Pajonk: Děkuji Svobodným za nasazení a voličům za hlasy

Pajonk: Děkuji Svobodným za nasazení a voličům za hlasy

Uspěli jsme nebo ne? Jsme mrtví, či kopeme dále? Každý si odpoví sám (nejlépe po nějakém odpočinku). Já vnímám to, že jsme dopadli lépe než v minulých volbách (máme o 18 % více zastupitelů a i ve větších městech). Dopadli jsme lépe než v době, kdy jsme byli na vrcholu po úspěchu v EP a kdy ODS měla strach, že umře klinickou smrtí jako dnes ČSSD (víte, že třeba v Praze mají Svobodní více mandátů než vládní strana?).

Obrovsky mě ale mrzí to, že se některé naše kandidátky nedostaly pouze o desítky, či snad jednotky hlasů – jak v Praze, tak i v Brně chybělo malinko a měli jsme v těchto klíčových městech magistrátní zastupitele dva.  Obrovsky mě mrzí je ale slabé slovo. Naštěstí máme poblíž kanceláře sekeru a dostatečnou zásobu dřeva na vybití si zlosti. Jako předseda strany musím být slušný, ale když vidím, že mnohým z vás chybělo několik jednotek hlasů, tak se nedá než vrátit k jazyku místního lidu Valašského – *****!!!.

Komunální politika a obecně volby jsou zrádné. Často naše kandidáty přeskočily známé místní osobnosti, které možná ani komunální politiku dělat nechtějí, ale nechali se “upsat”. Je těžké se přes takový pocit nespravedlnosti přenést. Lidé volí známé obličeje nebo ty u kterých mají pocit, že pro ně něco dělají/dělali, případně značku. To nám ukazuje, že je potřeba se zapojovat do práce pro svou čtvrť a město i mimo volby. A musíme být vnímání jako lidem PROSPĚŠNÍ. A to – přiznejme si – moc zatím nejsme. A ti co jsou, ti často uspěli.

Úspěch ve dvou největších městech to koneckonců jasně dokazuje. V Praze se dostal na magistrát Tomáš Štampach, což je pro naši stranu historický úspěch. Je to mimo jiné právě kvůli tomu, že v Praze 3 již několik let usilovně pracuje, vytváří si vazby a partnerství a svými sousedy je oblíben. To mu otevřelo dveře na desáté místo kandidátky ODS, ze které se dostal na magistrát. V Brně se zase naše kandidatura opřela o spolek Brno autem, který naši členové v čele s Pavlem Misesem a Davidem Pokorným povýšili na jedno z hlavních opozičních hnutí, které se jasně profilovalo proti politice bývalého vedení magistrátu. Obojí jsou ale stovky člověkohodin práce dávno před volbami. Kampaň tohle může umocnit. Bez té původní viditelně užitečné práce to prostě nejde. Teda jde, když náhodou máte někoho, kdo za vás značku odmakal roky a roky práce (třeba jako ANO, SPD).. Nikoho takového ve Svobodných nemáme. Nejsme strana lídrovského typu a nemáme ani voliče, kteří tento typ strany chtějí.

Uspělo se ale i jinde. Hodonín, Chrudim, Jindřichův Hradec, Rakovník nebo také Beroun a městské části v Brně a Praze. To je jen úzký výčet měst, ve kterých budeme mít další 4 roky slovo. Dohromady se nám podařilo do zastupitelstev dostat přes 100 našich členů, příznivců a podporovatelů na samostatných i společných a koaličních kandidátkách. Jak jsem již uvedl dříve, oproti minulému volebnímu období se jedná o nárůst přes 18 %.

Komunál byl pro Republikové předsednictvo velkou prioritou, bral jsem ho jako zasazení skutečných kořenů strany, možnost sáhnout si na to, jak to vlastně funguje, a načerpat zkušenosti. To, jaké pozice naši lidé nakonec v zastupitelstvech zaujmou, je momentálně stále ještě předmětem jednání. Doufám, že se podaří vyjednat dobrá spojenectví a Svobodní budou svým voličům prospěšní. Ti, kteří do toho půjdou naplno, mají šanci za další čtyři roky uspět ještě více. To se jasně ukazuje na příkladu Chrudimi nebo Hodonína. Tam přinesla soustavná práce v zastupitelstvu nárůst preferencí a zisk dalších křesel.

Co nás čeká teď? Oddych a oslavy 100. let republiky a republikový sněm. Také se blíží se eurovolby a možnost obhájit mandát europoslance. Zpoza rohu pomalu vykukují krajské volby, kde budu mandát Svobodných obhajovat mimo jiné i já.

Ještě jednou vám všem děkuji. Nenechte se prosím odradit případným neúspěchem, odpočiňte si a tepejte do toho dál. Budujeme stranu odspodu na zdravých základech. Trvá to sice déle, jsou za to potom ale o dost stabilnější výsledky. A to za to rozhodně stojí.

Za vaši podporu upřímně děkuji a věřím, že vás nezklameme.

Tomáš Pajonk,
předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31