Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Pešík: Proč se ti nejhorší dostávají nahoru

Pešík: Proč se ti nejhorší dostávají nahoru

Komentátoři a nejrůznější analytici začali pátrat po těch, co za to můžou. Mediální mainstream si pak bryskně adaptoval vysvětlení, že za zvolení Trumpa můžou chudí, nevzdělaní a frustrovaní lidé z převážně venkovských oblastí. Tento teorém se již “osvědčil” jako vysvětlení výsledku referenda o Brexitu z června toho samého roku. Ani ne o měsíc později městští liberálové s vypětím všech sil těsně přehlasovali nevzdělané rakouské důchodce a dosadili do prezidentského úřadu Alexandera Van der Bellena namísto Norberta Hofera. Obdobné “analýzy” pak byly předkládány i při parlamentních volbách v Nizozemí a v Německu či prezidentských volbách ve Francii. Naposledy jsme měli možnost sledovat obdobné rozbory v přímém přenosu při prezidentských volbách v České republice.

Nejde samozřejmě o to, že by vysvětlení tohoto typu byla fakticky nesprávná. Mezi jednotlivými socioekonomickými či demografickými skupinami existují statisticky významné rozdíly v jejich volbě.[1] Problémem těchto analýz je jejich neúplnost a neschopnost (či neochota) ponořit se do problému hlouběji a dopracovat se tak k hypotéze, že namísto systematického selhávání určitých omezených skupin voličů dochází k selhávání demokratického systému jako celku. Dávají naději, že je možné tyto skupiny nějakým způsobem řádně “dovzdělat” nebo “napravit”, aby hlasovaly správně. Tato naděje je jednak marná, a navíc i v případě nějakého zázračného úspěchu není zdaleka jisté, že by politici zvolení těmito převychovanými voliči dosahovali vyšších morálních kvalit nebo dokonce že by se jejich zvolením zvýšila kvalita života většiny společnosti.

Hypotézu systematického selhávání demokratického mechanismu bychom měli připustit k analýze už jen na základě několika protipříkladů z komunální politiky. Nebyli to nevzdělaní vesničtí důchodci, kteří zvolili Pavla Béma či Adrianu Krnáčovou pražskými primátory. Nebyli to chudí sedláci, kteří zvolili vedení Plzně, které stálo za předraženým Novým divadlem, depem pro dopravní podnik a dalšími problematickými projekty.

F. A. Hayek hledá ve své nejznámější knize „Cesta do otroctví“ v kapitole „Proč se ti nejhorší dostávají nahoru“ fundamentální příčiny tohoto jevu.

„… čím jsou jednotliví lidé vzdělanější a inteligentnější, tím více se jejich názory a záliby liší, a tím hůře se dokážou shodnout na jedné konkrétní stupnici hodnoty. Následkem toho, chceme-li dosáhnout vyššího stupně uniformity a podobnosti postojů, musíme sestoupit do sféry nižších mravních a intelektuálních měřítek, kde převažují primitivní a “obyčejné” pudy a záliby. To neznamená, že většina lidí má nízká morální měřítka; chce se tím říci pouze to, že největší skupina lidí vyznávajících velmi podobné hodnoty obsahuje lidi s nízkými měřítky. […] Je-li zapotřebí početná skupina, dost silná, aby dokázala ostatním vnutit své názory a životní hodnoty, nebudou to nikdy lidé s vysoce různorodými a rozvinutými zálibami – ale spíše ti, kteří tvoří “masy” v pejorativním slova smyslu, ti nejméně originální a nezávislí, kteří vahou svého množství dokážou prosadit konkrétní ideály.“[2]

Samozřejmě důsledky vlády vygenerované touto “masou”, jí vnucované hodnoty a metody tohoto vnucování jsou proměnnou, která se mění v místě i čase. Dnešní evropská civilizace je poučená krutostí světových válek i řady komunistických i nacionalistických diktatur. To ale nic nemění na faktu, že taková tendence ve společnosti stále existuje.

Hayek jde ve svých úvahách dále a překládá další, ještě zásadnější argument.

