Payne: Sluší se mít zameteno před vlastním prahem

Payne: Sluší se mít zameteno před vlastním prahem

Evropská komise si bude muset zajistit souhlas Evropského parlamentu a bude se muset obrátit na Radu Evropské unie, aby čtyřpětinovou většinou rozhodla o tom, že existuje nebezpečí, že Polsko poruší hodnoty uvedené v článku 2 téže smlouvy. Z výčtu hodnot v článku 2, které mají být společné členským státům, má Komise nejspíš na mysli hodnoty demokracie a právního státu.

Možná si z uvedeného článku připomeňme ještě některé další hodnoty, na kterých Unie stojí: rovnost, pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost.

Ústavní systém v některých demokratických zemích podléhá aktuálním politickým náladám. U nás například nabouraly Ústavu dvě změny: samorozpuštění Sněmovny a přímá volba prezidenta. Obě vytvořily v ústavním právu díru, která jednou může znamenat neřešitelnou ústavní krizi. Měli bychom zoufat a bědovat nad politickými stranami, že devastují demokracii? Možná.

V Polsku reformují soudní systém, mimochodem, také bychom to potřebovali. Soudní moc sama sebe nikdy nezreformuje. Polská opozice nesouhlasí. To je záruka, že po příštích volbách bude soudní reforma podléhat nové diskusi a možná i revizi. Proto považuji starosti Komise za ukvapené.

Mnohem větší starost mi dělá osud demokracie v Evropské unii. Lisabonská smlouva je úmyslně založena na nedemokratických základech. Žádná rovnováha moci neexistuje –vůbec žádná. Nad jednáním komise nevisí ani hrozba ztráty důvěry (musely by pro ni hlasovat dvě třetiny Evropského parlamentu – což je nesmysl), ale nehrozí ani soudní přezkoumání, zda dodržuje platné předpisy, především Lisabonskou smlouvu. Občan má na rozhodování komise zanedbatelný vliv. Neexistuje ani koalice, ani opozice. Ti, kdo mají odlišný názor, než komise, jsou diskriminováni. Je vysoce pravděpodobné, že Unie v mnoha případech prosazuje své zájmy ne zcela korektními a demokratickými prostředky.

Má-li Komise starost o demokracii, měla by se napřed postarat o to, aby Evropská unie sama začala fungovat alespoň trochu demokraticky, tolerantně k jiným názorům, měla by respektovat pluralitu názorů, jednat spravedlivě se všemi názorovými skupinami bez jakékoli diskriminace. Měla by urychleně vytvořit systém skutečné odpovědnosti za výkon funkce, měla by odejmout moc úředníkům a vrátit ji na politické hřiště. Měla by urychleně umožnit skutečné nezávislé přezkoumání, zda jedná podle platných právních předpisů. Měla by respektovat suverenitu členských států.

Jiří Payne,
europoslanec a místopředseda Svobodných

Vyšlo také na osobní stránce autora.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31