůrci regulací, když říkají, že když podnikatelé a živnostníci nedokážou přeskákat všechny klacky, které jim vládnoucí politici hážou pod nohy, tak ať prý nepodnikají. To znamená, že si bude méně zaměstnavatelů mezi sebou konkurovat a soutěžit o zaměstnance a více zaměstnanců si mezi sebou bude konkurovat a soutěžit o pracovní místa. Výsledkem toho jsou nižší mzdy, než jaké by byly na svobodném trhu.

Pokud někteří podporují politický hon na podnikatele a živnostníky pod záminkou „narovnávání“ podnikatelského prostředí, vytváří tím tlak na pokles mezd. I když mzdy rostly, v důsledku regulací nerostly tolik, kolik by mohly růst. Kdo tedy nechce ještě víc peněz?

Zvýšení životní úrovně nemůže vykouzlit politik příkazem. Životní úroveň se nezvyšuje vybíráním daní. Zvýšení životní úrovně přinášejí svou spoluprací spořitelé, investoři, podnikatelé a zaměstnanci.

Asi se velká většina z nás shodneme v tom, že chceme, aby se lidi měli dobře. Chceme, aby zaměstnanci měli co nejvyšší mzdu, aby měli co nejvíc peněz, za které si můžou koupit co nejvíc věcí a díky tomu mít lepší život.

Jenom se lišíme v tom, jak toho dosáhnout.

Někteří navrhují více regulací, více zákazů, více příkazů, více kontroly, více vládnutí, vyšší daně.

Svobodní zase navrhují méně státu, méně vládnutí, méně státního donucování a více možností individuálního rozhodování každého člověka, jednoduše nechat lidi na pokoji.

Tyto dva přístupy můžeme porovnat nejenom z hlediska teorie a filosofie, ale přeci máme i spoustu dat, spoustu zkušeností, který z těch dvou přístupů má jaké reálné výsledky a kam vede.

Jindřich Pilc

Vyšlo i na osobním blogu autora.

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31