Vláda přikázala pracovní povinnost lékařům a zdravotním sestrám z ambulantní sféry, aby pomohli se zvládnutím náporu pacientů s covidem-19. Praktickou realizaci přesunula na hejtmany. O tom, jaké problémy to přinese v praxi, jsme mluvili s MUDr. MIROSLAVEM HAVRDOU, který vlastní soukromé zdravotnické zařízení a mimo jiné má kvalifikovaný právní rozbor této problematiky.
Kritizujete nejnovější opatření vlády, že ambulantní specialisté mohou být povoláni do nemocnic. V čem je podle vás problém?
Rozhodně nemám nic proti tomu, aby lékaři a další soukromí pracovníci ve zdravotnictví chodili pomáhat. Naopak, kdo má tu možnost, tak by měl přiložit ruku k dílu. Není ale možné touto cestou na někoho ukázat a říct, že musí jít do nemocnice bez toho, aniž by to mělo právní rámec. Aby ti lidé, kteří mají své zaměstnance, pohledávky a pacienty, šli pomáhat, aniž by bylo jasno, na jak dlouho mát být člověk povolán, jakým způsobem a za jakých podmínek. Touto cestou a touto právní normou je to nezákonné a neústavní.
V čem přesně?
Stát nemůže podle nějaké vyhlášky ukázat na jakéhokoliv doktora, který pak musí jít, zavřít ordinaci a vykašlat se na své pacienty bez náhrady. Nikdo za něj totiž pak nezaplatí jeho mandatorní výdaje, jako nájem, leasingy přístrojů a platy zaměstnanců. To není možné. Ústava zaručuje právo na život a právo, že za práci musíte dostat zaplaceno. Jestliže vyjmete člověka, který má náklady na svoji praxi například 200 tisíc, a pošlete ho pracovat do nemocnice, kde vydělá 100 tisíc, tak ho uvrhujete do bídy. Nelze poslat někoho dělat něco jiného bez úhrady jeho nákladů nebo ztrát. Je to likvidace soukromého sektoru v České republice. Nejprve to byly obchody, poté hospody, pak vleky. Stát dnes svým chování ukazuje, že může zlikvidovat jakéhokoliv soukromého podnikatele, protože soukromí lékaři jsou v zásadě soukromí podnikatelé. Natvrdo bych to nazval ekonomickým fašismem proti určité skupině obyvatel.
Co by to znamenalo pro vás?
Mám pod sebou například deset zaměstnanců a jsem jediný lékař. Pokud bych byl povolán, tak nebudu v práci, svým způsobem nebudou mít práci ani moji zaměstnanci a nebudu je mít z čeho platit. Nebudu mít ani z čeho platit hypotéku nebo výplaty. Další věcí je, že bych chtěl pojistit, jelikož mám cukrovku, a pokud bych onemocněl nebo umřel, někdo musí pomoct manželce zajistit chod našeho zařízení.
Mohl by takový výpadek ambulantních a dalších soukromých lékařů vést i k většímu přetížení nemocnic?
Samozřejmě. Ve své podstatě zejména starším lidem zmizí lékař, který se o ně stará. Jenže ti lidé do nemocnic nepůjdou, protože se bojí nákazy covidem. Proto raději chodí k nám, neboť na chodbě tu nesedí 50 pacientů, ale jsou objednáni přesně na čas a s nikým se nepotkají.
Jak ale řešit kritickou situaci v nemocnicích a nedostatek personálu?
Domluvou. Pokud se stát nebo hejtman domluví s nějakým řetězcem, který má polikliniku například s pěti neurology, dva mohou jít pomoci. Tak by to podle mne mohlo jít. Většina ambulantních lékařů je zatím soukromníků – OSVČ anebo s. r. o. Jsou to samostatné soukromé subjekty a pracovní povinnost není realizovatelná – zákon v této podobě na to vůbec nepamatuje.
MUDr. Miroslav Havrda
místopředseda strany a garant pro oblast zdravotnictví
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.
Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.
Strategický význam vztahů se Slovenskem
Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.
Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.
Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“
Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.
Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.
„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.
Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny
V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.
Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.
Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.
Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem
Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.
„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.
Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.
Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády
Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.
Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.
Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.
Debata o polské cestě a zadlužení
V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.
„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.
Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.
