Josef Novotný: Já, kamion

Josef Novotný: Já, kamion

Nedávná střelba v Uherském Brodě vyvolala debatu nad zákazem zbraní. Když nákladní automobil způsobí dopravní nehodu, proč není vyvolána debata o zákazu o kamionu? To jen pro ilustraci na začátek.

Pravdou je, že po každé nehodě kamionu slýcháváme řeči, jak jsou tyto nákladní automobily nebezpečné a jak by jejich regulace či zákazy problémy na našich dálnicích vyřešily. Rozhodl jsem se sepsat takové Q&A všech námitek, které slýchávám, kdykoli „bráním“ kamiony. Mé odpovědi vás nenechají chladnými.

 

Názor 1: „Prostě je naložíme na vlak a pojedou na železnici.“

Odpověď JN: „Železnice nevede od domu k domu. Ne každá firma má vlastní vlečku. Naložením na intermodální vlak se ztratí cenný čas, což je komparativní výhoda, kterou kamion oproti ostatním má. Statistiky Eurostatu (1) mi dávají za pravdu. Doprava po silnici je flexibilní a na krátkou vzdálenost levná.“

Názor 2: „Prostě zvedneme mýtné na dálnicích. A bude líp.“

Odpověď JN: „Čím vyšší je mýtné, tím spíše se bude objíždět, a místo aby kamion jel v klidu po dálnici a rychlostní silnici, tak vás bude zdržovat na lokální silnici. To povede k ještě více nehodám, většímu opotřebení silnice a větší kongesci. Navíc jako u kterékoli daně, mocný to Laffer a jeho křivka – potenciálně vybereme na mýtném ještě méně. Na závěr nezapomeňme, že jakékoliv zdražení dopravy se odrazí v ceně finálních produktů a služeb!“

Názor 3: „Prostě jim zakážeme jezdit o víkendu.“

Odpověď JN: „Místo aby jeli o víkendu, kdy je na silnici relativní klid, jich pojede o to víc v pondělí ráno, kdy všichni potřebují do práce. Navíc v zákoně existuje mnoho výjimek (2), např. pro poštu a další, pro které zákaz o víkendu neplatí. Více viz můj předešlý článek.“

Názor 4:Jsou těžké a opotřebovávají silnice! Zakázat a bude líp!“

Odpověď JN: „Jednoznačně jsou na vině špatně postavené dálnice. Jejich stavba je ošizena tak, aby se co nejčastěji opravovalo. Kdo je stavař, tak o problému ví více dopodrobna. (3)

Co se týče váhy – odpověď: fyzika základní školy. Není to o váze, nýbrž o rozložení váhy! Kamion, který má čtyři nápravy a má užitnou hmotnost 20 tun silnici opotřebuje více než jeho stejně těžký kolega s pěti nápravami. Oficiální statistika navíc tvrdí, že návěsy jsou objemově naplněné z 90 %, ale užitná hmotnost je často na úrovni 50 % potenciálu. Ve Švédsku a Finsku dokonce jezdí kamiony o celkové váze 90 tun, ale celá souprava i s návěsy má 11 náprav. Čím těžší a delší kamion s více nápravami, tím lépe. Celkově pak jezdí menší počet kamionů, protože jeden dlouhý vydá za dva nebo tři krátké.“ (4)

Názor 5: „Víte, s čím sem jezdí z Pobaltí a z Rumunska? Navíc jezdí načerno! Zakázat!“

Odpověď JN: „Takové je již členství v Evropské unii. Existence tzv. eurolicence eliminovala 26 různých vstupních povolení pro mezinárodní kamionovou dopravu. Nemůžeme ovlivnit, kolik Rumunských nebo Litevských řidičů sem přijede.[1]

Názor 6: „Zakažme kamionům předjíždět. A bude…“

Odpověď JN: „Ony to mají již podle zákona zakázané. (2) Ale! Řidič kamionu má na rozdíl od řidičů osobního automobilu časově omezenou práci. Musí stihnout „okno“ vykládky. Musí spát tehdy a tehdy. Musí ručit za náklad. Může jezdit na vybraných komunikacích. Já, řidič osobního vozu, nemám tachograf, u kterého vás kvůli jedné minutě nedodržení přestávky buzerují a pokutují maďarští celníci. Takže ten zoufalý řidič potřebuje předjet, má na to rychlost, má na to volný prostor… Ptejme se sami sebe, kolikrát jsme již viděli řidiče osobního vozu, který schválně zrychlil, aby nákladní auto nemohlo v klidu předjet.“

Názor 7: „Jsou to tydýti! Psychotesty! Povinně pro každého řidiče!“

Odpověď JN: „Psychotesty povinné jsou, bez nich není profesní průkaz. Viz paragraf § 87a, Dopravně psychologické vyšetření, zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. (3)

Tvrzení, že kvalita českých řidičů se rok od roku snižuje a že dopravní firmy mají problém najít kvalitního řidiče, je nejspíše opodstatněná. Problém je v:

A) Českém školství. Kde kdo údajně musí jít na vysokou studovat. Místy je to až 70 % absolventů středních škol. Dost často s vyhlídkou nezaměstnatelnosti. Takže konec plivání na dělnické profese a neposílejme chytrého inteligentního kluka studovat psychologii, když může ten chytrý kluk po střední dopravní průmyslovce klidně dělat řidiče. Po chytrých, kvalitních řidičích s angličtinou a němčinou je vždy poptávka.

