Pajonk: Děkuji Svobodným za nasazení a voličům za hlasy

Pajonk: Děkuji Svobodným za nasazení a voličům za hlasy

Uspěli jsme nebo ne? Jsme mrtví, či kopeme dále? Každý si odpoví sám (nejlépe po nějakém odpočinku). Já vnímám to, že jsme dopadli lépe než v minulých volbách (máme o 18 % více zastupitelů a i ve větších městech). Dopadli jsme lépe než v době, kdy jsme byli na vrcholu po úspěchu v EP a kdy ODS měla strach, že umře klinickou smrtí jako dnes ČSSD (víte, že třeba v Praze mají Svobodní více mandátů než vládní strana?).

Obrovsky mě ale mrzí to, že se některé naše kandidátky nedostaly pouze o desítky, či snad jednotky hlasů – jak v Praze, tak i v Brně chybělo malinko a měli jsme v těchto klíčových městech magistrátní zastupitele dva.  Obrovsky mě mrzí je ale slabé slovo. Naštěstí máme poblíž kanceláře sekeru a dostatečnou zásobu dřeva na vybití si zlosti. Jako předseda strany musím být slušný, ale když vidím, že mnohým z vás chybělo několik jednotek hlasů, tak se nedá než vrátit k jazyku místního lidu Valašského – *****!!!.

Komunální politika a obecně volby jsou zrádné. Často naše kandidáty přeskočily známé místní osobnosti, které možná ani komunální politiku dělat nechtějí, ale nechali se “upsat”. Je těžké se přes takový pocit nespravedlnosti přenést. Lidé volí známé obličeje nebo ty u kterých mají pocit, že pro ně něco dělají/dělali, případně značku. To nám ukazuje, že je potřeba se zapojovat do práce pro svou čtvrť a město i mimo volby. A musíme být vnímání jako lidem PROSPĚŠNÍ. A to – přiznejme si – moc zatím nejsme. A ti co jsou, ti často uspěli.

Úspěch ve dvou největších městech to koneckonců jasně dokazuje. V Praze se dostal na magistrát Tomáš Štampach, což je pro naši stranu historický úspěch. Je to mimo jiné právě kvůli tomu, že v Praze 3 již několik let usilovně pracuje, vytváří si vazby a partnerství a svými sousedy je oblíben. To mu otevřelo dveře na desáté místo kandidátky ODS, ze které se dostal na magistrát. V Brně se zase naše kandidatura opřela o spolek Brno autem, který naši členové v čele s Pavlem Misesem a Davidem Pokorným povýšili na jedno z hlavních opozičních hnutí, které se jasně profilovalo proti politice bývalého vedení magistrátu. Obojí jsou ale stovky člověkohodin práce dávno před volbami. Kampaň tohle může umocnit. Bez té původní viditelně užitečné práce to prostě nejde. Teda jde, když náhodou máte někoho, kdo za vás značku odmakal roky a roky práce (třeba jako ANO, SPD).. Nikoho takového ve Svobodných nemáme. Nejsme strana lídrovského typu a nemáme ani voliče, kteří tento typ strany chtějí.

Uspělo se ale i jinde. Hodonín, Chrudim, Jindřichův Hradec, Rakovník nebo také Beroun a městské části v Brně a Praze. To je jen úzký výčet měst, ve kterých budeme mít další 4 roky slovo. Dohromady se nám podařilo do zastupitelstev dostat přes 100 našich členů, příznivců a podporovatelů na samostatných i společných a koaličních kandidátkách. Jak jsem již uvedl dříve, oproti minulému volebnímu období se jedná o nárůst přes 18 %.

Komunál byl pro Republikové předsednictvo velkou prioritou, bral jsem ho jako zasazení skutečných kořenů strany, možnost sáhnout si na to, jak to vlastně funguje, a načerpat zkušenosti. To, jaké pozice naši lidé nakonec v zastupitelstvech zaujmou, je momentálně stále ještě předmětem jednání. Doufám, že se podaří vyjednat dobrá spojenectví a Svobodní budou svým voličům prospěšní. Ti, kteří do toho půjdou naplno, mají šanci za další čtyři roky uspět ještě více. To se jasně ukazuje na příkladu Chrudimi nebo Hodonína. Tam přinesla soustavná práce v zastupitelstvu nárůst preferencí a zisk dalších křesel.

Co nás čeká teď? Oddych a oslavy 100. let republiky a republikový sněm. Také se blíží se eurovolby a možnost obhájit mandát europoslance. Zpoza rohu pomalu vykukují krajské volby, kde budu mandát Svobodných obhajovat mimo jiné i já.

Ještě jednou vám všem děkuji. Nenechte se prosím odradit případným neúspěchem, odpočiňte si a tepejte do toho dál. Budujeme stranu odspodu na zdravých základech. Trvá to sice déle, jsou za to potom ale o dost stabilnější výsledky. A to za to rozhodně stojí.

Za vaši podporu upřímně děkuji a věřím, že vás nezklameme.

Tomáš Pajonk,
předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Svobodni-31