Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Komárková: Hledání svobody v nesvobodném světě

Komárková: Hledání svobody v nesvobodném světě

Nemohu čekat, až se svět probudí ze spánku ignorace a nevědomosti. Nemohu čekat na uvědomění učitelů a odluku od nesmyslných standardů. Nemohu čekat na svolení politiků ke krokům, které mě budou naplňovat a dovolí mi převzít svou odpovědnost z rukou byrokratů zpět do těch mých. Nemohu bojovat za globalizaci svobody, dokud nedosáhnu té vlastní.

Svoboda je jednou z mých životních priorit. K jejímu dosažení využívám nespočet prostředků. Jednoduše se odlučuji od mechanismů, platforem, struktur a vztahů, které mě omezují.

Jedním z takových mechanismů je současný státem ovládaný finanční systém. Položme si otázku: Jakým způsobem fungují současné fiat peníze? A co je na nich špatné?

Schválně neříkám tradiční peníze, protože tradiční peníze byly kryté vzácnými komoditami (zlato, stříbro, drahé kovy). Bankovky byly jen prostředkem, který obchodování zjednodušoval, abyste s sebou při nákupech nemuseli tahat těžké kovy. Byly to poukázky, které jste kdykoli mohli směnit za zlato. To se změnilo poté, co stát začal legislativně řídit bankovnictví.

Vlády umožnily tištění nových peněz, přičemž množství zlata zůstávalo pořád stejné. Hodnota peněz tedy klesala.

Došlo to až do bodu, kdy byl v roce 1971 definitivně zrušen zlatý standard americkým prezidentem Nixonem. Z toho plyne, že nyní jsou peníze kryté pouze tím, že stát lidi legislativně nutí je přijímat. A jejich množství se neustále zvyšuje, přičemž bohatství se zvětšuje mnohem pomaleji.

To má za následek inflaci. Rakouská škola definuje inflaci jako nárůst peněžní zásoby, zatímco mainstreamová ekonomie definuje inflaci jako jev, kvůli kterému měna ztrácí svou hodnotu na trhu a snižuje se její kupní sílu. Míra inflace v podstatě říká, jak peníze za dané období ztrácí svou kupní sílu zapříčiněnou zvýšením celkového množství peněz v oběhu. Inflace tedy bohatství nezvýší, zvýší pouze množství peněžních zásob, protože bohatství jsou ve své podstatě komodity a peníze prostředek k jejich pořízení. To ale není jediný problém.

Rozdělení nových peněz není rovnoměrné. Z toho těží ti, kteří nové peníze dostanou jako první. Trh ještě nestihl reflektovat množství peněz a tak je hodnota nových peněz vyšší – to protože ti, kteří se k novým penězům dostávají jako první, mohou tyto peníze využívat v moment, kdy na trhu ještě nestihly vzrůst ceny. (Teď nové peníze vytváří banky půjčkami na hypotéky – proto z toho těží stavební průmysl, kterému se daří.)

Shrneme-li to, zatímco inflace většinu lidí poškozuje znehodnocením jejich peněz, najdou se i tací, kteří z tohoto procesu těží. Tím zpravidla bývají banky a lidé, kteří se k nově vytištěným penězům dostanou jako první. Na velmi zjednodušeném příkladu, kdy máme v celé ekonomice jen tři byty a kupci nepotřebují držet peníze, si můžeme ukázat princip: Pokud budeme mít tři byty určené k prodeji za cenu 2 000 000,- a banka natiskne nový 1 500 000,- určený na hypotéky, nebudeme mít rázem 4 nové byty, ale stále 3 byty, jen s rozdílem ceny, která pravděpodobně časem stoupne na 2 500 000 (tohle samozřejmě nemůžeme vědět přesně, berte to jako ilustrační příklad). Ten, kdo se k novým penězům dostane jako první, bude při starých cenách (ještě 2 000 000 za byt) obchodovat s novými penězi, které trh ještě nestihl reflektovat, a tak je jejich hodnota vyšší. Máme pořád stejný počet komodit, ale peněžní zásoby se zvětšují, čímž stoupá i cena. Zvýšení ceny nezůstane pouze u domů, ale pomalu se přesouvá i do všech ostatních odvětví. Tento proces se neustále opakuje a zvýhodňuje první uživatele nově vytištěných peněz a v dlouhodobém horizontu neustále snižuje reálnou hodnotu peněz.

Fiat měny spravují centrální autority. Ty můžou svévolně snižovat jejich hodnotu, i přes to, že jsou vaše. O čemž jsme se mohli přesvědčit již několikrát v případě měnových reforem na Kypru, ve Venezuele, Argentině a také při každoročně se zvyšující inflaci.

A taky ne každému je umožněno založení bankovního účtu. Což se týká především rozvojových zemí, zemí vyznávajících islám, kde ženy mají menší práva. U nás se něco takového týká například lidí, kteří mají problémy se zákonem a může jim být účet odstaven. Nebo organizací, kterým je znemožněno přijímat peníze, jako se stalo v případě WikiLeaks.

WikiLeaks je nezisková mediální společnost, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty, při čemž využívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti svých zdrojů. V roce 2010 byly WikiLeaks odstaveny účty a tak musela organizace hledat náhradní řešení, které našla v podobě Bitcoinu. Přijímání Bitcoinu nemohla vláda nijak omezit, díky čemuž společnost WikiLeaks mohla pokračovat ve své činnosti. V roce 2017 poděkoval tiskový mluvčí WikiLeaks za rozhodnutí americké vlády, kdy WikiLeaks museli Bitcoin přijímat. Od roku 2010 do roku 2017 se jejich hodnota zvýšila o cca 50 000 %.

