Kašparová: EU prostě jde uspořádat i jinak!

Kašparová: EU prostě jde uspořádat i jinak!

Jen co se objevily první pochybnosti o tom, zda je Lisabonská smlouva opravdu tak výhodná, jak se nám snaží nabulíkovat současná vládní garnitura, vynořily se jako protiargumenty výkřiky typu „lepší EU, než do područí Ruska“ apod. nesmysly.

Abychom jen nekritizovali (teď mluvím za Stranu svobodných občanů – Svobodní.cz) EU a Lisabonskou smlouvu, navrhli jsme pár tezí nového evropského uspořádání a již ve středu rozeslali do všech možných i nemožných médií po celé ČR návrh EVROPSKÉ DOHODY. Je to velice zajímavý a chytrý materiál, inspirovaný britským deníkem Daily Telegraph (celý text je ZDE)

Že se to neobjeví hned na titulních stranách všech hlavních novin, to mi bylo jasné, na to jsem byla příliš dlouho v médiích a tuším, jak se „hrnou“ na to, informovat o čerstvě vzniklé straně. Nijak si nestěžuji, naopak, z každé zmínky mám radost, protože na to, jak existujeme krátce (2 měsíce), si vážně myslím, že jsme se v médiích už docela i objevili. Že ale nebude nikde ani SEBEMENŠÍ zmínka, to mě, musím se přiznat, docela zaskočilo.

Jak už jsem zmínila, kritizovat opravdu dokáže každý, to je snadné (a takových euroskeptických stran a uskupení je skutečně víc, v tom nejsme sami), ovšem navrhnout něco konstruktivního, to už vyžaduje jisté úsilí (a v tom rozhodně jsme zatím jediní). Právě proto mě ono mlčení o konstruktivním návrhu docela upřímně překvapilo. Banalitám (dost nepodstatným pro praktický život občana) typu, jak socialisté nejsou schopni zvolit místopředsedkyni, byl věnován prostor snad až nadměrný. Ale o konkrétním návrhu na řešení naší společné budoucnosti nikde ani písmenko? To mi hlava vážně nebere… no, třeba jsem to jen někde přehlédla (jsem totiž rozený optimista :o)).

Dnes jsme celý den četli v centru Prahy na náměstí Republiky (místo jsme nezvolili náhodně :o) Lisabonskou smlouvu. Přišel nás osobně podpořit a do čtení se zapojil i nejbližší spolupracovník prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl ( článek je na Idnes ZDE ). „Je mi velkou ctí zúčastnit se tohoto vzdělávání národa, protože až když si to všechno přečteme, zjistíme, jak to s námi v Bruselu myslí dobře,“ prohlásil před svým vstupem Jakl.

Poté, co přečetl několik stran nesrozumitelného tlustospisu, ještě na adresu LS Jakl dodal:
„Zadání v Laekenské deklaraci bylo: přesně a jednoduše vymezit hranice, za kterou integrace už dále nemůže jít nějakým plíživým nenápadným způsobem, bez jakéhokoliv mandátu. Konvent toto zadání nesplnil a udělal přesný opak. Pak je zde možná i úmysl – protože v takto nepřehledném dokumentu se nejvíc daří skupinovým a lobbyistickým zájmům. Je nepochybné, že kromě politických cílů má tato nová kvalita budoucí evropské integrace ještě jeden důvod. Je totiž v rukou významných evropských lobbyistických zájmových skupin, které právě jedině tímto způsobem – utuženou centralizovanou Evropskou unií – jsou schopny dosahovat svých zájmů! Zatímco pokud by EU zůstala mezinárodní organizací, sdružující samostatné suverénní státy, museli by v každém státě své lobbyistické zájmy vybojovávat zvlášť. Což by bylo komplikovanější a dražší, pochopitelně. Z Bruselu to mají jednodušší, tam už mají svůj mechanismus, svůj dobře fungující stroj, který má Lisabonská smlouva ještě víc promazat.“ Myslím, že v tomto krátkém odstavci je asi řečeno vše.
Pozn. CO JE LAEKENSKÁ DEKLARACE (o níž mluvil pan Jakl):
Evropská rada přijala na zasedání v Laekenu 15. prosince 2001 „Deklaraci o budoucnosti Evropy“, zvanou též „Laekenská deklarace“, podle níž se EU zavazuje, že se stane demokratičtější, průhlednější a efektivnější.

Několik stran krkolomného textu si mimochodem přišel veřejně přečíst také muzikant Ondřej Hejma, který svůj výstup pojal s humorem jemu vlastním. Poté strávil, podobně jako Jakl, asi hodinu v družné debatě s občany a zástupci Svobodných.

Prostě, EU opravdu MÁ alternativu – nebo chcete-li jinými slovy, jde to prostě uspořádat i JINAK a pro nás, malou ČR, mnohem výhodněji! Opravdu nechápu, proč nám stále mnozí (vysoce postavení) nechtějí přiznat, že Lisabonská smlouva nás vrhne do područí větších evropských států, že nás zbaví v mnohém suverenity, že prostě není tak výhodná, jak se nám dosud snaží nabulíkovat…?

Během toho našeho dnešního čtení se vystřídalo v cca 140 vstupech přes 30 řečníků (naši kandidáti do europarlamentu a členové vedení strany se střídali vícekrát). Přesto se nám za téměř 12 hodin nepodařilo LS přečíst ani z poloviny. Takže v tom budeme pokračovat v krajích po celé ČR. Snad nakonec dostanou rozum i senátoři a nebudou pro ten nesmysl hlasovat.

Autor: Kateřina Bouda Kašparová,
členka Republikového výboru

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31