Josef Novotný: Před mýtnou bránou, za mýtnou bránou, nikdo nesmí stát

Josef Novotný: Před mýtnou bránou, za mýtnou bránou, nikdo nesmí stát

Již velmi brzy vyprší smlouva mezi Českou republikou a společností Kapsch, která je provozovatelem mýtného systému. Jenže časová prodleva mezi výběrem potenciálního nového správce a zahájením provozu je příliš krátká. Je zcela možné, že na alternativní systém se nedokážeme dostat včas. Antimonopolní úřad k tomu řekne rád svoje.

Mýtné brány na českých dálnicích a rychlostních silnicích jsou infrastrukturou, která se váže k výběru mýtného. Jsou symbolem zmatků, které zavádění mýtného v ČR provázelo. Mýtné brány mají spíše více negativ než pozitiv:

  • Když je objedete, nic se nevybere.
  • Jsou „invazivním“ typem infrastruktury.
  • Existuje riziko podvodného jednání s „alobalem“ obalené palubní jednotky. Existují i další způsoby podvádění.
  • Musí existovat nutnost mobilní kontroly v podobě vozidel celní správy.
  • Podíl zpoplatněných úseků v ČR činní cca pouhých 2-3%.

Ministerstvo by při neprodlužování smlouvy nebo zpoždění hledalo alternativu v podobě vydávání vinět, které by si řidiči kamionu lepili podobně jako řidiči osobních vozidel.

Navrhuji následující:

  1. Nedoporučuji prodlužovat smlouvu s firmou Kapsch.
  2. Zavedení slovenského – německého systému výběru mýtného přes satelit. Pokud se nestihne s poskytovatelem této služby výběru přes GPS, jednal bych se slovenským ministerstvem dopravy, zdali by bylo možné napojit jejich systém na náš a kromě slovenských silnic zaměřovat i ty české.
  3. Smlouvy uzavírat opatrně, ke každé variantě mít zhotovenou kvalitní analýzu rizik. Smlouvy by měl být transparentně zveřejnitelné a dohledatelné. Smlouvy musí být ze strany českého státu vypověditelné. Cílem by nemělo vybírat nejlevnější nabídku, ale tu nejkvalitnější.
  4. Systém výběru mýtného by měl navazovat na Německo a Slovensko, kde se také vybírá přes satelit. Slovensko a Německo představuje pro naši dopravu klíčového partnera, a to jak pro import, tak export. Řidič kamionu by správně měl mít, co nejméně palubních jednotek v kabině.
  5. Zavést plovoucí časový tarif, přesně jak stojí v programu Svobodných. Dále doporučuji zavést tarifní pásmo pro pěti a více nápravové vozy – jim by byla poskytnuta výrazně nižší cena. Čím více náprav, tím méně se opotřebovává vozovka.
  6. Vyňal bych z mýtné povinnosti autobusy. Výsledkem by bylo nižší jízdné pro normální cestující.

Myslím si, že nejzajímavější by bylo mít trilaterální smlouvu mezi Německem a Slovenskem o výběru mýtného. Systém by pak bylo výrazně levnější spravovat, byl by pro dopravce jednodušším a doprava by byla ještě snazší, což by podpořilo rychlost přepravních služeb.

Existuje také alternativa mít tři různé typy výběru mýtného najednou. Pro Rakušany a Poláky, kteří projíždí naší zemí z jihu a severu ponechat mýtné brány (oni je také používají), pro dopravce směřující do Německa nebo Slovenska mít satelitní systém. Pro ty, kterým chybí palubní jednotky, mít možnost zakoupit si vinětu. Tím by se ČR stala unikátem, podobně jako Švýcarsko, které používá duální systém výběru mýtného.

Alternativ je více, ale je potřeba jednat rychle. Ministr Daniel Ťok hasí požáry na všech frontách, dělá přešlapy a jako spousta jeho předchůdců má ve skříních kostlivce, někdy i zombíky. Svobodní představují reálnou politickou alternativu, jak se problémům postavit tváří v tvář nejen v dopravní problematice.

Josef Novotný,
člen Svobodných

Autor je absolventem oboru Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství na VŠE. Dlouhodobě se zabývá dopravní a logistickou problematikou v ČR a ve světě. Je členem Komise dopravy na Praze 12 za občany.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

MUDr. Miroslav Havrda, místopředseda strany Svobodní, vystoupil 9. prosince 2025 v pořadu Host Mariána Barana na TV Česko s výrazně kritickým pohledem na současný stav české demokracie a politiky. V třicet dva minuty dlouhém rozhovoru s názvem „Máme opět zvonit klíčema?“ otevřeně vyjádřil své obavy o budoucnost České republiky a svobody jejích občanů.​

Kritika ODS a změna politické orientace

Havrda během rozhovoru zmínil svou osobní politickou cestu, která začínala u ODA. „Já určitě patřím mezi ty, kdo ji kdysi volil. A potom na tvrdou musel jsem zkrátka přestat,“ vysvětlil své odklonění se od strany, kterou dnes označuje za „progresivní levicovou stranu, která lže a podvádí lidi“. Zvláště kritizoval Martina Dvořáka,  bývalého spoluzakladatele ODA: „Já, když porovnám moje názory, které jsou stále stejné, a jeho názory, co on říká v televizi, že prostě chceme euro, prostě budeme konfederace EU… tak mě to šíleně mrzí“.​

