Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Kříž: Co s Babišem aneb Problém vyřeší odstranění jeho příčiny, nikoliv jeho důsledku

Kříž: Co s Babišem aneb Problém vyřeší odstranění jeho příčiny, nikoliv jeho důsledku

Zažíváme nebývalé vzepětí občanské společnosti proti premiéru Babišovi. Ano, i já si myslím, že je to nehorázný lump a půjdu si stoupnout na Letnou. Ale budu při tom vědět, že Babiš je důsledkem, nikoliv příčinou problému. A budu vědět, že dokud neodstraníme příčiny, přijdou noví Babišové. Možná ne tak bezohlední, zato poučení. Problém přetrvá, jen se změní symptomy.

Jednou z hlavních příčin „babišitidy“ je fakt, že nežijeme v klasickém právním státě. Já vím, všichni se tváří, že ano, ale skutečnost je taková, že čím dál víc jsme nuceni se prosit o dovolení, abychom mohli to či ono. Musíme se přizpůsobovat tomu, co nám „dovolí“ stát, plnit nějaké podmínky, které nám určili naši vládci.

Porazit strom na svém pozemku? Povolení. Vyvrtat studnu? Povolení. Vyrábět, poskytovat služby, prodávat? Povolení. Když se nepodřídíme, jsme trestáni. Mimochodem, víte, že máme v našem právním řádu více než dva a půl tisíce možných přestupků, které jistě všichni znáte, neboť neznalost zákona neomlouvá?

Nudná právnická vsuvka

Začíná to vypadat, že vlastně nic nemůžeme, pokud nám to stát nedovolí. To je ale zcela v protikladu s tzv. zásadou legální licence, kterou máme v Ústavě. Ta totiž výslovně stanovuje pravidlo, že co občan nemá zakázáno, to má povoleno. Jenže my už jsme si zvykli, že se povoluje (po posouzení co je „dobré“), nikoliv zakazuje (co škodí).

Na druhou stranu pro stát Ústava určuje zásadu tzv. „enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí“. Neděste se, v překladu to znamená, že stát nemůže nic, co mu zákon výslovně nedovolí. A to, co zákon státu dovolí, má ještě podléhat principu proporcionality. Podle něj má být každá agenda státu posuzována z hlediska:

  1. vhodnosti (posuzuje se, zda dojde k naplnění sledovaného cíle);
  2. nutnosti (posuzuje se, zda cíle není možné dosáhnout jinak, vč. možnosti nechat na lidech, ať si vyberou, co je pro ně dobré)
  3. poměřování (posuzuje se, zda opatření nemá charakter situace, kdy se jde s tankem na vrabce)

Jak je to s dotacemi?

Našemu premiérovi jsou hlavně vyčítány kulišárny s dotacemi. Dosazování „správných“ funkcionářů do vybraných pozic, „zaklekávání“ na firmy, šmírování lidí a další prohřešky jsou jen průvodním jevem. Protože, jak známo, o peníze jde až v první řadě.

Takže dotace… Všimněte si nejprve, že jeho kritici nebrojí proti dotacím jako principu, přestože korupční prostředí přímo vytvářejí tím, že peníze (výsledky práce) všech přesouvají k vybraným.

Pak si zkuste projít právní řád a najít zákon, který výslovně povoluje nějakému úřadu rozdělovat dotace. Moc toho není. Například ministerstvo průmyslu a obchodu, které už rozdělilo na dotacích stovky miliard, má vlastně k této činnosti jediné „zmocnění“. To pochází z roku 1969, je obsaženo v tzv. kompetenčním zákonu, kde je ministerstvo označeno za ústřední orgán státní správy pro státní průmyslovou politiku. Tečka. Nic jiného. Co platilo za bolševika, to po padesáti letech frčí dál. Průmyslová politika. Ne to, co chtějí lidé. Ne to, o co je na trhu zájem. Ale to, co chce politik a úředník. Kruh se uzavírá.

Zvláštní kapitolou je pak role EU, resp. Evropské komise. Ta totiž dlouhodobě ignoruje neuvěřitelný chaos a porušování pravidel, který (nejen) u nás v oblasti dotací panuje. Ale to by bylo na zvláštní knihu.

Za co tedy má cenu demonstrovat?

Za to, abychom konečně začali hrát podle pravidel. Říká se tomu právní stát. V rámci dnešních ústavních pravidel by totiž nebyly dotace skoro žádné. Možná do veřejných statků, ale rozhodně nikoliv zhruba tisíc dotací každý den. Ale lidem, jako je pan premiér, by žádné společné peníze nešly. A spousta z nich by bez „čerpání“ nebyla úspěšnými velkopodnikateli. Měli by svá prosperující hokynářství či malé firmy někde na vsi.

Nepřítelem naší prosperity totiž není pan premiér, ale systém přebujelého státu strkajícího svůj nenechavý nos do mnoha společenských a ekonomických vztahů, kde zasahovat nemusí nebo dokonce nesmí, protože škodí.

Je na nás na všech, abychom si rozhodli, v jaké společnosti chceme žít. Zda v takové, ve které bohatí a sebevědomí občané utrácejí své peníze za to, co chtějí, a stát jako sluha dohlíží, aby nikdo nikomu a ničemu neubližoval, nebo ve společnosti, kde stát určuje na co se použijí peníze všech a chudí občané se rvou jako psi o to, co (jak se říkalo za bolševika) „upadne od špalku“.

Cesta k tomu prvnímu vede přes právní stát. Hra na právní stát vede k tomu druhému.

 

Zdroj

Roman Kříž
člen Republikového výboru Svobodných
Autor je zakladatelem www.libertarianskyinstitut.cz

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodni-31