Jan Polanecký: Z EU dostáváme více, než dáváme? Nenechme se ohlupovat.

Jan Polanecký: Z EU dostáváme více, než dáváme? Nenechme se ohlupovat.

Sjednocená pokroková eurolevice, kterou v České republice hrdě reprezentuje např. TOP 09, donekonečna omílá tezi o finančním profitu plynoucím z našeho členství v Evropské unii. Pojďme se na tento mýtus podívat.

Je pravda, že bilance čistých příjmů a výdajů je pro ČR pozitivní (kolem 75 mld. v letech 2012 – 2014 a 152 mld. v roce 2015). To ovšem neznamená, že je to celá pravda. Je to podobné, jako by muž své manželce sdělil, že jde ven, ale jaksi „zapomněl“ říci, že jde s milenkou na večeři, dále k ní domu a že se vrátí až k ránu. Prostě je v takovém pravdivém sdělení zamlčena jeho podstata.

Jako nejzásadnější vidím problém morální. Většina občanů České republiky bezmyšlenkovitě akceptuje, že v samotných čistých transferech dostáváme více, než dáváme. Ignorují přitom fakt, že peníze nepadají z nebes, že někomu jinému musely být předtím odebrány. Ačkoliv se tak děje na základě platných daňových zákonů, neznamená to, že je to tak v pořádku. Prostě nevím, proč by například českou předraženou cyklostezku měl platit britský nebo německý daňový poplatník. A to ani nezmiňuji, jakou nenapravitelnou paseku a korupci způsobuje dotační socialismus v domácím ekonomickém prostředí.

Nicméně, ani s naší plusovou „čistou finanční pozicí“ to není tak slavné. Šiřitelé této polopravdy záměrně nebo z neznalosti nezmiňují důležitá fakta:

1. Náklady na implementaci euroregulací v členských státech nechala sama Evropská komise spočítat v roce 2006 na průměrných 3,5% hrubého domácího produktu – HDP (zdroj zde). Dá se navíc předpokládat, že toto číslo bylo záměrně podhodnocené a že současně, vzhledem k neustále gradující záplavě regulací od té doby, je aktuálně mnohem vyšší. Přesto, pokud uvážíme průměr HDP České republiky za poslední čtyři roky, představuje specificky český podíl (3,3%) roční sumu 139 mld. Kč. Aby to bylo řečeno zcela jasně, nejméně 139 tisíc miliónů korun vyhodíme ročně z okna, abychom mohli být správně evropsky zregulováni. Jen sama o sobě tato částka válcuje v dlouhodobém horizontu celou pozitivní čistou pozici. Tím ovšem nekončíme.

2. Každý, sebevíce přihlouplý, projekt (příkladů jsou opravdu tisíce), který je financován tzv. „z EU“, vyžaduje kofinancování z českého státního rozpočtu a to v řádu desítek procent, ne zřídka i více než polovinou celkové sumy. Dodatečné "domácí" peníze se tak utrácí nehospodárně nebo zcela zbytečně.

3. EU zavedla nebo zvyšuje cla na zboží vyprodukované mimo Evropský hospodářský prostor (EHP). Spotřebitelé tedy často platí mnohem více, než by museli.

4. Jen velice těžko lze pak vyčíslit nepřímé náklady ekonomického úpadku, související se socialistickým regulováním ekonomik zemí EU, zatímco zmiňovaná tři a půl procenta jsou v podstatě jen přímé byrokratické náklady. Naprosto názorně to dokumentuje graf o poklesu ekonomického růstu v patnáctce prvních států EU za poslední půlstoletí:

Celková bilance je tedy bezpochyby silně negativní. Ocenil bych, kdyby nám europropaganda prostřednictvím servilních médií a politiků už přestala předkládat polopravdivé a záměrně neúplné informace o tom, jak se nám členství v EU vyplácí. Nevyplácí. A to nejen z finančního hlediska.

(Obrázek -zdroj: Petr Mach, Jak vystoupit z EU)

 

2. srpna 2016

Jan Polanecký
člen Republikového výboru Svobodných

Článek vyšel na Idnes

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu Události, komentáře na ČT24 dne 12. března 2026 obhajoval vládní rozpočet na obranu i celkovou fiskální politiku, přestože čelil kritice z USA i od domácí Národní rozpočtové rady (NRR). Na pozadí varování amerického velvyslance při NATO a schváleného rozpočtu s deficitem 310 miliard Kč zdůraznil prioritu odpovědnosti vůči českým voličům před spojeneckými deklaracemi.

