Vždy je samozřejmě faktorů celá řada, nejčastěji se ovšem u mladých sportovců zmiňuje jejich výchova, koneckonců v jejich věku strávili ve škole a učením se naprostou většinu svého života a vliv rodičů je obrovský. Já bych se rád zaměřil právě na způsob vzdělávání, kterým Ester prošla a který její život rozhodně ovlivnil.
Zatímco dnes jsou všeobecné tendence takové, že jsou alternativní způsoby vyučování dětí spíše vytlačovány, právě příběh úspěšné české sportovkyně dokazuje opak.
Janek Ledecký, úspěšný muzikant, skladatel a tvůrce muzikálů, vedl, co se vzdělání týká, své děti jinou, nestandardní cestou. Místo chození na základní školu Ester zůstávala doma, kde ji učili na střídačku její rodiče. Každý den se učila hodinu a půl, což úplně stačilo na to, aby zvládala ve škole rozdílové zkoušky a odmaturovala na výbornou. Hodina a půl denně.
Teď zpět do reality, k tomu trendu. Od 4. září 2017 musí pětileté děti povinně do školky, samozřejmě si dítě můžete nechat i doma, ale musíte jej poslat na stanovené termíny pravidelně k přezkoušení, a pokud se nezadaří, do školky musí tak jako tak.
Pokud vzděláváte své dítě doma, platíte stejné daně jako ostatní, kteří školství využívají. Pokud dáte dítě do soukromé školy, platíte stejně daně jako ostatní a ještě k tomu školné. Stát samozřejmě soukromým školám přispívá, je to ovšem až o 9 % méně než školám veřejným, přičemž tento výpočet nijak nebere v potaz to, že stát veřejným školám poskytuje nemovitosti zdarma, zatím co soukromé školy musí platit za pronájem (často státu, protože také mnohdy sídlí v budovách vlastněných státem). Na každém žákovi, který přejde do soukromé školy, stát ušetří za každý rok asi 5000 Kč u základní školy a 10 000 Kč u střední školy.
Pověstná státní efektivita
Jak jistě vnímáme všichni z jiných sfér, kde se stát angažuje, efektivita vynaložených prostředků je často velice nízká. Jedním z těchto oborů je právě základní školství, kde jsou často využívány stále velmi obdobné metody, kde učitelé jsou často špatně placení, mají malou kontrolu nad tím, jak a co učí, nemají ideální podmínky a učivo jako takové je mnohdy nelogické a nezáživné. Do toho jim centralizovaně přidají děti k inkluzi a část dětí prchne do víceletých gymnázií.
Každý občan by měl mít možnost beztrestně odmítnout jakoukoliv službu, kterou mu stát nabízí, logicky včetně nákladů na tuto službu. Výrazným zlepšením v této oblasti by poté bylo zavedení voucherového systému, kdy by si každý žák (rodič) mohl vybrat, kam bude peníze investovat.
Může to být škola státní, může to být škola soukromá a teoreticky to taky může být jakákoliv jiná služba poskytovaná státem i mimo školství v případě, že budou rodiče vzdělávat děti sami doma.
Nechme lidem svobodu, nesnažme se je standardizovat už od mladých let a možná budeme mít ještě daleko více zlatých medailistů.
Dostupné, kvalitní vzdělání
Naší největší zásluhou na zlatém úspěchu Ester Ledecké je tak paradoxně to, že stát nechal rodinu Ledeckých v rámci pravidel školského systému na pokoji.
Nemyslím ale že je dobře, aby inovativní vzdělání bylo výsadou potomků těch nejúspěšnějších. Právě naopak. Volný trh a konkurence dokážou vytvořit velmi kvalitní produkty efektivně a pokud by se nechaly působit ve vzdělání, situace by se poměrně rychle zlepšila spíše u těch nejslabších, ne nejbohatších, kteří na soukromé školy mají i teď.
Rozhodně je co zlepšovat a je třeba odmítnout model školství jako vzdělávacího chudobince, který všem dá tu kýženou rovnost v školské bídě.
Tomáš Pajonk,
předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje
Vyšlo i na osobní stránce autora.
Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.