„K lidské povaze zřejmě neodmyslitelně patří, že se lidé dokážou shodnout spíše na negativním programu – na nenávisti k nepříteli, závisti vůči těm, kdo jsou na tom lépe než oni – než na jakémkoli pozitivním úkolu. Kontrast mezi “my” a “oni”, společný boj proti těm, kdo se nacházejí vně skupiny, se zdá být základní složkou každého vyznání, které pevně spojuje skupinu lidí ke společnému jednání. Využívají ho proto vždycky ti, kterým jde nejen o podporu určité politiky, ale o bezvýhradnou loajalitu početných mas. Z jejich hlediska je totiž tento postoj nesmírně výhodný v tom, že jim dává větší svobodu jednání než jakýkoli pozitivní program.[3]

Polovina voličů Jiřího Drahoše ve skutečnosti nevolila Jiřího Drahoše, ale hlasovala proti Miloši Zemanovi.[4] Jiří Drahoš se obratně stylizoval do role antiZemana ve snaze právě tyto voliče přitáhnout. Tuto strategii dělily od úspěchu jen necelé dva procentní body.

Pro další příklady negativní kampaně nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na chování politických stran v poslední době. Vrcholní představitelé sociální demokracie označili živnostníky za parazity, protože mají nižší daně (resp. pojisné) ve srovnání se zaměstnanci.[5] Jasná snaha o vyvolání závisti či pocitu nespravedlnosti v těch, kteří musejí platit více. Jako by bylo nespravedlivé, že stát bere někomu méně a někomu více a nikoli to, že stát bere všem hodně. Andreji Babišovi se podařilo tuto vzájemnou nevraživost implementovat přímo do konkrétní vládní politiky – zavedení Elektronické evidence tržeb. Ta se stala populární díky silně přestřelenému slibu zvýšení daňových výnosů.[6]

TOP 09 naopak neustále útočila na Andreje Babiše a ty, kteří mají na současnou podobu evropské integrace odlišný názor, jsou pod vlivem dezinformací generovaných ruskými hackery. SPD vytěžila na maximum obavy voličů z nelegální migrace. A vůči komu všemu hýřila negativními konotacemi KSČM, není v mých silách sledovat.[7] Negativní kampaň, zaměřená proti sousedovi nebo proti nějaké skupině obyvatel, prostě funguje.

Podobně jako Hayek smýšlí i další ekonom Rakouské školy Hans-Hermann Hoppe. Ve svém článku „Why Bad Men Rule“ přináší nové argumenty, které stojí na zmínku. Je objektivně platnou skutečností, že demokracie umožňuje volný vstup do politické soutěže prakticky komukoli. Ačkoli je to všeobecně vnímáno jako jedna z jejích větších výhod, Hoppe v tom vidí nebezpečí.

„Volný vstup a svobodná konkurence na trhu zboží a služeb je prospěšná. Neomezený vstup mezi pachatele zla, například mezi vrahy či podvodníky, je naopak velmi škodlivý. Jak charakterizovat odvětví, kde působí vláda? Odpovědí je, že vláda není producentem zboží, které by spotřebitelé mohli dobrovolně koupit či naopak nekoupit […] Z lidské povahy plyne, že v každé společnosti budou existovat lidé, kteří baží po majetku ostatních. Někteří lidé jsou k těmto touhám náchylnější než jiní, ale jedinec si obvykle osvojí schopnost nenechat se jimi ovlivnit nebo se za ně bude dokonce stydět. Pouze pár osob není s to tento chtíč potlačit a zbytek společnosti je považuje za zločince a podle toho s nimi nakládá.“[8]

Hoppe coby monarchista upozorňuje na fakt, že zatímco v monarchii může přerozdělovat cizí majetek ve svůj prospěch pouze panovník, demokracie otevírá tuto možnost pro každého. Ač zůstává platná Friedmanova teze o neexistenci oběda zdarma, demokracie může donutit za něčí oběd zaplatit někoho jiného. Umožňuje jedněm legalizovat a realizovat jejich touhy k ovládání života ostatních. V případě úspěchu v demokratických volbách jim dává zdání legitimity jejich činů a morální nadřazenosti jejich názorů. A konečně umožňuje celý systém financovat prostřednictvím daní. A tyto možnosti jsou právě důvodem, proč politické funkce přitahují všemožné kolektivisty, socialisty a jedince, kteří mají na mysli vše možné, jen ne svobodu ostatních.

