Pilc: Opět o svátku zavřené obchody

Pilc: Opět o svátku zavřené obchody

Státní intervence do podnikání a trhu práce zaměstnancům zhoršují podmínky a snižují mzdu. Státní intervence nepomohou, svobodný trh ano.

Je rozdíl mezi otroctvím a dobrovolnou směnou, dobrovolným kontraktem. Prodavačky v obchodech nejsou otrokyně, jsou tam dobrovolně. Nikdo je nenutí tam být. Pokud tam jsou, byla to jejich volba a byla to pro ně lepší možnost, než jiné možnosti, jinak by tam nebyly. Zákaz jim odepře tuto jejich nejlepší možnost, zbude jim nějaká jiná, v pořadí druhá nejlepší možnost, která je pro ně horší, než byla ta první nejlepší možnost, kterou si původně samy zvolily.

Historie je plná takových státních intervencí, které měly lidem pomáhat, ve skutečnosti jim ale škodily. Neznalost těch příkladů a tudíž poučení z nich jsou obvykle mizivé.

Odkud vůbec stát bere legitimitu intervenovat do obchodních vztahů mezi lidmi? V zastupitelské demokracii si volíme své zástupce, kteří nás zastupují. Delegujeme na ně naši moc, naše práva. Pokud já nemám žádné právo zakazovat sousedovi, kdy si nesmí otevřít obchod, pak toto neexistující právo nemůžu delegovat na svého demokraticky zvoleného zástupce. Jakým právem tedy politici zakazují prodej o svátcích? Proč mají někteří lidé pocit, že mají právo jiným lidem takto intervenovat do jejich života?

Vlastnictví znamená možnost nakládat s majetkem podle rozhodnutí majitele. Kapitalismus znamená soukromé řízení výrobních prostředků, socialismus znamená veřejné řízení výrobních prostředků. S každou další podobnou státní intervencí přechází část rozhodování od majitele na stát, na politiky. Znamená částečné znárodnění, zestátnění. Další krůček k socialismu.

Lidé si často neuvědomují, že každá taková státní intervence je vynucována násilím nebo pod hrozbou násilí. Je tady otázka etiky, jak lze obhájit násilnou intervenci do nenásilného dobrovolného jednání lidí.

Dobrovolnost přináší lidem větší prosperitu. Dobrovolný obchod je výhodný pro obě strany, protože jinak by se dobrovolná směna neuskutečnila. Donucení naši prosperitu snižuje. Chcete, aby bylo líp? Kde je svoboda, tam je i prosperita.

Státní intervence do podnikání a trhu práce zaměstnancům zhoršují podmínky a snižují mzdu. Deregulace, ústup státu od intervencí do ekonomiky, bude znamenat větší hospodářský růst, více a jednodušších podnikatelských příležitostí, větší a jednodušší možnosti přejít z práce zaměstnance na vlastní podnikání. To bude vytvářet ekonomický tlak na zaměstnavatele pro lepší podmínky zaměstnaných prodavaček. Svobodný trh zaměstnancům a prodavačkám pomůže, na rozdíl od státních intervencí, které zaměstnancům škodí.

Já chci žít ve svobodné společnosti, v kapitalismu. A co vy?

 

Jindřich Pilc

člen strany Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31