… zneplatní zákony, které zakazují homosexuální manželství.[2]
Dobře oni! Tleskám!
Přiznávám se, že kdybych si měl tipnout, ve které blízké zemi uvidím malé jiskřičky naděje liberální[3] politiky, tak zrovna Rakousko by mě nenapadlo.
Tím lépe. Doufám, že nám budou příkladem i v jiných oblastech. Čeští politici mají často problém dělat něco jinak, než aktuální vzoroví sousedé (tč. „unijní“, dříve „sovětský“). Argument, že zákaz kouření je dobrý, protože to zakazuje každá civilizovaná země, tímto padnul.
Snad bude v Evropě více takových dobrých zpráv, ideálně i v naší republice.
Tomáš Pajonk,
předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje
[1] U kouření dojde ke zvýšení hranice minimálního věku ze 16 na 18 let a v platnost vstoupí zákaz kouření v autě, ve kterém jsou přítomní nezletilí. Nejde tedy o žádný zákon, který má tuto aktivitu zpopularizovat a prosadit mezi mládeží. Heinz-Christian Strache uvádí, že důvodem je ponechání svobody volby majitelům restaurací, jaký typ podniku chtějí provozovat.
[2] Homosexuální manželství není hlavni téma Svobodných. Pokládám za samozřejmé, že stát by v této věci neměl diskriminovat, když už si tuto instituci zmonopolizoval. Nebýt toho, tak bychom to nemuseli řešit vůbec a bylo by to na spolcích, obcích a církvích, případně obecné právní normě. Stát však manželství jako instituci zabral (právě proto, aby oslabil církev). Stát také na rozdíl od církví jakkoli diskriminovat nesmí (a ve chvíli, kdy stát začne církve nutit k povinnosti oddávat homosexuální páry nebo když stát bude nutit pekaře dělat dorty na homosexuální svatbu, s chutí půjdu na barikády) a tím pádem musí mít možnost na smlouvu upravující společné soužití dosáhnout všichni. Registrované partnerství úplně stejný právní statut jako manželství nemá. Zvláštní cestu volily Bahamy, kde teď ustoupili od pojmu manželství a nahradili ho pro homosexuální páry slovem „domestic partnership“, ale má naprosto stejný právní statut a práva pro partnery (a předpokládám, že o to aktuálně malinko znevýhodněným jde předevší. A ignoruju aktivisty, kteří se na problému chtějí převážně živit a získávat granty).
[3] Prosím neplést si pojem liberální a progresivní. Roman Joch to pěkně popisuje zde (stránka již neexistuje). Já se považuji, v jeho definici, za liberála klasického a odmítám si pojem liberální ukrást levičáky a bát se ho používat.
Články jsou názorem autorů, nikoliv stanoviskem celé strany, pokud není uvedeno jinak.