„… osoby volené ve všeobecných volbách, členové společnosti s malými či nulovými zábranami před zabavováním cizího majetku, lidé bez morálních zásad jsou ti nejtalentovanější v získávání většinové podpory pro svoje nemorální a často (v případě efektivních demagogů) vzájemně se vylučující se požadavky, budou kariérně postupovat až do vedení státu. A proto se špatná situace stane ještě horší.“[9]

Lidé, kteří si chtějí žít svůj vlastní život, nestarat se o zájmy ostatních a svobodně obchodovat pouze s plody jejich vlastní práce, mají mnohem menší motivaci do politiky (minimálně ve vyšší než komunální úrovni) vstupovat. K tomu totiž politiku vůbec nepotřebují. Jejich jedinou motivací může být to, že jim úroveň zdanění a regulací společnosti připadá až příliš vysoká a chtějí tento negativní trend zvrátit, případně alespoň omezit.

Nečekejme na politiky, kteří budou řídit společnost dle svého nejlepšího svědomí a ve prospěch všech. Nedivme se, že kroky politiků nejsou zdaleka prospěšné pro všechny, že jsou veřejné zakázky předražené a že jejich zákony nás příliš omezují a šikanují. Namísto toho hledejme způsoby, jak omezit možnosti politiků zasahovat do našich životů. Může se sice nakrásně stát, že nějaká regulace bude ve váš prospěch a daňové výnosy půjdou přesně na ty účely, které jsou pro vás užitečné. Tak to může být dnes, ale zítra může nastat opak. A pak už může být pozdě s tím něco dělat.

Jiří Pešík,
místopředseda Svobodných v Plzeňském kraji a zastupitel města Manětína

Vyšlo i na osobní stránce autora.


[1] Zeman si získal hlavně seniory a lidi bez práce, Drahoš sbíral hlasy vysokoškoláků

[2] Friedrich August von Hayek. Cesta do otroctví. Strana 122

[3] Friedrich August von Hayek. Cesta do otroctví. Strana 122-123

[4] Téměř polovina Drahošových voličů hlasovala primárně proti Zemanovi

[5] Neuvěřitelný útok: Štěch naštval živnostníky, žádají jeho sesazeníŽivnostníci parazitují, řekl Mládek. ČSSD chce daň z příjmu 38 procent

[6] Analýza Aleše Pospíšila: Lepší výběr daní? EET zatím moc slibně nevypadá, i když hospody podražily

[7] Existují i příklady pozitivního programu, jako třeba Vize 2030 od TOP09 nebo kniha Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím. Na významu jim ale ubírají dvě zásadní skutečnosti. První z nich je, že většina voličů tyto obsáhlé materiály nečte. Dále pak to, že se skládají z nerealistických slibů, za jejichž nesplnění už ale dnešní politici neponesou politickou odpovědnost, případně z jednoduchých a realistických kroků, které ale titíž politici mohli již dávno realizovat.

[8] Hans-Hermann Hoppe. Why Bad Men Rule

[9] Hans-Hermann Hoppe. Why Bad Men Rule

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Vondráček na Primě připomněl odboráři Dufkovi jeho výrok o hospodách. Problémy českým zemědělcům přidělala již Babišova vláda a Fialova v tom jen pokračuje.

CNN Prima NEWS do svého pořadu „Co na to vaše peněženka“ pozvala organizátora protestní akce, tj. předsedu OS pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) Bohumíra Dufka, a předsedu strany Svobodní Libora Vondráčka, aby, na základě dotazů moderátora pořadu, okomentovali pondělní protest zemědělců v Praze.

