Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach byl 26. ledna 2015 hostem večerního pořadu Události, komentáře na ČT24, kde bylo hlavní téma Řecko a budoucnost eurozóny. Mj. řekl: "Za současnou situaci Řecka může celý systém EU, který tu zemi dotlačil do eurozóny a neumožnil řeckým politikům nést zodpovědnost za jejich kroky. Přál bych si, aby politici, jako je Juncker, Merkelová a další, konečně uznali svou chybu a umožnili Řekům odchod z eurozóny. Současná situace je nepochybně začátkem rozpadu eurozóny a pro Řecko není jiná cesta než návrat k drachmě."
Petr Mach také připomněl, že chystá iniciativu, aby se změnila smlouva o EU tak, aby bylo možné z eurozóny dobrovolně odejít. V televizní debatě tento záměr podpořili i europoslanci J. Zahradil a K. Konečná.
Nevidím nejmenší důvod, proč bych ze svých daní měla platit cestovní náhrady za první dámu, uvedla v pořadu Co na to vaše peněženka ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Markéta Šichtařová. Podle ní lidé volili prezidenta a nikoliv jeho manželku. S názorem souhlasila i další ekonomka Jana Matesová. Ta zdůraznila, že Česká republika není monarchie, aby občané platili výdaje i za partnery hlavy státu.
Z pohledu Šichtařové první dámu žádný volič nevolil. „Nechci, aby mě reprezentovala první dáma. Já chci, aby mě reprezentoval někdo, koho jsem volila,“ zdůraznila expertka.
Výdaje spojené s reprezentací by si měli partneři hlav státu platit ze svého. „Kdybychom tímto způsobem pokračovali dál, tak za chvíli budeme platit i rodiče a děti prezidenta,“ nechala se slyšet Šichtařová.
Časem by se podle ní o apanáž mohli tímto způsobem přihlásit i příbuzní poslanců, senátorů a ministrů. „Skončí to tím, že další milion lidí bude placen ze státního rozpočtu,“ dodala ekonomka.
Matesová poukázala, že podobné návrhy se nehodí do tuzemského společenského uspořádání. „Nechceme nepotismus. Nechceme, aby z peněz daňových poplatníků byli placeni rodinní příslušníci,“ uvedla Matesová. V zahraničí je podle ní zcela běžné, že se partneři hlav státu nadále věnují svému povolání nebo podnikání.
Zároveň přiznává, že v řadě případů partneři z různých důvodů pracovat nemohou. Jako příklad uvedla střet zájmů, případně bezpečnost rodiny prezidenta. „Partneři, kteří nepracují, tak se to u nich standardně řeší založením nadace. Výběr tématu je zcela na tom partnerovi. Může se věnovat třeba vědě nebo péči o válečné veterány,“ upřesnila Matesová.
„Výdaje nadace potom samozřejmě hradí dárci,“ dodala ekonomka s tím, že do nákladů se mohou započítat i výdaje na zdravotní a sociální pojištění.