Když šlo o církevní restituce, lpěl Karel Schwarzenberg na tom, k čemu se strany zavázaly v koaliční smlouvě. Když jde o kontrolu Bruselu nad národními rozpočty, ke koaliční smlouvě se nezná.
Když vládní strany dávaly dohromady koalici, podepsal se předseda TOP09 Karel Schwarzenberg pod koaliční smlouvu, kde se mj. uvádí: „Schvalování národních rozpočtů musí zůstat výsadní pravomocí národních parlamentů členských států„. Také se tam uvádí: „V případě zásadních institucionálních změn Evropské unie vyžadující úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem„.
Na svůj podpis zřejmě Karel Schwarzenberg nyní zapomněl, když říká, že jeho strana opustí vládu, jestli se Česká republika nepřipojí k chystané tzv. Fiskální smlouvě EU. Podle Lidových novin Schwarzenberg současně „zásadně odmítá“ k takové smlouvě referendum.
Vyrovnaný rozpočet ano, ale bez rad Bruselu
Podle Závěrů prosincové Evropské rady, má Fiskální smlouva obsahovat závazek států přijmout ústavní zákony o vyrovnaném rozpočtu a povinnost zemí s deficitem předkládat Bruselu programy strukturálních reforem.
Vyrovnaný rozpočet je hezká věc. Zákon o vyrovnaném rozpočtu bychom si měli do ústavy dát sami, bez Fiskální smlouvy. Kontrolu Bruselu nad rozpočtem a hospodářskou politikou bychom ale měli rázně odmítnout.
V Článku 9 prozatímního návrhu Fiskální smlouvy se říká, že smluvní strany „podniknou nezbytná opatření … uvedená v Paktu Euro Plus„. Pakt Euro Plus se tak tímto trikem stává součástí Fiskální smlouvy. K Paktu Euro Plus se přitom Česká republika – rozumě a v souladu s koaliční dohodou – nepřipojila. Pakt zavazuje země k zapojení se do programu předkládání státních rozpočtů Evropské unii před jejich schvalováním. Tomuto plánu se říká „Evropský semestr“. K němu EU říká:
„V rámci nového monitorovacího cyklu označí Evropská rada každoročně v březnu hlavní hospodářské výzvy, jimž EU čelí, a zformuluje strategické pokyny týkající se politik. Členské státy tyto pokyny zohlední a ve svých programech stability a konvergenčních programech představí střednědobé rozpočtové strategie. Současně vypracují národní programy reforem obsahující opatření, která hodlají přijmout pro posílení svých politik v oblastech, jako je zaměstnanost a sociální začleňování. Všechny tyto programy budou předkládány zároveň, a to v dubnu. Na jejich základě pak každý rok v červenci Evropská rada a Rada poskytnou politická doporučení, ještě předtím než členské státy dokončí sestavování rozpočtu na následující rok.“ (zdroj)
Podle Článku 7 návrhu Fiskální smlouvy, se země eurozóny s deficitem „zavazují podporovat návrhy a doporučení Evropské komise„. To je velmi nebezpečné. Evropská komise si např. může myslet, že nejlepší cestou z deficitu je zvyšování daní a podpora obnovitelných zdrojů energie, zatímco nějaká naše příští vláda by se mohla domnívat, že by bylo lepší přestat dotovat biopaliva a solární panely a zrušit evropské daně z elektřiny, které stojí na výběr více, než kolik vynášejí.
Shrnutí
Pane Schwarzenbergu, pane Nečasi, schvalte ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu sami, bez Bruselu a bez povinnosti podléhat hospodářské politice plánované z Bruselu. Pak klidně můžete rozbít vládu.
Petr Mach je předsedou Svobodných
Návazný text: Petr MACH: Ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu – a pak předčasné volby