Protest zemědělců vyvolal emociálně přehnanou reakci vlády

Bohumír Dufek jednoznačně odmítl označení, že protestujících zemědělci jsou proruští a připomněl, co, jako předseda odborů, za těch více než 30 let, co zastává tuto funkci, učinil jak pro zaměstnance, tak i pro naše občany, když odbory prosazovaly prosazování, aby vlády v sociálních otázkách nezapomínaly i na naše řadové občany. Podle něho, k této emociálně přehnané reakci vládní koalice došlo proto, že organizátoři demonstrace pojmenovali problémy, které sužují naše zemědělce, a které zavinil nejen Green Deal, ale i politika současné vlády. To se, přirozeně, vládě nelíbilo. Proto nastala tato mediální smrť proti demonstrujícím zemědělcům.

Pokud jde o důvody protestu zemědělců, podle Bohumíra Dufka, může za to nejen současná vláda, ale i vlády předchozí, které, na jednu stranu tvrdily našim občanům, že hájí české zájmy, a přitom v Bruselu odsouhlasily všechny nesmysly, které před několika lety ve vrcholných orgánech EU prosadil tehdejší místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který by zodpovědný za uvedení Green Dealu v život. Dnes, tyto bývalé vlády svůj podíl, na tomto jejich, tichém souhlasu s Green Dealem, nechtějí veřejně přiznat.

O protest požádali sami zemědělci, odbory akci zorganizovaly

Bohumír Dufek dále vysvětlil, že organizátoři pondělního protestu zemědělců byli požádáni částí nespokojených českých zemědělců, aby připravili celostátní protestní jízdu zemědělců svými traktory do Prahy. Protože jejich odborový svaz disponuje jednou z nejlepších logistik u nás, tak se zemědělské odbory ujaly organizace této akce. Takže, během necelých 10 dní tuto protestní akci odbory připravily. Zároveň Bohumír Dufek dodal, že odbory zařizovaly organizaci této akce, zatímco, jako mluvčí, vystupovali samotní protestující zemědělci, tedy jejich viditelní zástupci. Proto byl také jedním z jejich mluvčích významný český zemědělec Zdeněk Jandejsek, který byl po jednu dobu i prezidentem Agrární komory ČR. Jeho úkolem bylo veřejně pojmenovat důvody, proč v posledních dvou letech došlo k tak výraznému zdražení potravin u nás, a proč nespokojení zemědělci protestují. Tím, že si dovolil zkritizovat vládu, že proti vysokým cenám potravin nic neučinila, proto se proti němu, ale i ostatním protestujícím zemědělcům, strhla mediální smrť z popudu vládní koalice.

Nálepkování je trik, jak zamlžit podstatu problému

Poté se ujal slova Libor Vondráček, který na otázku moderátora, zda tímto emociální pojmenováním protestujících zemědělců, nebyla upozaděny skutečné problémy zemědělců, odpověděl, že právě podstata celého problému byla přehlušen nálepkováním protestujících zemědělců ze strany vládní koalice. Podle něho je argumentace používáním nálepek velmi snadná, ale nic neřeší. Podle Libora Vondráčka je naopak nutné podpořit ty, kteří, v dnešní přebyrokratizované situaci, stále ještě něco dělají, kteří u nás podnikají, hospodaří a farmaří. „Vážím si těchto lidí. Pojďme se bavit o jejich problémech,“ dodal.

Organizátoři odmítají, že by byl protest zemědělcům „ukraden“

Poté se moderátor zeptal Bohumíra Dufka, jak to bylo s tzv. koordinátorem pro Ústí nad Labem a Litoměřice panem Milošem Malým, který během protestu odjel, přičemž pro média prohlásil, že byl tento protest zemědělcům někým „ukraden“.

Předseda zemědělských odborů, jako hlavní organizátor akce, k tomu odvětil, že „jedinému organizátorovi protestní akce zemědělců nemohla být protestní akce ukradena…“ Načež vysvětlil, že pan Malý se měl pokynům organizátorů akce podřídit. S magistrátem hl. m. Prahy bylo totiž domluveno, že traktory budou parkovat na nábřeží Edvarda Beneše. Bylo to, mimo jiné, i proto, že Bohumír Dufek se neklonil k tomu, aby protestující zemědělci šli diskutovat s ministrem zemědělství, a to před budou ministerstva zemědělství, protože, „tam se v životě nemůže nic dohodnout, spíše to vede k emocím. Nikdy jsem toto nepodporoval za celou svoji éru. Byl to prostě nehorázný podraz na ty, kteří tam přijeli. Takto tato akce naplánována nebyla. Je mně jasné, že to sloužilo k tomu, aby zaparkované traktory nebylo vidět z Úřadu vlády ČR. Protože, to by byla ještě větší prohra současné vládní koalice. Nejlepší na tom, je, když člen vládní strany, jde kritizovat vládní politiku.“

