Evropský parlament přehodnocuje směrnice o biopalivech

Evropský parlament přehodnocuje směrnice o biopalivech

Včera proběhla v Konferenčním centru Hotelu Grandior Prague konference s názvem Soumrak biopaliv – EU snižuje povinné přimíchávání, co na to Česká republika. Odborníci i laická veřejnost diskutovali o významu biopaliv pro nás, běžné občany. Mezi mluvčími vystoupili poslanec Evropského parlamentu Petr Mach, publicista a klimaskeptik Vítězslav Kremlík, Rastislav Trecák – dlouholetý bývalý obchodník s biopalivy a Jaroslav Černý z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Konference měla upozornit na přehodnocování postojů EU na přimíchávání biopaliv. Tedy na přehodnocení kvóty procentuálního přimíchávání bioložky z deseti na sedm. Petr Mach jde v diskuzi v Europarlamentu ještě dále a podal pozměňovací návrh o snížení až na šest procent. Odbornou konferenci o biopalivech pořádala Evropská skupina Evropa svobody a přímé demokracie, aby poukázala na svoje postoje k tématu.

„Podpora biopaliv zdražuje řidičům naftu a benzín asi o padesát haléřů na litr a osvobození biopaliv od spotřební daně stojí státní rozpočet miliardy korun na ušlé dani,“ uvádí poslanec Evropského parlamentu Ing. Petr Mach, Ph.D. „Z podpory biopaliv bohatne pouze několik podnikatelů. Mým cílem je kompletní zrušení podpory biopaliv,“ dodává Petr Mach.   

„Biopaliva jsem poznal snad ze všech stran, řadu let jsem se prodejem biopaliv zabýval, dnes zastávám více liberálnější názor, biopaliva by měl primárně určovat volný trh tzn. žádné povinnosti, žádné povinné kvóty,“ uvádí Ing.Rastislav Trecák, D4S Energy, s.r.o. „Na biopaliva se musíme jednoznačně dívat komplexně, jednoduchý pohled nestačí. Nejsem však například zastáncem převážení biopaliv z jedné strany zeměkoule na druhou. Globalizmus a biopaliva podle mě nejdou k sobě. Měli bychom tuto problematiku řešit co nejvíce lokálně, se zřetelem na trvalejší energetickou udržitelnost“ dodává Rastislav Trecák.

„K omezování emisí skleníkových plynů nevidím důvod,“ uvádí Mgr. Vítězslav Kremlík, historik a  autor portálu Klimaskeptik.cz. „Tvrdit, že oteplení je špatná zpráva, to je totiž v rozporu s celou zkušeností lidských dějin. Historická klimatologie teplým obdobím v dějinách ne nadarmo říká klimatické optimum. Změny klimatu už zahubily nejednu civilizaci, ale příčinou vždy bylo ochlazení, ne oteplení. Ať už šlo o pád Říma nebo o pád Mayské civilizace. I Arrhenius, otec skleníkové teorie, oteplení vítal. Současné teploty nejsou ničím výjimečné a není důvod k šíření paniky. Současné oteplování je jen návrat k normálu, vynořujeme se z tzv. malé doby ledové. Ty přicházejí každých 1500 let, je to tzv. Bondův cyklus,“ dodává Vítězslav Kremlík.

„Biopalivům se přizpůsobuje i vývoj nových motorových olejů, který je v posledních 10 letech zaměřen téměř výhradně na zvýšení odolnosti proti účinkům biopaliv,“ uvádí Ing. Jaroslav Černý, CSc, VŠCHT. „Zvýšené nároky na motorový olej jsou také doprovázené velkým tlakem automobilek na prodloužené intervaly výměny motorových olejů. Nejnovější motorové zkoušky pro testování vlivu bionafty na motorové oleje jsou založené na přimíchání 7% bionafty přímo do motorového oleje a pohon motoru potom zabezpečuje nafta s 15% bionafty,“dodává Jaroslav Černý.

 

Pro více informací kontaktujte:

Bonmedia, Kateřina Goroškov e-mail: katerina.goroskov@bonmedia.cz, tel.: 731 613 603, Tereza Gebrová e-mail: tereza.gebrova@bonmedia.cz,tel.: 736 530 421

—————                            

Evropa svobody a přímé demokracie (anglicky Europe of Freedom and Direct Democracy, EFDD) je pravicová euroskeptická politická frakce v Evropském parlamentu. Byla založena po volbách do Evropského parlamentu 2009 jako Evropa svobody a demokracie. Frakci převážně tvoří britská United Kingdom Independence Party a italské Hnutí pěti hvězd, které společně mají 41 z celkových 48 poslanců frakce. Do roku 2014 se jmenovala Evropa svobody a demokracie.

Surovinou pro výrobu současných biopaliv první generace je biomasa. Mezi biopaliva první generace patří bioetanol, vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinací, metylester řepkového oleje, vyrobený z vylisované řepky olejné esterifikací, dále metylester mastných kyselin (FAME), vyrobený z vylisovaných olejnatých rostlin (palmový olej, slunečnicový olej…) či biobutanol vyrobený katalytickou konverzí bioetanolu.

U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva vyrobená z této suroviny patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, methanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.

 

Úvodní fotografie © Patryk Kosmider / Dollar Photo Club

Fotogalerie: http://pjfoto.czPJ foto 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31