Lidé se výše uvedenými problémy snažili popasovat přirozeně již dlouho. A to například v podobě alternativních měn E-goldu nebo Liberty Dollaru.

E-gold byl elektronický platební systém, který umožňoval držet účet se zůstatky vyjádřených v gramech zlata, stříbra, platiny a paladia. Krytí bylo stoprocentní. V květnu 2008 měla tato služba více jak 5 milionů účtů a spravovala několik tun zlata. Pod záminkou boje proti terorismu a praní špinavých peněz byl však E-gold po prohraných soudech zrušen.

Liberty Dollar byla měna, jež přímo konkurovala americkému dolaru. Liberty Dollar měl za cíl návrat k původnímu americkému dolaru se zlatým standardem. Byl tvořen s obsahem kovu 999/1000. A čekal ho naprosto stejný osud jako E-gold, jen zdůvodnění bylo ještě daleko absurdnější.

Lidé potřebovali jiný prostředek, než fiat měny. Neustále však šli po stejné cestě, jen měnili boty za lepší v podobě alternativních měn. Změnit boty však nestačí – pokud v systému existuje centrální autorita, je velmi jednoduché tento systém zničit. S příchodem kryptoměn však nepřišla pouhá změna bot. Přišla změna cesty. Najednou se ocitáme v decentralizovaném a distribuovaném prostředí, které nemá potřebu centrální autority.

Při používání kryptoměn souhlasíte s předem nastavenými pravidly. Není zde žádná centrální autorita, která by rozhodla o vytvoření nových mincí a tím by všechny ostatní znehodnotila tak, jak to dnes dělají centrální banky.

Nebude nikdo, kdo by vám mohl odstavit vaši peněženku s kryptoměnami. A také nikdo, kdo by vám mohl zakázat přijímat platby tak, jako v případě WikiLeaks.

Protože člověka definují více činy než slova, je právě využívání alternativních měn cestou mnohem více než přesvědčování ostatních o jejich benefitech.

Odpoutáním se od vlivu centrálních autorit budou tyto autority ztrácet na síle, časem budou zbytečné a pokud nezaniknou úplně, jejich moc bude velmi malá. Snížení jejich vlivu může dosáhnout každý pomocí technologií, anonymizačních systémů v čele s kryptoměnami. Nástroje svobody už máme, jen čekají, až se je naučíme využívat.

Lucie Komárková,
místopředsedkyně Svobodných v Olomouckém kraji

Vyšlo na webu mises.cz.

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda na Prima CNN o nedostatku léků pro pacienty: „Jako lékař a specialista, to vidím jako problémový faktor.
Vakcinační socialistické vládnutí funguje v rámci EU výborně, vakcín máme dostatek, jen se likvidují. Proč nemáme dostatek léčiv? Proč, nakupujeme stále vakcíny, co nikdo v dnešní době nechce? Co tyto finance za vakcíny využít k nákupu léčiv, které potřebujeme? Dvojí metr socialismu či neschopnost našeho ministra Válka konat a jednat za naše občany?
Za socialismu byla cena banánů stanovena na 10 korun, ale banány nebyly. Dnes stát centrálně stanovuje ceny léků, a proto tu nejsou.“

Za nedostatek léků mohou i nízké ceny, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS lékař Miroslav Havrda. Firmy podle něj upřednostňují okolní státy, kde za léky dostanou více peněz. Za viníka Havrda označil ministerstvo zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v neděli na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Ta by podle něj mohla začít během roku a půl.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na začátku září sliboval, že léků bude na podzim dostatek. Podle lékárníků ale například penicilin stále chybí. Potvrzuje to i Státní úřad pro kontrolu léčiv.

Lékař Miroslav Havrda ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že nedostatek léků může s blížící se vlnou respiračních chorob způsobit vážné problémy v populaci. „Když budete mít dražší benzin nebo chleba, tak na to neumřete. Ale tady se to může stát. Jsou známy případy, že když nedáte správný lék, můžete skončit na transplantaci srdce,“ popsal Havrda. Zároveň podotkl, že obchod s vakcínami funguje báječně. „Nechápu, proč nefunguje obchod s normálními léky,“ podotkl.

Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že máme socialisticky nastavené ceny. „Pamatujete si, jak za komunismu stály banány 10 korun, akorát že tu nebyly? To je dnešní situace. Jestliže je cena nastavena příliš nízko, tak farmaceutické firmy své levnější léky odhlašují,“ řekl Havrda s tím, že hlavním viníkem je ministerstvo zdravotnictví.

V okolních státech už podle Havrdy pochopili, že léky musí stát více. „Jestliže tady stojí lék 100 korun a v Německu 500 korun, tak bych se vůbec nedivil, kdyby léky utíkaly do těchto zemí, kde za ně firmy dostanou více peněz,“ podotkl Havrda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT uvedl, že se jedná o obnovení výroby penicilinu v Česku. Mohla by prý začít během roku a půl. „Pevně věřím, že v průběhu příštího roku budu moci informovat (…), že během roku, roku a půl se tady spustí výroba těchto léků,“ řekl Válek.

Nová ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová má podle ministra zdravotnictví půl roku na to, aby se situace s dostupností léků zlepšila. Do čela SÚKL nastoupila ve čtvrtek. Vystřídala Irenu Storovou, která byla v čele úřadu pět let. Podle Válka má půlroční zkušební lhůtu na to, aby nastartovala potřebné změny. „Pokud se to nepodaří, bude vypsáno nové výběrové řízení,“ řekl Válek.

Oblíbené štítky

Svobodni-31