Na další otázku moderátora, jestli šlo spíše o politikum ze strany pana Malého, Bohumír Dufek odvětil, že to jednoznačně byla politika. Protože to bylo opakování toho, co se stalo při demonstraci odborů 27. listopadu loňského roku na Malostranském náměstí v Praze, kdy v médiích vystoupila Petra Mazancová, členka TOP 09, která je předsedkyní lobbistické Učitelské platformy, a která v médiích vystoupila proti, v ten den, stávkujícím učitelům. Nyní se to, podle Bohumíra Dufka, opakovalo v jiném provedení.

Zmírnit přísné podmínky pro zemědělce nebude jednoduché

Načež předseda zemědělských odborů k tomu dodal, že návrhy na úpravy zemědělské politiky české vlády, jak to nyní ministr zemědělství Marek Výborný zemědělcům slibuje, tak není možné uskutečnit hned, protože se tato záležitost musí nejprve projednat v celé vládní koalici. Navíc, svoji roli hraje i to, že, návrh státního rozpočtu pro příští rok se obvykle schvaluje v září, říjnu, takže naši zemědělci budou i nadále, to je po celý letošní rok, pod obrovským tlakem, aby, ve své práci, vyhověli přísným podmínkám, které jim Green Deal předepsal, a současná česká vláda ještě více prohloubila. Letos jim, pravděpodobně, nikdo uvolní dodatečné finanční prostředky, aby mohly být tyto přísné podmínky pro naše zemědělce zmírněny.

Přísné normy Green Dealu způsobují vážné problémy farmářům

Poté promluvil Libor Vondráček, který nejprve uvedl, že za problémy zemědělců, obecně řečeno, může Green Deal, který pro evropské farmáře, a také i pro naše zemědělce, stanovil mnoho požadavků, které, od zemědělců, vyžadují splnění řady nesmyslných norem. Takže, kvůli tomu musí zemědělci trávit spoustu času se svými daňovými poradci, s účetními a dalšími lidmi, které jim vysvětlují, jakým způsobem mají splnit předepsané normy a předpisy, aby od státu dostali požadovanou dotaci. Načež poznamenal, že kdyby se po nich tyto věci nevyžadovaly, byli by schopni svojí zemědělskou produkcí lépe konkurovat ostatním zemědělcům v EU, ale i vůči dovozům levného obilí z Ukrajiny. Nepoměr v cenách jejich zemědělské produkce by nebyl, ve srovnání s tou ukrajinskou, tak výrazný, jako je tomu nyní, dodal.

Libor Vondráček dále uvedl, že základní problém spočívá v tom, že, díky Green Dealu, dostávají naši zemědělci úkoly, které by měli plnit, při tom, že právě tyto úkoly zaneprazdňují natolik, že nejsou na otevřeném evropském trhu ostatním zemědělcům konkurovat. Navíc, tuto situaci prohlubuje i to, že se nedotuje produkce potravin, ale dotuje se produkce paliv či kukuřice do bioplynových stanic. Neproduktivitu zemědělců podporuje i to, že se přidělují dotace na hektar, kdy se na tomto poli nic nezaseje, žádná plodina. To je, podle Libora Vondráčka, něco, co by naši předkové nedokázali pochopit, že je to vůbec možné. Tedy, že někdo dostane peníze za to, že neobdělá pole. Naši předkové by si, v tomto případě, „ťukali na čelo“, konstatoval.

Bezcelně dovezené ukrajinské obilí zaplnilo sklady zemědělcům!