B) Buzeraci na silnicích, hloupém nespravedlivém bodovém systému a likvidačním pokutám. Profesionálové toho nechají, protože je to demotivuje. Pár mladých to dělá dočasně a nelze to pak brát za životní kariéru. Cílem by tedy mělo být celý bodový systém zrušit, jak Svobodní prosazují, protože vytváří prostor pro korupci. Dále by bylo vhodné vyjasnit si, co má celní správa a policie vlastně dělat. Také by bylo vhodné, aby ta samá soudkyně, která dopoledne rozváděla manžele, odpoledne nerozhodovala o tom, co byla ta vyšší moc, proč ten řidič nemohl najít absolutně žádné odpočívadlo, a tudíž mu nepřizná, že má pravdu on, a ne celníci.“

Názor 8: „Jsou neekologické! Zdražme naftu, ať to dopravce donutí to naložit na vlak a ne na liazku!“

Odpověď JN: „Vlaky v ČR jezdí na elektřinu nebo na naftu. Z čeho se vyrábí česká elektřina? Řidiči dnes jezdí v tahačích s Euro 6, které snížily uhlovodíky, dusíkaté plyny a pevné částice na takové minimum, že jsou ekologičtější než kdejaká Škoda Octavia. Řidiči jsou proškolováni na eco-driving. (5) Dokážou jezdit tak úsporně, že to někdy dělá dokonce spotřebu cca 25 l/100 km. (6) Takže pro ekologizaci dopravy se u kamionu udělalo daleko více než u vlaku nebo u lodě. Výše ceny nafty řidiče ovlivní, ale věděli jste, že velké dopravní firmy jezdí za úplně jiných podmínek než řidiči v osobním automobilu? To byste se divili, jak moc levnou naftu si dokáží sehnat.“

Názor 9: „Vy hájíte kamiony! Vy jste kamionová lobby!“

Odpověď JN: „Ne, nejsem. Je suis kamion! Já, tirák! Pokud hájím zdravý selský rozum, tak jsem hrdý lobbyista zdravého selského rozumu.“ 

Jako případně zvolený poslanec budu hájit zdravý selský rozum. Chci, aby doprava vycházela jak z technologického, tak také ekonomického zázemí, nezatížena ideologií, emocemi, hysterií. Chci spravedlnost, dodržování zákonů, které jsou přehledné, jednoduché, vymahatelné. Chci nízké spotřební daně z minerálních olejů, nízké DPH a nízké mýtné. Chci zrušit povinné přimíchávání biopaliv. Chci zrušit silniční daň. Chci zrušit bodový systém. Chci šedé mýtné na vybrané úseky rychlostních silnic. Je toho tolik, co bych chtěl. Ale nejdříve je potřeba rozbořit mýty a pověsti. 

Snad jsem na nic nezapomněl. Snad existují další otázky a námitky, které máte. Sem s nimi. Pojďme diskutovat.

Josef Novotný,
člen Svobodných

Autor je člen strany a aktivně sleduje dopravní problematiku. Autor je absolvent programu Logistika – mezinárodní přeprava a zasílatelství na VŠE. Článek byl konzultován s předními odborníky.

(1) Eurostat, UIRR annual report 2013-14, page 23, Anglický jazyk

(2) http://ekonomika.idnes.cz/sidi-se-na-materialu-i-na-projektech-rika-kritik-kvality-ceskych-dalnic-1m0-/ekonomika.aspx?c=A120101_192436_ekonomika_brm

(3) Zákon 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích

(4) http://www.ammattilehti.fi/uutiset.html?a100=486, Finský jazyk

(5) http://www.ecodrive.org/en/what_is_ecodriving-/the_golden_rules_of_ecodriving/ Anglický jazyk

(6) http://www.denik.cz/ja-motorista/svet-ridice-kamionu-neni-to-jednoducha-prace.html

 


[1] Navíc mají podle komunitárního práva právo na „kabotáž“. To znamená, že mohou cestou např. do Portugalska vykonat až tři vnitrostátní přepravy – bez nutných povolení. „Levní Rumuni“ tímto likvidují svoji „drahou konkurenci ze Švédska.“ Švéd musí projít tolika nařízeními, regulacemi a investicemi do kvality své vlastní jízdy, Rumun zase tolika ne. Proti kabotáži bojuje kolega Petra Macha, Švéd Peter Lundgren, v Evropském parlamentu. Peter se živil jako řidič kamionu 30 let.
 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31