Koalice 108 hlasů a spolupráce s ANO

Havrda obhajoval spolupráci Svobodných se SPD, Trikolorou a ANO jako jediné možné řešení v současné politické situaci. „Tady prostě jiná možnost nebyla, než udělat tuhle 108. koalici,“ zdůraznil s tím, že koalici spojují klíčové body: odmítnutí zbavování se práva veta v Bruselu, zamítnutí nelegální migrace, zachování české koruny a odmítnutí Green Dealu. O hnutí ANO mluvil s respektem na místní úrovni: „Za to ANO, to je tam asi 5 starostů. Jsou to prostě velice slušní lidé, co na těch vesnicích vládnou 5, 6, 7, 8 let a kdyby ti lidé byly špatní, tak je je lidé nezvolí“.​

Ostré výtky vůči prezidentu Petru Pavlovi

Jedním z nejtěžších útoků směřoval Havrda na prezidenta Petra Pavla. Kritizoval jej za podpis zákona o důchodech, kde „v zásadě okradli důchodce o peníze a pan prezident řekl, že sice je to špatně, ale že to podepíše“. Ještě ostřeji se vyjádřil ke korespondenční volbě: „Ta volba nebyla rovná, nebyla tajná… To odporuje ústavě České republiky“. Podle Havrdy se prezident chová „aktivisticky“ a ne podle ústavy, když odmítá jmenovat Babiše premiérem, což označil za „nezákonné protiústavní“ jednání.​

Kritika českých médií a veřejnoprávních institucí

Havrda věnoval značnou část rozhovoru kritice České televize a Českého rozhlasu. „My jsme vždycky, když bylo potřeba, tak nás odsunula v rámci veřejnoprávních médií, mimo hlavní média, a když naše myšlenky ty lidé nemohli slyšet,“ stěžoval si na prostor Svobodných v médiích. Označil novináře České televize za „aktivistické“ a připomněl incident, kdy se redaktorka zeptala Tomia Okamury, „jestli je rasista“. Kritizoval také systém financování České televize, kde „firmy nad 10 zaměstnanců, nad myslím 15 zaměstnanců platí poplatky české televizi“, což označil za vynález „pravicového politika pana Baxy“ z ODS.​

Migrace a bezpečnostní hrozby

Havrda sdílel svou nedávnou zkušenost z návštěvy německého města: „Já jsem teď přijel z Mnichova, kde jako tolik cizinců, co jsem viděl na ulici, tak to se fakt jako nevidí. Já jsem tam byl nakupovat Lidlu. Tam byl jeden Němec. Jinak tam nebyl žádný německý občan“. Upozornil na bezpečnostní opatření na vánočních trzích se zátarasy kvůli hrozbě terorismu. Zároveň zdůraznil, že Svobodní nejsou proti migraci jako takové: „Jestliže někdo přijde a  bude tady chtít pracovat a slušně žít a dodržovat naše zákony, tak strana Svobodných a ani SPD, ani jiné strany, my proti tomu vůbec nic nemáme“.​

Srovnání se socializmem a varování před totalitou

V emotivní části rozhovoru Havrda přirovnal současnou situaci k období socialismu. Vzpomínal na svou matku: „Moje maminka, ta pochází z rodiny soukromého zemědělce, v těch 50. letech, tak ta nemohla nastoupit ani na střední školu. Měla samý jedničky na základce. Tak prostě komunisty jí nedovolili, aby studovala střední školu“. S obavou dodal: „My se k tomu obloukem dostáváme znova. Je to šílené“. Varoval před tím, že „lidé se bojí něco říct nahlas, aby je nevyhodili z práce“.​

Covid jako zlomový okamžik

Pandemie covidu představuje pro Havrdu klíčový moment, kdy se rozdělila společnost. „Tady nás rozdělil covid. Tady vlastně ta demagogie, která zaznívala, ta lež, která zaznívala od médií… od těch takzvaných odborníků, kteří nám říkali nesmysly, jakože kdo se nechá naočkovat, tak nemůže nikoho nakazit“. Připomněl segregaci a strach, který byl mezi lidmi vyvolán.​

Národní zadání a budoucnost

V závěru rozhovoru Havrda naznačil novou iniciativu: „V lednu budeme spouštět aktivitu nazvanou Národní zadání, kde ve smyslu jde o to, že už politici si nebudou moci své volně dělat, co se jim zamane“. Svou motivaci k politickému angažmá vysvětlil především jako boj za svobodu svých dětí: „Já to dělám pro svoje děti. Já chci, aby moje děti žili opět tak, jako my po revolucí ve svobodné zemi. Mohli tady říkat názor… aby mohli normálně fungovat, normálně pracovat“.​

Havrda tak ve svém vystoupení představil výrazně kritický pohled na současný politický vývoj České republiky, přičemž opakovaně vyjádřil obavy o stav demokracie a svobody v zemi, což symbolicky shrnul otázkou v názvu pořadu odkazující na Sametovou revoluci: „Máme opět zvonit klíčema?“

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31