K bezcelnímu dovozu ukrajinského obilí se nejprve vyjádřil Bohumír Dufek, který řekl, že je sice nutné Ukrajině, v její složité situaci, nadále pomáhat, ale současnou situaci našich zemědělců zavinila i současná vláda, a to tím, že uvolnila prosto pro tyto dovozy ukrajinských zemědělských komodit. Měla postupovat jinak, tedy tím, že by byly zavedeny koridory, kudy by tyto ukrajinské zemědělské produkty byly převáženy přes naše území a směřovaly by do zemím, kam byly původně určeny. Znamenalo by to, místo nákladních aut, dopravovat ukrajinské obilí a další komodity vagony po železnici. Vždyť právě převozu nákladními auty se zmocnily spekulanti, kteří toho zneužili. Načež podotkl, že Česká republika byla zaplavena obilím, shodou okolností z Polska, které, když bylo do Polska dovezeno z Ukrajiny. Poté bylo toto obilí přesměrováno k nám, a to i z důvodu, že je to pro tyto dovozce blíže, než kdyby toto obilí expedovali do Francie či Německa. Tedy, značná část tohoto ukrajinského obilí byla dovezena k nám.

Ukrajinské obilí expedovat železničními koridory mimo EU!

Podle Bohumíra Dufka, základní chyba Evropské unie spočívá v tom, že sice nemusela na ukrajinské obilí vyhlásit clo, protože za této situace by to bylo pro ukrajinské zemědělce finančně velmi náročné. Ale Evropská unie měla udělat vše proto, aby byly, napříč Evropou, vytvořeny a stanoveny železniční koridory, jejichž prostřednictvím by ukrajinské obilí putovalo až k moři, a potom loděmi až do Afriky. To je tam, kam toto obilí mělo původně směřovat. Mimochodem, před válkou Ukrajina vyvážela asi 40 milionů tun obilí loděmi přes Černé moře.

Bohumír Dufek se dále zmínil o návrhu, který zaznívá v posledních dnech, a to, že by na převoz ukrajinského obilí byla stanovena určitá finanční kauce, která by se dovozci vrátila v okamžiku, kdyby se toto přepravované obilí dostalo mimo země Evropské unie. Načež dodal, že by se vrcholné orgány EU měly spíše zamyslet nad tím, co učinit, až zhruba za 4 měsíce začne sklizeň obilí, a jak se vyřeší sýpky, plné obilí, v Polsku, České republice či jinde.

Bude, či nebude, podepsána dohoda s Mercosurem?

V návaznosti na dovoz levného, bezcelně dovezeného ukrajinského obilí Bohumír Dufek přešel k významné otázce, kterou nyní řeší Evropská komise, to je, zda se podepíše, či nepodepíše, obchodní dohoda s Mercosuserm, to je uskupením hospodářsky významných jihoamerických zemí, které by se týkala především vývozu jihoamerických zemědělských produktů do Evropské unie, a naopak vývozu strojírenských výrobků ze zemí EU, to je zejména německého automobilového průmyslu, do Jižní Ameriky. Podle Bohumíra Dufka před vrcholnými orgány EU stojí otázka, jak se rozhodnout. Protože, si Francie, tj. francouzská vláda, na základě protestů francouzských farmářů v posledních měsících, uvědomuje, že by tímto dovozem z Jižní Ameriky byly zájmy francouzských zemědělců ohroženy. Proto se postavila proti tomuto podpisu, čím se dostala do sporu s Německem, které, aby podpořilo svůj automobilový průmysl navrhuje úpravu smlouvy tak, že se bude týkat evropského průmyslu. Podle Bohumíra Dufka je ale nasnadě, že každá smlouva musí být oboustranně výhodná. To je, že když se smlouva nebude týkat zemědělství, tak to pro společenství Mercosuru nemusí být výhodné a zajímavé. Takže, jde zde otazník, zda vůbec k nějakému podpisu této smlouvy vůbec dojde. Řešit to má zasedání Rady EU v pondělí 26. února, na což si, podle Bohumíra Dufka, budeme muset počkat.

„Překopat“, či zrušit, Green Deal?

