Čím se liší magie od přírodovědeckého zkoumání? Hromničky se zapalovaly na odhánění blesků, dokud objev bleskosvodu neprokázal, že to je blbost.
Někteří šílenci donekonečna opakují údajnou Einsteinovu definici šílenství, když někdo opakuje stejný postup a očekává, že nastanou jiné výsledky. Věcně je to podnětná myšlenka, jenom se nepodařilo prokázat, že by ji někdy Einstein řekl nebo napsal.
Naše vláda opakuje stejné chyby a odmítá vzít na vědomí, že nastanou stejné výsledky. Zakázala svobodu pohybu, to je hodně vážné omezení svobody. Musela k tomu tedy mít velmi přesná data, která prokazatelně potvrzují, že takové omezení může něco významně změnit na šíření infekce, řekněme, že je vědecky potvrzeno, že nad 50% přenosů se odehrává při návštěvách v jiné vesnici nebo ve městě.
Zároveň vláda přikázala povinné testování v práci. Nesmírně drahé opatření, které postihne už tak oslabené firmy. Sama pro své úředníky toto opatření o něco odložila, aby ušetřila. I k tomu musí mít velmi přesná data, protože jinak budou firmy žalovat stát za nesprávný úřední postup – svévolné uložení zbytečných opatření.
Naneštěstí nám vláda zatím tato data nezveřejnila. Je důležité, aby si v archivu vlády schovala přesná data, na základě kterých rozhodla, protože pokud je nebude mít, až se to bude vyšetřovat, bude se vycházet z toho, že je neměla. Postup soudu bude podobný, jako když řidič odmítne test na alkohol. Vychází se z toho, že pil.
Po dvou týdnech se ukazuje, že se parametry šíření infekce příliš nezměnily. Šíření infekce sice o něco málo pokleslo, ale dnes už s jistotou můžeme říci, že ani jedno z výše uvedených dvou opatření nefunguje. Patrně to není ten hlavní způsob přenosu infekce. Chtělo by to zkusit něco jiného.
Vláda chce opět prodloužit nouzový stav. Chce opakovat stejný postup a očekává jiný výsledek. I když to neřekl Einstein, je to projev šílenství.
V pořadu 360° na stanici CNN Prima News, který moderovala Pavlína Wolfová, se dnešní debata soustředila na klíčové politická témata po ustavujícím zasedání Poslanecké sněmovny. Mezi hosty byli Jiří Pospíšil z TOP 09, Tobiáš Slovák z ODS, Denis Doksanský z ANO, Boris Šťastný z Motoristů a na dálku Libor Vondráček za SPD. Diskuse se točila kolem návrhu na mimořádnou schůzi Sněmovny ohledně stavu zájmů Andreje Babiše, nespokojenosti prezidenta Petra Pavla s programovým prohlášením vlády a kritické situace státního rozpočtu.
Libor Vondráček, mluvčí SPD, se k debatě připojil na dálku ze Strakonic a rychle zaujal postoj proti iniciativě opozice na svolání mimořádné schůze. Podle něj nejde o skutečný problém stavu zájmů, protože Andrej Babiš ještě není premiérem a nemá proto žádný konflikt zájmů. Vondráček označil návrh za zbytečné zdržování Sněmovny a mediální hru, která má opozici zviditelnit před komunálními volbami, podobně jako dlouhé projevy Pirátů a STANu na ustavujícím zasedání. Zdůraznil, že SPD se schůze zúčastní, ale nebude ji protahovat, a upozornil na ne gentlemanský krok opozice po dohodě o volbě Jana Skopečka do čela Sněmovny.
Diskuse o stavu zájmů Babiše se rozvinula do širší debaty o právních aspektech. Vondráček upozornil, že zákon o stavu zájmů poskytuje 30 dnů na řešení konfliktu po jmenování, a po jejich uplynutí musí být problém odstraněn bezodkladně. Kritizoval prezidenta za novou podmínku veřejného vysvětlení před jmenováním, což podle něj překračuje jeho pravomoci od roku 2020, kdy se má pouze zabývat otázkou stavu zájmů, ne klást podmínky. Babiš podle Vondráčka již slíbil řešení a prezentaci na Sněmovně během debaty o důvěře vládě, což je v souladu s dřívějšími dohodami.
Dále se debata posunula k programovému prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů, které bylo podáno na Pražský hrad. Vondráček obhajoval dokument jako výsledek hodin práce koalice a zdůraznil, že není nutné do něj zapojovat prezidentské poznámky, jako je explicitní postoj k Ukrajině nebo Rusku jako agresorovi. Podle něj program obsahuje jasné vyjádření podpory mezinárodnímu právu, suverenitě států a eliminaci rizik války v Evropě, což zahrnuje i Ukrajinu. Označil kritiku za „bouři ve sklenici vody“ a snahu vyvolat emoce před 17. listopadem, včetně akcí jako Milion chvilek pro demokracii. Vondráček varoval před obavami z posunu k poloprezidentskému systému, pokud by prezident trval na změnách.
Vondráček reagoval i na kontroverzní výroky Radka Kotena ze SPD, který srovnával rizika Ruska a Evropské unie. Podle Vondráčka se nejednalo o přímé srovnání, ale o rizika, přičemž EU považuje za dlouhodobou hrozbu pro Evropu a Českou republiku. V kontextu zahraniční politiky obhajoval sebevědomý postoj a spolupráci ve Visegrádu. Na otázku obranných výdajů řekl, že bezpečnost není jen o procentech HDP, ale o efektivním využití prostředků, včetně auditů na ministerstvu obrany, a odmítl slepě kupovat zbraně na úkor obnovy po povodních.
Kritická část debaty se týkala státního rozpočtu, který Vondráček označil za problematický s chybějícími miliardami na sliby dosluhující vlády, například na rekonstrukce nádraží. Obhajoval, že rozpočet je v Sněmovně od 4. listopadu a kritizoval opozici za zdržování, které ohrožuje harmonogram. SPD a koalice podle něj musí rozpočet schválit do Vánoc, pracovat ve dne v noci a financovat své plány, jako snížení cen energie nebo zrušení poplatků za OZE, efektivněji než předchozí vláda, například výběrem většího objemu daní bez zvyšování odvodů. Varoval před stávkou odborů kvůli chybějícím 3,7 miliardám pro pedagogy a upozornil na dluhy, jako 45 miliard podle Národní rozpočtové rady.
Celkově Vondráček v pořadu hájil rychlé ustavení vlády a odmítal obstrukce jako zbytečné zdržování. Jeho argumenty zdůrazňovaly transparentnost Babiše, efektivitu programového prohlášení a nutnost řešit rozpočet bez dalších zbytečných schůzí. Debata ukázala hluboké politické napětí mezi koalicí a opozicí v počátcích nového volebního období.