Úvod: americká kritika a české 2%

Debata moderovaná Tereza Řezníčkovou se odehrála krátce po schválení státního rozpočtu na rok 2026, který podle premiéra Andreje Babiše zajistí obranné výdaje přes 2 % HDP díky započítání 20 miliard z dopravy a dalších položek. Američané však varovali, že Česko riskuje sestoupit mezi spojence s nejnižšími výdaji (odhad 1,8 % HDP), což potvrdil i velvyslanec při NATO i v Praze.

.​

Vondráček: voliči nad NATO, žádné triky

„V první řadě se zodpovídáme voličům, kteří dali mandát v demokratických volbách,“ řekl Vondráček na otázku, zda snížení výdajů na obranu (o 21 miliard oproti původnímu návrhu) není hanbou vůči NATO. Podle něj voliči chtěli méně plýtvání, ať už 2 % HDP vyjdou nebo ne – odkazoval na čl. 2 Ústavy, kde veškerá moc pramení z lidu.

Kritizoval minulou vládu za „předčasné zálohy“ na stíhačky (mimořádné platby mimo smlouvy), které neposílily bezpečnost, ale formálně naplnily 2 %. „Tyto zálohy nezvýší reálnou bezpečnost občanů,“ argumentoval a věřil, že diplomaticky se to vysvětlí – vztahy s USA nepoškodí. Dlouhodobě vidí riziko v růstu na 3,5 % HDP do 2029: „To jsou stovky miliard.“​

Sedmihradská oponovala, že kumulovaný deficit v obraně je za 20 let a 2 % je dnes minimum; NRR podle ní ukáže skutečnost za rok a půl.​

NRR: selhání rozpočtu, zrušit ji?

NRR kritizovala rozpočet za překročení limitu deficitu (o 64 miliard) a pochybnosti o obraně, OZE i emisních povolenkách. Vondráček souhlasil s nervozitou z vysokého schodku (310 miliard), ale obhajoval úsporu 13,5 miliardy oproti Stanjuře (323,5 miliardy). „Předchozí vláda nasekala 1200 miliard dluhů i s NRR,“ řekl a naznačil diskusi o jejím zrušení – funguje od Topolánka, ale nefunguje efektivně.

Sedmihradská bránila NRR jako nezávislého arbitra rozpočtové odpovědnosti; novela ve Sněmovně vyžaduje reakci vlád, ale kompetence jsou slabé. Vondráček souhlasil, že by potřebovala pravomoci, ale teď „není k ničemu“.

ČEZ: zestátnění výroby jako nutnost?

S 27 miliardami zisku ČEZu vláda plánuje stoprocentní kontrolu nad výrobou (jaderné elektrárny). Vondráček to obhajoval: „Kočkopes je nejhorší varianta, deformovaný trh vyžaduje státní ruku na strategických zdrojích.“ Argumentoval, že Temelín měl přinést levnou elektřinu, ale ceny jsou nejvyšší v EU; stát by mohl obcházet Lipskou burzu. Horizont: do 4 let vládnutí.​

Sedmihradská byla proti: „Zestátnění destabilizuje trh, ČEZ funguje dobře – peníze lépe na modernizaci.“ Vondráček zdůraznil ochranu minoritních akcionářů: „Žádné znárodňování, tržní řešení.“​

Závěr: úspory vs. reformy

Vondráček spojil témata do jedné linie: priorita voličů znamená efektivní šetření (stavební zákon, zrušení OZE poplatků, flexibilní služební zákon, žádné ETS2), ne slepé zvyšování výdajů. „Bezpečnost je základ státu, ale bez plýtvání,“ shrnul. Sedmihradská volala po reformách (boj se šedou ekonomikou, EET od 2027), ale kritizovala absence návrhů na snížení mandatorních výdajů (93 % rozpočtu).​

Debata ukázala Vondráčka jako pragmatika, který voliče staví nad deklaracemi NATO a upřednostňuje reálnou fiskální odpovědnost před fiskálními triky minulosti. Rozpočet 2026 tak podle něj ušetřil miliardy a otevřel cestu k lepším časům, i když kritici vidí rizika.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31