Následovala otázka, zda, po velkých protestech evropských zemědělců bude „překopán“ Green Deal? K tomu Bohumír Dufek odpověděl, že, podle jeho názoru, „překopán“ bude, protože zemědělci nechtějí vyrábět neekologicky. Dále řekl, že „mně se nejvíce nelíbí, když někdo vyřvává, že ´agrobaroni´ likvidují půdu apod. To vůbec není pravda. V rámci České republiky máme nejmenší spotřebu umělých hnojiv na hektar, z celé EU. Zatímco jiné státy Evropské unie tyto dávky mají mnohonásobně vyšší. U nás je to dáno tím, že spíše užíváme organická hnojiva. Já si myslím, že ´překopán´ bude, a to proto, že nyní jsou před námi volby do Evropského parlamentu. Protože současní europoslanci mají strach, že přijdou odpůrci Green Dealu. Tak se do určité míry budou muset snažit vyhovět názorům protestujících zemědělců. Já si myslím, že je to správné.

Jsem rád za debatu zde ve studiu, že to neříkám pouze já, ale že to řekl i můj spolubesedující, že v některých případech budou muset zemědělcům ulevit, protože přínos ´zelených´ opatření na snížení CO2 v atmosféře, není tak obrovský. Jak se z pozice zemědělských ekologických organizací děje.

Jde zde ještě jeden velký problém, že Evropa není připravena na to, aby stihla v roce 2050 být ekologicky neutrální“.

Libor Vondráček k tomu dodal, že Green Deal je nutné ukončit. „Jako plody Green Dealu již nyní sklízíme to, že jsou drahé energie. Drahé jídlo je zde proto, že jsme zde začali zavádět Green Deal. Tím jsme začali komplikovat úplně všechno, roztočili jsme inflační spirálu. Kdy se u nás, v době covidu, dělaly lockdowny, tak jsme napomohli inflaci. Ony tyto věci fungují jako domino, to znamená, že když se strčí do první kostičky, tak na konci to nějak dopadne. My jsme měli křičet, když Andrej Babiš hlasoval pro Green Deal. Již v té chvíli jsme měli říkat, jaké to přinese důsledky,“ prohlásil Libor Vondráček.

Donald Trump a jeho odstoupení od klimatických smluv

Na to reagoval moderátor slovy, že bývalý premiér Andrej Babiš tvrdí, že GreenDeal nepodepsal. Na což mu Libor Vondráček odpověděl, že Andrej Babiš sice základní dokument projektu Green Deal nepodepsal, ale hlasoval pro něho na Radě EU. Jinak by ho nebylo možné přijmout, podotkl Libor Vondráček. Načež dodal, že Andrej Babiš sice není pod dokumentem podepsaný, jenže ho odhlasoval. Podle Libora Vondráčka bychom u nás potřebovali někoho, jako byl v USA bývalý prezident Donald Trump, který od klimatických smluv, které se v té době ve světě podepisovaly, jménem Spojených států amerických, odstoupil. Je to, z jeho z hlediska, kvůli tomu, že Čína stejně tyto dohody nerespektuje a dělá si, co chce. Problém je v tom, že Evropa, z hlediska ohrožení planety škodlivými emisemi, je jen zrnkem v písku, dodal Libor Vondráček. Protože produkuje jen 4,6 % procenta CO2. Takže, dále uvedl, „přestaňme zde dělat experimenty, protože dříve nebo později zjistíme, že na to nemáme, a budeme je stejně muset ukončit“.

Mělo, či nemělo by, zemědělství pro Česko prioritou?

Moderátor se v průběhu diskuse zmínil o tom, že poradce premiéra ekonom Štěpán Křeček prohlásil, že zemědělství by nemělo být pro Českou republiku prioritou. Na to reagoval Bohumír Dufek s tím, že zemědělství nikdy prioritou v České republice nebylo. Může k tomu dodat, že to potvrzují i přístupová jednání do Evropské unie, které nastaly před rokem 2004, kdy jsme do EU vstoupil. Konstatoval, že tehdejší představitelé EU slibovali, že České republika, pod deseti letech, po vstupu do EU, bude mít dotace ve stejné výši, jako mají původní, západoevropské členské státy EU, což Česká republika dosud nezískala a ani nezíská. Bohumír Dufek je toho názoru, že tehdejší hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do EU Pavel Telička, při vyjednávání „vyměnil“ rezort zemědělství za jiné priority.

Podle Bohumíra Dufka, nakonec dojde k tomu, že Green Deal v původním znění již nebude platit, protože budou dohody na jiném uspořádání tohoto „zeleného“ projektu, ale původní název Green Deal zůstane zachován, protože bude i nadále politicky přitahovat určitou skupinu voličů.

Na něho navázal Libor Vondráček, který odmítl výraz „překopat“, a dále prohlásil, že zemědělcům pomohlo, kdyby se Green Deal úplně zrušil. Protože jsou to právě zemědělci, kteří nejlépe vědí, co je potřeba, při jejich práci na polích, udělat, jaký postup prací zvolit. Vždyť od jakživa jim nikdo neříkal, co mají pěstovat. To vědí sami, co nejlépe.

Zemědělce nerozlišovat na malé, střední a velké!

Navíc, podle něho, se nemají zemědělci rozlišovat na malé, střední a velké. Zdůraznil, že je třeba pomoci těm, kteří produkují potraviny, které jsou potřebné pro naše občany. Právě tito zemědělci by měli dostávat od státu podporu.

Bohumír Dufek k tomu dodal, že Česká republika dostane určitou sumu peněz na podporu zemědělství, která je rozdělena na přímou pomoc zemědělcům a dále na podporu venkova. Načež podotkl, že on, osobně, by pomohl právě těm nejmenším zemědělcům, jejichž pole jsou o rozloze do 50 hektarů. Tito zemědělci byli, podle něho, v pondělí v Praze, a to na rozdíl od těch, kteří ve čtvrtek jeli na hranice. Tě je potřeba pomoci, protože jsou to ti, kteří pečují o krajinu kolem svých hospodářství. Vždyť právě ti dělají „na vidličku“. Ostatní zemědělci ať obdrží svůj „balík“ finanční pomoci.

Libor Vondráček k tomu podotkl, že když se odstraní administrativa, tedy „papírování“, nejvíce to pomůže právě malým zemědělcům, protože velké zemědělské podniky mají k tomu k dispozici příslušné oddělení pracovníků a různých poradců, které vedení těchto firem poradí, jak splnit všechny předepsané podmínky, které jsou u dotací stanoveny. Zatímco malý zemědělec se tím „prokousává“ a trápí se tím.

Zemědělci požadují snížení administrativy!

K otázce snížení administrativy u zemědělců se nejprve vyjádřili Bohumír Dufek. Řekl, že z části je to otázka Evropské unie, která pro zemědělce nastavuje podmínky jejich činnosti, jejich podnikání. Ale, zároveň je to i záležitost současné vlády, jak, ona sama, vyžaduje dodržování přísných podmínek, které jsou v zemědělské politice EU nastaveny.

Podle něho je nutné především snížit administrativu, kterou zajišťuje Státní zemědělský intervenční fond, kde je zaměstnáno obrovské množství lidí, kteří si tyto kontrolo v podstatě vymýšlejí. „Nejhorší je, že přijede kontrola v lednu, jestli tam ta vojtěška ještě je. Nebo, jestli toto pole již nezvoral. Přitom to snímkuje satelit. Pomoci zemědělcům se dá hned. Udělat to může česká vláda, že v Bruselu řekne, že si vezme garanci za to, že to, co vyplatila, tak vyplatila správně,“ konstatoval Bohumír Dufek.

Libor Vondráček k tomu ještě připomněl změnu zákoníku práce u „dohodářů“, kdy zemědělec neví, zda bude pršet či nebude. „Těžko může tři dny dopředu dát rozpis služeb těm, které má na brigády. Takže, to je další věc, která je schválena touto vládou, jako změna zákoníku práce v minulém roce. Přestaňme dělat tyto věci, které třeba na první pohled se zemědělství nesouvisí. Ale bohužel zemědělcům zásadně komplikují život,“ prohlásil Libor Vondráček v závěru tohoto pořadu.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31